Zdrženlivost Němců k dětským vakcínám? Americká data ukazují, že jsou bezpečné, míní pediatrička Cabrnochová

Proč se mají děti očkovat proti koronaviru? Ze zdravotních důvodů či jen proto, aby mohly chodit na kroužky a stýkat se s vrstevníky? A jak funguje registrační systém k očkování dětí od pěti do jedenácti let? Tomáš Pancíř se ptal Hany Cabrnochové, členky výboru Vakcinologické společnosti.

Vaši kolegové v Německu, Německá stálá očkovací komise, ve čtvrtek zveřejnila stanovisko, ve kterém plošné očkování dětí od pěti do jedenácti let nedoporučuje. V tom stanovisku píše, že u dětí, které nemají žádné zdravotní problémy, hrozí jen nepatrné riziko, že budou mít těžký průběh covidu. Na druhé straně podle ní vzhledem k omezené dostupnosti dat nelze odhadnout riziko vzácných vedlejších účinků, které může to očkování mít. U nás těch zmiňovaných pět lékařských společností dospělo k tomu, že doporučuje očkování. Nebyla by na místě podobná obezřetnost, ke které dospěli němečtí kolegové?

Tak to je komise STIKO, která dospěla k tomuto rozhodnutí. Na druhou stranu, třeba doporučení pro oblast Saska již zní trošku jinak. Máme zkušenost i z těch letních měsíců, že podpora plošného očkování od 12 let v sousedním Německu nastala až v období srpna a jistě si dobře pamatujete, že Česká republika tuto skupinu začala očkovat od prvního července. Prakticky během několika následujících dnů jsme měli k dispozici také doporučení. Vycházeli jsme i z dat okolních států, které již očkovali.

Čtěte také

Aktuálně také máme k dispozici už mnohá jiná doporučení ze zemí, kde se již tyto skupiny dětí očkují a veřejnost o tom je samozřejmě informována. Jestliže máme data například ze Spojených států, kde už jsou aktuálně naočkovány více než 4 miliony dětí a máme možnost sledovat případné hlášené nežádoucí účinky, tak se domníváme, že není žádný důvod, proč tuto možnost pro veřejnost, respektive to volání rodičů, nepodpořit. A ten zájem, máme-li dostatek dat, která nám umožňují podpořit možnost používání vakcíny, je také hodně důležitý.

Jste přesvědčena, že je dost dat pro to, aby se řeklo, že ty vakcíny pro děti jsou bezpečné?

Tak my víme, jakým způsobem byly vyhodnoceny ty jednotlivé fáze studie, víme, kolik bylo hlášených reakcí po aplikaci očkovací látky. Víme také, že v té věkové skupině 5 až 11 let je pro srovnatelnou účinnost dostačující podat vlastně třetinové množství té účinné látky. I podle studií se ukazuje, že ačkoliv jsou ty reakce velmi srovnatelné, tak při podrobnějším studiu reakcí po aplikaci, ať už lokálních nebo celkových, je množství hlášených reakci dokonce nižší. To pravděpodobně může souviset i s tím, že v této věkové kategorii dokážeme při použití té třetinové dávky vlastně navodit stejnou imunitní odpověď, respektive ta ochrana je velmi srovnatelná.

Čtěte také

Takže to jsou naopak spíš povzbudivé zprávy. Co se týče těch závažných reakcí, tak minimálně z té skupiny dětí, které prošly studiemi, tam žádné závažné nežádoucí účinky hlášeny nebyly. Minimálně ty další 4 miliony dětí a ta znalost té vakcíny, která je pro nás velice důležitá – to je to množství aplikovaných dávek i ve věkových kategoriích například dětí od 12 let – nám dávají dostatek důvodů pro to, abychom podpořili možnost rozšířit skupinu očkovaných.

Zase, vždy to bude dobrovolná, nebo minimálně se všichni shodují, že pro tuto věkovou kategorii je to dobrovolná záležitost, která vychází i z rozhodnutí rodičů, kteří se mohou rozhodnout na základě informací, které předkládáme my a další odborné autority, které toto očkování podpořili.

Jak jsou dětští praktičtí lékaři připraveni na podávání vakcín? Lze očkovat proti více onemocněním zároveň Poslechněte si celý rozhovor s Hanou Cabrnochovou vedený Tomášem Pancířem.

autoři: Tomáš Pancíř , jkh
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.