Potvrzení protilátek není důkazem imunity. Očkování dětí od pěti let je otázkou pár týdnů, říká Chlíbek

Budou se proti covidu očkovat i děti starší pěti let? Je proveditelné uznávání protilátek jako ekvivalentu očkování? A pomůže nová vládní kampaň na podporu vakcinace? Vladimír Kroc se ptal vakcinologa Romana Chlíbka, šéfa Národního institutu pro zvládnutí pandemie a předsedy České vakcinologické společnosti.

Podle ministra zdravotnictví za ANO Adama Vojtěcha se připravujeme na očkování dětí od pěti let, jako se to už děje ve Spojených státech. Čeká se jen registraci vakcíny Evropskou lékovou agenturou. Jak dlouho ten proces může trvat?

Ten proces většinou trvá dva až tři měsíce a už 18. října bylo Evropské lékové agentuře předloženo takzvané postupné hodnocení, „rolling review“. Domnívám se, že je velká pravděpodobnost, že dokonce už možná koncem listopadu či počátkem prosince by tu to schválení této dětské vakcínu pro Evropu mohlo být. Určitě k němu dojde, to je zcela bez pochyby, protože ve Spojených státech amerických velice uznávaná Americká léková agentura tuto vakcínu schválila už 29. října. Takže je otázkou skutečně jen několika týdnů, než bude ta vakcína schválena pro použití u nás.

Čtěte také

A budou děti tohoto věku očkovaných jednorázově, nebo ve stejném režimu jako adolescenti či dospělí?

V tuto chvíli se ví, že ta dětská vakcína pro věkovou kategorii 5 až 11 let je stejně dvoudávková jako pro dospělé a s odstupem 21 dnů. Ten zásadní rozdíl je v tom, že to množství aktivní látky, té RNA, je oproti dospělým třetinové, čili 10 ug v porovnání s 30 ug u dospělých. Také objem té očkovací látky je o něco nižší: dospělí dostávají 0,3 ml, děti budou dostávat 0,2 ml, což je poměrně malé objemové množství vakcíny. Když to například srovnáme s běžnou dětskou vakcínou, hexavakcínou, která se dává kojencům ve dvou až třech měsících věku, tak ta má více než dvojnásobný objem, 0,5 ml. Toto malé množství určitě bude přijatelné i z pohledu lokálních reakcí po očkování. Ty předložené studie a data ukazují, že účinnost toho očkování u takových dětí je zcela srovnatelná s účinností u dospělých a dosahuje více než 91 %. A co se týče celkových reakcí po očkování, jejich frekvence je nižší než u dospělých nebo než u věkové kategorie 16 až 25 let, takže si myslím, že ta vakcína bude u těchto malých dětí poměrně dobře snášena.

Odborník na zdravotní právo a expert Pirátů Ondřej Dostál tvrdí, že není důvod šikanovat lidi, kteří mají po prodělání nemoci přirozenou imunitu a nepodstoupili očkování. Dnes už to prý dokazuje řada studií. Jste pro to, aby prokázaný dostatek protilátek byl uznán jako ekvivalent očkování?

Čtěte také

V tuto chvíli k tomu nepřistoupil prakticky žádný stát a vedou se kolem toho neustále diskuze - měly by se asi vést více mezi odborníky než mezi právníky, o tom jsem naprosto přesvědčen. Podstatné je, že potvrzené protilátky nejsou důkazem imunity proti tomuto onemocnění, na tom se shoduje řada odborníků. Nejasnosti ohledně hladiny protilátek jsou daleko více individuální než po očkování, protože každý, kdo prodělal nákazu, dostal jinou virovou nálož: jeden měl mírnější, jiný závažnější průběh a tak dále. Kdežto u očkování dostáváme všichni jakousi konstantní dávku. Pořád právě odborné nejasnosti vedou k tomu, že je potřeba mít daleko větší míru jistoty, než se rozhodneme něco uznávat. Zatím tu míru jistoty tedy nenašel žádný stát.

Jak by se podle Romana Chlíbka mělo v současné situaci přistoupit k vychytávání nakažených dětí ve školách? A co brání bezplatnému testování cizinců? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.

autoři: Vladimír Kroc , jkh
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.