Prezident a justice. Poslechněte si debatu expertů v prvním Prezidentském speciálu Radiožurnálu
Měla by se nějak změnit pravidla pro sbírání podpisů od občanů a zákonodárců, které musí předložit kandidáti na prezidenta? Upravují zákony dostatečně průběh předvolební kampaně? Je po 10 letech zkušeností s přímo voleným prezidentem správný čas uvažovat o změně pravomocí hlavy státu? A nejsou milosti přežitkem? Tomáš Pancíř se zeptá hostů prvního Prezidentského speciálu Radiožurnálu a Plusu krátce po 17. hodině.
50 tisíc podpisů – moc, nebo málo?
„Přijde mi to hodně,“ komentuje politoložka Vladimíra Dvořáková. „Sběr podpisů nemůže dělat sám kandidát, musí na to mít lidi, na ně se musí spoléhat, může dojít k chybě. A stačí pár lidí nespolehlivých a můžou to celé poslat někam jinam,“ zamýšlí se.
Podle experta na ústavní právo Jana Kysely „vzniká nekorektní asymetrie mezi těmi kandidáty, kteří pracně sbírají 80 nebo 90 tisíc hlasů a proškrtávají je, aby nakonec obstáli, a potom mezi těmi kandidáty, kteří se během jedné senátní schůze postaví do předsálí a nasbírají si 13 nebo 14 podpisů.“
„Jedna z možností je snížit počet podpisů ze současných 50 tisíc, ale musel by se uskutečnit někde oficiálně, například na Czech POINTu nebo na úřadě,“ navrhuje Dvořáková.
Prezident coby politický profesionál, nebo amatér?
Právník, bývalý senátor, ministr a také jeden z bývalých kandidátů na prezidenta Jiří Dienstbier (ČSSD) považuje za správné, aby na funkci prezidenta kandidovali ti, kteří mají politickou zkušenost a reprezentují jasné politické a hodnotové směry.
Každý český prezident měl tendenci jít někam na nebo za hranu svých pravomocí.
Jiří Dienstbier
„Mimo jiné proto, že by lidé měli vědět, koho vlastně do funkce volí, s jakými názory do funkce vstupuje. A i to, že člověk zná ústavní systém, státní instituce a ví, jak fungují politické strany, znamená, že tuto funkci může vykonávat lépe,“ domnívá se.
Vladimíra Dvořáková vidí ale v politické minulosti kandidátů také možnou nepatřičnou zátěž. „Může být určitou výhodou, že se takový člověk orientuje, ale také může být hodně zatěžující, protože takový člověk používá styl, který už neodpovídá jeho funkci. Ale působení ve věcech veřejných je důležité,“ nezpochybňuje politoložka.
Prezidentské pravomoci – osahávání hranic
Je podle diskutujících po deseti letech čas otevřít diskuzi o prezidentských pravomocích?
„Pokud tvrdíme, že máme parlamentní formu vlády, tak pokud posilujeme legitimitu prezidenta přímou volbou, měli bychom spíš někde ubrat na jeho pravomocích, aby systém zůstal v rovnováze. Historicky viděno – každý český prezident měl tendenci jít někam na nebo za hranu svých pravomocí,“ odpovídá Jiří Dienstbier.
To, zda a jak se prezident podílí na práci vlády, bývá věcí dohody mezi vládou a prezidentem, připomíná Jan Kysela. „A že by si vláda zrovna přála, aby místo premiéra jel třeba na Evropskou radu prezident z jiného politického hnutí, jak nabízí kandidát Andrej Babiš z ANO, to není asi ideální cesta,“ varuje před přílišným aktivismem budoucích prezidentů Jan Kysela.
Hosty Tomáše Pancíře jsou:
- Jan Kysela, ústavní právník;
- Vladimíra Dvořáková, politoložka;
- Jiří Dienstbier, bývalý senátor a někdejší kandidát na prezidenta.
Sledujte prezidentské volby s Radiožurnálem – v živém vysílání, na našem webu a sociálních sítích nebo na zpravodajském serveru iROZHLAS.cz.
Související
-
Prezidentské volby 2023 na Radiožurnálu a Plusu. Vyberte si svého kandidáta s Českým rozhlasem
V pátek 13. ledna odvysílají Radiožurnál a Plus superdebatu kandidátů. Nalaďte si vysílání a sledujte náš web i sociální sítě.
-
Den s Andrejem Babišem
Co dělá, když se kamery nedívají? Jakou agendu řeší v běžné dny? Radiožurnál vám prostřednictvím Jana Pokorného zblízka představuje prvního prezidentského kandidáta.
-
Den s Jaroslavem Baštou
Co dělají, když se kamery nedívají? Jakou agendu řeší v běžné dny? A jaké jsou jejich priority – nejen ty politické, ale třeba ty lidské?
