Pankáči z Charty 77 už třicet let říkají, co si myslí. Švédská hudební skupina ctí odkaz českých disidentů
Nikdy nemlčet a vždy nahlas říkat vlastní názor, to je motto pankáčů z Charty 77. Řeč však není o československé občanské iniciativě, která se vzepřela totalitní komunistické moci, ale o švédské hudební skupině. Její členové, se totiž inspirovali právě Václavem Havlem, Jiřím Dienstbierem a dalšími, kteří za své postoje a činy skončili za mřížemi.
Per Grandberg – zpěvák a lídr kapely, Johan Hultman – bicí, Mattias Söderlund – basová kytara a Erick – piano. To je Charta 77, čtveřice mužů ve středním věku, kteří ale dále hrají ve stejném duchu jako před třiceti lety.
Dnes 51tiletý Per vzpomíná, jak se na začátku 80. let minulého století poprvé dozvěděl o uvěznění československých disidentů v čele s Václavem Havlem. Tehdy hrál v jiné punkové skupině a rozhodl se napsat píseň na počest chartistů.
Čtěte také
Nakonec se rozpadli, ale boj disidentů proti totalitní hydře v Československu ho oslovil natolik, že založil jinou skupinu a pojmenoval ji právě po Chartě 77. Psal se rok 1983 a řada chartistů si už prošla vězením na Borech nebo v Heřmanicích, jiní zase emigrovali do zahraničí, a to i do Švédska.
Nikdy nemlčet
Před několika dny Švédsko vzdávalo hold Havlovi, Dienstbierovi, Patočkovi a dalším více než 240 odvážným ženám a mužům, kteří jako první podepsali Chartu 77. Na jejich počest zahráli ve švédském parlamentu i pankáči z Charty.
Své vystoupení zahájili skladbou nazvanou symbolicky Nikdy nemlčet. Na půdě zákonodárného sboru ovšem přeci jen zvolili trochu jemnější tón i styl. Jinak ale neměnili nic, hlavně co se vzezření týče. Až na jednoho člena kapely, který si vzal sako.
Třeba Per, který dodnes zůstává tahounem i duší skupiny, měl při vystoupení na sobě červenočernou kostkovanou košili a na hlavě dredy. Všichni si na klopu připnuli červenou placku s nápisem NE.
Čtěte také
Pravda, láska a pank
Podle Johana Hultmana se Charta 77, která má na svém kontě už dvacítku desek, vymezuje proti evropské hospodářské a měnové unii, odmítá tedy jednotnou měnu euro. Zpívá ale především proti rasismu a totalitě, naopak demokracie je pro ni posvátná. Stejně jako svoboda projevu.
Díky listopadové revoluci v Československu mohli na začátku 90. let přijet hrát i do Prahy. Tehdy také poslali Václavu Havlovi jednu ze svých desek, na kterou se všichni podepsali.
Per Grandberg prý sice neví, zda ji tehdejší prezident dostal, důležitější ale podle něho zůstává Havlův odkaz, který je platný i pro současnou generaci. Tedy pravda a láska. Švédská kapela Charta 77 k tomu ještě přidává – punk.
Související
-
Hra o Plasticích je stále aktuální, soudí v Rusku
Do Ruska dorazil Rock’n’roll! Nemáme teď pochopitelně na mysli hudební styl, ale stejnojmennou divadelní hru britského dramatika Toma Stopparda, která zachycuje Čes...
-
Ondřej Němec: Václav Havel rád dával lidi dohromady. Bavilo ho spojovat underground s intelektuály
Ondřej Němec z Knihovny Václava Havla fotil slavného intelektuála a politika v průběhu 35 let. „Nejraději mám staré snímky ze 70. let,“ připouští.
