Ozvěny dne - zprávy 3. března 2010

Přehled zpráv

Martin DRTINA, moderátor Jan BUMBA, moderátor moderátor:
Stávka veřejné dopravy zítra nebude, odboráři ji zrušili.

osoba:
Na to mělo vliv rozhodnutí včera Poslanecké sněmovny přijetí změny zákona. My si počkáme na výsledek z jednání Senátu.

Martin DRTINA, moderátor Jan BUMBA, moderátor moderátor:
Řecká vláda přijala nová úsporná opatření, státním zaměstnancům se sníží platy a důchodcům neporostou penze.

osoba:
Jiná cesta prostě momentálně není, tam by mělo ještě dojít k dalším opatřením, jako je snaha potírání korupce.

Martin DRTINA, moderátor Jan BUMBA, moderátor moderátor:
Ukrajinský parlament vyslovil nedůvěru vládě Julie Tymošenkové většinou dvou set čtyřiceti tří hlasů.

Martin DRTINA, moderátor Jan BUMBA, moderátor moderátor:
A zítřek bude oblačný, ojediněle slabé sněžení, teploty do pěti stupňů.

Martin DRTINA, moderátor Jan BUMBA, moderátor moderátor:
U mikrofonu jsou Martin Drtina a Jan Bumba.

Stávka veřejné dopravy zítra nebude

Martin DRTINA, moderátor:
Stávka veřejné dopravy zítra nebude. Odbory ji dnes zrušily. Reagují tak na posun ve věci zákona o DPH. Novelu, která ruší vyšší zdanění zaměstnaneckých benefitů, předložila minulý týden do Poslanecké sněmovny vláda. Poslanci ji včera ve stavu legislativní nouze schválili a na řadě je teď Senát.

Jan HERGET, redaktor:
Pro odboráře je to podle Jaroslava Pejši dostatečný posun, který slibuje úspěšné přijetí zákona.

Jaroslav PEJŠA, předseda Odborového sdružení železničářů:
My budeme sledovat legislativní proces a doufáme, že bez nějakých dalších rušivých vlivů doběhne až do konce tak, aby to bylo skončeno před volbami.

Jan HERGET, redaktor:
Vlaky, autobusy i městská doprava tedy zítra pojedou normálně. Krizové plány odvolávají i velké instituce, jako nemocnice nebo městské úřady. Pro železnici ale zrušení stávky na poslední chvíli může znamenat i ztráty, což si odboráři uvědomují.

Jaroslav PEJŠA, předseda Odborového sdružení železničářů:
Samozřejmě, čím je to kratší, tak opatření už dá zaměstnavatel a že je docela možný, že nějaké ztráty finanční už tady vzniknou, na železniční dopravě myslím.

Jan HERGET, redaktor:
Pro příští dny odbory žádné aktivity neplánují, ale v případě, že proces přijetí zákona opět uvízne na mrtvém bodě, jsou připraveni operativně reagovat. Jan Herget, Radiožurnál.

Martin DRTINA, moderátor:
Politici většinou zrušení avizované stávky přivítali, v tom, jestli by se měla snižovat DPH na zaměstnanecké benefity, ale jednotní nejsou. Novela, kterou včera schválila sněmovna, přitom teď putuje do Senátu, kde by mohla narazit. I prezident Václav Klaus avizoval, že zákon nepodepíše. Pak by rozhodující slovo tedy nejspíš leželo opět na sněmovně, kde by museli poslanci veta přehlasovat.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Zrušením stávky nicméně odbory splnily podmínku lidovců. Ti už dříve jasně řekli, když stávka nebude, naše hlasy zákon dostane.

Michaela ŠOJDROVÁ, 1. místopředsedkyně KDUČSL:
KDUČSL podpoří návrh vrácený ze Senátu, eventuálně vrácený prezidentem, pokud stávka nebude.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Potvrdila místopředsedkyně lidovců Michaela Šojdrová. Předseda ODS Mirek Topolánek rozhodnutí odborů uvítal. Na postoji ODS se ale podle něj nic nemění.

Mirek TOPOLÁNEK, předseda strany /ODS/:
My dlouhodobě říkáme, že ta věc si zaslouží systémové řešení a ne vydírání před volbami, takže ten náš postoj je pořád stejný.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Na přehlasování Senátu i veta prezidenta je ve sněmovně potřeba minimálně 101 hlasů. Místopředseda ČSSD Milan Urban věří, že se taková většina v dolní komoře najde.

Milan URBAN, místopředseda strany /ČSSD/:
Pokud Senát zruší to rozhodnutí parlamentu nebo pan prezident nepodepíše, já jsem si jist, že dotáhneme ten zákon do konce v této Poslanecké sněmovně.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Senát bude o snížení zdanění zaměstnaneckých výhod rozhodovat v pátek. Veronika Malá, Radiožurnál.

Řekům se zvýší některé daně a zmrazí důchody

Martin DRTINA, moderátor:
Řekům se zvýší některé daně a zmrazí důchody. Na státní zaměstnance čeká snižování platů. To je úsporný balíček, který předložila socialistická vláda. Za poslední tři měsíce se jedná už o třetí kolo škrtů. Úsporná opatření tak mají hodnotu astronomických čtyř celých osmi desetin miliardy eur, což je více než sto dvacet miliard korun.

Ondřej HOUSKA, redaktor:
Řekové musí letos svůj deficit snížit o čtyři procenta hrubého domácího produktu. V opačném případě by jim už nikdo nechtěl půjčit. Vláda proto musí dělat bolestná opatření. Ekonom z ČSOB a Univerzity Karlovy Martin Pospíšil Radiožurnálu potvrdil, že Řecko nemá na výběr.

Martin POSPÍŠIL, ekonom z ČSOB, Univerzita Karlova:
Jiná cesta prostě momentálně není, tam by mělo ještě dojít k dalším opatřením, jako je snaha o potírání korupce.

Ondřej HOUSKA, redaktor:
Korupce v Řecku skutečně bují úplně všude. Podle mezinárodních odhadů dal loni každý Řek na úplatcích v průměru víc než třináct set eur, tedy asi třicet čtyři tisíc korun. Boj s úplatkářstvím patří mezi priority současné vlády. Trhy dnes na její kroky reagovaly pozitivně a euro posílilo vůči dolaru. Ondřej Houska, Radiožurnál.

Plán Europa 2020

Martin DRTINA, moderátor:
Vyšší zaměstnanost Evropanů a méně lidí žijících pod hranicí chudoby. Zvýšení podílu vysokoškoláků mezi mladými lidmi alespoň na úroveň jako ve Spojených státech. To jsou některé cíle strategie hospodářského rozvoje Evropské unie na příštích 10 let. Plán Europa 2020 by neměl sdílet osud své předchůdkyně, takzvané Lisabonské strategie. Její cíle se v uplynulém desetiletí nepodařilo úplně naplnit.

Pavel NOVÁK, redaktor:
Strategie Europa 2020 si klade méně úkolů a stanovuje konkrétnější postupy k jejich splnění. Podle předsedy Evropské komise členské země pod tlakem hospodářské krize pochopily, že jednotlivé ekonomiky je třeba více koordinovat. "Je teď jasnější, že je třeba postupovat společně, to už potvrdili všichni unijní lídři na summitu v únoru." Prohlásil José Barroso. Návrh komise ale budou schvalovat na schůzce na konci března. Tam asi dojde na ostré diskuse ohledně národních plánů, které mají vést ke splnění strategie. Půjde také o to, jak dalece budou její cíle pro členské země závazné. Podle Barrosa neexistují žádné právní nástroje pro zavedení našich trestů za neplnění úkolů strategie. Komise ale chce dávat státům doporučeními a varováními signály, jak na tom s dosahováním cílů jsou. Pavel Novák, Český rozhlas, Brusel.

Ukrajinský parlament vyslovil nedůvěru vládě Julie Tymošenkové

Martin DRTINA, moderátor:
Ukrajinský parlament vyslovil nedůvěru vládě Julie Tymošenkové, neúspěšné kandidátce na prezidentskou funkci. Její přemožitel, Viktor Janukovyč a jeho Strana regionů tak odstranili hlavní překážku k plnému převzetí moci v zemi. Po vyhlášení nedůvěry svolala Tymošenková frakci svého bloku a vyhlásila okamžitý přechod do opozice. Potvrdila, že nebude vést kabinet do sestavení nové vlády a své pravomoci složí během jednoho až dvou dnů. Její neochota zůstat v úřadu do sestavení nového kabinetu vytváří podle ukrajinských analytiků obtížnou situaci.

Irák zažil první předvolební masakr s desítkami mrtvých

Martin DRTINA, moderátor:
Irák zažil první velké bombové útoky před nedělními volbami. Ve městě Bákuba při nich zahynulo nejméně 31 lidí a pět desítek Iráčanů při nich utrpělo zranění. Celkem šlo o tři útoky sebevražedných atentátníků, jejich dějištěm byla opět oblast, kde se prolíná šíitské a sunnitské obyvatelstvo a kde stále mají silnou přítomnost povstalecké a teroristické skupiny.

Břetislav TUREČEK, redaktor:
Dva útočníci vjeli s auty naplněnými výbušninou do policejních stanic. Třetí se pak odpálil v nemocnici, kam zdravotníci sváželi zraněné. Úřady v celé provincii Dijála zavedly silniční uzávěry, aby k dalším útokům nemohlo dojít. Bezpečnostní opatření jsou ale už tak mimořádná. Kvůli nedělním volbám hlídkuje v celém Iráku daleko více policistů a vojáků než obvykle. V citlivých oblastech na severu jsou vidět i smíšené hlídky Arabů, Kurdů a Američanů, které mají zabránit etnickým střetům. Krveprolití v Bákubě je zatím první incident takového rozsahu. Dosud volební kampaň provázely pouze jednotlivé útoky na některé kandidáty. Břetislav Tureček, Český rozhlas, severní Irák.

Kauza plzeňských práv připravila o křeslo předsedu akademického senátu fakulty Daniela Teleckého

Martin DRTINA, moderátor:
Kauza plzeňských práv připravila o křeslo předsedu akademického senátu fakulty Daniela Teleckého. Na škole zůstává dál jako učitel. Před několika týdny totiž na právech založil odbory, postavil se do jejich vedení a ze zákona tak nemůže být propuštěn. Telecký je známým příznivcem bývalého vedení fakulty, které rezignovalo v souvislosti s aférou kolem rychlostudentů a opsaných prací.

Výběrové řízení na elektronický monitoring odsouzených k domácímu vězení začalo

Martin DRTINA, moderátor:
Výběrové řízení na elektronický monitoring odsouzených k domácímu vězení začalo. Vyhlásilo ho ministerstvo spravedlnosti. To čeká, že zájem projeví sedm až deset firem. Hlavním kritériem při rozhodování o vítězi bude cena. Společnosti budou muset doložit i transparentní vlastnické vztahy. Podle ministryně spravedlnosti Daniely Kovářové by elektronické hlídání odsouzených k domácímu vězení mělo fungovat od začátku příštího roku.

Daniela KOVÁŘOVÁ, ministryně spravedlnosti:
Lhůta pro podání nabídek je do 26. dubna. A potom by zasedla hodnotící komise a předpokládáme, že by během, v ideálním případě tří týdnů mohla rozhodnout, to znamená, koncem května bychom znali vítězi a někdy v průběhu června by mohla být podepsaná smlouva mezi ministerstvem a vítězem této soutěže.

Některým pacientům se zdravotnický poplatek vrací hned dvakrát

Martin DRTINA, moderátor:
Některým pacientům se zdravotnický poplatek vrací hned dvakrát. Jednou jim ho vrátí kraj a pokud překročí ochranný limit, dostávají ho zpět ještě jednou od pojišťovny. Ta jim tak vrací peníze, které ani nevydali, teď je limit pět tisíc korun, pro děti a seniory polovina. V těchto dnech dostávají lidé peníze od pojišťoven za minulý rok. Podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavla Horáka si pojišťovna nemá možnost ověřit, jestli za pacienta poplatek, který se mu započítá do limitu, už neuhradil kraj.

Pavel HORÁK, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny:
V těch případech, kdy ten pojištěnec překročí tu hranici, i když ty peníze nezaplatil, protože zaplatil kraj, tak je dostane od nás ještě jednou.

Operní festival Smetanova Litomyšl má rok od roku větší ohlas

Martin DRTINA, moderátor:
Červnový mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl má rok od roku větší ohlas. Svědčí o tom i obrovský zájem o vstupenky. Ty se začaly prodávat na zámku v Litomyšli. Během dvou hodin jich prodali deset tisíc.

Věra PAVLASOVÁ, redaktorka:
Smůlu mají ti milovníci vážné hudby, kteří si dnes nepřivstali a nezajistili pořadová čísla. Podle nich se od jedenácté hodiny začaly prodávat vstupenky přímo v informačním centru na zámku nebo přes Internet, potvrzuje ředitel Smetanovy Litomyšle Jan Pikna.

Jan PIKNA, ředitel Smetanovy Litomyšle:
Lidé opravdu vědí, že o vstupenky bývá velká bitva a že je potřeba si přivstat a jít si je vystát. Je to trošku nepříjemná záležitosti. Festival má přinášet jen ty příjemné zážitky.

Věra PAVLASOVÁ, redaktorka:
Během první hodiny prodeje zmizely vstupenky na osm pořadů, mezi jinými na koncert Pavla Šporcla, který vystoupí s cikánskou cimbálovou muzikou Romano Stylo nebo na Mozartovu kouzelnou flétnu. Na Smetanovu Prodanou nevěstu, případně Pucciniho Toscu ale ještě pár vstupenek v prodeji je. Pro Radiožurnál Věra Pavlasová, Litomyšl.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A témata následujících minut. Co vedlo odboráře k rozhodnutí zrušit zítřejší stávku v dopravě. A znamená pád ukrajinské vlády definitivní odchod premiérky Tymošenkové z politického života?

Odboráři odvolali stávku

Jan BUMBA, moderátor:
Zrušte objednané taxíky, jízdní kola také můžete ještě nechat ve sklepě, zítra ráno se do práce veřejnou dopravou dostanete. Odboráři odvolali stávku, která mohla ochromit dopravu prakticky v celé České republice, stalo se tak poté, co sněmovnou prošla novela zákona o DPH, která má zaručit, že zaměstnanecké výhody nebudou podléhat vyššímu zdanění. Vypadá to, že tato novela narazí v Senátu i u prezidenta, dolní komora parlamentu ale může obě veta přehlasovat. Předsedou Odborového sdružení železničářů je Jaroslav Pejša. Dobrý večer.

Jaroslav PEJŠA, předseda Odborového sdružení železničářů:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Bylo to, pane Pejšo, těžké rozhodování, vzrušená diskuse, než jste dospěli k tomuto ústupku?

Jaroslav PEJŠA, předseda Odborového sdružení železničářů:
Tak samozřejmě rozhodování jednoduché nebylo, protože je tady určité riziko, ale vzhledem k tomu, že byl započat takový ten pozitivní průběh toho legislativního procesu, to znamená, vláda podala vládní návrh změny zákona, předložila ho do Poslanecké sněmovny v legislativní nouzi, poté Poslanecká sněmovna schválila, že legislativní nouze existuje a schválila změnu zákona a především díky tomu, že jsme získali jaksi příslib tří politických stran, že případné veto Senátu či prezidenta bude přehlasováno v Poslanecké sněmovně, tak jsme se rozhodli, že zítřejší stávku odvoláváme.

Jan BUMBA, moderátor:
Když se odvoláváte na včerejší hlasování ve sněmovně, tak proč stávku odvoláváte až dnes odpoledne.

Jaroslav PEJŠA, předseda Odborového sdružení železničářů:
Protože k tomu, k té změně zákona, k jejímu odsouhlasení ve sněmovně došlo až v 17:30 a my jsme nemohli hned okamžitě rozhodovat, jelikož je nutné svolat zástupce všech 18 odborových svazů, které se k tomu připojili, a to bylo možné teprve svolat na dnešek.

Jan BUMBA, moderátor:
Mluvíte o slibu tří politických stran, ale dá se to vykládat i tak, že jste ustoupili hlavně po varování lidovců, že při druhém hlasování ve sněmovně, kam se nejspíš dotyčný zákon znovu dostane, zvednou ruku ve prospěch této novely a naopak, nezvednou, pokud stávku nezrušíte?

Jaroslav PEJŠA, předseda Odborového sdružení železničářů:
Tak my jsme v rozhodování samostatní, my jsme nepodléhali žádnému tlaku, ani před tím, když Občanská demokratická strana a její zástupci na poledním včerejším jednání říkali, budeme s vámi jednat, jednali s námi hodinu, ale budeme jednat o problému teprve tehdy, až odvoláte stávku, tak jsme si řekli, jestli budou jednat, anebo jestli budou chtít problém řešit, to je totiž zásadní rozdíl. A v tom jsme viděli ten posun, že tři politické strany jsou ochotny nejenom jednat, ale problém řešit, zatím tedy má Občanská demokratická strana možnost, že když jsme tu stávku odvolali, můžou konečně říci věcné důvody, které vedou k tomu, proč nechtějí, aby z toho inkriminovaného paragrafu 36 a) toho zákona o DPH vypadl ten bod 3 d). My jsme se to včera během hodiny až čtvrt jednání nedozvěděli a pořád jsme diskutovali o tom, proč jsme nesešli, my jsme říkali, my bychom přišli, kdybychom byli pozváni, pan poslanec Tluchoř, jako předseda poslaneckého klubu již před 10 dny dostal od nás mail, potvrzený od sekretariátu, že byl předán, nedostali jsme pozvánku k jednání, tak jsme jednali aspoň včera, sice bez výsledku. A dneska čekáme ...

Jan BUMBA, moderátor:
A vy myslíte, vy myslíte, že by ODS nebo TOP 09 mohli změnit svůj postoj, že by mohli začít podporovat tu novelu zákona o DPH?

Jaroslav PEJŠA, předseda Odborového sdružení železničářů:
No, tak já nemůžu vidět do hlav poslanců. Domnívám se, že TOP 09 asi ne, protože z vystoupení /nesrozumitelné/ představitele či spíše zakladatele ministra financí, pana Kalouska, je jasné, že ten ustoupí asi nikdy v tomhle, ale u ODS čekáme, zda dojde k nějakému vývinu, protože oni na rozdíl od TOP 09 neřekli jasně, proč by nevypustili ten bod 3 d.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Pejšo, prosím, ještě, prosím, ještě jednu věc, neriskujete, že trochu hazardujete s vahou svých slov, když tak dlouho udržujete všechny v napětí a na poslední chvíli svou hrozbu stáhnete?

Jaroslav PEJŠA, předseda Odborového sdružení železničářů:
No, tak na poslední chvíli to nebylo způsobeno naším rozhodnutím, kdyby došlo k tomu rozhodnutí v Poslanecké sněmovně dříve, kdyby třeba vládní návrh byl podán dříve, ne až ve čtvrtek na mimořádném zasedání vlády a třeba už v pondělí na řádném zasedání a tak dále, těch příležitostí tady bylo spousta, tak se to nemuselo takto vyhrotit. Dneska je to vyhrocené nebo z dneška to bylo vyhrocené z toho důvodu, že nezbývá moc času, protože na konci května jsou volby a jsou tady dané určité termíny, do kdy ten zákon musí být schválen, aby to nespadlo pod stůl.

Jan BUMBA, moderátor:
Říká předseda Odborového sdružení železničářů Jaroslav Pejša. Já vám děkuji za rozhovor. Do našeho přenosového vozu zdravím analytičku Lidových novin Lenku Zlámalovou. Dobrý večer.

Lenka ZLÁMALOVÁ, analytička Lidových novin:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Překvapilo vás rozhodnutí odborů zrušit stávku?

Lenka ZLÁMALOVÁ, analytička Lidových novin:
Já myslím, že moc nepřekvapilo, protože ve chvíli, kdy oni věděli, že budou mít dost hlasů ve sněmovně, aby to prošlo, tak by se velmi výrazně znemožnili, kdyby na té stávce dál trvali, protože to stanovisko by šlo strašně těžko hájit. Oni by říkali, my teda budeme stávkovat, přestože tady máme záruku, nevěříme, mě to nepřekvapilo, mně trošku přišlo líto, že to opravdu přišlo až takhle pozdě, ti lidé skutečně si zařizovali na zítřek nějaký program a je to takové trošku hazardování s důvěrou a dělání si z lidí rukojmí, to je nešťastné.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte, že se to dnešní rozhodnutí odborů dá vykládat jako krok vítěze, když už tedy mají slíbenou podporu, jak říkal pan Pejša, tří politických stran?

Lenka ZLÁMALOVÁ, analytička Lidových novin:
Určitě, a není to úplně dobrý signál do těch příštích měsíců, protože nás čeká asi docela tvrdé šetření, budou se asi zmražovat platy ve státní správě a podobně a ve chvíli, kdy odbory si takhle, řekněme, udělaly svaly na relativně drobnější kauzy, tak samozřejmě tu sílu využiju v těch příštích vyjednáváních, je mi trochu líto té příští vlády poté, co teda Jan Fischer jim ustoupil velmi, velmi rychle a velmi razantně.

Jan BUMBA, moderátor:
Právě k tomu, co říkáte, ono vlastně zásadně k tomuto výsledku přispěla, řekněme, pružnost vlády, když narychlo vypracovala onu novelu zákona o DPH, ale jak vás tak poslouchám, vy zrovna příliš pozitivně tento krok kabinetu Jana Fischera nehodnotíte?

Lenka ZLÁMALOVÁ, analytička Lidových novin:
No, já jsem neviděla žádný důvod, proč by se to upravovalo, ona se vytvořila taková politická atmosféra, že se to tam dostalo chybou, i do toho zákona o DPH, i sociální demokracie tohohle hrají jako argument. Nicméně to, že se to DPH nemělo platit z té dotované ceny, ale ze skutečné ceny, to je něco, co dává smysl, a státní rozpočet díky tomu přijde a dohromady s obecnými rozpočty asi 850 milionů korun, v tom bilionovém rozpočtu to nejsou závratné peníze, ale když takhle si dupne každý kvůli svým partikulárním výhodám, tak se nepodaří udělat nikdy nic. Já to považuju hlavně symbolicky za akt ústupku a za špatný precedent do těch příštích měsíců, co může být nebezpečné společensky.

Jan BUMBA, moderátor:
Když se na to, když se podíváte na to, jak se zachovaly jednotlivé politické strany, může to třeba znamenat nějaký významný předvolební zisk pro levici, která se za odbory postavila?

Lenka ZLÁMALOVÁ, analytička Lidových novin:
Víte co, já si nemyslím, že by to, že by to znamenalo nějaký výrazný zisk pro levici, protože je škoda, že se nezveřejnily žádné průzkumy veřejného mínění, jak se společnost dívala na tu stávku připravovanou. Já jsem právě u vás na Radiožurnále někdy včera slyšela výsledky nějaké ankety, ze které vycházelo, že 60 procent lidí nebo těch lidí, kteří odpovídali v té anketě, tu stávku nepodporovali, takže to vůbec není jisté, že tímhle ústupkem nakonec musí někdo získat politické body, to je taková ta první signální logika, která nemusí fungovat. Ono se to koneckonců stalo někdy před dvěma lety ve Francii, kdy také chtěli železničáři a další si udržet svoje dřívější důchody, zablokovali celou Francii a když se potom udělaly průzkumy, tak se zjistilo, že 70 procent Francouzů podporuje prezidenta Sarkozyho, kterým chtěl tyhle výhody sebrat, takže ten politický zisk vůbec nemusí být jako jasný.

Jan BUMBA, moderátor:
I vám děkuji za rozhovor. Analytička Lidových novin Lenka Zlámalová. Na shledanou.

Lenka ZLÁMALOVÁ, analytička Lidových novin:
Na shledanou. Hezký večer.

Znamená pád ukrajinské vlády definitivní odchod premiérky Tymošenkové z politického života?

Jan BUMBA, moderátor:
Dosavadní ukrajinská premiérka Julia Tymošenková odchází do opozice a odjíždí na dovolenou. Oznámila dnes poté, co parlament její vládě vyslovil nedůvěru. Několik týdnů po prezidentských volbách, v nichž utrpěli porážku jak paní Tymošenková, tak odkaz takzvané Oranžové revoluce, v jejímž čele stála. Teď musí vyklidit pole, které opanoval vítěz voleb Viktor Janukovyč. Ve studiu vítám Libora Dvořáka, komentátora Českého rozhlasu 6, odborníka na dění v postsovětských zemích. Dobrý večer.

Libor DVOŘÁK, komentátor Českého rozhlasu 6, odborník na dění v postsovětských zemích:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Byl pád vlády Julie Tymošenkové po prezidentských volbách nevyhnutelný.

Libor DVOŘÁK, komentátor Českého rozhlasu 6, odborník na dění v postsovětských zemích:
Já se obávám, že nevyhnutelný byl, i když si paní Tymošenková asi v první chvíli myslela, že by se jistými zákulisními manévry dalo dosáhnout toho, že by minimálně v tom čele kabinetu zůstala. Musíme si ovšem uvědomit jednu věc, že když se v této zemi často hovořívá o velmi křehké 101 koalici, tak v tom ukrajinském parlamentu v Nejvyšší radě je to sněmovna jedna, tam nejsou dvě sněmovny jako u nás, tak když tam byla ta většina 226 hlasová ze 450, je to tedy jaksi většina ještě křehčí, než je ta naše, a to se pan Tymošenkové taky vymstilo. Důvodů je celá řada, nešlo jenom o tom, že ta oranžová koalice neustále těch 5 let ztrácela na síle, ale šlo také o jednu další věc, my jsme také u nás často svědky toho, že jaksi /nesrozumitelné/ ztrácejí hlasy, ale přeběhlík bývá jeden, dva, vždy jsou známy jenom ...

Jan BUMBA, moderátor:
V ukrajinském kontextu to bylo výrazně nižší.

Libor DVOŘÁK, komentátor Českého rozhlasu 6, odborník na dění v postsovětských zemích:
V ukrajinském ..., v tomto případě to bylo téměř 20 lidí a o to šlo, a to bylo předem známo, vědělo se, že když paní Tymošenková prohraje, tak ten jeden hlas nebude stačit. A dnes proti ní hlasovalo 243 poslanců a to rozhodlo.

Jan BUMBA, moderátor:
Čekají Ukrajinu předčasné parlamentní volby nebo může prezident Janukovyč dát dohromady fungující vládu.

Libor DVOŘÁK, komentátor Českého rozhlasu 6, odborník na dění v postsovětských zemích:
Je to velmi dobrá otázka, protože je zásadní, bych řekl, v tuto chvíli. Paní Tymošenková samozřejmě zpochybnila způsob, jakým byla zničena současná koalice, ale v této sněmovně i podle ukrajinských zákonů je to plně myslitelné, to jest, jakmile jedna koalice skončí, a to včera oznámil předseda parlamentu a zároveň předseda bloku Volodimira Litvina, Volodimir Litvin, tato koalice končí, když do 30 dnů bude vytvořena nová většinová koalice, tak normálně se jede dál, bude nový premiér, nová koalice a paní Tymošenková, koneckonců už dnes oznámila, že odchází do opozice, protože jakkoliv je to teda /nesrozumitelné/ ukrajinské politiky, tak na druhé straně je to pragmatička, která přesně ví, co se kdy děje a jak je třeba se zachovat.

Jan BUMBA, moderátor:
Znamená to, že se rýsuje prakticky neomezená vláda Viktora Janukovyče a jeho spojencům?

Libor DVOŘÁK, komentátor Českého rozhlasu 6, odborník na dění v postsovětských zemích:
To bych v tuhle chvíli rozhodně neříkal, protože musíme si uvědomit jednu věc, pan Janukovyč, ať už to bylo jakkoliv, ať už ten rozdíl tří a půl procent byl zcela regulérní nebo ne zcela regulérní, tak to vítězství nebylo příliš přesvědčivé, každopádně jde o to, že pan Janukovyč nezískal nad padesátiprocentní většinu hlasů, což není pro něj příliš dobré, je všeobecně známo, že on ve srovnání s paní Tymošenkovou není takový politický profesionál a bude pro něj velký problém zejména po pátečních jednání v Moskvě jaksi vytvořit si nimbus opravdového šéfa Ukrajiny a podle mého soudu bude pro něj stále větším problémem právě proti opozici, kterou v parlamentu povede paní Tymošenková, vydržet dalších 5 let ve funkci prezidenta.

Jan BUMBA, moderátor:
Prosím už jen velmi krátce, jak vidíte další politickou budoucnost Julie Tymošenkové, teď tedy odchází do opozice, ale může se někdy vrátit na samotný vrchol?

Libor DVOŘÁK, komentátor Českého rozhlasu 6, odborník na dění v postsovětských zemích:
Docela určitě.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak to?

Libor DVOŘÁK, komentátor Českého rozhlasu 6, odborník na dění v postsovětských zemích:
Protože ...

Jan BUMBA, moderátor:
Má takový potenciál?

Libor DVOŘÁK, komentátor Českého rozhlasu 6, odborník na dění v postsovětských zemích:
Chtěl jste krátce, dobře, tak přidáme ještě 10 slov, jde, já už jsem to říkal, faktem je, že Tymošenková jakkoliv je populistka, je zdatnější politička, než je Viktor Janukovyč, Viktor Janukovyč, o tom se ví, že je hlavním reprezentantem té ukrajinské oligarchie na východě, a to je málo proto, že je to člověk, který bude řízen, zatímco Tymošenková je neřízená střela, ale je neřízená střela, která se řídí sama.

Jan BUMBA, moderátor:
Libor Dvořák z Českého rozhlasu 6. Děkuji vám. Na shledanou.

Libor DVOŘÁK, komentátor Českého rozhlasu 6, odborník na dění v postsovětských zemích:
Na slyšenou.

Řecká vláda chce ušetřit téměř 5 miliard euro

Jan BUMBA, moderátor:
Řecká vláda chce ušetřit téměř 5 miliard euro, má to zaručit nový plán, s nímž dnes přišel premiér George Papandreou. V krátké době jde už o druhou sérii úsporných opatření, které jsou přirozeně velmi nepopulární. Řecko ale zoufale potřebuje snížit vysoký rozpočtový deficit ve výši 13 procent HDP. Novým řeckým škrtům se ve své poznámce věnuje náš komentátor Milan Slezák.

Milan SLEZÁK, komentátor:
Na tom, že v říjnových parlamentních volbách dali Řekové přednost socialistům, měla lví podíl tehdejší pravicová vláda. Oč méně schopná, o to rozhazovačnější. A ještě k tomu oděná odérem několika skandálů. Přesto si alespoň část řeckých voličů, kteří v říjnu hlasovali pro socialisty, určitě lebeděla, že volí ty, kteří udrží sociální jistoty a nejrůznější výhody, z nichž některé nám ve střední Evropě mohou připadat jako holý nesmysl. Příklad, příplatek za přenášení šanonu z jednoho do druhého patra. Řečtí socialisté chtěli do vlády, a tak před volbami slibovali, a jak to dopadlo, během necelého půldruhého roku, co jsou ve vládě, ohlásili už druhou sérii úsporných opatření. A ministerský předseda Papandreou přirovnává současnou rozpočtovou krizi k situaci země ve válce. To silně opomíná na Churchilla s jeho válečným mohu vám nabídnout jen slzy, pot a krev. Takhle mluvívá spíše pravice. A ta by se také vůbec nemusela stydět za "Papandreovské" ořezávání rozpočtových výdajů a zvyšování spotřebních daní. Zdraží se například alkohol a tabák a už podruhé pohonné hmoty. Z 13 a z 14 platu státních zaměstnanců ubude třetina. Řecká státní správa bude propouštět a do důchodu se bude odcházet později a tak dále, a tak podobně. O válce mluví též odbory. Vládní škrty považují za její vyhlášení a za 14 dní chtějí celodenní stávkou socialistický kabinet přinutit, aby od úsporných záměrů couvl. To však vláda udělat nemůže. K odvrácení státního bankrotu naléhavě potřebuje půjčku z ciziny. Německo a Francie jsou prý připraveny poskytnout až 30 miliard euro, ale něco za něco. Řecko je musí přesvědčit, že se v nouzi dovede uskromnit. Ostatně, jak by si taková německá vláda zodpověděla u německého daňového poplatníka, že z jeho peněz pomáhá někomu, kdo odmítá uznat, že mu teče do bot a jen milostivě nastavuje ruku. Dělat paralely mezi českou a řeckou situací je ošidné. Řecko je na tom podstatně hůře. Ovšem ozdravení v době krize potřebují i české veřejné finance, a tak nové škrty ve vládních výdajích a zvyšování daní neminou ani nás, ať teď před volbami kdokoliv slibuje cokoliv.

Jan BUMBA, moderátor:
Upozorňuje komentátor Radiožurnálu Milan Slezák.

Odboráři zítra dopravu nezastaví

Martin DRTINA, redaktor:
Odboráři zítra dopravu nezastaví. Počkají, až jak dopadne schvalování vládní novely, která ruší zdanění benefitů v Senátu. Ten normu projedná v pátek. Senát ale s největší pravděpodobností návrh vrátí zpátky do sněmovny. V horní komoře mají totiž převahu zákonodárci z ODS a TOP 09. Levice tak k přehlasování veta senátorů bude potřebovat nejméně 101 hlasů. Normu sociálním demokratům a komunistům ale zřejmě pomohou prosadit lidovci. Ti svoje hlasy podmiňovali odvoláním stávky, což odboráři udělali. Občanští demokraté jsou podle předsedy strany Mirka Topolánka ochotni s odboráři dál jednat. Svůj postoj ale nezmění.

Mirek TOPOLÁNEK, předseda strany /ODS/:
Stávka nehrozí ve čtvrtek. Já jsme z toho nepochopil, že by zrušili definitivně svůj, já bych řekl, tlak na politiky před volbami, to znamená, náš postoj v tomto směru je naprosto stejný, byl stejný a pokládám za velké selhání vlády, že vůbec tomu tlaku ustoupila, protože dohoda byla jasná, tento bod se měl prioritně projednávat 9. nebo 10.

Policie obvinila primáře benešovské nemocnice z pohlavního zneužití dítěte

Martin DRTINA, redaktor:
Policie obvinila primáře benešovské nemocnice z pohlavního zneužití dítěte. Pětapadesátiletému lékaři hrozí až 10 let vězení. Případ se stal minulý týden. Nemocnici údajné zneužití oznámila matka jedenáctileté pacientky. Obviněný primář je v současnosti na nucené dovolené a neměl by nikde vykonávat lékařskou práci.

Předseda ruského národního olympijského výboru Leonid Ťagačov odstoupil

Martin DRTINA, redaktor:
Předseda ruského národního olympijského výboru Leonid Ťagačov odstoupil. Ruští sportovci dosáhli na hrách ve Vancouveru nejhoršího výsledku v historii zimních olympiád. Získali sotva polovinu medailí, na které si mysleli. V hodnocení zemí se sportovní velmoc nedostala ani do elitní desítky. Podle mluvčího ruského olympijského výboru Ťagačov odstoupil v přímé reakci na výzvu prezidenta Medveděva.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
U mikrofonu stále Jan Bumba. Co mimo jiné uslyšíte dále? Měla by televize vysílat bez vysvětlujících komentářů zprávy z doby z komunistické totality? A co může dělat vláda proti údajné šikaně českých řidičů v Německu.

Měla by televize vysílat bez vysvětlujících komentářů zprávy z doby z komunistické totality?

Jan BUMBA, moderátor:
Pokud se někdy díváte na televizi, možná jste si všimli, že na jednom z kanálů České televize jakoby se jednou denně vrátil čas do doby ne zrovna příjemné, před 25 lety, kdy zprávám dominovaly sjezdy KSČ, soudruhování, ocelárny a JZD. Česká televize vysílá archivní zprávy bez jakéhokoliv komentáře, a to se nelíbí ministrovi pro lidská práva Michaelu Kocábovi, podle kterého je to podobné, jako kdyby německá televize vysílala týdeníky z období nacismu. Michaela Kocába zvu nyní do vysílání. Dobrý večer.

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny /SZ/:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
A na druhé lince je politolog Bohumil Doležal. Dobrý večer i vám.

Bohumil DOLEŽAL, politolog:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane ministře Kocábe, co vás vedlo k tomu vystoupit s těmito výhradami právě nyní?

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny /SZ/:
No, já jsem měl ty výhrady už v tom prvním období, kdy vysílali přesně 20 let zpožděné zprávy. Pak jsem ovšem pochopil, že se asi jedná o záměr překlenout ty zprávy ještě i do období vlastně budování nebo znovu budování demokratického státu, čili někdy kolem 17. listopadu jsem to s napětím sledoval, předpokládal jsem, že budou tyto zprávy pokračovat, takže se dozvíme něco například o tom rozpadu naší republiky, vzniku České republiky a tak dále, o všech těch problémech, které jsme před 20 lety prožívali. Když jsem ale pochopil, že tento záměr, že takový záměr televize neměla, že se opět vrátila jenom k těm nekomentovaným zprávám z období socialismu, tak my, tak my skutečně přišlo, že ta původní kritika moje byla na místě, já jsem jí tehdy ovšem neuplatnil, dneska už ano.

Jan BUMBA, moderátor:
A co myslíte tím obratem, že vysílání tehdejších Televizních novin vyvolává nezdravý resentiment nebo volání po silném státu?

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny /SZ/:
No, tak, tak ještě, tak podívejte, jako ten, ten příměr, který jsem uvedl, že by to nebylo asi možné v Německu, kdyby se tam každý den těsně před Televizními novinami v televizi jako předháněly /nesrozumitelné/ ve svých projevech, tak si nemyslím, že je možné toto vysílat nekomentovaně a vzpomínat na to, že ten komunistický systém byl utlačovatelský a že persekoval naše občany.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Doležale, jak vy se díváte na tohle archivní zpravodajství?

Bohumil DOLEŽAL, politolog:
No, já částečně obavy pana ministra chápu v tom smyslu, že tady všeobecně probíhá taková jakási zvláštní tendence mixovat minulost a přítomnost a stavět jí jakoby na jednu rovinu. V tomhle případě ovšem se mi zdá, že pouhý pohled na zprávy staré 25 let vede člověka s tím, aby je srovnal se zprávama dnešníma a že už prostě forma a struktura těch zpráv a tak dále, normálnímu prostýmu člověku říká naprosto jednoznačně, jaká to byla šaškárna podávat k tomu nějaký komentář, považuji ještě, považuju je v podstatě za nadbytečné. Já se spíš bojím takového opakování těch populárních seriálů jako je Žena za pultem, Nemocnice na kraji města, případy majora Zemana, kde je to opravdu o /nesrozumitelné/, protože, protože tam se předává jakási story, ke který se ten čtenář, ten divák strašně těžko získává odstup jo, to je první poznámka, pak, kterou k tomu ... má druhá poznámka ovšem je, že Česká televize na to, co říkal pan ministr, reagovala strašně nehorázně, prohlásila, že je to propagace Strany zelených, zatímco jaksi tuhle tu kritiku pronesl ministr vlády a jakási minimální zdvořilost by byla na místě.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane ministře, nejsou opravdu třeba ty normalizační seriály v jistém smyslu větší hrozbou, než zpravodajství, které, jak říká pan Doležal, každý běžný člověk pozná, že je cinknuté propagandou.

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny /SZ/:
No, naprosto souhlasím, samozřejmě já jsem mohl napadnout i ty seriály a v podstatě se přiznám, že jsem na ně zapomněl, takže bych je tam býval doplnil taky, jo. Ano, je to tak, jedině, jedině se liším snad v tom, že já mám odezvy, tak jak jezdím samozřejmě po republice, tak mám odezvy na to, že intelekt, pro intelektuály to může být často pastva, já se na to rád podívám a nesplete mě to. Chybí tam ovšem historický kontext, nevyplývá z toho vůbec nic, o tom, jaký ten systém byl, jak byl totalitní. A takovéto lakování narůžovo a připomínání toho, jak jste řekl, vše obstarávajícího státu, který je schopen vždycky vystoupit ve prospěch těch, těch nejubožejších a ukazuje /nesrozumitelné/ lásky plný souznění k lidem, tak skutečně lidi mate a dochází k rozostřování pohledu na naší minulost. A ne každý si to dokáže přeložit tak, jako intelektuálové.

Jan BUMBA, moderátor:
Právě, pane Doležale, dokáže to skutečně každý dekódovat, jistě, člověk, který tu dobu zažil, tak tomu asi rozumí, ale co třeba lidé, kteří s tou dobou nemají osobní zkušenost, jak těm se toto zpravodajství nekomentované může jevit?

Bohumil DOLEŽAL, politolog:
Já si nedovedu představit blba, který by nepoznal na první pohled, že ty zprávy 25 let staré jsou úplně prázdné obsahově, jo, že jsou tam nesmysly, který do zpráv vůbec nepatří, protože do takových zpráv, na jaký je ten člověk zvyklý ze současné doby a naopak tam nejsou, nejsou jaksi věci, které by ho hrozně zajímaly, to je z nějaký aktuality, třeba toho, co se děje v parlamentu, pochopitelně, že v parlamentu se nic nedělo tenkrát, že jo, tam se dělala dvakrát do roka gymnastika, no.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Kocábe, a nemůže to mít zase do jisté míry výchovný osvětový význam pro lidi, kteří tu dobu nezažili?

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny /SZ/:
No, podívejte, já to mám teďko těžký, já si úsudku pana Doležala vážím a vlastně bych chtěl, aby to bylo tak, jak on to nastínil, jo. Já se jenom obávám, že si nemůžeme dovolit i, i z úcty k obětem socialismu nebo takovéhoto zdivočelého bolševismu, komunismu, že si ani nemůžeme dovolit to, tak to prostě nechávat plynout, protože byli lidi a co je schopných lidí, kteří byli tímto způsobem poškozeni a těžko se to předkládá jakoby nic. Já si myslím, že ten výchovný efekt by byl v tom alespoň drobném komentáři a připomenutím určitých souvislostí, anebo měli pokračovat s tím dvacetiletým odstupem i dál a pak by to bylo jenom taková fotografie toho, co se dělo a pak nechápu, proč se zase vrátili teď 25 let nazpátek.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, oběma děkujeme. Ministr pro lidská práva Michael Kocáb. A politolog Bohumil Doležal.

Šikana českých řidičů v Německu

Jan BUMBA, moderátor:
Může kvůli kontrolám českých řidičů v Německu vzniknout třeba diplomatická roztržka mezi Prahou a Berlínem? V médiích se objevily v posledních dnech zprávy o tom, že německá policie v pohraničí přitvrdila při kontrolách na drogy například údajně nechává řidiče přímo u silnice močit do kelímků. Lidé, kteří si na podobné věci stěžují, našli, zdá se, zastání u některých politiků. Předseda ODS Mirek Topolánek řekl, že ze strany bavorských policistů jde o šikanu a porušen dohod o schengenském prostoru. A premiér Jan Fischer vyzval ministra vnitra Martina Pecinu, aby se touto věcí zabýval. Napište nám, prosím, váš názor na adresu ozvenydne@rozhlas.cz. Ve spojení jsme s ministrem vnitrem Martinem Pecinou. Dobrý večer.

Martin PECINA, ministr vnitra:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
A ve studiu je místopředseda ODS, bývalý ministr vnitra Ivan Langer. Dobrý večer i vám.

Ivan LANGER, bývalý ministr vnitra, místopředseda strany /ODS/:
Hezký večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Pecino, je to pravda, je to fakt, dá se to doložit nějakými údaji, nějakou statistikou, že německá policie skutečně nějak razantněji postupuje vůči českým řidičům v posledních týdnech?

Martin PECINA, ministr vnitra:
Že by razantní postupovala v posledních týdnech o tom žádné zprávy nemáme, těch stížností chodí stejně už zhruba od doby, kdy jsme vstoupili do schengenského prostoru, to, co se skutečně změnilo, to, co je v těch některých stížnostech nové, tak je skutečně ten postup proti drogám, to znamená, že někoho přinutili nebo přiměli, aby někde močil do kelímku, to samozřejmě v pořádku není. A já na tom v této věci píšu dopis panu Spolkovému ministru vnitra, nicméně ten samotný fakt toho /nesrozumitelné/ pátrání, které spolková republika provádí nejenom vůči České republice, ale i vůči Polsku a Rakousku, tak /nesrozumitelné/ na to má Spolková republika právo, byť se nám to samozřejmě nelíbí a mysleli jsme si, že ten průjezd hranicí bude volný, ale to není nic nového a obávám se, že to v nejbližší době odstranit nejsme schopni.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Langere, co myslíte, je to nějaký širší problém nebo jde opravdu třeba o nepříjemné, ale ojedinělé případy?

Ivan LANGER, bývalý ministr vnitra, místopředseda strany /ODS/:
Já si myslím, že to je přetrvávající problém, poté, co se objevil, po vstupu České republiky do Schengenu, tak já jsem nechal zřídit horkou linku a požádal jsem všechny občany, kteří se s takovouto šikanou setkají, aby se obraceli na ministerstvo vnitra, na základě toho vznikl velmi důrazný dopis můj tehdejším ministru vnitra Wolfgangu Schäublemu s přílohami a obdobně tomu bylo vůči Rakousku. A došlo ke změně. Přinejmenším problémy, které byly na rakouské straně, tak zmizely a došlo i ke zjemnění toho přístupu německé policie. To, co se děje teď, tak je podle mne urážlivé a znamená to porušení schengenského kodexu a je potřeba velmi důrazně dbát na to, aby to, co se má skrývat pod pojmem závojové pátrání, nebyla ve skutečnosti šikana, na základě které si jeden možná nebo jenom bavorský ministr dělá svoji politickou kariéru. Žádá si to důrazné ohrožení.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane ministře Pecino, můžete prosím trochu rozvést, co teď budete dělat a jak hodláte postupovat?

Martin PECINA, ministr vnitra:
Tak já budu dělat to, co dělal pan poslanec Langer, když byl ministrem, a to já už jsem udělal na podzim, samozřejmě pošlu ostrý dopis, samozřejmě ho připraví ti lidé, kteří ho připravují už dva roky a ten dopis bude mít samozřejmě podobné znění. Já nevím, jestli si bavorský ministr dělá nějakou kampaň. Já říkám, že statistika nehovoří o tom, že by bylo více stížnosti, než bylo v minulosti. Statistika nehovoří o tom, že by se nějakým dramatickým způsobem ta situace měnila. Ta situace nám není příjemná, my samozřejmě budeme zasahovat, jestli si pan bavorský ministr dělá kampaň, nevím, ale byl bych hrozně rád, kdyby si u nás někteří politici na tomto tématu nedělali kampaň a neříkali, že se ta situace prudce zhoršuje, prostě statisticky to pravda není.

Jan BUMBA, moderátor:
Když jsme narazili na bavorského ministra vnitra Joachima Herrmanna, tak on řekl, že díky těm kontrolám se snížil počet trestných činů v okolí hranic o necelá 3 procenta. Jakožto současný a bývalý ministři vnitra, nemáte pro to, pro tento postup z tohoto důvodu pochopení, že se tedy snižuje počet trestných činů, prosím, nejprve, pane Pecino?

Martin PECINA, ministr vnitra:
No, tak když se zeptáte českých politiků, tak samozřejmě pro tento postup velké pochopení mají, protože tímto postupem se samozřejmě odhalí spousta zločinců, pašeráků a tak dále, to je, to je jako objektivní pravda, ale my nemůžeme přece připustit, jako politici, jako ministr nemůžu připustit to, aby čeští občané byli vystavováni nějakému diskomfortu, tam dochází k tomu, že ti policisté staví v civilu, v Německu je to možné, prostě v Německu jsou jiné předpisy, my se snažíme maximálním způsobem informovat české občany při přejezdu hranic, před přejezdem hranic, aby byli informováni, co se na německé straně může dít a já jako jsem si naprosto jistý, že naprostá většina těch kontrol na německé straně je prostě korektní, ale občas dojde k nedorozumění, ale to jsou skutečně jednotky, jednotky stížností měsíčně.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Langere, kdybyste byl ministrem odpovědným za vnitro, nesáhl byste k podobným, nebo nenařídil byste podobné kontroly, kdybyste měl informace o tom, že povedou ke snížení trestné činnosti?

Ivan LANGER, bývalý ministr vnitra, místopředseda strany /ODS/:
Já jsem byl ministrem vnitra před vstupem do schengenského prostoru a po vstupu, přijímali jsme společná opatření tak, aby nedošlo ke zvýšení kriminality, po roce fungování schengenského prostoru a České republiky v něm se provádělo vyhodnocení, z toho vyhodnocení jednoznačně vyplynulo, že nedošlo ke zvýšení kriminality, a proto ta úvodní opatření obezřetná ze strany Rakouska a Německa pozbyla jakéhokoliv důvodu. Já prostě proto, co se skrývá pod takzvaným závojovým pátráním pochopení nemám, protože se jedná o šikanu, právě proto jsme tento problém přenesli do Bruselu na půdu Evropského parlamentu, čeští poslanci za Občanskou demokratickou stranu budou interpelovat, také frakce evropských reformistů a konzervativců se přihlásila k tomu, že soudný pohyb občanů Evropské unie je jednou z nejdůležitějších hodnot, která má být chráněna.

Jan BUMBA, moderátor:
A není to pro vás jen předvolební kampaň, výhodné téma v dnešní době?

Ivan LANGER, bývalý ministr vnitra, místopředseda strany /ODS/:
Pro mě to předvolební kampaň není. Já vím, jak důležité bylo dosáhnout zrušení kontrol, byl to obrovský úspěch, byla za tím obrovská práce, je to neuvěřitelná hodnota, kterou si musíme chránit a nemůžeme připustit, aby to někdo pošlapával, prostě pro mě je to otázka principu.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, ne každý se vyzná v pravidlech, jaká platí v schengenském prostoru, běžný člověk se asi neorientuje ve všech zákonech a nařízeních, není nějaká chyba v tom, že třeba pravidla schengenského prostoru, když to tak řeknu, nejsou úplně jasně popsána, že by si je každá země mohla vykládat nějak trošku po svém, trošku jinak. Pane Pecino?

Martin PECINA, ministr vnitra:
Ale ne, no, tak víte, někde je prostě policie přísnější a někde je méně přísná. Německo přijalo, nebo Spolková republika Německo přijalo toto opatření, pravděpodobně i proto, že se jim prostě uvolnilo mnoho policistů, kteří do té doby sloužili na hranici, oni je využívali tímto způsobem. To je prostě taky jejich vnitropolitická otázka a vnitropolitický problém. Já plně souhlasím s panem, s panem poslancem Langerem, že musíme udělat i z mé strany, já jsem hrozně rád, že už že k tomu takto staví i z jeho strany, ze strany poslanců, europoslanců, vše pro to, abychom pokud možno tento, řekl bych, neduh odstranili, uděláme, uděláme pro to všechno, ale právně na to i v schengenském prostoru samozřejmě Spolková republika právo má, byť my jsme s tím nespokojeni, tak právními kroky, právními kroky proti nim postupovat nemůžeme, protože je to v pravomoci toho členského státu.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Langere, je to zcela v pravomoci členského státu?

Ivan LANGER, bývalý ministr vnitra, místopředseda strany /ODS/:
Žádný zákon vám přesně všechno, co je možné a co není možné není schopen upravit. Nepochybně z pohledu právníka se pohybují v rámci schengenského kodexu, tyto kontroly, ale přes to všechno v okamžiku, kdy vnímáme velmi citlivě, že se jedná primárně o šikanu a kontrolu českých občanů, musíme důrazně zasáhnout a jak ještě zde zaznělo, ODS bude toto téma otvírat na půdě Evropského parlamentu a já bych byl velmi rád, kdyby toto téma se stejným důrazem otevřel pan ministr vnitra na jednání Rady ministrů vnitra v Bruselu.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, prosím, ještě k jedné otázce a poprosím o stručné odpovědi, co říkáte na to, co se také občas někdy objeví třeba v novinách, že by česká strana měla odpovědět podobnou mincí, že by se čeští policisté měli cíleně zaměřit v podobné míře na německé řidiče třeba. Ivan Langer.

Ivan LANGER, bývalý ministr vnitra, místopředseda strany /ODS/:
Tak já nejsem zastáncem toho, toho odvetného opatření, když ty mně, tak já tobě, ale v logice věci, a já jsem o tom psal na svém blogu na Aktuálně.cz, kdyby měl být každý Čech a priori podezříván z toho, že je uživatel drog nebo drogový dealer, tak potom každý Němec a každý Bavor by měl být podezírán z toho, že dojíždí sem za prostitucí a měl by být úplně stejně kontrolován, téměř donaha, jestli nemá v kapse nějak kondomy.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Pecino, co vy soudíte o takové odvetě ze strany české policie?

Martin PECINA, ministr vnitra:
Já si myslím, že je to zbytečné, já jsem se při svém setkání s bavorským ministrem bavil o tom, že čeští řidiči jsou kontrolováni mnohem více, než, než řidiči jiní, on mě ujistil a ukázal mi hodnověrné statistiky, že to prostě není pravda, že českých řidičů mezi těma kontrolovanýma jsou řádově procenta, naprostá většina jsou Němci, kteří se vracejí domů, protože ten provoz je tam největší. Já nemám důvod těmto statistikám oficiálním nevěřit, ale já pro reciproční opatření nejsem, protože si myslím, že to je zbytečné jitření vášní.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, já vám oběma děkuji za rozhovor, děkuji za účast v debatě. Ministr vnitra Martin Pecina. A místopředseda ODS, bývalý ministr vnitra Ivan Langer.

Tchajwanští Aboridžinové mají šanci na přežití

Jan BUMBA, moderátor:
Tchajwan chce uchovat unikátní kulturu původních obyvatel. Na ostrově dnes totiž žije téměř půl milionů Aboridžinů patřících do skupiny Austraulonézanů. Tajpej v současnosti oficiálně uznává 14 kmenů, nejmenší z nich přitom má pouhých 600 příslušníků. Za reportáží se k tchajwanským domorodců vypravil náš východoasijský zpravodaj Robert Mikoláš.

Robert MIKOLÁŠ, redaktor:
Představení právě začalo. Na malém pódiu tančí a zpívá skupinka mužů a žen z kmene Thao. "Vítejte v naší vesnici," s těmito slovy v řeči Thao mi podává ruku sedmapadesátiletý Banu, stařešina obce a zároveň jakási spojka domorodců žijících na břehu jezera Sun Moon Lake s vládními úřady v Tajpeji. Dále už ale mluví čínsky. Jak přiznává, rodný jazyk už příliš neovládá.

Banu:
Tohle je starodávný příbytek postavený na voru určený k chytání ryb. Naši předci často vyjížděli na jezero i na několik dní, na týden i na měsíc. Nejdůležitější byl totiž vydatný úlovek. Ještě můj dědeček s babičkou takhle žili a rybařili.

Robert MIKOLÁŠ, redaktor:
Ukazuje mi Banu. Právě tady totiž žije nejmenší ze všech tchajwanských domorodých kmenů. Tedy těch oficiálně uznávaných, kterých je celkem 14. Dalších 11 pak tento status zatím nemá, na vině jsou však především administrativní důvody. Příslušníků národa Thao je dnes kolem 600, všech Aboridžinů na Tchajwanu pak 460 tisíc.

Sun TCHAČCHUAN, ministr pro původní obyvatelstvo:
Naše ústava chrání původní obyvatele od roku 1991, a to v souladu s jejich vůlí. Vznikl také zvláštní úřad vlády speciálně pro domorodce, díky řadě zákonů mají chráněná základní práva a v roce 2004 bylo dokonce rozhodnuto o jejich autonomii i návratu půdy.

Robert MIKOLÁŠ, redaktor:
Vypočítává ministr pro původní obyvatelstvo Sun Tchačchuan. A jen pro letošní rok například získají ze státního rozpočtu v rámci podpory jednu celou jednu desetinu miliardy tchajwanských dolarů, tedy asi 600 milionů korun. K prioritám však patří zachování svébytné kultury a hlavně jazyka domorodců, který postupně mizí.

Sun TCHAČCHUAN, ministr pro původní obyvatelstvo:
Rodný jazyk se učí na základní a střední škole. Mají ale jen dvě hodiny týdně. I proto jim teď nabízíme podpůrný program, například když zvládnou dané zkoušky, získají více bodů potřebných pro přijetí na univerzitu. A určený je samozřejmě nejen pro domorodce, ale i většinové obyvatelstvo. Chci také dosáhnout toho, aby v budoucnu mohli Aboridžinové získat třeba i doktorát v jejich řeči.

Robert MIKOLÁŠ, redaktor:
Vysvětluje ministr současný vzdělávací systém. Pravdou ovšem je, že tchajwanští Aboridžinové mají i jiné problémy, včetně vysoké nezaměstnanosti. Mnozí se přestěhovali do měst a na životní styl i umění předků zapomínají. I proto se jim Tajpej snaží dávat mnohem více možností, jak se nejen adaptovat do společnosti, ale zároveň si udržet staleté tradice. Užitek z toho navíc bude mít celá země.

Sun TCHAČCHUAN, ministr pro původní obyvatelstvo:
Pro Tchajwan jsou velmi cenní. Mají bohatou kulturu, kterou se mohou prezentovat. Úžasná je jejich hudba, tanec, ale i tradiční řemesla, architektura a slovesné umění. Například spisovatel Šaman je proslulý i v zahraničí a mnozí znají jeho báseň nazvanou Oceán. Každé z etnik navíc přispívá svým vlastním pohledem na okolní svět a své zkušenosti předávají ostatním. Ve výsledku tak obohacují nejen Tchajwan jako takový, ale dokáží ho prezentovat i navenek.

Robert MIKOLÁŠ, redaktor:
Myslí si Sun Tchačchuan. Málokdo z obyvatel západních zemí třeba ví, že jeden z hitů skupiny Enigma, Return to Innocence, Návrat k nevinnosti, vychází z hudby tchajwanského kmene Amis. Mimochodem obavy o další existenci vyjadřují Aboridžinové právě i v písních. V těch, které při vystoupeních zvědavým turistům nezpívají. Kdo ale zůstane ve vesnici na břehu největšího tchajwanského jezera až do večerních, může se do jejich teskného hlasu rozléhajícího se nad potemnělou vodní hladinou zaposlouchat.

osoba:
My, lidé Thao, chceme být co nejvíce spolu. Jako jednotlivci jsme příliš slabí, proto musíme držet pohromadě, abychom dokázali přežít. V opačném případě si o nás budou příští generace číst jen v knížkách.

Robert MIKOLÁŠ, redaktor:
Říká osmdesátiletá žena z kmene Thao. Ministr pro původní obyvatelstvo Sun Tchačchuan ale doufá, že k tomu nikdy nedojde. A nejen proto, že třeba lidé Thao nedávno získali zpět území o rozloze 150 kilometrů čtverečních. Robert Mikoláš, Sun Moon Lake, Tchajwan.

Jan BUMBA, moderátor:
A celou reportáž i s fotografiemi najdete také na našem zpravodajském portálu zpravy.rozhlas.cz. Je 18 hodin 57 a půl minuty, takové byly dnešní Ozvěny dne.