Ozvěny dne - zprávy 20. ledna 2010

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
Další zemětřesení, tentokrát zřejmě bez tragických následků, vyděsilo Haiťany.

redaktor:
Najednou se zvedla zem, jako kdybyste leželi na vodní posteli a na druhé straně někdo na to skočil, /nesrozumitelné/ 5 vteřin.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Někteří absolventi plzeňských práv zřejmě přijdou o titul.

Miroslava KOPICOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy:
Musíme zkusit tu jedinou cestu, kterou definovali naši právníci, to znamená, vzít diplom jako správní akt a postupovat podle správního řádu.

Jan BUMBA, moderátor:
Hromadná nehoda zablokovala na tři hodiny dálnici D 8.

řidič:
Vjel jsem pod náklaďák přede mnou, stál, nesvítil, brzdil jsem i ruční brzdou, ale by to marné, ale měl jsem štěstí, žiju.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
A počasí, zítra bude zataženo až oblačno, místy slabé sněžení, teploty minus 6 až minus 2, na horách kolem minus 10 stupňů.

Jan BUMBA, moderátor:
Dobrý poslech přejí Eva Odstrčilová a Jan Bumba.

Haiti postihlo další zemětřesení

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Další otřesy o síle 6,1 stupně Richterovy škály zasáhly Haiti. Jednalo se o nejsilnější z následných záchvěvů, které v posledních dnech v karibském státě zaznamenali. Informace o dalších škodách, případně nových obětech, zatím nejsou k dispozici. Haiťané jsou ale velmi vyděšení. Nedávné zemětřesení totiž podle odhadů tamní vlády zabilo až 200 tisíc lidí. V haitské metropoli máme zvláštního zpravodaje Pavla Poláka, který byl v době otřesů zrovna na letišti a popsal, jak situace vypadala.

Pavel POLÁK, redaktor:
/Nesrozumitelné/ panika, prostě lidé vstávali, utíkali ven z letištní budovy, protože to letiště už mělo před tím slabé trhlinky z toho původního zemětřesení před týdnem a když jsem se potom asi o hodině vracel zpátky pro svoje věci, protože jsem tam nechal úplně všechno, ven jsem vyběhl jenom v trenýrkách a v tričku, tak jsem si všimnul, že prostě /nesrozumitelné/ jakoby další trhlinky.

Někteří absolventi Právnické fakulty v Plzni mohou přijít o titul

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Někteří absolventi Právnické fakulty v Plzni mohou přijít o titul. Západočeská univerzita jim je může odebrat. Při univerzitní prověrce se totiž zjistilo, že školou prošlo nestandardně 14 ze 63 absolventů doktorského studia. Univerzita už má připraveny podklady pro odebrání titulu u šesti lidí. Dnes to uvedla ministryně školství Miroslava Kopicová. Podle ní může vedení školy přistoupit k odebrání titulu v tom případě, kdy byl porušený správní řád.

Miroslava KOPICOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy:
Musíme zkusit tu jedinou cestu, kterou definovali naši právníci, to znamená, vzít diplom jako správní akt a postupovat podle správního řádu. Já si myslím, že to udělat musíme, pochopitelně všechno se dá zpochybnit, existují i názory, že to bylo pochybení školy a že, když občanovi někdo něco nabídne a on to přijme, že to není trestné, však to také není trest, jenom má něco neoprávněného, co by měl vrátit.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
O možnostech odebírání titulu jedná v těchto chvílích Kopicová s rektorem univerzity Josefem Průšou.

Milan Štěch odchází z ČMKOS

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Funkci předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů opouští po osmi letech Milan Štěch. Současný místopředseda Senátu za ČSSD odbory povede do dubnového sjezdu, který zvolí nového šéfa. Rádiu Česko Štěch potvrdil, že se chce dál věnovat politice.

Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů:
Chci zůstat ve veřejném dění, že funkce, kterou zastávám v Senátu, funkce místopředsedy, mi skýtá poměrně velké možnosti. Z titulu funkce místopředsedy jsem i členem grémia České strany sociálně demokratické a určitě v budoucnu v těch nejbližších letech bych se plně chtěl veřejné činnosti a bude záležet, kde pro mě bude uplatnění a myslím si, že zkušenosti v odboru mi dávají určitý mandát k tomu, abych mohl v té politice pokračovat.

Nehoda na dálnici D 8

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Více než tři hodiny byla dnes v obou směrech uzavřena dálnice D 8 mezi 88 a 90 kilometrem. Kolem půl deváté ráno se ve směru z Německa v úseku mezi státní hranicí a tunelem Panenská srazilo 14 aut.

Veronika KINDLOVÁ, redaktorka:
Masa plechu, která beze zbytku ucpala jeden směr dálnice D 8, tak vypadala srážka 12 kamionů s dodávkou a nákladním autem. Naštěstí došlo jen ke dvěma lehkým zraněním. Mohlo být hůř. Jeden z kamionů měl totiž zcela rozdrcenou kabinu.

Geze MAGAZ, řidič:
Vjel jsem pod náklaďák přede mnou, stál, nesvítil, brzdil jsem i ruční brzdou, ale by to marné, ale měl jsem štěstí, žiju.

Veronika KINDLOVÁ, redaktorka:
Vypráví řidič Geze Magaz, který naštěstí ještě před tím, než do něj narazil další kamion, z auta ducha přítomně vyskočil. Hasiči a odtahová služba likvidovala následky nehody až do pozdních odpoledních hodin. Její příčiny policie teprve šetří. Roli prý mohlo sehrát i počasí. Na dálnici byla totiž ráno hustá mlha. Pro Radiožurnál Veronika Kindlová, dálnice D 8.

Rodiny zaměněných holčiček dostanou odškodné v celkové výši 3,2 miliony korun

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Třebíčská nemocnice musí zaplatit rodinám holčiček Veroniky a Nikoly, které v prosinci 2006 zdravotníci po porodu zaměnili, odškodné v celkové výši 3,2 miliony korun. Dnes o tom rozhodl Vrchní soud v Olomouci, který tak potvrdil verdikt Krajského soudu v Brně.

Alena VYKYDALOVÁ, redaktorka:
Podle odvolacího soudu odpovědnost za záměnu dětí i následnou nemajetkovou morální újmu obou rodin nese právě nemocnice v Třebíči. Za průlomové označil rozhodnutí obhájce obou rodin Igor Veleba.

Igor VELEBA, obhájce rodin:
Konečně /nesrozumitelné/ naplnil újmy i materiálními konkrétními částkami.

Alena VYKYDALOVÁ, redaktorka:
Podle odvolacího senátu Krajský soud v Brně odvedl výbornou profesionální práci a nemocnici jen velmi těžko hledalo odvolací důvody. Nicméně i dnes její právní zástupce Štěpán Holub trval na tom:

Štěpán HOLUB, právní zástupce:
Že výše, která byla přiznána, je příliš vysoká.

Alena VYKYDALOVÁ, redaktorka:
Spokojeně odcházely od soudu obě matky zaměněných dětí.

Jaroslava ČERMÁKOVÁ:
Nejvíc jsem spokojena s tím, co pan soudce řekl, že nemocnice od začátku k naší kauze přikračovala tak, že vlastně dětem jsme zkazili život my. A jsem rád, že tam zaznělo to, že to pravda není.

Alena VYKYDALOVÁ, redaktorka:
Vyjádřila za obě Jaroslava Čermáková. Pro Radiožurnál Alena Vykydalová, Olomouc.

V česku zemřelo na prasečí chřipku 83 lidí

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
83 lidí, tolik zatím v Česku zemřelo na prasečí chřipku. Řekla to ministryně zdravotnictví Dana Jurásková. Ta se dnes nechal očkovat proti pandemické chřipce ve vakcinačním centru pražské nemocnice Bulovka. Chce tak přesvědčit lidi o tom, že je vakcína bezpečná. Podle ní tu může být druhá vlna prasečí chřipky každou chvíli.

Dana JURÁSKOVÁ, ministryně zdravotnictví:
To samozřejmě závisí trochu i na počasí, pokud se během zimního období mírně oteplí, tak to je příznivé období, kdy se ten virus dobře šíří, takže může to přijít každý týden, ale já stejně, jako všichni, si nepřejeme, aby se to stalo bez ohledu na to, jaký osud bude toho nového očkování, nebo jaký osud bude těch vakcín. My máme nakontrahován celý ten odběr, to znamená, jeden milion dávek. Ty finanční prostředky, respektive ty náklady, se budou měnit ve chvíli, kdy část té vakcíny odmítneme odebrat, a to já teď nedokážu říct.

Česko podpoří Srbsko na cestě do Evropské unie

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Česká republika podpoří Srbsko v jeho úsilí získat status kandidáta Evropské unie. V Bělehradě to potvrdil český ministr zahraničí Jan Kohout po setkání se svým srbským kolegou.

Jaromír JANEV, redaktor:
Srbsko chce dosáhnout statutu kandidátské země Evropské unie ještě za španělského předsednictví. Šéf české diplomacie Jan Kohout srbské úsilí o evropskou integraci zhodnotil jako svůj největší dojem z cesty.

Jan KOHOUT, ministr zahraničí:
Já musím říct, že mě překvapuje vůle, kompetentnost a to odhodlání všech představitelů, se kterými jsem se setkal, dostat se do Evropské unie co nejdříve. A že skutečně pro to jsou připraveni udělat mnohé a mnohé už pro to udělali.

Jaromír JANEV, redaktor:
Česká republika nabídla v této souvislosti své zkušenosti z přibližování k Unii. Jaromír Janev, Český rozhlas, Bělehrad.

Studentský vůdce z Ťienanmen stráví 9 let v čínském vězení

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Čína odsoudila vůdce studentských demonstrací z roku 1989 k 9 letům odnětí svobody. Čou Jungťün byl uznán vinným z podvodu. On sám to ale odmítá a chce se proti rozsudku odvolat. Bývalý šéf Studentské autonomní unie, který získal americké občanství, byl zatčen v srpnu 2008 v Hong Kongu a předán čínským úřadům.

Robert MIKOLÁŠ, redaktor:
Dvaačtyřicetiletý Čou Jungťün použil při vstupu do Hong Kongu falešný pas se jménem osoby, která byla na černé listině peněžních ústavů. Číňané žijící v exilu jsou totiž prakticky odkázáni na agentury, které jim zajišťují náhradní cestovní doklady. Studentský vůdce z Ťienanmen byl po potlačení demonstrací v roce 1989 čtyři roky vězněn. Poté zemi opustil a stal se americkým občanem. Když Čínu v roce 98 opět navštívil, byl odsouzen k tříletému pobytu v převýchovném táboře. Nyní se pokusil ilegálně vstoupit do rodné země kvůli tomu, aby navštívil své staré a nemocné rodiče. Robert Mikoláš, Český rozhlas, Čína.

Náboženské boje v nigerijském městě Jos

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Na 464 se po čtyřech dnech vyšplhal počet obětí náboženských bojů v nigerijském městě Jos. K násilným střetům tam dochází mezi muslimy a křesťany. Je velmi pravděpodobné, že se údaje budou i nadále zvyšovat. Násilí začalo v neděli, kdy muslimští mladíci s noži a kameny napadli členy křesťanské komunity. Zapálili také jeden z tamních kostelů. Po krátkém uklidnění se útoky rozšířily i do dalších míst. Zabránit jim nedokázaly ani vojenské posily, které vláda do oblasti vyslala. Platí také zákaz vycházení.

V památníku obětem Heydrichiády v kryptě kostela svatých Cyrila a Metoděje v Praze byla otevřena nová expozice

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
V památníku obětem Heydrichiády v kryptě kostela svatých Cyrila a Metoděje v Praze byla otevřena nová expozice. Připravil ji Vojenský historický ústav. Podle jeho ředitele Aleše Knížka budou v historické části nově umístěny pouze bysty sedmi československých parašutistů, kteří v kostele zahynuli 18. června 1942 po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Aleš KNÍŽEK, ředitel Vojenského historického ústavu:
Tu část, kde je ta historická krypta, ve které se skrývali parašutisté, tak jsme celou předělali, vyndali jsme z ní všechny ty muzejní exponáty a ostatní věci a následně jsem tento prostor otevřeli a udělali jsme z něj vlastně pietní místo pro to, aby si návštěvníci mohli uctít památku právě těchto našich hrdinů.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co uslyšíte v následujících minutách. Přihlásí se politické strany k návrhům důchodové reformy, na kterých začíná pracovat expertní skupina pod vedením ministra financí? Co způsobilo nové zemětřesení, které dnes postihlo Haiti? A jak člověk pozná bezpečný internetový vyhledávač?

Přihlásí se politické strany k návrhům důchodové reformy

Jan BUMBA, moderátor:
Aktualizovat a zpřesnit výpočty takzvané Bezděkovy komise z roku 2005 a nabídnout co možná nejkonkrétnější varianty důchodové reformy, se kterými bude moci začít pracovat vláda, která vzejde z květnových voleb. Ať už bude mít jakékoliv složení a jakoukoliv barvu. Takový je záměr ministra financí Eduarda Janoty, který dal dohromady skupinu expertů, kteří mají jakési scénáře reformy důchodů vypracovat. Potvrdilo to pro Radiožurnál i jeden z členů této komise, prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok.

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů:
Aktualizovat provedené výpočty, které provedla ona původní Bezděkova komise zrovna před pěti lety. A ten druhý krok by měl směřovat k tomu, pokusit se najít mezi zúčastněnými několik málo variant, které budeme jako odborníci považovat za optimální pro navedení tedy v České republice, pokud se politici pro nějakou další penzijní reformu rozhodnou.

Jan BUMBA, moderátor:
Říká prezident Asociace penzijních fondů, bývalý ministr financí Jiří Rusnok, člen komise, která poprvé zasedá ještě v těchto chvílích. Na telefonu máme ekonomického experta ČSSD Jana Mládka. Dobrý večer.

Jan MLÁDEK, ekonomický expert ČSSD:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
A naším hostem je i šéf sněmovního podvýboru pro důchodovou reformu, člen TOP 09, František Laudát. Dobrý večer i vám.

František LAUDÁT, šéf sněmovního podvýboru pro důchodovou reformu, člen TOP 09:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, do jaké míry jste ochotni ve svých stranách třeba i bojovat za to, aby byly aspoň vážně brány závěry této komise pro reformu důchodů. Pane Mládku?

Jan MLÁDEK, ekonomický expert ČSSD:
Tak já bych chtěl říct, že pevně doufám, že komise bude nestranná a objektivní a velmi bych jí doporučil, aby se zabývala poslední studií Světové banky, která ukazuje, že dosavadní výsledky /špatný signál/ Polsko a Maďarsko a Slovensko /výpadek/.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Mládku, slyšíme se? Bohužel vypadá to, že máme smůlu s telefonickým spojením na pana Mládka. Slyšíme s Františkem Laudátem lépe?

František LAUDÁT, šéf sněmovního podvýboru pro důchodovou reformu, člen TOP 09:
Doufám, že ano. A slyšíme se.

Jan BUMBA, moderátor:
Také doufám, pane Laudáte, co vy očekáváte od této komise?

František LAUDÁT, šéf sněmovního podvýboru pro důchodovou reformu, člen TOP 09:
Tak já se obávám, že přece jenom je to komise, která, Bezděkova komise, která přišla s nějakým modelem, ODS a samozřejmě i dnešní poslanci za TOP se hlásí se k její závěrům a snažili se prosadit prostě nějaké nastartování důchodové reformy a bohužel nám z neznámých příčin byla to sociální demokracie, kdo zablokoval již ve sněmovně připravené návrhy na druhou a třetí fázi penzijní reformy.

Jan BUMBA, moderátor:
A budou tedy, pane Laudáte, pro vás ty varianty, ať už budou jakékoliv, ale ty varianty vypracované touto komisí námětem, kterým se budete zabývat nebo máte vlastní plány expertízy?

František LAUDÁT, šéf sněmovního podvýboru pro důchodovou reformu, člen TOP 09:
Já se domnívám, že určitě využijeme závěru té komise, minulý týden se odehrál sociální výbor, měl jednání a vlastně jeho součástí bylo i jakési zasedání vlastně důchodové a penzijní komise. A musím říci, že je otázka, s čím tato komise přijde, myslím tu Bezděkovu renomovanou, protože já jsem tam navrhoval, aby tady spočítali i představy sociálních demokratů a respektive KSČM, jak se vůbec bude naplňování penzijního fondu naplňovat. Já se přiznám, že v tuto chvíli je mně jasný a od začátku je konzistentní postoj komunistické strany, která prosazuje další /nesrozumitelné/ a pokračování průběžného systému, už ovšem naráží na demografický vývoj ve skladbě našich obyvatel, ale co chce vlastně sociální demokracie, mně v tuto chvíli není jasné.

Jan BUMBA, moderátor:
Já ve vysílání zpátky vítám ekonomického experta ČSSD Jana Mládka. Pane Mládku, před tím, než se přerušilo telefonické spojení, říkal jste, že doufáte, že ty závěry budou nestranné a objektivní, máte nějakou obavu, že by nemusely být nestranné a objektivní?

Jan MLÁDEK, ekonomický expert ČSSD:
Ano, mám významnou obavu, protože minimálně dva členové komise, pan Rusnok a pan Bezděk jsou dneska řediteli penzijních fondů a mají nepochybně zájem na tom, aby byl zaveden takzvaný druhý pilíř kapitálového penzijního pojištění povinného, který /nesrozumitelné/ od pana Laudáta vidím jako mor a neštovice, které se sneslo na sousední země. A já bych mu velmi doporučil a jeho výboru, aby opravdu studovali onu studii Světové banky, která teďko velmi podrobně popsala, co všechno má Slovensko, Maďarsko a Polsko za problémy a neříkal veřejnosti, že nás spasí za vedení druhého pilíře, když je to explicitní lež, nemluvě o tom, že ...

Jan BUMBA, moderátor:
Co to je za problémy, prosím?

Jan MLÁDEK, ekonomický expert ČSSD:
No, problémy, problémy jsou takové, že odlákali v Maďarsku lidi ze základního systému průměrného financování, a dneska už se jim stalo takové neštěstí, že někteří mají odejít do důchodu z těch kapitálových penzijních fondů. A ono se ukazuje, že tam nejsou v těch kapitálových penzijních fondech peníze na jejich důchody, nebo že ty důchody jsou menší, než by měly v průběžném systému. Ono totiž ty kapitálové trhy v poslední době nejenom rostly, ony také klesaly. A uvědomme si, že pokud se peníze vrací do nějakého kapitálového penzijního fondu, tak je tam taky ti správci můžou prodělat.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Laudáte, v čem je, pane Laudáte, v čem je podle vás taková výhoda toho, ať už nazveme druhým pilířem nebo soukromých fondů?

František LAUDÁT, šéf sněmovního podvýboru pro důchodovou reformu, člen TOP 09:
No, tak do začátku hospodářské krize byla výhoda v tom, že ty fondy přece jenom zhodnocovaly finance o něco víc.

Jan BUMBA, moderátor:
To bylo do začátku krize.

František LAUDÁT, šéf sněmovního podvýboru pro důchodovou reformu, člen TOP 09:
To bylo do začátku krize, ale ta krize také někdy ...

Jan BUMBA, moderátor:
Ale může přijít, kdykoliv může přijít nová.

František LAUDÁT, šéf sněmovního podvýboru pro důchodovou reformu, člen TOP 09:
No, to samozřejmě, ale ať řekne sociální demokracie, z jakých finančních zdrojů, protože cílem je zajistit trvalé udržitelné finanční /nesrozumitelné/, které ty penze prostě udrží na nějaké přijatelné úrovni, protože nic dělání znamená, že se bude snižovat reálná hodnota těch důchodů. Bohužel se /nesrozumitelné/ se domnívají, že když /nesrozumitelné/ bohaté lidi nebo prostě obrovskými daněmi, takže prostě zřejmě tam budou hledat, hledat finance pro prostě u státní té výše důchodu. A on to nebude mít kdo platit, a to se domnívám, že je problém. A navíc já se domnívám, že se vstupem do sněmovny to byli sociální demokraté, kdo se hlásili jaksi k závěrům Bezděkovy komise.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Mládku, jaký je tedy váš recept na zajištění stabilního důchodového systému, kromě třeba toho, že se bude chodit později do důchodu.

Jan MLÁDEK, ekonomický expert ČSSD:
Ano. Já bych chtěl říct jednu, jednu důležitou věc, on ten systém průměrného financování má jednu obrovskou výhodu, nejsou v něm nahromaděny žádné peníze, které by neustále u nikoho vyvolávaly pokušení, že je možné buď rozkrást, anebo z nich vysokými poplatky prostě ty fondy omezit, čili to je zásadní výhoda systému průběžného financování. Aby mohl fungovat, já nepopírám, že tam je významný, významný problém, tak se prodlužuje odchod do důchodu, s čím, na čem se účastnila i sociální, i sociální demokracie na tomto, tomto prodlužování, ale je to zásadní řešení, je samozřejmě úplně jinde, a to je změnit demografické struktury obyvatelstva. A já vítám ty výpočty proto, že v té dosavadní práci Bezděkovy komise se pracovalo ve velmi konzervativními odhady vývoje českého obyvatelstva.

Jan BUMBA, moderátor:
Ale jak chtějí sociální demokraté změnit demografickou strukturu českého obyvatelstva?

Jan MLÁDEK, ekonomický expert ČSSD:
Počkejte, pane redaktore, ono už tady došlo ke změně, od té doby, co pracovala Bezděkova komise, jsme se posunuli, říkám, z deseti celých dvou milionů obyvatel na deset a půl milionu obyvatel, což je poměrně významná změna, protože naše země měla několik desetiletí deset celých dva, deset celých tři milionů obyvatel. Bylo to dosaženo částečně vlastním přírůstkem, protože byly silné ročníky, ale bylo toho také dosaženo významnou imigrací do země, a samozřejmě tady je, tady jsou určité možnosti, jak, pokud ne vyřešit, tak minimálně zmírnit ty dopady stárnutí obyvatelstva, protože Česká republika je docela atraktivní země, jako cílová země pro imigranty, byť nepopírám, že ...

Jan BUMBA, moderátor:
Takže v rámci, v rámci stability penzijního systému byste pozvali imigranty České republiky?

Jan MLÁDEK, ekonomický expert ČSSD:
Ale samozřejmě ne, tak jak to provedla vláda ODS, že pozvala ty ... nekvalifikovanou pracovní sílu s nadějí, že srazí mzdy českým pracujícím, tady ten pilotní projekt již běžel, je třeba především, bych to řekl, zjednodušeně, mladé, kvalifikované a vzdělané lidi, kteří by přišli a jaksi zajistili, že tady nebude klesat obyvatelstvo.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Laudáte, nebylo by skutečně možné dále pokračovat v průběžném penzijním systému, pokud by se změnila demografická struktura České republiky?

František LAUDÁT, šéf sněmovního podvýboru pro důchodovou reformu, člen TOP 09:
Tak já bych jednak chtěl pana kolegu Mládka poopravit v tom, že sociální demokracie se nepodílela, hlasovala proti parametrickým změnám, to je, to jsou ten postupný posun odchodu do důchodu na 65 let, dále tam protlačovali řadu výjimek, například pro horníky, kde chtěli, aby /nesrozumitelné/ náklady prostě na jejich případný odchod na místo prostě bohatých. A pokud se týká těchto představ o změně, demografické změně struktury, tak tím já bych varoval, to prostě se nestane, /nesrozumitelné/ stárnutí obyvatelstva jsou naprosto jasné, ono se to dá celkem lehce dopočítat, že prostě znásobí vlastně průměrný věk v České republice ...

Jan BUMBA, moderátor:
Ano ...

František LAUDÁT, šéf sněmovního podvýboru pro důchodovou reformu, člen TOP 09:
... bude dokonce padesát let.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, já vám oběma děkuji za rozhovor, našimi hosty byli předseda podvýboru Poslanecké sněmovny pro důchodovou reformu František Laudát z TOP 09. A také ekonomický expert ČSSD Jan Mládek.

Situace na Haiti

Jan BUMBA, moderátor:
Ne tak silné, jako před týdnem, ale dost silné na to, aby vyvolaly velkou paniku, byly dnešní otřesy půdy na Haiti. Rozsah nových škod zatím není jasný. Nové záchvěvy ale dál zkomplikovaly i tak komplikovanou humanitární operaci. Přímo v hlavním městě PortoauPrince máme zvláštního zpravodaje Pavla Poláka, který by teď měl být na lince. Dobrý večer, slyšíme se?

Pavel POLÁK, redaktor:
Dobrý večer z PortoauPrince, slyšíme se.

Jan BUMBA, moderátor:
Pavle, co tedy otřesy v hlavním městě vyvolaly?

Pavel POLÁK, redaktor:
No, tak v první řadě paniku, země se tady otřásla asi zhruba asi na pět vteřin v sedm ráno místního času, tedy ve dvanáct hodin středoevropského času. Já jsem to zažil přímo na letišti v PortoauPrince, v sedm hodin jsem ještě spal, když se najednou zvedla země, já bych to asi přiblížil k tomu, jako kdyby loď najela na velkou vlnu a v tu chvíli odcházeli nebo utíkali lidé z prostoru letiště ven, podobný efekt to mělo jistě také ve městě, kde ty obavy z dalších, z dalších otřesů jsou mnohem větší, protože centrum města a i v okolí mají domy narušenou statiku a nevím, jaké otřesy, ale otřesy do šesti stupňů Richterovy škály mohou mít potom ten efekt, že domy budou padat. Takže ty obavy ve městě jsou velmi na místě.

Jan BUMBA, moderátor:
Zatím se tedy ale neví, co to nové zemětřesení mohlo způsobit, pokud jde o lidské nebo materiální oběti.

Pavel POLÁK, redaktor:
To se zatím neví, protože centrum PortoauPrince dnes připomíná suťoviště a jestli se zřítilo dalších 10, 60 nebo 100 domů, tak to v tuto chvíli nelze ještě říct, to se bude muset zjistit. A samozřejmě také, jestli to přineslo nějaké nebo ty dnešní otřesy vyžádaly nějaké oběti na životech, to si bude muset zjišťovat, protože ještě včera se nacházeli nebo se nacházeli v suťovištích a troskách lidé z toho zemětřesení přes týden. A jestli jim přibyli dnes další, tak to se samozřejmě zjišťuje. Neví se to ještě.

Jan BUMBA, moderátor:
My sledujeme i díky tvému zpravodajství dění na Haiti den po dni. Je oproti včerejšku patrný nějaký posun, co se týče mezinárodních snah o distribuci pomoci zajištění bezpečnosti lidí v postižených oblastech?

Pavel POLÁK, redaktor:
Je zde patrné zlepšování, lze to asi dokumentovat na tom, ke kolika lidem se dostane třeba jídlo, světový potravinový program den ode dne dodává jídlo k více lidem, bylo to, před třemi dny to bylo 66 tisíc Haiťanů, o den později 200 tisíc, to číslo se zvětšuje, to znamená, ty logistické problémy, jak dostat pomoc, jídlo a pití k lidem, samozřejmě jsou, ale pomalu se odbourávají.

Jan BUMBA, moderátor:
Ty si včera navštívil centrální nemocnici v PortoauPrince, co si tam viděl?

Pavel POLÁK, redaktor:
Viděl jsem tam mnoho lidí zraněných, jak leží na dvoře, často na zemi, na dekách a kteří čekají na pomoc. Co jsem včera viděl, bylo ale, nebylo tak strašné, jako první, druhý den po zemětřesení, kdy leželi lidé na nosítkách i před nemocnicí, chyběly léky, lékaři se postupně dostávali do nemocnice, aby mohli pomáhat, ale já jsem mluvil i s lékaři přímo ve všeobecné nemocnici v PortoauPrince, tak stále ještě chybí dostatek léků, zdravotnický materiál a pokud by ta dodávka byla včasná, pravidelná, tak by vše mělo být potom v pořádku.

Jan BUMBA, moderátor:
Děkujeme za informace. Zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu v haitské metropoli Pavel Polák. Omlouváme se za horší kvalitu telefonického spojení.

Také používáte Internet Explorer?

Jan BUMBA, moderátor:
Také patříte k většině, která pro vyhledávání na Internetu používá program Internet Explorer od firmy Microsoft? A také vás znejistily nedávné výzvy německé a francouzské vlády, aby lidé přešli k jiným bezpečnějším vyhledávačům? A také jste si říkali, že to snad za to nestojí, protože Microsoft by snad měl se brzy vzchopit a chyby odstranit? Microsoft teď dává najevo, že takové hlasy vyslyšel. Více v poznámce našeho komentátora Milana Slezáka.

Milan SLEZÁK, komentátor:
Pozdě ale přece, chtělo by se říci na oznámení Microsoftu, že co nejdříve vydá takzvanou záplatu na svůj děravý vyhledávač Internet Explorer. Poslední kapkou byly částečně úspěšné průniky čínských hackerů do soukromí západních bojovníků za lidská práva a internetové slídění v třiceti západních firmách. Umožnily to právě nedostatky Exploreru. Microsoft sice tvrdí, že panika kolem jeho vyhledávače je přehnaná, že hackeři uspěli jenom tam, kde se používala již překonaná verze Exploreru s číslem 6, ale my se drze ptejme: Kdyby Microsoft neměl stín pochybností o bezpečnosti nejnovější, osmé verze Exploreru, považoval by za nutné oznamovat, že urychleně pracuje na opravě, nebo slangově záplatě? Microsoft je k tomu každopádně nucen psychologicky. Bezprecedentní výzvy německé a pak i francouzské vlády, aby lidé používali jiné, bezpečnější vyhledávače, jeho zájmy poškodilo více než verdikt Evropské komise, že Microsoft musí lidem ponechat volbu, zda si spolu s Windows vezmou i Internet Explorer, nebo zda dají přednost některému z konkurentů. Výzva německé vlády zabrala u disciplinovaných sousedů natolik, že od firmy Mozilla si během pouhých čtyř dnů stáhlo internetový vyhledávač Firefox 300 tisíc Němců. Operu, dalšího rivala Exploreru, si během jediného víkendového dne stáhlo 18 tisíc dalších Němců. Výsledek? V Německu, ale také v Rakousku, přišel Explorer o kdysi jednoznačnou pozici vyhledávací jedničky. A zdaleka nejde jen o prestiž. Jde o příjmy z reklamy. O velké příjmy. Co mají dělat Češi, kteří jsou zvyklí na Explorer? Mají vytrvat a počkat na slibovanou brzkou záplatu? Proč ne. V mezičase se vyplatí ujistit, že máme nejnovější typ internetového vyhledávače a funkční firewall a antivirový program. Bez toho nám počítačovou bezpečnost nezaručí ani stoh nových záplat.

Jan BUMBA, moderátor:
Poznamenává komentátor Radiožurnálu Milan Slezák.

Haiti dnes postihly další silné otřesy země

Eva ODSTRČILOVÁ, redaktorka:
Haiti dnes postihly další silné otřesy země, které dosáhly více než 6 stupňů Richterovy škály. Mezi Haiťany vyvolaly značnou paniku. Zprávy se zatím ale nezmiňují o nových obětech. Lidem na Haiti stále chybějí základní životní a hygienické potřeby, ošetření i léky. Objevují se také první případy cholery. Češi už darovali na pomoc Haiti přes 33 milionů korun. Od pondělí se tak částka na kontech humanitárních organizací zdvojnásobila. Z Olomouce dnes odletěli dva pracovníci charity, aby koordinovali pomoc přímo v karibském státě. Další dva odborníky vyšle v pátek Člověk v tísni.

Na zvýšení spotřební daně u piva doplatí pivovarníci státní rozpočet

Eva ODSTRČILOVÁ, redaktorka:
Na zvýšení spotřební daně u piva od ledna letošního roku o třetinu doplatí pivovarníci i státní rozpočet. Český svaz pivovarů a sladoven to píše v dopise poslancům, kteří mají na své příští schůzi projednat senátorský návrh na vrácení sazby spotřební daně na předchozí úroveň. Podle odhadů ředitele svazu Jana Veselého se loni výstav piva kvůli hospodářské krizi propadl od desetinu. Spolu se zvýšením spotřební daně a DPH to může ohrozit existenci některých pivovarů.

Jan VESELÝ, ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven:
To všecko bude mít vliv na to, že sice zvýší se spotřební na jednotku, ale klesne počet hektolitrů, z kterých se bude odvádět, klesne počet zaměstnanců, protože bude vyšší nezaměstnanost, a klesne ziskovost a tím bude nižší daň z příjmu. To všecko dohromady i s podporama v nezaměstnanosti je s dalšími výdaji nakonec povede k tomu, že zdaleka toho cíle, který je očekáván, nebude dosažená.

Italská policii zatkla skoro 90 členů neapolské mafie

Eva ODSTRČILOVÁ, redaktorka:
Italským karabiniérům se podařilo rozbít dva velké klany neapolské mafie Camorry. Zatkla 86 lidí a zabavila klanům také majetek v hodnotě mnoha milionů. Mimo jiné byl zatčen také známý psychiatr Adolfo Ferraro, který svým posudkem zajistil mafiánskému šéfovi Giuseppe Gallovi důchod ve výši 700 eur měsíčně a informoval jeho manželku o vyšetřování karabiniérů.

Vědunka LUNARDI, redaktorka:
Dva mocné klany Camorry vládnoucí pod Vesuvem, v Neapoli a Torre Annunziata, byly v přímém obchodním kontaktu s kolumbijskými Narcos. Dováželi do Itálie nejméně 150 kilogramů kokainu měsíčně a zisky investovali do obchodů a restaurací v celé Itálii. Karabiniéři v noci na dnešek pozatýkali 86 camoristů a zabavili na 750 kilogramů kokainu a hašiše. A současně oběma klanům zabavili nemovitosti i konta o celkové hodnotě 65 milionů eur. Z Říma pro Radiožurnál Vědunka Lunardi.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co uslyšíte dále. Podařilo se Baracku Obamovi za rok v prezidentském úřadě stmelit Američany v nelehké době krize, nebo jeho osobnost spíše společnost rozděluje. A elektronické cigarety jsou zdravější náhražkou za klasické nebo jen novou formou téhož škodlivého zlozvyku?

Odchod Milana Štěcha z Českomoravské konfederace odborových svazů

Jan BUMBA, moderátor:
Nejprve ale dlouholetý předák českomoravských odborů Milan Štěch se rozhodl toto křeslo opustit. Potvrdil dnes odpoledne stanici Rádio Česko. O důvodech, které ho k tomu vedou, teď podrobněji. Dobrý večer, pane Štěchu.

Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže po osmi letech, jestli dobře počítám, složíte funkci v Českomoravské konfederaci odborových svazů. Proč?

Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů:
Tak ještě je k tomu potřeba připočítat dalších 8 let, který jsem před tím byl místopředsedou za doby, kdy byl předsedou Richard Falber, a ten důvod je, to je z velké části manažerská funkce a 16 let úplně, v plném čele Českomoravské konfederace odborových svazů je velmi náročný období. A myslím si, že je i čas, aby zase zkusil tuto práci někdo jiný. Já samozřejmě přinesu nějaké nové impulsy, které můžou odborům prospět. A já jsem v takovém věku, kdy ještě můžu řadu let pracovat i v jiných oblastech, především chci využít svých možností, které mi byli dány v Senátu.

Jan BUMBA, moderátor:
Chcete odborářskou konfederaci úplně opustit nebo hodláte působit v nějaké jiné funkci?

Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů:
Ne, tak to já myslím, že z té funkce, kterou dělám, už není kam prakticky jít, takže já zůstanu členem odboru, budu dál zaměstnanecký odborový věci hájit, svoje, svůj pohled na svět nemění a nezměním. O tom jsem přesvědčený. Takže budu úzce spolupracovat tak, jako spolupracuje s námi Richard Falber, ale v čele vedení odborů ani odborových svazů nepředpokládám, že by, že bych byl, není to žádná nová informace, já už jsem loni v květnu, když se začal připravovat sjezd, tak jsem se dohodl a požádal jsem odborové svazy, aby už mě nenominovaly, abych prostě pouze byl u té přípravy a že už bych teda po sjezdu, který bude v dubnu letošního roku, svůj mandát neobhajoval. Po určité diskusi mi bylo vyhověno a myslím si, že to bude probíhat všechno v naprostém pořádku.

Jan BUMBA, moderátor:
Není to tak, že byste měl pocit, že třeba vliv a moc odborů slábne, že už nemáte tam co dělat?

Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů:
Heleďte, tak to jsou spekulace, který si myslím, že nejsou ani seriózní, kdybych si myslel, že odborová práce není práce prospěšná a nutná, tak bych tam nebyl, já jsem o tom hluboce přesvědčen, jenom je možná škoda, že se v odborech neangažuje více lidí, protože odbory jsou velice dobrá forma pro obhajobu práv lidí. A samozřejmě lidi jako jednotlivci, zaměstnanci jako jednotlivci jsou v daleko slabší pozici, než jejich partneři zaměstnavatelé, a proto se lidé historicky dlouhá léta sdružují a myslím si, že tomu nebude ani v současnosti, ani v budoucnosti jinak.

Jan BUMBA, moderátor:
Říkal jste před chviličkou, že chcete ještě dlouhá léta aktivně působit a pracovat. Máte teďka nějaký nejbližší cíl, na co se chcete soustředit?

Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů:
Tak já ...

Jan BUMBA, moderátor:
Tak samozřejmě kromě vaší senátorské práce?

Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů:
No, já jsem od loňského roku, respektive předloňského roku také místopředsedou Senátu, to má taky svoje určité nároky a chtěl bych se věnovat jak otázkám sociálním, pracovním, pracovněprávního práva, tak i k tomu více ještě přidat ty otázky hospodářské. A protože to se velice prolíná, myslím si, že v tom mám do určité míry dobrý základ právě z odborů, a proto budu i nadále samozřejmě s odbory spolupracovat, protože je tam vynikající tým odborníků, a to zázemí bych chtěl, byl bych rád, aby se mnou spolupracovala, já bych zase samozřejmě jim do určité míry na té parlamentní půdě zajišťoval prostor, aby ty názory odborů mohly tam být prezentovány.

Jan BUMBA, moderátor:
Dodává stále ještě předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch. Děkuji vám. Na shledanou.

Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů:
Také děkuji, na shledanou.

Rok Baracka Obamy v Bílém domě

Jan BUMBA, moderátor:
Na začátku vzbuzoval tak velké naděje, že bylo asi jen otázkou času, kdy se dostaví jisté zklamání. To už tedy nemluvíme o Milanu Štěchovi. Mluvíme o americkém prezidentu Baracku Obamovi. Po roce ve funkci ztrácí popularitu. Mnohým Američanům se zdá, že nesplnil to, co slíbil. Další mají pocit, že chce přeměnit jejich svobodnou zemi na socialistický stát evropského střihu. Za chvíli v diskusi Ozvěn dne probereme, na kolik je tohle určité rozčarování na místě. Nejprve ale pohled na určité vystřízlivění, které provázelo první Obamův rok i mezi partnery Spojených států v zahraničí. Slovo má Vojtěch Berger.

Vojtěch BERGER, redaktor:
"Nikdy se k vám neotočíme zády." Ujišťoval ještě v dubnu Barack Obama Čechy při své návštěvě Prahy. Spojuje nás historie, i společné hodnoty, dodával. Jenže společné hodnoty vždycky neznamenají i společné cíle. Češi a Poláci se o tom přesvědčili hned za pár měsíců. V polovině září Barack Obama oznámil, že ruší americký projekt protiraketového štítu, který počítal s radarem v Česku a základnou v Polsku. Zrušením štítu chtěl Obama uklidnit Rusko, kterému zároveň nabídnul symbolický restart vzájemných vztahů. Znepokojil ale státy střední a východní Evropy, které v radaru viděly garanci vlastní bezpečnosti. Barack Obama na rozdíl od předchozích amerických prezidentů podporuje silnou a jednotnou Evropu. Souhlasí s Lisabonskou smlouvou, a nechce tak jako George Bush dělit evropské státy na ty hodné a zlé, v závislosti na tom, kdo podporuje americké vojenské plány. Na druhé straně třeba Česká republika a Slovensko stále nemají nového amerického velvyslance. Rok po nástupu nového šéfa Bílého domu začíná být čekání na nové diplomaty podivně dlouhé. /Nesrozumitelné/ z americké ambasády v Bratislavě v tom ale nevidí žádný problém.

osoba:
Především chci zdůraznit, že schvalování velvyslanců je dlouhý a komplikovaný proces, může se přitom objevit řada překážek a problémů, které ani nesouvisí se zahraniční politikou nebo s prioritami našeho prezidenta. Barack Obama jasně řekl, že jsou pro něj středoevropské státy důležité. A navíc můžeme to i obrátit. To, že v Česku a na Slovensku není žádný velvyslanec, je důkazem toho, že tyhle země dokážou se Spojenými státy dobře komunikovat i bez prostředníka.

Vojtěch BERGER, redaktor:
Na dubnovém summitu NATO ve Štrasburku Obama zdůrazňoval, jak se USA a Evropa navzájem potřebují a jak jedině spolu dokážou vyřešit klíčové problémy planety. Skutečnost je ale jiná. Třeba světová ekonomická krize, ta už se od loňska neřeší na úrovni skupiny G8, ale G20 a tam vliv evropských vyspělých států významně naředí nové velmoci jako Čína nebo Indie. Nebo boj proti globálnímu oteplování. Evropská unie by v něm ráda udávala tón. Na prosincovém summitu v Kodani se ale ukázalo, že se Barack Obama v klimatických otázkách chce dohodnout především s Čínou a evropské spojence nechá v klidu čekat v předsíni. Takže zdá se, že došlo na hlasy, které před rokem přehnaný optimismus Evropanů krotily. Barack Obama je totiž v první řadě a především americký prezident hájící zájmy své země a až na druhém nebo kolikátém vlastně místě oddaný přítel Evropy.

Jan BUMBA, moderátor:
Konstatuje Vojtěch Berger. Jaký byl tedy Obamův první rok ve funkci. Pokud se chcete našich hostů na něco zeptat, můžete tak učinit na adrese ozvenydne@rozhlas.cz. Ve studiu je ředitel New York University v Praze, politolog Jiří Pehe. Dobrý večer.

Jiří PEHE, ředitel New York University v Praze, politolog:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
A na telefonní lince z Pensylvánie publicista Dušan Neumann. Dobrý den i vám.

Dušan NEUMANN, publicista:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
K prvnímu výročí ve funkci prezidenta dostal Barack Obama ne zrovna hezký dárek v podobě prohry demokratické kandidátky v doplňovacích volbách do Senátu ve státě Massachusetts. Tento stát přitom byl od roku 1972 demokratický, republikáni pravidelně prohrávali. Pánové, do jaké míry podle vás byla tato volba v Massachusetts jakýmsi referendem o Baracku Obamovi. Pane Neumanne?

Dušan NEUMANN, publicista:
Celá ta záležitost je výrazem nespokojenosti mezi americkými voliči, a to nejen tedy napravo od Baracka Obamy, ale také nalevo. V Massachusetts je hlavně přidali ti nezávislí na stranu republikánů. Ti, kteří vlastně Baracka Obamu do Bílého domu před rokem poslali. Čili z tohoto hlediska ano, bylo to referendum o úspěšnosti Obamovy politiky, zajímavé je, že Baracka Obama je stále osobně populární, ovšem jeho politické kroky v zemi silně ztrácejí a ty nůžky mezi jeho osobní a politickou popularitou se stále otevírají do šířky.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Pehe, co myslíte vy o těchto volbách v Massachusetts, myslíte, že se na nich výrazně odrazila klesající popularita Baracka Obamy?

Jiří PEHE, ředitel New York University v Praze, politolog:
No, určitě se tam odrazila klesající popularita, spíše té jeho politiky, to už jsme slyšeli, než klesající popularita Baracka Obamy samotného. Ale samozřejmě k tomu se připojují všechny ty velké problémy, které Amerika má v současnosti, tedy ekonomická krize, dvě války plus nejistý osud zdravotnické reformy. A to všechno jsou témata, která si myslím, Američani doufali, že Barack Obama, protože to jeho zvolení bylo takovým malým zázrakem, tak jakoby díky tomuto zázraku dokáže vyřešit, no, ono se ukazuje, že to je také jenom politik, také jenom člověk a myslím si, že se to nyní projevuje v takovém jistém ochladnutí vůči němu a jeho politice.

Jan BUMBA, moderátor:
Další z tezí, se kterou Barack Obama vlastně vyhrál, bylo, že bude lidi spojovat. Není to po roce tak, že naopak společnost spíše polarizuje, co myslíte, pane Pehe?

Jiří PEHE, ředitel New York University v Praze, politolog:
No, určitě do jisté míry polarizuje, to má za následek na několik věcí, za prvé tedy ta zdravotnická reforma, která skutečně dělí Ameriku na půl, potom také si myslím, že mnoha Američanů od něho očekávalo jiné kroky v těch dvou válkách v Iráku a zejména v Afghánistánu. Mnozí byli asi nepříjemně překvapeni tím, že tam navýšil počet vojáků a že vlastně pokračuje ve šlépějích té předešlé administrativy, takže si myslím, že to určitě přispívá k určité polarizaci, ale na druhou stranu si myslím, že Amerika není zdaleka tak polarizovaná, jako byla během Bushovy vlády, kdy skutečně to rozdělení na modré a červené státy bylo skoro 50 na 50 a bylo velmi těžké třeba pro příznivce demokratů mluvit s republikány a naopak.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Neumanne, skutečně není Amerika tak rozdělená, tak polarizovaná ještě, jako to bylo v éře George Bushe?

Dušan NEUMANN, publicista:
To se velmi těžko odhaduje. Pokud tady ještě není, tak tomu velmi rychle směřuje, protože některé kroky Baracka Obamy jsou velmi nepopulární a hlavně jeho spojení s tou většinou demokratů v Kongresu je prezentováno nebo se prezentuje jako arogance moci a na to jsou Američané velmi citliví. Zdravotnická reforma nebo, přesněji řečeno, reforma zdravotního pojištění je velmi nepopulární, hlavně tedy u voličů střední třídy. A způsob, kterým se jí snaží prosadit určitým způsobem jaksi podplácením odborových svazů a podobně, to je mediálně velmi jaksi ventilováno a Američany to od tohoto řešení odrazuje.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Neumanne, ono pro Evropana je to těžko pochopitelné a stále se na to musíme ptát, i když to třeba už bylo vysvětlováno, ale proč tolik Američanů odmítá to všeobecné zdravotní pojištění?

Dušan NEUMANN, publicista:
To je otázka na dlouho, vysvětlovat na dlouhou dobu, ale záležitost je nejednoduchá. Některé věci jsou ale přímo výrazné. Ta nová zdravotní reforma zahrnuje také ilegální přistěhovalce. A proti tomu je většina Američanů velice jaksi v opozici. Na druhou stranu znamená zvýšení pojistného pro lidi, kteří jsou krytí dosavadními pojistkami, čili tam je to opět nepopulární. Takže vlastně je populární jenom mezi těmi lidmi, kteří žádné pojištění nemají. A když odečteme ty ilegální přistěhovalce, tak se to vlastně týká něco kolem 25 až 30 milionů lidí, a to nejsou ti podstatní voliči.

Jan BUMBA, moderátor:
Reforma zdravotního pojištění je naprosto klíčové zásadní téma pro Baracka Obamu, on ostatně i dnes po té, co byly oznámeny výsledky z Massachusetts, říkal, že se jede dál, že vytrvá v tomto svém přesvědčení. Myslíte, pane Pehe, že udělal nějaké zásadní chyby, pokud jde právě o tuto zdravotnickou reformu, anebo že třeba se v něčem odchýlil od slibů, které dával voličům?

Jiří PEHE, ředitel New York University v Praze, politolog:
Tak ta zdravotnická reforma tak, jak byla přijata, zejména v Senátu, je značně rozředěnou verzí toho, co Obama původně navrhoval, a myslím si, že nakonec možná to dopadne tak, že v tom nejlepším případě pro Obamu bude přijata právě ta senátní verze, protože pokud by republikánská strana využila toho, že nyní tedy má o jednoho senátora více, tak vlastně může zcela zmařit jakékoliv pokusy o dohodu s tou, řekněme, komorou reprezentantů. Takže nakonec možná nezbude jiné řešení, než to, že by byla schválena ta senátní verze, protože by s ní souhlasila teda dolní komora amerického Kongresu tak, jak byla schválena v Senátu, ale jinak si myslím, že samozřejmě Obama určitě mohl některé věci udělat lépe. A na druhé straně podívámeli se na tu evropskou optikou, tak musíme obdivovat to obrovské nasazení, které tam on ukázal, lidi okolo něho, prostě tak se dělá politika, tedy, že se jezdí, vysvětluje, přesvědčuje a podobně. Mně osobně se na tom trochu nelíbí to, že skutečně, zejména v Senátu by bylo určitě dobré, kdyby to, kdyby na straně té zdravotnické reformy stálo několik republikánů a to, že se to válcuje tedy to šedesátkou demokratickou, to určitě není dobře.

Jan BUMBA, moderátor:
Ať nezůstaneme jen u tohoto tématu, tedy zdravotnické reformy či zdravotního pojištění. Pane Neumanne, nejsou odpůrci Baracka Obamy mu ochotni přiznat kredit aspoň za to, že se úplně nezhroutil americký finanční systém?

Dušan NEUMANN, publicista:
Tak za to zrovna nikoliv, protože ty stimulační balíčky a celá ta pomoc bankovnímu sektoru je velmi kritická. A ekonomové, kteří tedy nejsou přímo /nesrozumitelné/, to kritizují vlastně od počátku. Jediné, co právě republikáni Barackovi Obamovi přisuzují a za co mu dávají kladné body, tak je to, že, že vlastně pokračuje v tom plánu vlády George Bushe v redukci počtu vojáků v Iráku, že posílil přítomnost v Afghánistánu, a že třeba poslední velmi pozitivní krok byl, že ustavil tu dohlížecí komisi pomoc na Haiti z bývalých prezidentů Bushe a Clintona.

Jan BUMBA, moderátor:
A Dušane, je Barack Obama hodně levicový prezident na americké poměry?

Dušan NEUMANN, publicista:
Na americké poměry je velice levicový, v podstatě se o něm referuje jako o levicovém agitátorovi, který nikdy nepřestal agitovat.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Pehe, jaký je váš pohled, je Barack Obama levicový prezident?

Jiří PEHE, ředitel New York University v Praze, politolog:
Já myslím především, že ty pojmy levice pravice v tom americkém prostředí těžko uplatňovat nebo určitě nemůžeme uplatňovat tak, jak chápeme tady v Evropě. Barack Obama na jedné straně samozřejmě asi, třeba v té domácí politice by se jevil zde jako sociální demokrat tou evropskou optikou, na druhou stranu podívámeli se třeba na to, co dělá v Afghánistánu, v Iráku, tak pokračuje v té politice George Bushe, tak rozhodně tam je trošku na jiné koleji, takže já myslím, že to je možná trochu zavádějící ho charakterizovat na té pravolevé ose, je to prostě velmi, velmi schopný charismatický politik, který samozřejmě občas, to se mu možná vytýká po právu, mluví tak trochu bez obsažně, má velký dar řeči a možná také ne vždy dokáže ta svá rozhodnutí nebo ty svoje plány převádět do praxe.

Jan BUMBA, moderátor:
Prosím, pánové, ještě jednu věc, ta se bude týkat obrazu Ameriky v zahraničí za Baracka Obamy, podle týdeníku Econnomist počítala jedna společnost, která se zabývá hodnotou značky, ona odhaduje, kolik stojí značka nebo logo průmyslových podniků, že jakási značka Amerika za Obamy výrazně stoupla v ceně. Co myslíte, pane Neumanne, mají Američané pocit, že se na jejich zemi dívají lidé ve světě lépe, než tomu bylo za Bushe?

Dušan NEUMANN, publicista:
Tak já bych řekl, že pro většinu Američanů tato otázka je zcela nepodstatná a pro ty, které to teda zajímají, to jsou víceméně liberálně orientovaní Američané z akademických kruhů, tak pro ty to je teda samozřejmě pozitivní, pozitivní reakce.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Pehe, vaše ještě stručná reakce na totéž téma, změnil se zásadně nějak obraz Ameriky ve světě poté, co nastoupil Barack Obama?

Jiří PEHE, ředitel New York University v Praze, politolog:
Tak jako někdo, kdo nyní mluví k této otázce právě z toho světa mimo Ameriku, tak já bych řekl, že zcela, zcela určitě, že si svět tak trochu oddechl, jakoby ve vztahu k Americe, Amerika se jeví jako mnohem přijatelnější země pro Evropu určitě. A určitě také je zde ještě stále velký kapitál mezinárodní, v mezinárodních vztazích, který Obama nahromadil. A pokud s ním bude opatrně zacházet, tak ho také může využít.

Jan BUMBA, moderátor:
Ředitel New York University v Praze Jiří Pehe. Děkuji vám, že jste přišel, na shledanou.

Jiří PEHE, ředitel New York University v Praze, politolog:
Na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
Naším hostem byl ze Spojených států publicista Dušan Neumann. Děkuji i vám. Na shledanou.

Dušan NEUMANN, publicista:
Na shledanou.

Elektronické cigarety

Jan BUMBA, moderátor:
A nakonec takzvané elektronické cigarety. Mezi kuřáky čím dál oblíbenější i kvůli tomu, že kouřem neobtěžují okolí, neobsahují dehet nebo oxid uhelnatý. Teď ale několik vědců přišlo s varováním, tyto tabákové výrobky asi nejsou tak neškodné, jak si možná někteří mysleli, upozorňuje na to například studie otištěná v posledním čísle britského /nesrozumitelné/. Není totiž vyloučeno, že takzvané Ecigarety obsahují jisté rakovinotvorné látky. Na telefonu je nyní odbornice na léčbu závislosti na nikotinu, doktorka Eva Králíková. Dobrý večer.

Eva KRÁLÍKOVÁ, odbornice na léčbu závislosti na nikotinu:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Předpokládám správně, že vás ta varování vědců před těmi elektronickými cigarety nepřekvapují?

Eva KRÁLÍKOVÁ, odbornice na léčbu závislosti na nikotinu:
No, nepřekvapují, protože se tím zabýváme taky už nějaký rok. Oni to začali vyrábět v Číně před olympiádou, aby se snažili trošku zmenšit zakouřenou Čínu, ale je to, je to zkrátka rozhodně méně škodlivé, nežli klasické cigarety a coby rozhodně, před čím bychom měli varovat, to jsou prostě klasické cigarety, nicméně není to neškodné.

Jan BUMBA, moderátor:
Jaký je vlastně princip této elektronické cigarety, co to je?

Eva KRÁLÍKOVÁ, odbornice na léčbu závislosti na nikotinu:
Je tam baterka, která při potažení rozsvítí diodu, takové světýlko na konci, které imituje ten oharek, takže jedna pacientka nám tuhle říkala, to jsem pochopila jako pitomost, já to potřebuju, aby se mi rozsvěcovala žárovička. A vyrobí se jakýsi kouř nebo iluze kouře, který se vzápětí rozplyne, jsou to glycerinové páry, a to zase dodá ten potřebný impuls pro kuřáka, poněvadž kuřák je zvyklý na kouř, je příjemné se na to dívat. A kromě toho je tam kartige, taková náplň, ve které je tekutina a z ní se přitom potažení uvolní v tom kouři nikotin nebo v té, v té glycerinové páře. Takže jakýsi množství nikotinu do sebe kuřák dostane. Problém je v tom, že to je velmi nejasné, kolik a jak se vstřebá, jenom z těch testů vychází podstatné to, že nikdo neví, že to není ta hodnota, která je napsaná na té krabičce.

Jan BUMBA, moderátor:
Výrobci tvrdí, že v takzvaných Ecigaretách nejsou žádné karcinogenní látky, jsou tam nebo nejsou?

Eva KRÁLÍKOVÁ, odbornice na léčbu závislosti na nikotinu:
To se nedá říct. Pravděpodobně nějaké tam jsou, ale je to zase velmi variabilní, čínská kvalita je velmi různorodá. A podle testů /nesrozumitelné/ americké agentury, která testovala, tuším, deset nejprodávanějších vzorků, tam jakési množství karcinogenních látek našli. Je pravda, že je to významně menší, nežli v klasických cigaretách. Tam je těch karcinogenů kolem stovky.

Jan BUMBA, moderátor:
A mohou tedy tyhle výrobky pomoci, když se člověk snaží odvyknout kouření?

Eva KRÁLÍKOVÁ, odbornice na léčbu závislosti na nikotinu:
No, takový efekt prokázaný není a v podstatě naši pacienti říkají, že je to drahá hračka, kterou vzápětí zahodili. Ani výrobci většinou je k odvykání kouření nedoporučují, ale doporučují jako méně škodlivou náhradu klasické cigarety, což bych tak rozuměla, že může být méně škodlivá, určitě je.

Jan BUMBA, moderátor:
Doktorka Eva Králíková z I. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, děkuji vám. Na shledanou.

Eva KRÁLÍKOVÁ, odbornice na léčbu závislosti na nikotinu:
Také děkuji. Na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
Takové byly dnešní Ozvěny dne.