Ozvěny dne 4. 7. 2001

Poslanci chtějí změnu smluv o prodeji IPB ve prospěch státu

Vláda by měla změnit smlouvy o prodej IPB do rukou Československé obchodní banky ve prospěch státu. Doporučila jí to Poslanecká sněmovna v usnesení, které schválila na základě závěrů vyšetřovací komise ke kauze IPB. Usnesení, které nepodpořili sociální demokraté a část Unie svobody, také vládě doporučuje, aby v případě, že se s obchodní bankou nedohodne, zvážila napadení smluv o prodeji IPB u nezávislého soudu. Jednání poslanců o tomto bodu sledovala naše parlamentní zpravodajka Milada Richterová.

Podle předsedy Poslanecké sněmovny a ODS Václava Klause usnesení jasně dokazuje, že řešení krize kolem IPB včetně jejího prodeje Československé obchodní bance nebylo v pořádku. Podle Klause je jasný i viník.

Václav Klaus, předseda Poslanecké sněmovny a ODS: Myslím, že to už nikdo této vládě nemůže odpárat.

Podle vicepremiéra a předsedy ČSSD Vladimíra Špidly je ale usnesení sněmovny k případu IPB nevyvážené. Špidla je totiž přesvědčený o tom, že zpráva vyšetřovací komise jasně prokázala, že vláda zvládla krizovou situaci v IPB a že postupovala správně. Usnesení sněmovny vnímá Špidla jen jako doporučující dokument, který ale vláda pečlivě prostuduje.

Vladimír Špidla, vicepremiér a předseda ČSSD: Protože je v tom určitý názor a i intelektuální práce, to nepochybně ano. Ale nemůžu se předem vyjádřit, jaký bude závěr.

K možnostem vlády změnit konkrétně smlouvy o prodeji IPB je skeptický ministr financí Jiří Rusnok. Usnesení sněmovny označil za politické závěry, které vláda jistě posoudí, ale k realitě mají podle ministra daleko. Usnesení nepodpořil ani lídr čtyřkoalice Karel Kühnl, který považuje zprávu vyšetřovací komise za polovičatou, protože se prý nezabývala příčinami, které vedly k nezbytným krokům vlády v Investiční a Poštovní bance. Šéf poslanců KSČM Vojtěch Filip je s výsledkem debaty o IPB spokojen. Zpráva komise je podle něj dobrým podkladem pro práci vyšetřovatelů, policie a státního zastupitelství.

Československá obchodní banka odmítá, že by převzetím IPB získala jakýkoli neoprávněný prospěch na úkor státu. Prohlásil to mluvčí banky Milan Tománek. Zároveň dodal, že ČSOB nehodlá komentovat politické závěry, ani politické diskuse, jichž nebyla účastníkem.

Čeští Romové se bojí přihlásit ke své národnosti

Romové se bojí přihlásit ke své národnosti. Vyplynulo to z předběžných výsledků sčítání lidí, domů a bytů. Podle statistiků je u nás pouze 12 tisíc Romů, zatímco před 10 lety jich bylo skoro 33 tisíc. Reálný počet Romů se přitom odhaduje na 300 tisíc. Téma pro redaktora Radiožurnálu Dušana Valentu.

Romští předáci to vysvětlují obavami, lidé se prý bojí rasistických útoků. Předseda sdružení Geno Ivan Veselý ale upozorňuje na další fakt, týká se nejmladší romské generace.

Ivan Veselý, předseda sdružení Geno: Otázka zní, s čím se ta mladá generace má identifikovat, jako co to vlastně romská národnost, nebo romství uje.

Sami Romové si s tím hlavy nelámou. Většinou říkají, že žijí v zemi, kam kdysi přišli jejich předkové.

Rom: Nějaká romská národnost neexistuje, existuje akorát etnikum romský. No a to je rozdíl mezi etnikum a národností.

Šéf vládní rady pro menšiny Jan Jařab je neochotou Romů přiznat se ke své národnosti překvapen o to víc, když se narovnává jejich vztah s většinovou populací.

Jan Jařab, šéf vládní rady pro menšiny: Na jednu stranu mě to skutečně překvapilo. Ale na druhé straně je třeba chápat, že ta souvislost mezi pojmy národnost a občanství může být matoucí.

Podobně je to také s moravskou národností, před 10 lety se k ní hlásilo přes milión 300 lidí, dnes je to pouze necelých 400 tisíc obyvatel. Statistici si to vysvětlují náladou ve společnosti.

K náboženství se u nás hlásí o milión lidí méně než před 10 lety

Ze sčítání lidu vyplynulo i to, že za 10 let u nás ubylo přes milión věřících. Ke svému náboženskému přesvědčení se nyní hlásí tři a čtvrt miliónu lidí, počet ateistů vzrostl na bezmála šest miliónů. Podle statistiky o nejvíce věřících přišla církev římskokatolická. Proti více než čtyřem miliónům v roce 91 se letos k tomuto vyznání hlásí jen necelé tři milióny obyvatel. Názory na zjištěné údaje zaznamenala zpravodajka Radiožurnálu Eva Hůlková.

Katolický kněz profesor Tomáš Halík připouští, že tradiční religiozita klesá, ale narůstá ta posttradiční. Třebaže Halík již před lety volal po orientaci na sympatizanty, katolická církev zachovala styl zaměřený na tradiční věřící. Dnes bude církev hledat i u sebe odpovědi na otázky o poklesu věřících, připouští to plzeňský biskup František Radkovský.

František Radkovský, plzeňský biskup: Na tom máme i svoji vinu, to samozřejmě přiznávám, pochopitelně.

Tomáš Halík je ještě razantnější.

Tomáš Halík, katolický kněz: Je to samozřejmě výzva pro církve, aby úplně změnily styl.

Samotnou interpretaci čísel však Halík označil za neoprávněnou. Podle něj šlo při sčítání lidu o to, kolik lidí je ochotno se formálně přihlásit k církvím. Náboženský postoj je téma mnohem složitější a zkoumá se jinými prostředky. Téhož názoru je filosof, evangelík Erazim Kohák. Rok 91, s nímž se letošní výsledky porovnávají, byl naprosto výjimečný, moment euforie. Podle Koháka by bylo správné udělat srovnání s kterýmkoli běžným rokem.

Erazim Kohák, filosof: A otázka by bylo: Poklesl počet lidí, kteří se přiznávají k určitému náboženskému vyznání, oproti normálnímu roku, anebo jenom oproti roku euforie?

Jako velmi úspěšné hodnotí letošní sčítání lidu představitelé Českého statistického úřadu. Odchylky předběžných výsledků od počtu osob evidovaných v centrálním registru a v bilancích obyvatelstva jsou podle nich nejnižší ze všech sčítání od 2. světové války.

Zemanova vláda je kritizována za zprávu o své činnosti za poslední rok

Zemanova vláda je ve sněmovně kritizovaná ze všech stran. Ostré výhrady mají poslanci ke zprávě kabinetu o plnění jeho programového prohlášení. Premiér Miloš Zeman přitom ve svém vystoupení nabídl poslancům především výčet pozitivních kroků vlády včetně snížení inflace a nezaměstnanosti, vytvoření podmínek pro příliv zahraničních investorů a dokončení privatizace velkých bank. Jednání poslanců sledoval náš parlamentní zpravodaj Vladimír Hrubý.

Od diskuse o plnění programového prohlášení vlády poslanci nečekají žádný dramatický závěr. Přesto se předbíhají v kritice vlády. Lídrovi čtyřkoalice Karlu Kühnlovi to připomíná divadelní představení, ve kterém hrají hlavní roli smluvně opoziční strany ČSSD a ODS.

Karel Kühnl, lídr čtyřkoalice: Limonádový Joe a Doug Badman zvaný Hogo Fogo sice představují protiklady, ale zároveň vědí dobře, že hrají spolu, že si musejí nahrávat, jinak se divák nepobaví.

Diskutuje se přitom o vážných tématech. Jedním z nich je snížení nezaměstnanosti, kterým se pochlubil premiér Miloš Zeman.

Miloš Zeman, premiér: Důvod, proč nezaměstnanost klesá, spočívá ve vytváření nových pracovních příležitostí.

Podle předsedy sněmovny a ODS Václava Klause by se poklesem nezaměstnanosti vláda neměla chlubit.

Václav Klaus, předseda Poslanecké sněmovny a ODS: V době jejího nástupu byla nezaměstnanost pouhých 5,6 %.

Klaus připomněl, že po nástupu Zemanovy vlády nezaměstnanost vzrostla až na 9,5 %. Na to reagoval vicepremiér Vladimír Špidla.

Vladimír Špidla, vicepremiér: Míra nezaměstnanosti se prudce zlomila v roce 1996 v době balíčkové politiky vlády Václava Klause.

Šéf komunistů Miroslav Grebeníček ale upozornil na jeden závažný fakt.

Miroslav Grebeníček, předseda KSČM: Nezaměstnanost desetitisíců absolventů škol a děsivě vysoké procenta občanů se změněnou pracovní schopností.

Diskuse ke zprávě vlády byla zatím přerušena a poslanci v ní budou pokračovat v úterý.

Ruští záchranáři nalezli těla všech obětí havárie letadla na Sibiři

Ruští záchranáři během dne nalezli těla všech obětí havárie ruského dopravního letadla nedaleko sibiřského města Irkutsku. Odborníci už také prozkoumali dvou černých skříněk s letovými záznamy. Letadlo se 145 lidmi bylo ve výšce 850 metrů, když náhle udělalo obrat o 180 stupňů a zřítilo se k zemi. Podle našeho spolupracovníka, moskevského zpravodaje Slovenského rozhlasu Igora Pokojného už odborníci vyloučili teroristický útok.

Podľa oficiálnych zdrojov trosky lietadla sa nachádzajú na ploche 100x60 metrov, teda veľmi blízko seba, čo vylučuje výbuch bomby v lietadle. Experti vylučujú aj možnosť, že všetky tri motory vypovedali súčasne. TU-154 je zabezpečené proti takejto možnosti. Naproti tomu minister pre výnimočné situácie Sergej Šojgu, keď prišiel na miesto katastrofy, nevylúčil výpadok všetkých troch motorov lietadla. Ruské ministerstvo dopravy zatiaľ vôbec neuvažuje dočasne zakázať lety všetkým lietadlám TU-154, pokiaľ sa nevyjasnia príčiny havárie. Podľa náčelníka správy štátneho dozoru bezpečnosti letov Vladimira Rudakova sú tieto lietadla dostatočne bezpečné.

Haagský soud žádá bosenské Srby o vydání dalších válečných zločinců

Mezinárodní soud v Haagu žádá bosenské Srby o urychlené vydání Radovana Karadžiče a Ratka Mladiče. Představitelé tribunálu dnes o tom v Haagu jednali s delegací bosenských Srbů, kterou vedl jejich premiér Mladen Ivanič. Závěry schůzky shrnuje zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu Milan Fridrich.

Premiér Bosenské republiky srbské Mladen Ivanič v Haagu prohlásil, že vydání Slobodana Miloševiče mezinárodnímu tribunálu změnilo situaci na Balkáně. Premiér přijel do Haagu den poté, co vláda bosenských Srbů schválila návrh zákona o spolupráci s tribunálem v Haagu a postoupila ho parlamentu. Západní pozorovatelé však tvrdí, že parlament bosenských Srbů asi zákon odmítne, protože v něm jsou nejsilněji zastoupeni nacionalisté. Hlavní žalobkyně soudu v Haagu Del Ponteová prohlásila, že na území Republiky srbské se nachází 26 obviněných z různých zločinů z bosenské války z let 1992-95. Nejznámější jsou bývalí vůdcové bosenských Srbů Radovan Karadžič a Ratko Mladič. Oba čelí obžalobě z genocidy, za což jim hrozí doživotní trest.

Jugoslávský parlament přijal rezignaci federálního premiéra Zorana Žižiče

Jugoslávský parlament přijal rezignaci federálního premiéra Zorana Žižiče a jeho vlády. Předseda kabinetu rezignoval proto, že nesouhlasil s předáním exprezidenta Miloševiče haagskému tribunálu OSN pro válečné zločiny. Podle Žižiče tento krok destabilizoval politickou situaci v zemi. Miloševičova manželka Mirjana dnes opět naznačila, že chce navštívit svého muže ve vězení v Nizozemsku. Prezident Koštunica navrhl, aby se odpoledne sešla prodemokratická srbská koalice, která by projednala složení nové federální vlády.

Američané dnes oslavují 225. výročí přijetí Deklarace nezávislosti

Američané dnes oslavují 225. výročí přijetí Deklarace nezávislosti. Prezident Spojených států George Bush tráví národní svátek v kolébce americké nezávislosti ve Philadelphii. Podrobnosti dodává severoamerická zpravodajka Českého rozhlasu Olga Krupauerová.

Prezident George Bush se vydal do Philadelphie, kde před 225 roky přijal Kongres prohlášení nezávislosti na Anglii, jehož autorem byl Thomas Jefferson. Bush hodlá své návštěvy využít k prosazení plánu vládních dotací pro církevní charitativní organizace pomáhající sociálně slabším Američanům. Z Philadelphie se Bush vrátí do Bílému domu, odkud bude sledovat tradiční ohňostroj nad pomníkem prvního amerického prezidenta George Washingtona. Největší ohňostroj se dnes koná na newyorském Manhattanu. Podle nejnovějšího průzkumu řada mladých Američanů nedokáže přesně určit původ dnešních oslav. Každý pátý americký školák nedokázal jmenovat zemi, na které kolonie vyhlásily nezávislost. Každý desátý neznal jméno prvního amerického prezidenta.

Přes 3,5 kg pašovaného zlata zabavili celníci na přechodu v Břeclavi

Přes 3,5 kilogramu pašovaného zlata za půl druhého miliónu korun zabavili celníci na česko-slovenském hraničním přechodu v Břeclavi. Kontraband nalezli v osobním autě českého občana, který se přes Rakousko a Slovensko vracel z Itálie domů. Pokud by se muži podařilo šperky načerno převézt, způsobil by státní pokladně škodu na clu a daních za asi 460 tisíc korun.

Rodiče z Mostu protestují proti kontaktnímu centru pro narkomany

Rodiče z Mostu ostře protestují proti tomu, že v bezprostřední blízkosti jejich domovů funguje kontaktní centrum pro narkomany. Obávají se o bezpečnost a zdraví svých dětí, protože se podle nich v okolí často povalují použité injekční stříkačky. Podle jednoho z rodičů Petra Kušnýře by pomohlo, kdyby se centrum přestěhovalo na periferii města.

Petr Kušnýř, rodič: Mně vadí zřízení K-centra v objektu mateřský školky a základní školy. To K-centrum má jistě své opodstatnění, ale přizpůsobovat se drogově závislým do centra města si myslím, že by to mělo být obráceně, tzn. K-centrum zřídit v okolí města a ty drogově závislé soustředit do těchto míst.

Jiří Rajn, člen občanského sdružení Most k naději, které kontaktní centrum provozuje, je naopak přesvědčen o tom, že není žádný důvod, aby se centrum vystěhovalo mimo střed města.

Jiří Rajn, člen občanského sdružení Most k naději: Ten jejich strach je, myslím si, samozřejmý, že se bojí o zdraví svých dětí. Já mám sám malý dítě, takže bych asi nereagoval jinak. Ty stříkačky se válej po celým městě, myslím, že v daleko větší míře než právě kolem K-centra.

Příští týden se mají za účasti obou znesvářených stran vyjádřit k celému problému i zástupci města Most.

Během tohoto prodlouženého víkendu jezdí vlaky i autobusy jinak

Nadcházející čtyři dny volna patrně leckdo využije k cestování. Pokud při tom využije hromadnou dopravu, měl by si uvědomit, že během obou svátečních dnů i navazující soboty jezdí vlaky i autobusy jinak než v jiných týdnech. Jak nám ale potvrdil Alan Bušek z obchodně-provozního ředitelství Českých drah v Brně, všechny tyto změny ují tištěné i elektronické jízdní řády a cestující se nemusí obávat ani přeplněných vlaků.

Alan Bušek, obchodně-provozní ředitelství Českých drah v Brně: Předpokládáme nápor cestujících zejména v první den tohoto jako by prodlouženého víkendu, tzn. ve čtvrtek 5. července budou vlaky v řadě případů posilovány. Bude ranní doprava, řekněme, jako v sobotu, tzn. pojedou takové ty sobotní ranní vlaky, na které jsou cestující zvyklí. A potom je to pro nás tzv. prodloužený víkend, kdy vlastně pátého odpoledne, celý pátek šestého a celou sobotu bude v podstatě doprava utlumena tak, jako bývá o víkendech.

V Plzni se koná 35. ročník trempské folkové a country hudby Porta 2001

Za hodinu začíná na hlavní scéně plzeňského výstaviště 35. ročník celostátního finále trempské folkové a country hudby Porta 2001. Mezi dnešními účinkujícími jsou kapely Karabina, Slepá kolej, nebo Trepka, ale také loňská vítězka Žofie Kabelková. Víc vám poví organizační šéf Porty Josef Pecl.

Josef Pecl, organizační šéf Porty 2001: Na letošní Portu se probojovalo asi 400 soutěžících, necelých 40 finalistů, kteří tady vystoupí před odbornou porotou do pátku. K tomu tady bude hrát zhruba 16 hostů známých jmen - Wabi Daněk, Věra Martinová, Hop Trop, Samson a jeho parta, Kamelot a spousta dalších. Předsedou poroty je Wabi Daněk, letos přibyla Věra Martinová. Bude tam Miloš Dvořáček, Ríša Melichar a další spousta renomovaných muzikantů, kteří mají co říct.

Ozvěny z burzy - Akcie na burze dnes po kolísavém obchodování posílily

Akcie na burze dnes po kolísavém obchodování posílily. O růst se postarala poptávka po Českém Telecomu, v propadu naopak pokračovala Komerční banka. Index PX 50 se zvýšil na 413 bodů. Objem obchodů dosáhl 638 mil. Kč. Další informace z dnešního obchodního dne shrnuje Milan Vojáček z Conseq Finance.

Milan Vojáček, Conseq Finance: Při nejednotném vývoji nejobchodovanějších titulů si v závěru prvního zkráceného prázdninového týdne český akciový trh mírně polepšil. Výrazné pohyby zaznamenali oba lídři domácího trhu, tzn. akcie Komerční banky a Českého Telecomu, které se pohybovaly zcela opačným směrem. V případě Komerční banky se o propad postaralo selhání jednoho z členů burzy, v důsledku kterého byla burza nucena vyzvat ostatní účastníky na trhu k podání nových nabídek na nákup akcií této banky.

Česká měna se dnes pohybovala kolem 33,75 Kč za euro. Na trhu byl pociťován nedostatek likvidity způsobený nadcházejícím dlouhým víkendem. Americký dolar se prodával za 39,87 Kč, marka za 17,26 Kč.

K věci - Lidí hlásících se k národnostním menšinám v ČR ubývá

Lidí, kteří se hlásí k národnostním menšinám, ubývá. Alespoň tak to zjistil na základě předběžných výsledků sčítání lidu Český statistický úřad. Na příčiny tohoto jevu a jeho možné důsledky se teď podíváme pohledem bývalého vládního zmocněnce pro lidská práva a redaktora deníku Právo Petra Uhla, kterého se ptá Aleš Heřmánek.

Klesá počet příslušníků národnostních menšin, především je to u slovenské menšiny a také u romské. Čím si to vysvětlujete, že se lidé méně k menšinám hlásí?

Petr Uhl, bývalý vládní zmocněnec pro lidská práva a redaktor deníku Právo: Ano, tedy neklesá počet těch příslušníků menšin, ale klesá počet lidí, kteří se k tomu hlásí. Pro mě to je velké zklamání, protože v posledních dvou, třech letech vláda a státní orgány udělaly nejenom vzhledem k romské menšině, ale i dalším menšinám vstřícné kroky. Daly najevo aspoň, že mají o ně zájem. Já si to vysvětluju tím, že moderní život je založen na jiných principech. Identita lidská je založena na jiných hodnotách, než je třeba národnost, etnicita, nebo náboženství. Také v mnoha státech světa, zejména v Evropě klesá identita státní, je nahrazována evropskou. A není to žádná katastrofa. Jde jen o to, co nejvíc, pokud je to možné, uchovat odlišnosti ve společnosti a podpořit ty, kteří si odlišnost přejí.

Právě sčítání lidu ovšem mělo být také mj. i podkladem pro to, co má dělat vedení státu, tedy především vláda. Když klesá počet těch, kteří se hlásí k národnostním menšinám, tak se zřejmě budou muset také upravit ty programy pro národnosti.

Petr Uhl, bývalý vládní zmocněnec pro lidská práva a redaktor deníku Právo: Já bych to odlišoval na takové ty celostátní programy a na místní. Víte, ono velmi často se ta pomoc zejména vzhledem k romské menšině, ale nejenom, vlastně k celému menšinovému tisku a dalším záležitostem dělá na základě grantů. A tam je potom kontrola místní, kolik lidí se toho účastní. Z druhé straně ovšem máte pravdu, že některá ta opatření jsou vázána na počty lidí, kteří se přihlásili v posledním sčítání lidu k té dané národnosti. Týká se to např. dvojjazyčných nápisů topografických, nebo se to týká zřizování výborů při zastupitelstvech měst, nebo míst obecních a krajských. A tam je to samozřejmě ohrožené a vždy je možné samozřejmě přemýšlet i o nějaké změně. A je možné, že více lidí, když uvidí, že na to dosáhnou jenom tak, že se k tomu přihlásí veřejně, tak se ta situace může trochu zlepšit.

Nebylo by lepší pro příští léta třeba ty programy změnit tak, aby se spíše týkaly určitých sociálních vrstev, nebo jiného zaměření, a nebyly zaměřeny právě národnostně?

Petr Uhl, bývalý vládní zmocněnec pro lidská práva a redaktor deníku Právo: Ano, to se děje u Romů, ale ostatní menšiny nemají sociální problémy v podstatě. Takže jsou to problémy, které se týkají hlavně jazyka, vzdělání, kultury, rozhlasového a televizního vysílání, časopisů apod. Čili máte pravdu, pokud jde o Romy. Ty ostatní menšiny mají být podporovány, a to romská samozřejmě také, bez ohledu na sociální postavení těch příslušníků, protože je dobré, je takové jako ostatních. Podporovat je možno jenom to, kde jsou lidé znevýhodňováni, aby ten handicap dohnali.

Přepsal: Česká informační agentura