Ozvěny dne 30. prosince 2006

Saddám Husajn je mrtev

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Dobrý večer, relací vás bude ze studia provázet Eva Odstrčilová. Za úsvitu byl popraven svržený irácký prezident Saddám Husajn. Soud ho na smrt poslal začátkem listopadu spolu se dvěma dalšími bývalými prominenty režimu za masakr sto čtyřiceti osmi šíitských obyvatel města Dudžail. Svět už obletěly některé záběry popravy iráckého diktátora. U telefonu je teď náš zpravodaj Jaromír Janev, který celý den vývoj situace na Blízkém východě sledoval. Dobrý večer, Mirku.

Jaromír JANEV:
Dobrý večer. V jihoirácké šíitské Kúfě explodoval automobil s trhavinami už půl hodiny po popravě. Výbuch si vyžádal více než třicet mrtvých a desítky zraněných. Exploze ze tří takových automobilů v šíitských čtvrtích v Bagdádu způsobila smrt nejméně třiceti sedmi dalších lidí. Atentáty se považují za první část odvety bývalé vládnoucí strany arabské obrody Baas, která už před několika dny na internetových stránkách varovala, že v případě popravy odpoví násilím. Velký smutek a rozhořčení dnes tedy panovaly jak v jihoirácké Kúfě, tak v šíitských čtvrtích v Bagdádu, přestože tisíce šíitských muslimů v zemi oslavily smrt Saddáma Husajna mimo jiné i tancem v ulicích. Pocity zadostiučinění prožívala také řada Kurdů, jejichž statisíce příbuzných přišly za vlády Saddáma Husajna násilně o život. V částech, kde bydlí ale sunnitské obyvatelstvo ve středu Iráku, vládl povětšinou smutek, zejména v Husajnově rodišti, v Tikrítu. Irácký premiér Núrí al Málikí ale řekl, že Saddám Husajn nepředstavoval žádnou etnickou a náboženskou skupinu, ani určitou vrstvu obyvatelstva a vyzval, Málikí vyzval členy bývalé Husajnovy strany Baas, aby změnili taktiku a zapojili se do konstruktivního budování země.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Reakce světa na popravu bývalého iráckého diktátora Saddáma Husajna shrnuje redaktor David Koubek.

David KOUBEK:
Popravu uvítaly Spojené státy, Izrael a také Írán, proti kterému Saddám rozpoutal v roce 1980 válku. Americký prezident George Bush označil vykonání trestu za důležitý milník na cestě Iráku k demokracii. Jak ale dodává zpravodaj Českého rozhlasu ve Spojených státech Alexandr Pícha, Bílý dům je v komentování celého procesu spíše zdrženlivý.

Alexandr PÍCHA:
Prezident Bush jen ocenil, že irácká justice vedla soud férovým způsobem, přestože se Husajn po několik desetiletí dopouštěl hrozných činů vůči iráckému lidu. Samotné popravě Husajna nebyl v Iráku přítomen žádný Američan. Ve Spojených státech oslavili vykonání rozsudku nad iráckých diktátorem Iráčané, hlavně v muslimských čtvrtích v Deerbornu.

David KOUBEK:
Spíše odmítavě se postavily proti popravě Saddáma Husajna evropské země. Velmi chladná je reakce Francie. Odmítavé reakce zní i z Německa. Jak říká náš tamní zpravodaj Jiří Hošek, Berlín se staví spíše obecně proti trestu smrti.

Jiří HOŠEK:
"Stavíme se proti absolutnímu trestu bez ohledu na to, kde ho vykonávají.", řekl stanici RBB státní tajemník německého ministerstva zahraničí Gernot Erler. Ten ale zároveň vyjádřil pochopení pro souhlas s popravou Saddáma Husajna ze strany dříve perzekuovaných Iráčanů. Podle Wolfanga Gerharda z liberální FDP by i doživotní trest býval pro vývoj v Iráku představoval milník.

David KOUBEK:
Velká Británie se distancovala od trestu smrti jako takového, ale vyjádřila pro popravu bývalého diktátora pochopení. Ruské ministerstvo zahraničí vyjádřilo politování. Český ministr zahraničí Alexandr Vondra věří, že poprava diktátora přispěje z dlouhodobého hlediska ke stabilizaci Iráku.

Alexandr VONDRA, ministr zahraničí:
My respektujeme výrok a vykonání rozsudku v Iráku jako způsob, jakým se tato země vyrovnává se svou minulostí a s diktátorem, který ten bývalý režim zavedl do několika nesmyslných válek a způsobil utrpení a smrt nezměrného množství lidí.

David KOUBEK:
Popravu odmítly vedle většiny arabských zemí také některé organizace hájící lidská práva. Za tragédii ji označil Vatikán. Saddám Husajn vládl Iráku dvacet čtyři let. Proces, na jehož konci zazněl rozsudek smrti, trval tři roky. Saddám se při něm zodpovídal z masakru sto čtyřiceti osmi Šíitů v městě Dudžail. Další proces, který měl posoudit vinu Saddáma Husajna na vraždění desetitisíců Kurdů, zůstal neuzavřený.

Na silnicích hrozí ledovka

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
V jedno kluziště by se v noci mohly změnit silnice v Česku. Podle meteorologů hrozí ledovka, náledí i silný vítr až do zítřejšího poledne na celém území republiky. Od západu k nám totiž přichází déšť, který by se na podchlazené zemi mohl měnit na ledovku. Ta vzniká za slabých mrazů od nuly do tří minus ... až po minus tři stupně Celsia.

Stát převzal elektronické mýtné

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Stát převzal od firmy Kapsch systém pro výběr elektronického mýta. To začnou od prvého ledna platit na dálnicích a rychlostních komunikacích dopravci, kteří mají nákladní auta a autobusy s hmotností přesahující dvanáct tun. Přestože má systém několik desítek vad a nedodělků, měl by podle rakouského dodavatele fungovat. Další informace má redaktor Pavel Otto.

Pavel OTTO:
Ministerstvo dopravy nevylučuje, že nedostatky mohou být závažnější, než tvrdí zástupci firmy Kapsch. Úředníci proto porovnají skutečný stav mýtného systému s dokumentací. Výsledná analýza bude podle mluvčího resortu Karla Hanzelky hotová v nejbližších dnech.

Karel HANZELKA, mluvčí ministerstva dopravy:
Hranice maximální sankce, pokud by systém neběžel, je čtrnáct milionů korun denně.

Pavel OTTO:
Hanzelka dodává, že tato pokuta by pokryla případné ztráty, které by vznikly státu, jestliže by neinkasoval mýtné. A jaké má systém největší nedostatky?

Karel HANZELKA, mluvčí ministerstva dopravy:
Například jsou to naftové agregáty, v tomto případě se Kapsch zavázala, že je odstraní do roku a půl, ale podle tvrzení Kapsche to nabere rychlý spád a budou odstraněny v nejbližších týdnech.

Pavel OTTO:
Než je nahradí elektrické přípojky, budou agregáty pohánět drtivou většinu ze sto sedmdesáti mýtných bran. Podle ředitele firmy Kapsch Karla Feixe se na konci týdne opět zvýšil počet kamionů vybavených palubními jednotkami. Dosud jich bylo aktivováno na pětašedesát tisíc. Feix dodává, že na vybraných čerpacích stanicích dostanou řidiči jednotky i s registrací na počkání.

Karel FEIX, ředitel firmy Kapsch:
Ten prodej by měl trvat maximálně tři minuty. To znamená, během tří minut by měla být ta jednotka tomu zákazníkovi prodána, měla by být uvedena do provozu a pak záleží na tom řidiči, aby jí umístil správně do vozidla a může vyrazit.

Pavel OTTO:
Mýtné se zatím bude platit na devíti stech sedmdesáti kilometrech českých dálnic a silnic první třídy. Průměrná sazba je čtyři koruny a pět haléřů za kilometr. Dopravcům, kteří nebudou mít ve vozidlech palubní jednotky, hrozí blokové pokuty až pět tisíc korun. Při správním řízení to pak může být až půl milionu.

Helena Třeštíková by se mohla stát ministryní kultury

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
V čele ministerstva kultury by mohla stát dokumentaristka Helena Třeštíková. Ta by vedla resort v barvách lidovců, kteří ho mají podle koaliční dohody obsadit. Třeštíkovou navrhl na tento post Jiří Čunek zatím bez schválení celostátního výboru KDUČSL. Jak nám Čunek současně řekl, o obsazení postů, které mají lidovci v nové vládě dostat, ještě není rozhodnuto.

Jiří ČUNEK, předseda KDUČSL:
V tuto chvíli mohu potvrdit pouze to, že mezi zhruba deseti jmény, která jsou v různých kombinacích na posty Legislativní rady vlády a ministerstva kultury, existuje i jméno paní režisérky Heleny Třeštíkové.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Původně měli křesťanští demokraté v úmyslu vyslat na post ministra kultury Cyrila Svobodu. Ten by se mohl stát ministrem bez portfeje a vést Legislativní radu vlády. Právě obsazení této funkce Čunek nyní řeší. Původní kandidátka, nestranička Simeona Zikmundová se nominace vzdala kvůli kritice v médiích a dala přednost práci na Krajském úřadu Vysočina. Lidovci budou mít v osmnáctičlenném kabinetu pět zástupců. Čunek se stane ministrem pro místní rozvoj, státní finance bude přes odpor části ODS spravovat Miroslav Kalousek. Vlasta Parkanová se stane první ženou v čele armády. Občanští demokraté obsadí dalších devět vládních křesel, zelení čtyři.

Muslimští poutníci kamenují Satana

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Více než dva miliony muslimských poutníků kamenují v údolí Míná u Mekky tři pilíře symbolizující Satana. Obřad je nejriskantnější částí velké poutě. Hromadění poutníků v sevřených místech mnohokrát totiž vedlo k vyvolání paniky a k ušlapání stovek lidí.

Etiopské tanky míří na jih Somálska

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Etiopské tanky podporující somálskou vládu míří na jih Somálska na bašty muslimských radikálů. Ti vyzývají k svaté válce proti etiopské okupaci. Vládním silám se za podpory etiopské armády podařilo v minulých dnech zlomit odpor islamistů a znovu ovládnout Mogadišo.

Tisíce lidí se loučily s prezidentem Fordem

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Tisíce lidí se dnes loučily s bývalým americkým prezidentem Geraldem Fordem v kalifornském kostele v Palm Desert. Zemřel v úterý ve věku třiadevadesáti let. Oficiálně se Amerika s Fordem rozloučí večer ve Washingtonu.

K výbuchu na madridském letišti se přihlásila ETA

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
K výbuchu na madridském letišti Barajas se přihlásila baskická separatistická organizace ETA. Nálož umístěná v automobilu vybuchla ráno na parkovišti u jednoho z terminálů a lehce zranila čtyři osoby. Připravovaný útok předtím oznámil telefonicky anonym, který se přihlásil jako zástupce ETA. Baskičtí separatisté dnešním činem porušili trvalé příměří, které sama ETA vyhlásila koncem března. Španělská vláda zatím incident nekomentovala, mohl by ale znamenat konec mírových jednání mezi španělskou vládou a separatistickou organizací ETA, která v červnu oficiálně zahájil premiér José Luís Zapatero.

Nehoda indonéského trajektu

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Při nehodě lodi v moři mezi indonéskými ostrovy zahynulo zřejmě přes pět set lidí. Trajekt se potopil v noci na dnešek v rozbouřeném moři mezi Jávou a Borneem. Na jeho palubě cestovalo oficiálně pět set dvaačtyřicet cestujících a třiašedesát členů posádky. Podle některých zpráv bylo v době neštěstí na palubě až osm set padesát pasažérů. Indonéské lodě totiž často převážejí víc lidí, než je na oficiálních seznamech. Zachránit se podařilo zatím šedesát devět lidí. Pokračující pátrání po trosečnících ale komplikuje špatné počasí. Další plavidlo se stovkou cestujících na palubě se potopilo u indonéského ostrova Sumatra v pátek. Potvrzeno je zatím jedenatřicet obětí.

Evropská unie se rozšíří o další dva státy

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Evropská unie se už za necelé dva dny rozšíří o další dva státy Bulharsko a Rumunsko. Bukurešť připravuje velkolepé oslavy nového roku, na které chce vydat bezmála půlmiliardy eur. Scénář slavnostního večera zná náš zvláštní zpravodaj v Rumunsku Martin Drtina.

Martin DRTINA:
Silvestrovská noc, minuta před půlnocí. V historickém centru Bukurešti na třech náměstích digitální stopky ukrajují poslední sekundy ze starého roku. Úderem dvanácté je evropská rodina bohatší o dva přírůstky. Začíná monstrózní laserová show. Němečtí ohňostrůjci slibují podívanou, jakou Rumunsko ještě nezažilo. Na obloze bude dominovat modrá a žlutá barva, tedy stejné jako na vlajkách Unie. Na Revolučním náměstí si mezitím šampaňským přiťuknou rumunský premiér Tariceanu společně s eurokomisařem pro rozšíření Olli Rehnem. O kus dál živě zazpívá Joe Cocker. Oslavy mají skončit Ódou na radost v podání Národního folklórního orchestru.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Ani Sofie nechce zůstat za svým rumunským sousedem pozadu. Na státních institucích už visí vedle bulharské vlajky prapor spojené Evropy a Bulharska, národní banka představila pozlacenou minci, na které je nápis Evropské Bulharsko a evropské hvězdy. Podrobnosti ze Sofie má zvláštní zpravodaj Radiožurnálu Martin Ježek.

Martin JEŽEK:
Bulharský ministr vnitra Rumen Petkov mezitím přesvědčuje dosavadní členy Unie, aby se Bulharů nebáli. Na všem, co Brusel Sofii vytýká, se prý pracuje. V případě Bulharů jde hlavně o boj s organizovaným zločinem. Zprávy jsou plné reportáží o změnách. Na mostě přes Dunaj v Ruse pohraničníci cvičí spolupráci s rumunskými kolegy ve společné celnici. Jednu vstupní podmínku Bulharsko splní včas a beze zbytku, musí do zítra zavřít dva problematické reaktory Jaderné elektrárny Kozloduj.

Tísňová volání a konec roku

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Konec roku se tradičně odráží také v záznamech z linek tísňového volání. Víc lidí potřebuje pomoc lékařů, hasičů nebo policie. Ovšem na tísňové linky také telefonuje víc opilců nebo majitelé nových mobilních telefonů. Redaktorka Blanka Číhalová dodává, že linka 112 funguje v celé Evropě a je to jediné číslo, na které se z mobilu dovoláte bez SIM karty.

Blanka ČÍHALOVÁ:
A takové hovory trápí operátory hodně často.

osoba:
Ano, tísňová linka.

osoba:
Jéé, prosím vás, já si myslím, že to je omyl, já jsem našel na mobilu tohle to, tak...

Blanka ČÍHALOVÁ:
S mobily si hrají také děti a blokují tísňovou linku.

osoba:
Tísňová linka.

osoba:
Haló?

osoba:
Tady tísňová linka, co potřebujete?

osoba:
Co?

Blanka ČÍHALOVÁ:
Tyto případy zaznamenali pražští hasiči, ale znají je operátoři 112 ze všech krajů. Dokáží přesně identifikovat volajícího, místo, a pokud nemá SIM kartu, tak i výrobní číslo jeho mobilu. Linka 112 funguje třetím rokem. Oldřich Gosman z pražského Hasičského záchranného sboru dodává, že po přesné identifikaci operátoři přepojí volajícího na zdravotníky, hasiče nebo policii.

Oldřich GOSMAN, Hasičský záchranný sbor Praha:
Současně s tím volajícím by měla přiběhnout takzvaná datová věta, která obsahuje tyto územní identifikátory o případném místě události, tak by k žádnému prodlení nemělo docházet.

Blanka ČÍHALOVÁ:
Přesné určení místa, kde pacient je, může výrazně zrychlit příjezd zdravotníků. Ti ale mnohem častěji dávají přednost tomu, abychom volali přímo na linku 155, kde nám mohou poradit, jak okamžitě poskytnout první pomoc. Doplňuje Zdeněk Švarc, ředitel pražské záchranné služby.

Zdeněk ŠVARC, ředitel pražské záchranné služby:
A tím dáváme tomu pacientovi vlastně šanci vůbec na přežití a na záchranu.

První výskyt vánočních pohlednic

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Vánoční a novoroční pozdravy si každoročně posílají miliony lidí. Poprvé se pohlednice se svátečními motivy na trhu objevily ve dvacátých letech devatenáctého století. Podle Jaromíra Poláška z Muzea Beskyd je však tradice novoročních přání mnohem starší.

Jaromír POLÁŠEK, Muzeum Beskyd:
Zejména tady na severovýchodní Moravě a ve Slezsku má velice starou tradici šťastička, vinš, proto šťastičkovat, vinšovat, chodit s vinšem koncem roku nebo na druhý svátek vánoční se také s tím chodívalo v novější době, to má tradici ještě někdy do raného devatenáctého století, možná že i starší.