Ozvěny dne 29. dubna 2010

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
Elektrárna v Prunéřově se bude modernizovat podle plánu ČEZu, rozhodla ministryně Rút Bízková.

Rút BÍZKOVÁ, ministryně životního prostředí:
Byla zvolena varianta a stanoveny takové podmínky, že řešení je nejlepší pro životní prostředí.

Jan BUMBA, moderátor:
Ekologové se záměry ČEZu nesouhlasí. Rozhodnutí ministerstva ale čekali.

Jan ROVENSKÝ, hnutí Greenpeace:
V tom okamžiku, kdy paní ministryně usedla do křesla, bylo jasné, že má jeden hlavní úkol, za každou cenu ČEZu vydat souhlasné stanovisko.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Zadlužené Řecko dostane peněžní pomoc rychle. Německo si přestalo klást podmínky.

redaktor:
Angela Merkelová přiznává, že v sázce budoucnost celé eurozóny.

Jan BUMBA, moderátor:
Bývalý tajemník brněnské radnice Novotný se dostal na kauci z vazby, hrozí mu až 12 let za přijetí úplatku.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
A počasí, zítra bude polojasno, později oblačno, večer místy přeháňky a bouřky, teploty do 26, na horách kolem 17 stupňů.

Jan BUMBA, moderátor:
U mikrofonu jsou Eva Odstrčilová a Jan Bumba.

Elektrárna v Prunéřově se bude modernizovat podle plánu ČEZu

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Energetický gigant ČEZ dostal zelenou k rekonstrukci elektrárny Prunéřov 2. Ministerstvo životního prostředí podle očekávání vydalo souhlasné stanovisko k její komplexní obnově. Proti tomu dlouhodobě protestují ekologové. ČEZ chce podle nich použít zastaralou technologii. Aktivisté hnutí Greenpeace dnes kvůli tomu protestovali přímo před budovou ministerstva.

Tomáš MEDEK:
Modernizace Prunéřova podle ČEZu výrazně zlepší ovzduší v severních Čechách. Také nová ministryně životního prostředí Rút Bízková říká, že projekt splnil všechny náležitosti týkající se kvality ovzduší v ústeckém regionu.

Rút BÍZKOVÁ, ministryně životního prostředí:
Byla zvolena varianta a stanoveny takové podmínky, že řešení je nejlepší pro životní prostředí v České republice. Tak, jak je stanovisko vydáno, tak tam je uvedeno, že se emise sníží o 41 procent.

Tomáš MEDEK:
Ekologové ale tvrdí, že společnost ČEZ by při rekonstrukci mohla použít výrazně modernější technologie. Elektrárna tak podle nich nebude mít maximální možnou účinnost, což v praxi znamená sta tisíce tun uhlí spáleného navíc. Jan Rovenský z hnutí Greenpeace ale kladné rozhodnutí ministerstva očekávalo.

Jan ROVENSKÝ, hnutí Greenpeace:
Od toho okamžiku, kdy paní ministryně usedla do křesla tady na ministerstvu životního prostředí, tak bylo jasné, že má jeden hlavní úkol, a to je za každou cenu ČEZu vydat souhlasné stanovisko prodloužení životnosti Prunéřova. To se dneska stalo.

Tomáš MEDEK:
Ekologické organizace už dřív kritizovaly jmenování Rút Bízkové ministryní životního prostředí, protože pro ČEZ dřív pracovala. Tomáš Medek, Radiožurnál.

Zadlužení Řekové by mohli dostat pomoc už v příštích dnech

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Zadlužení Řekové by mohli dostat pomoc už v příštích dnech. Vyplývá to z vyjádření německých politiků v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou. Němečtí politici v minulých dnech podmiňovali pomoc Řecku tím, že jeho vláda schválí další úsporná opatření. Panika na finančních trzích ale Berlín podle analytiků přiměla ke změně stanoviska.

Ondřej HOUSKA:
Německý parlament by tak mohl o půjčkách Řekům rozhodnout velmi rychle. Uvažovaná celková pomoc ve výši 45 miliard eur ale určitě nebude stačit. Mluví se proto o tom, že eurozóna a Mezinárodní měnový fond Řecku půjčí možná až 120 miliard eur, tedy přes 3 biliony korun na tři roky. Řekové by mezitím měli snížit svůj schodek minimálně o 10 procent během dvou let. Francouzský ministr pro rozpočet Francois Baroin vyloučil, že by mohla přijít takzvaná restrukturalizace řeckého dluhu, tedy odepsání jeho části. "Ani na vteřinu o ničem takovém neuvažujeme. To by bylo velké vítězství spekulantů." Prohlásil Baroin. Ondřej Houska, Radiožurnál.

Problémy v Řecku

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Převod peněz ostatních zemí eurozóny vidí český prezident Václav Klaus jako jedinou cestu k řešení současné řecké krize. Alternativa v podobě znehodnocení řecké měny není kvůli euru možná. Prohlásil Klaus na půdě berlínské Humboldtovy univerzity. Podle české hlavy státu nemůže Německo coby hlavní motor evropské integrace současnému dění nečinně přihlížet.

Václav KLAUS, prezident České republiky:
Takže, když bylo tak dlouho tím hlavním motorem, tak teď není možné se tvářit, že se vlastně nic neděje a že teď, ať si to každá ta země vyřeší sama. To je specifická role, to takovou roli nemáme my nebo někdo jiný, ale Němci byli skutečně ten hlavní hybatel celého toho evropského integračního procesu. A myslím si, že z toho musí vyvodit pro sebe nějaké důsledky, ale já jim v tom neradí, to jenom se mi zdá jako logická dedukce.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Problémy v Řecku podle ODS dokazují, že státní bankrot může být hrozbou i pro Česko. Strana proto vyzvala své ministry, aby podpořili ministra financí Eduarda Janotu v jeho úsporných krocích. Cílem strany je zabránit tomu, aby se Česko dostalo kvůli levicovým návrhům do situace, ve které se teď nachází Řecko, řekl volební lídr ODS Petr Nečas.

Petr NEČAS, volební lídr ODS:
Dopady bankrotu či ekonomických problémů se dosud jevily jako vzdálené a abstraktní. Je velice jako hypotetické strašidlo. Nyní můžeme vidět, že je to reálná politická ekonomická a sociální hrozba. Realitou se to může stát a bude to mít dopady na konkrétní život konkrétních lidí.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Podle ekonomického experta ČSSD Jiřího Havla jsou hrozby ODS neoprávněné.

Jiří HAVEL, ekonomický expert ČSSD:
Stejně lidé, kteří před dvěma lety, když jsme mluvili, že se musíme vyrovnat s ekonomickou krizí, tak na nás křičeli, že šíříme poplašnou zprávu. A že na nás dají trestní oznámení. Tak dneska mluví o státním bankrotu za situace, kdy po analýze agentury Bloomberg patříme do osmi zemí, kde opravdu ten státní bankrot nehrozí.

Radovan Novotný obviněný z korupce dnes opustil vazbu

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Bývalý tajemník městské části Brnostřed Radovan Novotný obviněný z korupce dnes opustil vazbu. Státní zástupce vzal zpět svou stížnost na propuštění Novotného na kauci. Druhý obviněný, bývalý starosta Žabovřesk Aleš Kvapil ve vězení zůstává. O jeho propuštění z vazby bude soud jednat zítra. Oba brněnští politici chtěli podle neoficiálních informací úplatek za to, že získají soukromé firmě povolení pro stavební projekt v Žabovřeskách. Hrozí jim až 12 let vězení.

František Dohnal zaplatil pokutu 50 tisíc korun

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu František Dohnal zaplatil pokutu 50 tisíc korun. To mu před dvěma týdny udělili poslanci za to, že jim neumožnil kontrolu hospodaření úřadu. Poslanci se hospodařením úřadu zabývají už více než rok, od doby, kdy na údajné Dohnalovy chyby v hospodaření upozornilo širší vedení úřadu. Včera byl Dohnal policií obviněn kvůli užívání údajně luxusních bytů za státní peníze.

Pobřežní stráž se snaží před ropou zachránit alespoň nejcitlivější části Louisiany

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Pobřežní stráž se snaží před ropou zachránit alespoň nejcitlivější části Louisiany. Olej, který stále uniká z vrtu na místě zničené těžební plošiny se táhne Mexickým zálivem do délky desítek kilometrů. Podle pobřežní stráže je předčasné mluvit o katastrofě. Situace je ale velice vážná.

Jitka MALÁ:
Únik z poškozeného vrtu je pětkrát větší, než se myslelo. A snahy o jeho zastavení zatím marné. Zbývá bojovat na hladině moře. Pobřežní stráž se odhodlala použít strategii osvědčenou už u poškozených tankerů za 2 světové války. "Hledáme kapsy, kde je ropa ve velké koncentraci. Ta se shromáždí pomocí norných stěn a zapálí." Řekl agentuře AP jeden z odborníků. Nevýhodou kontrolovaného požáru je hustý dým plný nečistot. Existují obavy, že pokud bude únik pokračovat stejným tempem, bude to znamenat historicky největší katastrofu svého druhu. Jitka Malá, Radiožurnál.

Češi stíhaní v Thajsku nepřišli k soudu

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Češi stíhaní v Thajsku nepřišli k soudu. Hrozí jim zatykač. Dvojice Čechů obviněná z podílu na únosu muže z Nizozemska byla před týdnem propuštěna na kauci, když se dobrovolně k činu přiznali. Vzhledem k tomu, že se nedostavili k registraci, může být jejich obžaloba rozšířená o další body a mužům hrozí i propadnutí kauce. Česká konzulka v Bangkoku Božena Kunová už před týdnem vyslovila pochybnosti, zda se obvinění k soudu dostaví, protože v Thajsku není těžké obstarat si falešné doklady a uprchnout ze země.

Horní Jiřetín nakonec dostane dotaci na novou kanalizaci a čističku odpadních vod

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Horní Jiřetín nakonec dostane dotaci na novou kanalizaci a čističku odpadních vod. Severočeská obec, která se nachází na území z dosud nevytěženými strategickými zásobami hnědého uhlí, splnila pro získání evropské dotace za 200 milionů korun všechny podmínky. Radiožurnálu to potvrdil Petr Štěpánek, ředitel Státního fondu životního prostředí.

Petr ŠTĚPÁNEK, ředitel Státního fondu životního prostředí:
Dotace v Horním Jiřetíně je schválena, obec obdržela registrační list, to znamená, že na tu dotaci má de facto nárok a v tuto chvíli je úplně ve stejné fázi administrace jako všichni ostatní žadatelé.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Přidělení peněz z Bruselu se přitom několik měsíců oddalovalo. Zastavení dotace žádal ministr průmysl a obchodu Vladimír Tošovský, který opakovaně psal na ministerstvo životního prostředí, aby dotace nebyla přidělena. Podle něj by to bylo plýtvání peněz, kdyby obec v budoucnu musela ustoupit těžbě. O prolomení limitu těžby ale přitom vůbec nebylo rozhodnuto. Verdikt pravděpodobně řekne až další vláda vzešlá z voleb.

V Ostravě dnes padly přísné tresty za pašování heroinu

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
V Ostravě dnes padly přísné tresty za pašování heroinu. Krajský soud poslal do vězení mezinárodní drogový gang. Nejpřísnější trest 13,5 roku vyměřil kosovskému Albánci Naomi Kolčaku. Rozsudek provázela přísná bezpečnostní opatření. Jednací síň hlídala zásahová jednotka vězeňské služby ozbrojená brokovnicemi.

Václav KLAUS, prezident České republiky:
Vůdcem skupiny byl kosovský Albánec Naomi Kolčaku. Jeho obhájkyně Pavla Plašilová je připravena podat odvolání.

Pavla PLAŠILOVÁ, obhájkyně:
Soud nevěnoval dostatečnou pozornost zejména těm námitkám, které směřovaly k hodnocení /nesrozumitelné/ jako neústavních a nezákonných, což pokládáme za velmi závažnou skutečnost.

Andrea ČÁNOVÁ:
Zřejmě nejzávažnějším zločinem bylo pašování téměř čtyř kilogramů heroinu do Švédska. Obžalovaní si půjčili auto, tam skryli balíčky s drogou a najali jezdce. Toho v jiném voze sledoval jeden z členů gangu. Ve Švédsku je zadrželi celníci a jezdec si už odpykává trest ve švédském vězení. Pro Radiožurnál Andrea Čánová, Ostrava.

Nová sezóna na lodi Tajemství v Praze

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Divadlo bratří Formanů dnes odtajnilo dramaturgii nové sezóny na lodi Tajemství v Praze. Loď teď kotví na pražské Náplavce poblíž Palackého mostu. Netradiční divadelní prostor na Vltavě letos slaví 10 let. K narozeninám dostal novou dramaturgii a také fyzický návrat bratrů Formanových spolu se svým týmem. Na lodi Tajemství letos od konce května začne pestrý program. Návštěvníci se mohou těšit například na představení Divadla Aqualung, Divadla Dno nebo na projekt Rusalka, který vznikl v koprodukci Divadla bratří Formanů s brněnskou Husou na provázku. Více řekl Radiožurnálu Petr Forman.

Petr FORMAN:
Pro nás určitě ta loď je pořád nejsilnější zážitek. Myslím, že jí máme jako nejblíž k srdci, protože nás to stalo nejvíce práce, energie a hlavně se tam nějakým způsobem vytvořila pravděpodobně parta, tým lidí, kteří ne všichni, ale hodně z nich s náma dělají do dneška, tak jsem dostal takovou příjemnou chuť tady být víc a hlavně se tomu víc věnovat.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co uslyšíte mimo jiné v následujících minutách? Co rozhodlo o kladném stanovisku ministerstva životního prostředí k modernizaci elektrárny v Prunéřově? A jak je možné zlikvidovat tak obrovskou ropnou skvrnu, jaká se rozlila v Mexickém zálivu.

Modernizace elektrárny Prunéřov 2

Jan BUMBA, moderátor:
Protesty ekologických aktivistů nic nezmohly. Ministerstvo životního prostředí dnes vydalo souhlas s modernizací elektrárny Prunéřov 2. Kritici rekonstrukce, kterou plánuje společnost ČEZ, mají za to, že kdyby firma použila modernější a dražší technologie, mohla by se ještě zvýšit účinnost a snížit emise. Připomeňme, že kvůli sporům o Prunéřov před pár týdny rezignoval bývalý ministr životního prostředí Jan Dusík. V našem přenosovém voze je nyní jeho nástupkyně ve funkci Rút Bízková. Dobrý večer.

Rút BÍZKOVÁ, ministryně životního prostředí:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Paní ministryně, nemáte skutečně vůbec žádné pochybnosti o tom, že modernizace Prunéřova v té variantě, jakou dal na stůl ČEZ, je nejlepší možné řešení?

Rút BÍZKOVÁ, ministryně životního prostředí:
Potom, co jsem vše prověřila, jsem přesvědčena o tom, že je to nejlepší řešení pro životní prostředí v České republice.

Jan BUMBA, moderátor:
Nerozhodovala jste se tedy tak i proto, aby už ten problém byl vyřešen, nechtěla jste víc času na rozváženou?

Rút BÍZKOVÁ, ministryně životního prostředí:
Investovala jsem do této věci tolik času, kolik bylo potřeba. Ve chvíli, kdy jsem se přesvědčila, že všechny procesy proběhly formálně správně a obsahově správně, když mi byli zodpovězeny dotazy, které jsem měla, další dotazy, tak jsem neviděla důvod, proč rozhodnutí, neboli vydání stanoviska procesu EIA prodlužovat, protahovat.

Jan BUMBA, moderátor:
Do vysílání teď zvu také bývalého ministra životního prostředí, poslance Strany zelených Martina Bursíka. Dobrý den přeji i vám.

Martin BURSÍK, bývalý ministr životního prostředí, poslanec Strany zelených:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Bursíku, vy jste přesvědčeni o tom, že paní ministryně měla vydat opačné stanovisko, anebo nevydat žádné a požádat o novou variantu modernizace?

Martin BURSÍK, bývalý ministr životního prostředí, poslanec Strany zelených:
Přesně tak. Já si myslím, že tam v podstatě byly dvě varianty. Jedna varianta, myslím, racionálnější požádat ČEZ o doplnění dokumentace tak, aby ministerstvo životního prostředí skutečně mělo možnost posoudit různé varianty, protože to je sama podstata toho procesu EIA, a vybrat z toho to nejlepší. Já sám jsem to udělal v březnu minulého roku, kdy jsem požádal dopisem ČEZ, aby doplnil tu dokumentace, on to neudělal. A to je problém, protože ministerstvo životního prostředí má odpovědnost vlastně vybrat to nejlepší, v tomhle případě ve špatných řešení, ale jestliže ČEZ nepředloží variantu, která by odpovídala standardům v Evropě, odpovídala evropské směrnici, a tomu, co se například staví v Německu, tam se spouští elektrárna příští rok /nesrozumitelné/ účinnost 43,7 procenta. V letošním roce /nesrozumitelné/ RWE Power spouští 43 procent. Čili všechny elektrárny, které se staví v Německu na hnědé uhlí v posledních 10 letech, mají účinnost vyšší než 43 procent. A v České republice to bude pod 40 procent. Čili myslím, že tohle je ...

Jan BUMBA, moderátor:
Bude to skutečně pod 40 procent. Všude jsme četli, že to bude něco nad 40?

Martin BURSÍK, bývalý ministr životního prostředí, poslanec Strany zelených:
Ne, ne, ne, podle té dokumentace je to 39,3. Míní se tím čistá účinnost, to znamená, včetně vlastní spotřeby té elektrárny.

Jan BUMBA, moderátor:
Paní ministryně, je to skutečně pod 40 procent čistá účinnost?

Rút BÍZKOVÁ, ministryně životního prostředí:
Je to okolo 40 procent, ovšem ta účinnost, to není jediný parametr, který má vliv na to, jak elektrárna ovlivňuje prostředí, v kterém funguje.

Jan BUMBA, moderátor:
A neměla jste při tom rozhodování pocit, že byste ještě měla vyžádat další variantu od ČEZu, doplnit dokumentaci, jak o tom hovořil teď pan Bursík?

Rút BÍZKOVÁ, ministryně životního prostředí:
Já myslím, že dokumentace byla v době pana ministra Bursíka tenkrát doplněna dostatečně, to znamená, byla vysvětleno, proč zvolená varianta je ta správná. Ministerstvo to akceptovalo a dále pokračovalo v posuzování. A dnes tedy bylo vydán stanovisko. My jsme v poslední době propočítávali různé varianty s tím, že se jedná o celou situaci v severních Čechách a dospěli jsme k tomu naprosto vážně, naprosto jednoznačně, to není žádný, žádná, není v tom žádná chyba, dospěli jsme k tomu, že tato varianta za daných okolností je skutečně nejlepší možná pro životní prostředí v České republice.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Bursíku, my víme, že vy konzistentně trváte na svém stanovisku, ale nedá se na to kouknout i tak, že pokud ČEZ trval a trvá na tom, že právě toto je optimální varianta modernizace, kdyby se musela doplnit dokumentace, vytvořit nové varianty a tak dále, a tak dále, nehrozilo by, že by se všechno hodně protáhlo a o to delší by bylo čekání aspoň na nějakou modernizaci.

Martin BURSÍK, bývalý ministr životního prostředí, poslanec Strany zelených:
Já myslím, že tohle není podstatný argument. Uvědomme si, že teď se o tom tady bavíme, za týden na to posluchači zapomenou a budou řešit jiná témata. Ale to dnešní rozhodnutí vlastně určí emise znečišťujících látek na dalších 30 až 35 roků. A elektrárna Prunéřov je druhý největší zdroj skleníkových plynů v České republice hned po elektrárně Počerady, čili není to nějaký zanedbatelný zdroj. A tam samozřejmě ta účinnost, nějaká ty 2, 3 procenta, která zdánlivě vypadají jako nevýznamná, znamená to, že se spálí více uhlí, což znamená, že bude větší objem emisí, jemného polétavého prachu, další znečišťující /nesrozumitelné/. Já si myslím, že ani nebude možné splnit podmínku emisí oxidu uhelnatého, které dnes ministerstvo životního prostředí určilo, protože to neodpovídá té technologii, takže já si myslím, že paní ministryně jako splnila ten cíl té mise, rozprášila sekci ochrany klimatu, dala pozitivní stanovisko na Prunéřov, ale ty dopady negativní té skutečnosti, že již tak vlastně velmi zatíženého kraje, kde je životní prostředí ovlivňuje zdraví obyvatelstva negativně, přijde další zdroj, myslím si, že tohle rozhodnutí je negativní a že bohužel jeho dopady budeme vnímat dalších 30 až 35 roků.

Jan BUMBA, moderátor:
A o jaké, o jaké misi jste to hovořil?

Martin BURSÍK, bývalý ministr životního prostředí, poslanec Strany zelených:
Já jsem hovořil o tom, že nedává úplně smysl nebo naopak dává smysl, jestliže to bylo zadání skutečnost, že krátce po nástupu ministryně rozprášila sekci ochrany klimatu, dala výpověď náměstkovi přes ochranu klimatu, řediteli odboru udržitelné energetiky, i šéfovi poradců, to znamená, lidem, kteří byli těmi, kteří byli oponenty ČEZu v téhle věci a důsledně trvali na tom, aby ČEZ předložil variantu, která odpovídá doporučujícím hodnotám evropské směrnice a tomu, co se standardně staví v Německu.

Jan BUMBA, moderátor:
Paní ministryně, byla jste vystavena nějakému tlaku na rychlé rozhodnutí?

Rút BÍZKOVÁ, ministryně životního prostředí:
Nebyla jsem vystavena vůbec žádnému tlaku, je třeba říct, že ta elektrárna nemá fungovat 35 let, ale 25 let, ledaže by se prolomily těžby, nevím, jestli snad pan bývalý náměstek Kuták a jeho kolegové o tom uvažovali. A je to varianta, opravdu odpovědná říkám, nejlepší pro zdraví obyvatel severních Čech a pro životní prostředí v České republice. Spočetli jsme to, včetně fungování dalších bloků, včetně toho, že je třeba dodávat teplo do okolí a to je právě ten problém, že se kolegové po celou dobu zabývali účinností a poněkud pominuli, že celé to zařízení má i další parametry a tak se stalo ...

Jan BUMBA, moderátor:
Promiňte, že vám skáču do řeči, ale neříkal vám tedy nikdo z ČEZu nebo z kolegů ve vládě, abyste své rozhodnutí urychlila?

Rút BÍZKOVÁ, ministryně životního prostředí:
Ne, ne, proč by to dělal, ten proces je autonomní, je to proces, který probíhá na ministerstvu životního prostředí. A nám nikdo nebude mluvit do toho, jak my řádně a dobře uděláme svoji práci. My jsme jí řádně a dobře udělali.

Jan BUMBA, moderátor:
Můžete, prosím, ještě vysvětlit nebo naznačit, jak výrazně jste nahlížela k onomu stanovisku norské společnosti DNV, která konstatovala, že návrh na modernizaci neodpovídá zcela požadavkům na čistou účinnost a emise, to byla vlastně ta věc, po které pak rezignoval pan ministr Dusík?

Rút BÍZKOVÁ, ministryně životního prostředí:
Studie DNV dospěla k závěru, že z 59 parametrů nejlepší dostupné techniky ta zvolená varianta odpovídá v parametrech 57, čili 57 z 59 je v pořádku, nejsou v pořádku dva parametry, a to oxid uhelnatý a účinnost zařízení. V dnes vydaném stanovisku bylo, je uvedeno, že oxid uhelnatý musí být na úrovni, kterou uváděla studie DNV a technologicky víme, že toho, té úrovně může dosáhnout, jediné, čeho skutečně nemůže dosáhnout, je účinnost. Účinnost má ovšem přitom, že se pouze vytěží uhlí, které je v limitech těžby, čili poběží ta elektrárna určitou dobu, tak je ta účinnost, je parametr významný pouze z hlediska emisí oxidu uhličité, což neovlivňuje zdraví obyvatel, ale má vliv na klimatickou změnu a toho lze dosáhnout snížení emisí skleníkových plynů, lze dosáhnout i jinou cestou, například zvýšení účinnosti na jiných zdrojích, výsadbou lesa, dalšími opatřeními a my jsme zavázali ČEZ, aby taková opatření provedl. Čili výsledek je, jestli dovolíte, výsledek je, že ta technologie je, ta varianta, kterou jsme posuzovali, bude skutečně z hlediska místního životního prostředí a globálních vlivů srovnatelná s každou další variantou, která by byla posuzována.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Bursíku, prosím, už jen velmi krátce jednu, dvě věty, končí dneškem "boj o Prunéřov"?

Martin BURSÍK, bývalý ministr životního prostředí, poslanec Strany zelených:
Já se obávám, že ano, myslím si, že to, co teď ministerstvo životního prostředí pustilo, že to vlastně velmi snižuje autoritu ministerstva, protože ta nižší účinnost znamená, že ta elektrárna bude chrlit více prachu SO2 oxidu uhličitého. A představa, že to bude ČEZ provozovat jenom 25 let, je naivní, samozřejmě, že oni nechají tu elektrárnu v provozu po celou dobu, budou tam případně dovážet uhlí odjinud, čili je to závažné rozhodnutí. Uvidíme. Ještě bude potom řízení o stavebním povolení, čili myslím si, že ta debata okolo toho ještě poběží, ale ministerstvo tedy rezignovalo na svoji zásadní kompetenci.

Jan BUMBA, moderátor:
Já oběma velice děkuji za rozhovor. Poslanec Strany zelených Martin Bursík. Naším hostem byla také ministryně životního prostředí Rút Bízková.

Rút BÍZKOVÁ, ministryně životního prostředí:
Na shledanou.

Jak je možné zlikvidovat obrovskou ropnou skvrnu, jaká se rozlila v Mexickém zálivu

Jan BUMBA, moderátor:
A ještě jednou k ekologii. Škody nedozírných rozměrů se rýsují o pár tisíc kilometrů na západ odsud v Atlantiku. K pobřeží Spojených států značnou rychlostí směřuje obrovská ropná skvrna. Z vrtu pod těžební plošinou, která minulý týden explodovala a potopila se v Mexickém zálivu, do moře vytékají denně sta tisíce litrů ropy a větry je ženou směrem k pevnině. V ohrožení je křehký pobřežní ekosystém americké Louisiany a dalších států. Američané už do boje se skvrnou o rozloze desítek tisíc kilometrů čtverečních nasadili i armádu. Snaží se ropu několika způsoby rozptýlit, rozdělit na menší plochy. Po telefonu zdravím jednoho z českých odborníků na likvidaci ekologických havárií Jakuba Kantu ze společnosti Dekonta, která se před několika lety podílela i na odstraňování ropné skvrny u Filipín. Dobrý den.

Jakub KANTA, odborník na likvidaci ekologických škod, společnost Dekonta:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Kanto, ty zásahové týmy šířící se ropnou skvrnu v Mexickém zálivu zapálili, jaký efekt by to mělo mít?

Jakub KANTA, odborník na likvidaci ekologických škod, společnost Dekonta:
Tak především zapálením ropné skvrny se zbavíme velkého objemu té vlastní ropy, to je první efekt. A druhý je ten, že přednostně hoří lehčí frakce ropy, které jsou toxičtější a v ideálním případě po tom vypálení zbudou pouze ty těžké asfaltové frakce, se kterými už si umíme lépe poradit.

Jan BUMBA, moderátor:
A je to ale zároveň je prozatímní opatření a taky nemůže se to vymknout z rukou?

Jakub KANTA, odborník na likvidaci ekologických škod, společnost Dekonta:
Já bych to nenazval prozatímní opatření, je to jedna z mnoha metod, které se používají na odstranění ropných havárií, a tato metoda je vhodná právě v tuhle chvíli a v tomto prostředí. Jestli se to může vymknout nebo ne, to já nedokážu posoudit, podle slov velitelů zásahu by k tomu nemělo dojít.

Jan BUMBA, moderátor:
Do moře také pouštějí nějaké zvláštní chemikálie, které mají skvrnu rozředit, jestli tomu dobře rozumíme, dokázal byste odhadnout, o jaké látky asi jde, s jakým účinkem?

Jakub KANTA, odborník na likvidaci ekologických škod, společnost Dekonta:
Tyto látky se nazývají disperzanty a jsou to směsi surfaktantu a rozpouštědel, které emulugují ropu s vodou, pokud bych to měl říct laicky, tak vlastně se jedná o míchání vody s ropou, ty disperzanty snižují povrchové napětí mezi ropou a vodou. A pomocí vlnobití vlastně dochází k rozmělnění té ropy a ke vzniku drobných kapének, které se potom lépe rozpouštějí ve vodě a dostávají se do vodního sloupce.

Jan BUMBA, moderátor:
Je při takových zásazích zásadní rozdíl, když ropa uniká z oceánského vrtu, než když vyplave ven například z tankeru?

Jakub KANTA, odborník na likvidaci ekologických škod, společnost Dekonta:
Já myslím, že bychom museli porovnávat konkrétní případy, ale v tomto případě například specifické je, že se jedná o únik ve veliké hloubce, což činí veliké problémy při utěsnění toho vlastního úniku.

Jan BUMBA, moderátor:
Ještě, prosím, velice stručně. V jakém horizontu se dá mluvit o úplné likvidaci takovéto ropné skvrny, pokud vůbec?

Jakub KANTA, odborník na likvidaci ekologických škod, společnost Dekonta:
Tak pokud rozdělíme tu ropnou skvrnu na část, která se nachází na moři a potom na část, která se nachází nebo nebude nacházet případně na pobřeží, tak na moři lze mluvit o horizontu zhruba týdnů až měsíců. A to pobřeží lze těžko odhadovat, ale jedná se spíše o roky, až desítky let v některých případech.

Jan BUMBA, moderátor:
Děkujeme za rozhovor. Jakub Kanta ze společnosti Dekonta. Na shledanou.

Jakub KANTA, odborník na likvidaci ekologických škod, společnost Dekonta:
Na shledanou.

Politika není fotbal

Jan BUMBA, moderátor:
No, a teď už poznámka Ozvěn dne, politologa Lukáše Jelínka z Masarykovy demokratické akademie zaujal jeden aspekt předvolební kampaně.

Lukáš JELÍNEK, politolog, Masarykova demokratická akademie:
Atmosféra na předvolebních mítincích houstne. Svým způsobem se to dá pochopit. Hokejová liga skončila, ta fotbalová stojí za starou bačkoru a rockové koncerty se nekonají každý den. Hlasivky tak pracují a ruce vzduchem kmitají na partajních akcích. A aby došlo i na adrenalin, zpravidla se hlučné hloučky shromažďují na mítincích stran, které jejich sympatií nikdy nedosáhnou. Proti klidnému vyjádření názoru či protinázoru nemůže nikdo říci ani popel. Fyzické či důrazné slovní útoky už ovšem kolidují se zákonem. Není pak od věci, aby stejně jako druhdy mítinkům Mirka Topolánka též kampani Jiřího Paroubka asistovali policisté. Z fotbalových kotlů je exministr vnitra Ivan Langer vyštípal, o to více času jim tedy zbývá na monitorování politických rowdies. Je to pořád lepší, než když si soukromé archivy nebo dokonce svalnaté ochranky zřizují samy partaje. Naprosto zvláštní kapitolu ale představuje placený, případně jinak manipulovaný kompars, zhusta vysílaný na shromáždění protivníků. Jeho podíl na hrubnutí politiky, volebních kampaní a na štěpení společnosti je neoddiskutovatelný. Kdysi byla podstatou setkávání se politiků s občany debata. Věcná, leckdy ostrá a nepříjemná, ale každopádně se držící jistých mantinelů. Zájem voličů o povídání s uchazeči o poslanecký mandát s léty ochabl a politici přesedlali z besed na kázání. A nyní, kdy existuje šance na oživení politické aktivity lidí, se na mítincích odehrává překřikování a verbální válčení. Vyzývat čtyři týdny před cílem volební štáby k dohodě na korektní kampani a k využití mládežnických týmů raději pro propagaci vlastního programu, je nejspíš pozdě. Přejme si proto alespoň, aby počet voleb do budoucna nepřekračoval množství větší než malé. Ne kvůli omezování práva občanů volit, nýbrž ve jménu zmírnění společenského napětí a uchycení naděje v moudrou správu země s chladnou hlavou.

Jan BUMBA, moderátor:
Poznamenává politolog Lukáš Jelínek.

Modernizace elektrárny Prunéřov se může uskutečnit podle plánu společnosti ČEZ

Eva ODSTRČILOVÁ:
Modernizace elektrárny Prunéřov se může uskutečnit podle plánu společnosti ČEZ. Ministerstvo životního prostředí dnes vydalo souhlasné stanovisko. Podle ministryně Rút Bízkové projekt splnil všechny náležitosti týkající se kvality ovzduší v ústeckém regionu. Proti rekonstrukci ale dlouhodobě protestují ekologové. Ve variantě navrhované firmou ČEZ nebude mít podle nich elektrárna maximální možnou účinnost. Kvůli otázce modernizace Prunéřova odešel v polovině března z vlády ministr životního prostředí Jan Dusík.

Mladí lékaři by mohli od státu dostávat příspěvek na vzdělávání

Eva ODSTRČILOVÁ:
Mladí lékaři by mohli od státu dostávat příspěvek na vzdělávání. Minimálně by to mělo být 5 tisíc korun měsíčně po dobu dvou let. Zatím dostávají peníze z půlmiliardové dotace jen nemocnice, které je školí. Na změně systému se dohodla ministryně zdravotnictví se zástupci mladých lékařů. Těm ale tato plánovaná úprava nestačí. Vadí jim fakt, že další zhruba tři roky vzdělávání platí za povinné stáže ve fakultních nemocnicích tržní ceny. Za den je to i tisíc korun. Tyto stáže by měl podle nich hradit stát. Podle Tomáše Kocourka, který mladé lékaře zastupuje, to není jejich jediná výhrada.

Tomáš KOCOUREK:
Druhá věc, co nám vadí, že se to týká pouze těch, kteří jsou do systému zařazeni. Ale uvědomme si, že máme tady tři promoční ročníky, který tento systém ještě nezažily, tento systém, i kdyby se do něho chtěly zapsat, tak jim to neumožní, poněvadž tolik míst zkrátka dobře nemá. A tito mladí lékaři od toho ministerstva nedostali vůbec nic, kromě toho, že získali tržní ceny za stáže.

Na amerických ponorkách mohou ode dneška sloužit i ženy

Eva ODSTRČILOVÁ:
Na amerických ponorkách mohou ode dneška sloužit i ženy. Ty působí v rámci amerického námořnictva už 15 let. Dosud to ale bylo možné jen na běžných lodích nebo na pevnině. Armáda se dosud bránila vstupu žen na palubu ponorek s odůvodněním, že by bylo nutné plavidla konstrukčně upravit, aby odpovídala ženským potřebám. Nyní ale námořnictvo rozhodlo, že ženy mohou sloužit na těch ponorkách, které podobné často velmi drahé úpravy nevyžadují. Jako první se do služby na ponorkách zapojí tři důstojnice. Nasazeny by měly být na útočných ponorkách a na podmořských plavidlech, která nesou balistické střely.

Město Jeseník podepsalo úmluvu, která ho zavazuje ke snížení emisí škodlivin

Eva ODSTRČILOVÁ:
Město Jeseník jako první z České republiky podepsalo úmluvu, která ho zavazuje ke snížení emisí škodlivin. Připojilo se tak k některým starostům a primátorům evropských měst a do roku 2020 musí zajistit pokles hladiny uhlíku a dalších látek o 20 procent. Říká jesenický místostarosta Vladimír Cupal.

Vladimír CUPAL, jesenický místostarosta:
Povinností města bude zpracovat do jednoho roku od podpisu této úmluvy energetický generel města, kde si zmapujeme všechny zdroje emisí a postupně budeme hledat způsob, jak tyto emise uhlíku i jiných škodlivin eliminovat. Očekáváme taky od této úmluvy starostů, že bude vytvořen i mechanismus v rámci Evropské investiční banky, s kterou budou tyto významné projekty, které budou znamenat zlepšení životního prostředí v celé Evropě, budou podporovány i finančně.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co uslyšíte dále. Jak řecké potíže s dluhy ovlivní budoucnost celé eurozóny? A Zlín odebral čestné občanství někdejšímu komunistickému prezidentovi Klementu Gottwaldovi. Proč až nyní?

55 procent Čechů je proti přijetí eura

Jan BUMBA, moderátor:
Když Slovensko loni přistoupilo k eurozóně a začalo platit společnou evropskou měnou, mnoho lidí se ptalo, jak to, že Slováci dokázali Čechy tak předběhnout? Euro bylo symbolem ekonomické stability a úspěchu. Nálada se ale možná mění. Podle dnes zveřejněného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění je 55 procent Čechů proti přijetí eura. Na lince je nyní analytička CVVM Gabriela Šamanová.

Gabriela ŠAMANOVÁ, analytička Centra pro výzkum veřejného mínění:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže je to, myslím, poprvé, co se takové procento respondentů vyslovilo proti euru skoro za 10 let, je to výrazný posun oproti předchozí sondě?

Gabriela ŠAMANOVÁ, analytička Centra pro výzkum veřejného mínění:
Ano, máte pravdu, je to poprvé, co je rozdíl mezi odpůrci a zastánci eura tak výrazný. Ale je nutné poznamenat, že je to vlastně výsledek dlouhodobého trendu, protože počet těch lidí, kteří jsou proti euru, se vlastně trvale zvyšuje už od roku 2001 a zase naopak ten podíl respondentů, kteří byli vždy, kteří byli pro přijetí eura za měnu České republiky, tak to se zase naopak od roku 2001 snižuje.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže neustále stoupá počet těch, kteří jsou proti euru?

Gabriela ŠAMANOVÁ, analytička Centra pro výzkum veřejného mínění:
Ano.

Jan BUMBA, moderátor:
Jaké udávají zdejší skeptici nejčastěji důvody?

Gabriela ŠAMANOVÁ, analytička Centra pro výzkum veřejného mínění:
Tak na ty důvody můžeme usuzovat pouze nepřímo, protože nebylo to přímo předmětem našeho výzkumu, takže vlastně ten skok, který můžeme, který jsme zaznamenali během posledního roku, protože já jsem sice mluvila o dlouhodobém trendu, ale je nutné teda přiznat, že v meziročním srovnání s rokem 2009 je tam opravdu výraznější skok. Ten rozdíl mezi odpůrci a zastánci už je 17 procent. A domnívám se, že vliv mohla mít ekonomická krize, která teda zasáhla i Českou republiku, protože obecně totiž platí, že lidé s nižším socioekonomickým statusem se staví k euru negativně. Takže v době krize vlastně jakoby narůstá počet těch lidí, kteří jsou jakoby nejistí tou svojí ekonomickou situací a může se to projevit teda i v těch ...

Jan BUMBA, moderátor:
A euro tedy nepovažují za žádnou jistotu, kdy, ocitnou se v nejisté situaci a euro opravdu není to, co by je z toho mohlo vytáhnout.

Gabriela ŠAMANOVÁ, analytička Centra pro výzkum veřejného mínění:
No, ano, tak je to jakoby krok do neznáma, samozřejmě.

Jan BUMBA, moderátor:
Odrazily se už nějak v těch odpovědích nebo v tom trendu ty současné potíže Řecka, Portugalska a dalších zemí?

Gabriela ŠAMANOVÁ, analytička Centra pro výzkum veřejného mínění:
Tak já se domnívám, že i potíže Řecka, Portugalska a dalších zemí mají vliv na odpovědi našich respondentů, protože to je v českých médiích poměrně často frekventované téma, je to téma, které se týká Evropské unie a je to téma nebo informace, které zaznívají negativně, takže určitě to může mít vliv, jakoby promítat se do toho, do toho negativního uvažování o Evropské unii o euru.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte, že na té pocitové rovině tedy euro už není tím symbolem příslušnosti k nějakému vyspělému klubu evropských zemí?

Gabriela ŠAMANOVÁ, analytička Centra pro výzkum veřejného mínění:
Tak to je těžká otázka. Domnívám se, že by si zasloužila samostatný výzkum, ale tak jakoby vzhledem k těm výsledkům je možné, že ke snížení, že v poslední době došlo jakoby.

Jan BUMBA, moderátor:
Už jste to naznačila, ale můžete ještě trošičku rozvést, kteří lidé nejvýrazněji odmítají euro?

Gabriela ŠAMANOVÁ, analytička Centra pro výzkum veřejného mínění:
Z hlediska například věku se to týká spíše starších lidí, v našem výzkumu to byla skupina šedesátiletých a starších, potom dále například z hlediska vzdělání, jsou to lidé bez maturity, takže častěji se proti euru vyslovují lidé vyučení a lidé se základním vzděláním. Dále lidé, kteří mají pocit, že jejich životní úroveň je špatná a potom z hlediska politických sympatií jsou to voliči KSČM a v menší míře, nutno teda poznamenat, že v menší míře i voliči ČSSD.

Jan BUMBA, moderátor:
A kdybyste to měla shrnout, jsou důvody k odmítnutí eura spíš racionální nebo spíš emocionální?

Gabriela ŠAMANOVÁ, analytička Centra pro výzkum veřejného mínění:
No, tak to je otázka spíš pro psychologa, domnívám se, ale tak ...

Jan BUMBA, moderátor:
Přemýšlí nad tím lidé, jaksi co jim zůstane v peněžence nebo spíš to je takový ten krok do nejistoty, strach z neznámého?

Gabriela ŠAMANOVÁ, analytička Centra pro výzkum veřejného mínění:
No, já když mě nutíte k té odpovědi, tak já se přikláním spíš k tomu, že je to emocionální, že jsou to jakoby pocity nejistoty, obav z budoucnosti, jakoby že ta jistota je v tom zachována, statut quo, že ta změna by mohla jakoby přinést něco horšího ještě.

Jan BUMBA, moderátor:
Děkujeme za rozhovor. Analytička CVVM Gabriela Šamanová.

Co by řecká finanční krize mohla znamenat pro budoucnost eurozóny

Jan BUMBA, moderátor:
Také příští minuty strávíme nad čím dál vyhrocenějšími dohady, jaký přínos a naopak minusy má jednotná evropská měna. Z dnešních zpráv vyplývá, že Evropská unie je prý na prahu dohody o pomoci fatálně zadluženému Řecku. Evropské akciové trhy po dvou dnech propadu o něco posílily. Je ale velkou otázkou, zda právě tyto zprávy budou mít nějaký zásadní vliv na posílení prestiže společné evropské měny u občanů. Řecké problémy totiž více než kdy před tím posílily nostalgii po národních měnách a noviny všude v Evropě se jenom hemží články o tom, jak by všem bylo bez eura lépe. Bylo? Pro vaše dotazy a postřehy je zde adresa ozvenydne@rozhlas.cz. Naším hostem ve studiu je bývalý viceprezident Evropské investiční banky Ivan Pilip. Dobrý den.

Ivan PILIP, bývalý viceprezident Evropské investiční banky:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
A po telefonu ředitel pro strategii společnosti Partners Pavel Kohout. Dobrý den i vám.

Pavel KOHOUT, ředitel pro strategii společnosti Partners:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte, pánové, že euro je teď v nejvážnějších potížích vůbec od svého vzniku. Pane Pilipe?

Ivan PILIP, bývalý viceprezident Evropské investiční banky:
Tak to určitě je. Já myslím, že to jsou problémy, které se dokáží na úrovni Evropské unie vyřešit, ale že jsou nejvážnější od chvíle, kdy byla jednotná měna zavedena, to určitě platí.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Kohoute, vy jste napsal, že kdyby nebylo euro, tak v rámci celé Evropy by nevznikla úvěrová bublina, která splaskla a zanechala nepříjemné následky. Myslíte tím, že Řecko třeba si mohlo nezodpovědně půjčovat díky tomu, že je v eurozóně?

Pavel KOHOUT, ředitel pro strategii společnosti Partners:
Ano, samozřejmě, protože po řadu let, od vstupu do Řecka do eurozóny v roce 2001, trh mylně hodnotily kreditní kvalitu Řecka na podobné úrovni jako Německa nebo Holandska. A tím pádem se Řecko mohlo zadlužit daleko víc, než bylo zdrávo.

Jan BUMBA, moderátor:
Jinými slovy, euro zhoršilo řecké problémy nebo je dokonce způsobilo?

Pavel KOHOUT, ředitel pro strategii společnosti Partners:
Nejprve, to bude totiž zajímavé, nejprve to vypadalo jako že euro Řecku pomáhá, jenomže teď se ukazuje, že šlo o falešnou /nesrozumitelné/, která byla na dluh.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Pilipe, co myslíte, je euro do nějaké míry příčinou řeckých problémů?

Ivan PILIP, bývalý viceprezident Evropské investiční banky:
Tak já si především myslím, že to, co tady bylo řečeno, není úplně přesné, protože Řecko mělo po celou dobu dražší financování svého dluhu, protože vždycky tedy se to hodnocení toho, jak draze si země půjčují od desetiletých dluhopisů Německa a ta takzvaná riziková prémie pro Řecko vždycky byla vyšší po celou tu dobu. V té poslední době se to znásobilo, ale ...

Pavel KOHOUT, ředitel pro strategii společnosti Partners:
Ale zase zanedbatelná, pardon.

Ivan PILIP, bývalý viceprezident Evropské investiční banky:
Ono bylo vždycky, vždycky tam o něco, o něco vyšší byla. Je samozřejmě pravda, že důvěru investorů zvyšovalo to, že euro je, pardon, že Řecko je členem eurozóny. Já si myslím, že pokud Evropská unie udělala nějako chybu, tak to bylo to, že euro, že Řecko vůbec do eura, euro přijalo a vstoupilo do něj, protože v situaci, kdy do něj vstupovalo, tak vlastně na ni fakticky připraveno nebylo. Ta jednotlivá kritéria pro vstup splnilo jenom díky velkému čarování s účetnictvím a bohužel i ty páky, které pak Evropská unie má na to, aby kontrolovala nebo sankcionovala nedodržování, byly velice slabé a Řecko je dlouhou dobu obcházelo. V tom myslím, že je klíčový problém.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Kohoute, myslíte skutečně, že by ten samotný fakt, že Řecko platí eurem, dokázal oklamat všechny investory?

Pavel KOHOUT, ředitel pro strategii společnosti Partners:
Kupodivu to po dlouhou dobu tak bylo a opravdu řadu let Řecko platilo relativně naprosto nepatrné rizikové přirážky nad německými dluhopisy. To znamená, že ty trhy se opravdu nechaly uchlácholit, nechaly se hloupnout, až přesvědčily samy sebe, že to žádné velké riziko není.

Jan BUMBA, moderátor:
Náklady, náklady na záchranu Řecka se teď pro Evropu odhadují, pokud víme z otevřených zdrojů, možná na 120 miliard eur, měla by je Evropská unie vyplatit, je to nutnost, pane Pilipe?

Ivan PILIP, bývalý viceprezident Evropské investiční banky:
Tak dneska se zdá, že je nutnost vyslat nějaký signál, že dojde ke stabilizaci turecké ekonomiky, protože jinak to může dál zvětšovat nejistotu okolo celé eurozóny. Nicméně, jakou formu ta pomoc má mít a čím má být podmíněna, o tom, myslím, ty diskuse ještě poběží dál, protože za prvé, jsem přesvědčen, že by to měla být převážně forma výhodnějších půjček, nikoliv nějakých nevratných dotací. A za druhé, že to musí být jednoznačně vázáno na silné úsporné kroky a změny v řecké ekonomice, ke které musí dojít.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Kohoute, eurozóna v současné chvíli asi nemá na výběr, musí nějak Řecku pomoci, nebo ne?

Pavel KOHOUT, ředitel pro strategii společnosti Partners:
Vždycky je na výběr. Je otázka, jakým způsobem ta pomoc bude vypadat. Jestli půjde o další půjčku Řecku jako takovému, nebo pokud by případně šlo o nějakou půjčku těm, těm bankám nebo subjektům, které investoval do řeckých dluhopisů, to není jedno a totéž, protože v tom prvním případě se tam samozřejmě vytváří morální hazard v tom smyslu, že Řecko si řeklo výborně, tak jako jsme švindlovali, byli jsme za to odměněni dotovaným úvěrem, tak budeme švindlovat znovu.

Jan BUMBA, moderátor:
Možná ale, pane Pilipe, dá se asi očekávat, že teď ta pravidla budou nastavena mnohem přísnější, veškerá kontrola bude asi mnohem důkladnější nebo ne?

Ivan PILIP, bývalý viceprezident Evropské investiční banky:
Tak je to složitá diskuse o tom, jak mají vypadat a jak, jak mohou být sankcionovány, protože ta sankce je pochopitelně tady trošku složitá věc, i když vlastně ten stát například se velmi zadluží, takže ho potrestáte tím, že mu ještě dáte pokutu, tu situaci spíš dále zhoršuje, ale taky je jisté, že koneckonců ta takzvaná maastrichtská kritéria jsou v zásadě arbitrárně daná, dneska v době po ekonomické krizi není žádný stát, s pár výjimkami typu Lucemburska nebo Finska tuším, schopen udržovat ten deficit pod 3 procenty a i ty dluhy jsou u řady zemí vyšší, než 60 procent HDP a tak dále, čili celkově ten systém by měl být na jednu stranu pružnější, aby dokázal reagovat na případné poryvy v ekonomice, jako byla krize minulých dvou let. A na druhou stranu ovšem, a to bude ještě složitější, se musí hledat cesty, jak důkladněji kontrolovat a sankcionovat země, které ho nedodržují a tam opravdu očekáváme nesmírně složitou diskusi. Ale jestli můžu říct jenom jednu větu k tomu, co říkal pan Kohout, samozřejmě, že tam rozdíl je morální hazard, nevím ovšem, jaký je rozdíl oproti tomu, kdyby Řecko v eurozóně nebylo, ten hazard by tam byl stejně, protože jak zkrachovalá Argentina a nezaplatila významnou část svých dluhů, tak jako došlo k /nesrozumitelné/ Ruska před několika lety a část a velká část investorů musela odepsat své dluhy, tak by se to stalo u i Řecka, čili ten morální hazard je tam v eurozóně bez ní.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Kohoute, právě, i kdyby Řecko nebylo členem eurozóny, není třeba i k té tradici, řekněme, kreativního účetnictví Řeků dost pravděpodobné, že by potřebovalo nějakou pomoc vzhledem ke globální ekonomické krizi, nějakou pomoc, kterou by zase asi museli zaplatit bohatší evropské země?

Pavel KOHOUT, ředitel pro strategii společnosti Partners:
Já bych s dovolením navázal na tu Argentinu a na Rusku, což jsou vhodné příklady. Argentina zkrachovala kromě jiného také proto, že měla nerealistický kurz k euru vůči dolaru. Řecko, pardon, Rusko zkrachovalo v roce 1998 proto, že mělo pevný kurz rublu vůči dolaru na úrovni 6 rublů za dolar, což bylo naprosto nerealistické. No, a Řecko má ten problém, že euro je příliš tvrdá měna, která neodpovídá ruské ekonomice, to je opět ten samý případ.

Jan BUMBA, moderátor:
A v čem by tedy, v čem by tedy, pane Kohoute, pomohlo za současné situace Řecku, kdyby stále používalo národní měnu drachmu?

Pavel KOHOUT, ředitel pro strategii společnosti Partners:
Ta měna, za prvé, by už dávno /nesrozumitelné/, to znamená, že by podpořila řeckou turistiku a řecké exporty a že by tím pádem omezila řecký deficit zahraničního obchodu, který je mimochodem skoro 15 procent HDP. A dále by tam byly daleko vyšší úrokové sazby, které by vládě zabránily se tolik zadlužovat, nebo by to alespoň ztížily. A také by tam nevznikla ta úvěrová povinnost v soukromém sektoru, která tam vznikla po roce 2001, to znamená, že /nesrozumitelné/ drachmu, tak by pravděpodobně dneska žádnou krizi neprocházelo.

Jan BUMBA, moderátor:
Je to, to je samozřejmě hypotéza, ale představte si, pane Pilipe, že by Řecko bylo v ekonomických problémech, mělo dluhy, ale stále používalo drachmu, tedy nebylo členem eurozóny. Nebylo by skutečně jeho oživení rychlejší nebo snazší?

Ivan PILIP, bývalý viceprezident Evropské investiční banky:
Tak já navážu na to, co jsem říkal ...

Jan BUMBA, moderátor:
Promiňte, pane Kohoute, teď Ivan Pilip.

Ivan PILIP, bývalý viceprezident Evropské investiční banky:
... byla řada států, které skončily v defaultu, které skončily v platební neschopnosti a měly vlastní měnu, že v některých případech, jak to říkal správně pan Kohout, to bylo i tím, že, že měli fixovanou měnu na dolar, nebo že udržovali nějaký umělý kurz, který byl nereálný, to je jedna věc. Ale pravda je, že /nesrozumitelné/ vlastní a přesto dopadli tak, jak dopadli. A tady je třeba vidět, že ty recepty devalvace se tady uvádějí velmi často jako nějaké beznákladové, jakoby to bylo jaksi téměř zdarma. Pan Kohout vyjmenoval jenom ty výhody. Ty tam samozřejmě jsou, v tom, v tom má samozřejmě pravdu, na druhou stranu jsou tam také náklady devalvace, podívejte se, kolik materiálů, surovin například se dováží do země, benzin, nafta kótovaná v dolarech. Pokud, četl jsem, prezident Klaus, že navrhoval, že říkal 40 procent by zdevalvoval a jelo by se dál, no, 40 procent zdevalvovat, znamená například zdražit benzin o polovinu, víc než o polovinu, znamená to zdražit celou řadu dalších produktů, znamená to vnést do země inflaci, znamená to také zvýšit úrokové sazby, to pan, to pan Kohout říkal, ale to zase přibrzďuje růst ekonomiky, čili i cena za devalvaci je poměrně značná a není to řešení, které nemá náklady.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, a podívejme se teď, prosím, trošku do budoucna, jaké myslíte, že bude poučení z té současné situace pro eurozónu, co to udělá s eurozónou, pane Kohoute?

Pavel KOHOUT, ředitel pro strategii společnosti Partners:
Tak teďka jsou možné naprosto všechny scénáře, vůbec nic není vyloučeno, dokonce je možné si představit i scénář, kdy za několik let z eurozóny vystoupí Německo.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže myslíte si, že jedna z reálných variant je, že euro jako takové zanikne?

Pavel KOHOUT, ředitel pro strategii společnosti Partners:
V současné době je možné naprosto cokoliv.

Jan BUMBA, moderátor:
No, a takováto, to je jistě krajní varianta, za jak dlouho by k ní mohlo dojít?

Pavel KOHOUT, ředitel pro strategii společnosti Partners:
My už jsme byli v posledních 10 nebo 20 letech překvapeni tolikrát na všech frontách, že já si netroufám tady říkat jakýkoliv, jakoukoliv předpověď.

Jan BUMBA, moderátor:
A čím by to, čím by to muselo být podmíněno, to by muselo dojít k nějakému zásadnímu politickému obratu zřejmě v Německu nebo ve Francii, v těch klíčových zemích.

Pavel KOHOUT, ředitel pro strategii společnosti Partners:
No, a kde je psáno, že k němu nedojde.

Jan BUMBA, moderátor:
Promiňte, teď jsem špatně slyšel.

Pavel KOHOUT, ředitel pro strategii společnosti Partners:
A kde je psáno, že k němu nedojde?

Jan BUMBA, moderátor:
Teď už jsem slyšel dobře. Pane Pilipe, je reálné, že euro jako takové skončí, že eurozóna se rozpadne, že z eurozóny vystoupí Německo třeba?

Ivan PILIP, bývalý viceprezident Evropské investiční banky:
Tak pan Kohout má pravdu v tom, že všechny scénáře jsou možné. Přece jenom ale je pravda, že některé jsou pravděpodobnější a některé jsou méně pravděpodobné. Já scénář vystoupení některé země z eura považuji za spíše málo pravděpodobný, protože jednak jsou tady ty technickoprávní problémy, že to vlastně není předjímána taková situace, to řešení vůbec technické by bylo velice složité, ale hlavně ta politická cena by byla nesmírná, protože pak by skutečně to oslabil důvěru v euro jako, jako projekt a myslím si, že to si většina zemí uvědomuje, že pokud si toto dovolí, takže to zasadí ránu euro a v eurozóně jako takové.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, děkujeme za rozhovor. Děkujeme za účast v debatě. Bývalý viceprezident Evropské investiční banky Ivan Pilip. Naším hostem byl také ředitel pro strategii společnosti Partners Pavel Kohout.

Zlín odebral čestné občanství Klementu Gottwaldovi

Jan BUMBA, moderátor:
Zlín má po dnešku o jednoho čestného občana méně, a to o muže, po němž se město dlouhá desetiletí jmenovalo. Místní zastupitelstvo zrušilo poctu, kterou krátce po válce Zlín udělil komunistickému předákovi a tehdejšímu premiérovi Klementu Gottwaldovi. Dnes o čestné občanství přišel 20 let po pádu režimu, s jehož nejhoršími zločiny bývá spojován. Pro odebrání titulu hlasovalo 34 z přítomných 38 členů zastupitelstva. Proč na tento krok došlo až teď. Je pravda, že polistopadovým zastupitelům jaksi uniklo, že Gottwald zůstal na té čestné listině? Zeptal jsem primátorky Zlína Ireny Ondrové.

Irena ONDROVÁ, primátorka Zlína:
Víte, jako pravda je tak na půl. Zlín se jmenoval až donedávna Gottwaldov, do roku 89. A to tam, v tom prvním zastupitelstvu většina z nás teda nebyla. Takže když se Zlín stal opět Zlínem a zmizel název Gottwaldov, tak jsme se asi většina z nás teda domnívalo, že s tím zmizelo všechno, co souviselo s Gottwaldem, čili i to čestný občanství, proč si nikdo vůbec nevzpomněl, že tam je ještě jedna věc, která se týká Gottwalda. A přiznám se, že nebýt novinářů, kteří se na to ptali docela v nedávné době, možná to byl nějaký celostátní průzkum, tak jsme na to nepřišli, možná ještě třeba několik let.

Jan BUMBA, moderátor:
Nechávali jste si dělat třeba nějaký právní rozbor, jestli náhodou ono Gottwaldovo čestné občanství nezaniklo samo?

Irena ONDROVÁ, primátorka Zlína:
Ne, ne, ne, nezaniklo. To jako, jako pořád to tam je, pořád je, v podstatě ten seznam je platný, takže jsme se zachovali tak, jak jsme se zachovali.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak to bylo na zastupitelstvu, provázela dnešní rozhodnutí nějaká větší diskuse?

Irena ONDROVÁ, primátorka Zlína:
No, ani nějak zvlášť ne, my jsme včera dostali prohlášení, mám pocit, že se to jmenuje Výkonný výbor okresního výboru KSČ, kde samozřejmě to je jako trošku v jiném znění, než, než jak jsme teda to podávali dneska, byly tam apely, jak změníme minulost a tak dále a ocenění soudruha Gottwalda, jaký to byl člověk a tak dál. Takže my jsme naopak měli názor jiný. Jedna z mých kolegyň, to bylo docela teda emotivní, tak četla vzpomínky svého strýce, který zatím nebyly zveřejněny, ale je to člověk, který byl týraný komunistickým režimem, byl mučený vlastně, byl nasazený do dolů, takže to byla jedna taková chvilka. Já jsem měla připravená data, která se vztahovala k těm nejhorším, k těm 50. letům co do počtu odsouzených, týraných a tak dále. A vlastně to bylo asi tak v těch věcích projevů, ještě kolega jeden můj také vystoupil teda a za komunistickou stranu jeden ze zastupitelů, který samozřejmě mluvil ve prospěch soudruha Gottwalda, a to bylo asi tak všechno.

Jan BUMBA, moderátor:
A pokud tedy komunističtí představitelé mluví o tom, že by se neměla měnit historie a podobně, podle vás, paní primátorko, není to pokus měnit dějiny?

Irena ONDROVÁ, primátorka Zlína:
Já myslím, že ne, prostě to, co se stalo během vlády Klementa Gottwalda a spol, to nikdo nesmaže, to tak je, to je hotová věc, stálo to životy tisíců lidí, poznamenalo to osudy strašné spousty rodin, jednotlivců, takže to se neodmaže, to tak je. Ale to čestné občanství, to si myslím, že mu nepatří a že to, pokud máme v ruce nějaký právní nástroj, jako že jsme ho měli, to si myslím, že vzít můžeme, protože čestné uznání se podle nás má dávat úplně jiným lidem.

Jan BUMBA, moderátor:
Co vlastně po Klementu Gottwaldovi ve Zlíně dneska zbývá, je to už jen ta bronzová socha, která teď, pokud víme, je ve skladišti někde.

Irena ONDROVÁ, primátorka Zlína:
Ano, je v archivu Klečůvka bronzová socha, ano. A já myslím, že už nic ... nejmenuje se tady v podstatě po Gottwaldovi vůbec nic, ani jedna ulice, nic. Ten název města šel pryč, vlastně ten byl v roce vlastně 1949, a to čestné občanství bylo v roce 46. A když se mě dneska novináři ptali, proč si myslím, jako že to čestné občanství vlastně bylo uděleno, tak podle mě tam je jeden z takových zásadních důvodů, že Zlín rovná se Baťa batismus, baťovské myšlenky a že právě to "gottwaldovství" bylo /nesrozumitelné/ proti pojmu Baťa batismus, jo, že tady to bylo hodně vyostřené, vlastně v těch lidech až do dneška ten baťovský základ už kolikáté generaci pořád existuje, a proto to bylo pro ten bývalý režim docela nebezpečné, proto to následné přejmenování na Gottwaldov.

Jan BUMBA, moderátor:
A prosím ještě krátce k té soše samotné, už víte, co s ní budete dělat?

Irena ONDROVÁ, primátorka Zlína:
No, asi jí dáme do dražby, vypadá to tak.

Jan BUMBA, moderátor:
Dodává zlínská primátorka Irena Ondrová. 18 hodin 57 a půl minuty, takové byly Ozvěny dne.