Ozvěny dne 29. března 2010

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
Atentáty v moskevském metru nepřežilo 38 lidí, 2 ženy odpálily výbušniny ve vagonech na zastávkách.

osoba:
Je to strašná tragédie.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Ministr pro lidská práva Michael Kocáb ve vládě skončil.

Michael KOCÁB, odstupující ministr pro lidská práva a národnostní menšiny /SZ/:
Na základě výzvy Strany zelených jsem se rozhodl k dnešnímu dni rezignovat na svůj úřad a panu premiéru Fischerovi podat demisi.

Jan BUMBA, moderátor:
9 nemocnic si vylepší rozpočet, dostanou od vlády jeden a půl miliardy korun.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
A počasí, zítra bude polojasno až oblačno, večer místy přeháňky, teploty do 19, na horách kolem 11 stupňů.

Jan BUMBA, moderátor:
U mikrofonu jsou Eva Odstrčilová a Jan Bumba.

Atentáty v moskevském metru nepřežilo 38 lidí

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Moskevské metro dnes zasáhly dva teroristické útoky. Sebevražedné atentátnice, které v ranní špičce odpálily 3 kilogramy trhaviny, usmrtily 38 lidí a desítky dalších zranily. Na místě situaci sleduje tamní zpravodajka Českého rozhlasu Lenka Kabrhelová. Dobrý večer.

Lenka KABRHELOVÁ:
Dobrý večer. Tak oba výbuchy otřásly v rozmezí 40 minut stanicemi metra Lubjanka a Park kultury, kterými v ranní špičce procházejí skutečně tisíce Moskvanů. Jak potvrdil mluvčí /nesrozumitelné/ vyšetřovatelů Vladimir Martin, na obou místech odpálily útočnice nálože skutečně přímo v zastávce uvnitř vozu metra. Na místě obou výbuchů se pak našly pozůstatky, které svědčí o tom, že ty ženy měly na sobě pás s výbušninami a také hřebíky a dalšími ostrými předměty. Policie teď zkoumá záznamy bezpečnostních kamer z obou míst a analyzuje také DNA dvou mrtvých žen. Ta by měla napovědět, kdo za útoky stál. K činu se zatím nikdo nepřihlásil, ale podle šéfa SSB Alexandra Bortnikova je pravděpodobné, že ty stopy organizátorů útoků vedou na Severní Kavkaz. Islamisté operující v regionu nejednou pohrozili útoky na ruská města a energetické tepny. Ruský prezident Dmitrij Medveděv po útocích slíbil, že úřady budou na Severním Kavkaze pokračovat v boji proti terorismu. Tolik pro tuto chvíli ode mě vše, tolik z Moskvy Lenka Kabrhelová.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Moskva se v minulosti stala terčem teroristických útoků mnohokrát. V tamním metru teroristé naposledy útočili před 6 lety.

David KOUBEK:
V srpnu 2004 zabila sebevražedná útočnice 10 lidí ve stanici Ryžská. Půl roku před tím zůstalo po výbuchu na lince spojující letiště s centrem 40 mrtvých. Obětí teroristických útoků v ruské metropoli v poslední desetiletí jsou stovky. Většinu z nich mají na svědomí čečenští extrémisté. Nejhorší následky měly dva výbuchy v obytných domech a útok na dvě letadla. V říjnu 2002 obsadili teroristé divadlo Dubrovka. Při následném pokusu o osvobození rukojmích zemřelo 129 civilistů a 40 čečenských rebelů. David Koubek, Radiožurnál.

Obama i představitelé Evropské unie odsoudili moskevské atentáty

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Slova jsou strasti a solidarity s rodinami obětí atentátů v moskevském metru přišla od představitelů od Evropské unie. Sedmadvacítka podporuje podle předsedy Evropské komise Josého Barrosa Rusko v boji se všemi formami terorismu.

Pavel NOVÁK:
Nemůžeme dovolit, aby násilí převáželo nad svobodou a demokracií. Evropská unie za jedno s ruskými orgány v jejich snaze o potírání všech forem terorismu. Napsal v prohlášení k útokům v Moskvě José Barroso. Atentáty odsoudil také předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek. Terorismus a úmyslné útočení na civilisty nelze ospravedlnit, není možné dokázat svou pravdu zabíjením nevinných pracujících lidí, kteří ráno jedou do zaměstnání. Napsal Jerzy Buzek v dopise poslaném předsedovi ruské Státní dumy Borisovi Gryzlovovi. Pavel Novák, Český rozhlas, Brusel.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Sebevražedné útoky v Moskvě odsoudil i Washington. Případ americkým úřadům připomněl zranitelnost dopravní infrastruktury ve Spojených státech.

Vít POHANKA:
Newyorská policie zdvojnásobila počet hlídek v rozsáhlém systému metra a příměstských vlaků. Policejní auta patrolují také na rušných dopravních uzlech, kde lidé nejčastěji vystupují nebo přesedají z vlaků do autobusů, taxíků a aut. Ve Washingtonu začali policisté namátkovou kontrolovat stanice metra za pomoci psů cvičených speciálně pro hledání výbušnin. Útoky v Moskvě se sice nejspíš týkaly konfliktu na Severním Kavkaze. Americké úřady ale nedávno zadrželi muže, který se přiznal, že plánoval sebevražedný útok v newyorském metru a byl cvičený teroristickou sítí Al Kajda. I proto exploze v Moskvě vyburcovaly policii ve velkých amerických městech k větší aktivitě. Vít Pohanka, Český rozhlas, Spojené státy.

Ve vládě Jana Fischera už není ani jeden ministr nominovaný Stranou zelených

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Ve vládě Jana Fischera už není ani jeden ministr nominovaný Stranou zelených. Po dnešním jednání kabinetu totiž funkci složil ministr pro lidská práva Michael Kocáb. Zelení ho k tomu vyzvali už minulý týden poté, co premiér na post ministra životního prostředí dosadil šéfa resortu zemědělství Jakuba Šebestu, kterého do vlády nominovala ČSSD. Prezident Václav Klaus už Kocábovu demisi přijal.

Veronika MALÁ:
Kdo Michaela Kocába v kabinetu nahradí, zatím premiér Jan Fischer neupřesnil. Na toto téma totiž bude chtít ještě jednat se zástupci ODS a ČSSD. Současně doufá, že situace kolem vlády se tím uklidní.

Jan FISCHER, premiér /nestraník/:
První je otázka dalšího personálního vyznění vlády. Druhé je debata o tom, jak tedy komunikovat, dokonce mandátu této vlády.

Veronika MALÁ:
Řekl Jan Fischer s tím, že jednou z variant je i to, že by otázky lidských práv převzal sám.

Jiří PAROUBEK, předseda ČSSD:
Pokud je bude vykonávat Jan Fischer, který je nominantem ODS, situace bude vyrovnaná.

Veronika MALÁ:
Dodal k této možnosti předseda ČSSD Jiří Paroubek. Volební lídr ODS Petr Nečas ale věří, že Jan Fischer na schůzce dodrží politické dohody uzavřené při vzniku jeho vlády.

Petr NEČAS, volební lídr ODS:
Očekáváme, že proběhne jednání a z něho pevně předpokládám na základě uzavřených dohod, bude uzavřen uspokojivý závěr.

Veronika MALÁ:
Schůzka by se měla odehrát do konce tohoto týdne. Veronika Malá, Radiožurnál.

9 nemocnic si na investice rozdělí jednu a půl miliardy korun

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
9 nemocnic si na investice rozdělí jednu a půl miliardy korun. S uvolněním peněz souhlasila vláda. Prostředky pocházejí z bývalého fondu národního majetku. Využít je může například pražský IKEM nebo Fakultní nemocnice v Brně, v Olomouci nebo Ostravě. Peníze pocházejí z prostředků bývalého fondu národního majetku. Proč vláda o penězích rozhodla krátce před koncem svého funkčního období, vysvětlil premiér Jan Fischer.

Jan FISCHER, premiér /nestraník/:
Za každou tou věcí jsou potom nějaké veřejné zakázky soutěže podobná, některé ty věci jsou tak naléhavé, že skutečně mohou ohrozit chod těch zařízení. Ono možná strategické, lepší by bylo slovo supernaléhavé, a to supernaléhavé znamená, že na to by mohli šeredně doplatit, ani ne tak ta zařízení, ale jejich pacienti, čili to byl ten důvod, že jsme tu věc mimo jiné i o poměrně náročné debatě byli schopni uzavřít.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
40 milionů dostane i pražská Všeobecná fakultní nemocnice, která chystá rekonstrukci za miliardy. Už několik let se ale mluví o tom, že by se nemocnice mohla přesunout z lukrativních pozemků na pražském Karlově náměstí jinam. Jak její vedení, tak ministerstvo zdravotnictví to ale popírají.

Předsedou představenstva pražského dopravního podniku byl zvolen David Vodrážka

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Předsedou představenstva pražského dopravního podniku byl dnes zvolen 1. místopředseda ODS David Vodrážka. Generálním ředitelem i nadále zůstává Martin Dvořák. Představenstvo podniku mu ale výrazně omezilo pravomoci. Bez souhlasu představenstva smí nově podepisovat jen smlouvy v hodnotě do jednoho milionu korun. Vodrážka chce hlavně zprůhlednit chod dopravního podniku.

David VODRÁŽKA, 1. místopředseda strany /ODS/:
Zejména v oblasti ekonomiky, to znamená, aby dopravní podnik nebyl tolik závislý na financích hlavního města, a to je jedna věc. A druhá věc, samozřejmě chci se ještě více podívat na fungování dopravního podniku v oblasti veřejných zakázek, protože tam samozřejmě byly v minulosti některé nejasnosti.

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Se zvolením Vodrážky ale nesouhlasí opoziční zastupitelka Petra Kolínská ze Strany zelených. Podle ní je nepřípustné, aby dopravní podnik vedl vrcholný politik.

Petra KOLÍNSKÁ, opoziční zastupitelka /Strana zelených/:
To, že pan Vodrážka se stal předsedou představenstva, je vlastně absurdní, protože zkrátka politici do vedení tak velkých podniků, jako je dopravní podnik, nepatří a patří maximálně do dozorčí rady. Je to spíš změna k horšímu.

Velitel NATO v Evropě žádá Česko o posílení mise v Afghánistánu

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Severoatlantická aliance žádá Českou republiku o vyslání dalších vojenských instruktorů do Afghánistánu. Tam mají cvičit afghánskou armádu a policii, aby mohla postupně převzít kontrolu v zemi. V Praze o tom jedná vrchní velitel NATO v Evropě, admirál James Stavridis.

Martin DORAZÍN:
Admirál Stavridis opakovaně pochválil české vojáky. "Vaše jednotky odvádějí skvělou práci v Afghánistánu, Kosovu a při ochraně vzdušného prostoru v Pobaltí." Na základě těchto zkušeností NATO žádá o vyslání 55 českých vojenských instruktorů. Většina zemí už misi v Afghánistánu posílila, taktně připomněl Stavridis. "Za posledních devět měsíců 95 procent členských zemí počty vojáků zvedlo. Jsem přesvědčený, že když v Afghánistánu doplníme ty správné druhy vojsk, dosáhneme úspěchu." Zvýšení počtu českých vojáků musí schválit sněmovna. Ministr obrany Martin Barták doporučil co nejrychlejší rozhodnutí. Martin Dorazín, Radiožurnál.

Jižní Korea končí pátrání po námořnících z potopené lodi

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
Potopení jihokorejského válečného plavidla nepřežilo 46 vojáků. Záchranáři se dnes dostali k trupy lodi. Nikoho živého ale neobjevili. Loď se 104 členy posádky se z dosud neznámých příčin potopila minulý pátek nedaleko sporné námořní hranice se Severní Koreou. Podezření, že byla zasažena nepřátelským torpédem, ale Soul nepovažuje za pravděpodobné.

Robert MIKOLÁŠ:
Korveta Čonchan, která se potopila po explozi na zádi lodi, bude vyzvednuta a podrobena dalšímu zkoumání. Velení armády ale už nyní za jednu z příčin neštěstí označuje náraz do miny pocházející ještě z dob korejské války. V oblasti sporné hranice se jich totiž podle odhadů stále ještě může nacházet na čtyři tisíce. Příbuzní mrtvých námořníků, z nichž 30 byli poddůstojníci a 16 vojáci povinné základní služby, v této souvislosti obviňují ozbrojené síly z nedostatečné ochrany členů posádky i příliš dlouho trvající záchranné operace. Soul se však hájí tím, že situaci ztěžovala špatná viditelnost i vysoké vlny. Robert Mikoláš, Český rozhlas, východní Asie.

3. ročník veletrhu fotografie Prague Photo

Eva ODSTRČILOVÁ, moderátorka:
V pražském Mánesu právě v těchto chvílích začíná třetí ročník veletrhu fotografie Prague Photo. Potrvá až do neděle a představí snímky renomovaných i méně známých autorů. Podle výkonné ředitelky Ivy Nesvadbové na veletrhu představuje 25 galerií tvorbu dvou stovek fotografů.

Iva NESVADBOVÁ, výkonná ředitelka:
To znamená, že lidé najdou všemožné chutě, tedy fotografie, ať už je to fotografie aranžovaná, dokonce i studentská, reportážní a tak dále. A dali jsme velký prostor letos také školám, takže uvidí práce pěti výtvarných vysokých škol z celé České republiky. Dokonce máme školu z Bratislavy, vysoká škola výtvarných umění.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A jaká jsou témata následujících minut? Jsou si ruské úřady jisté tím, že výbuchy v moskevském metru mají na svědomí atentátnice z Kavkazu? A mohla by voliče nějak zásadně ovlivnit televizní debata lídrů dvou nejsilnějších stran?

Výbuchy v moskevském metru

Jan BUMBA, moderátor:
Moskevské metro je jedno z nejvytíženějších na světě, denně přepraví přes 5 milionů pasažérů. Mnoho z nich se po dnešku bude bát do podzemky vstoupit. Ranní výbuchy zabily téměř 40 lidí. Exploze otřásly soupravami ve dvou stanicích. Podle ruských úřadů útok spáchal sebevražedné atentátnice původem z Kavkazu vyzbrojené trhavinou obsahující hexogen. Nejprve dejme slovo ženě, která byla nedaleko, když zazněla exploze na stanici Lubjanka pod sídlem ruské bezpečnostní služby. Rusistka Alena Machoninová působí na moskevské státní univerzitě a incident ji zastihl cestou do práce v jednom z vagonů metra.

Alena MACHONINOVÁ, rusistka:
Jen, co jsme vyjeli ze stanice metra Lubjanka, tak v tu chvíli se ozval výbuch, respektive se prostě začal třást konec toho metra.

Jan BUMBA, moderátor:
A vaše souprava pokračovala bez přerušení v jízdě?

Alena MACHONINOVÁ, rusistka:
Naše souprava pokračovala do další stanice a tam vlastně jsme byli evakuováni.

Jan BUMBA, moderátor:
A tam v té další stanici, tam už jste byli seznámeni s tím, že šlo o pumový útok.

Alena MACHONINOVÁ, rusistkaa:
Ne, tam vůbec, nejdřív to vypadalo tak, že já jsem sama se rozhodla, že vystoupím, že bůhví, co se tam děje, že pojedu jinak, a teprve po asi dvou minutách tedy vystoupili i ostatní cestující a nikdo vlastně nic neřekl, řekl, že to je z technických důvodů a souprava dál nejede, vlastně ani policisté, kteří stáli na té stanici, nic nevěděli a ti naopak se ptali cestujících, co se stalo. Já osobně jsem si myslela, že třeba narazil vagon do něčeho nebo něco spadlo, takže myslím, že to si myslela i většina lidí.

Jan BUMBA, moderátor:
Co teď říkají vaši známí, vaši přátelé, když se dozvěděli, že ráno v metru došlo k takovým tragickým událostem, jak byste popsala atmosféru mezi lidmi v Moskvě?

Alena MACHONINOVÁ, rusistka:
Tak já jsem mluvila především se svými studenty, kteří samozřejmě také jeli na univerzitu, dorazili v podstatě jenom dva, kteří nejeli metrem, protože jsou odjinud, a jakmile zjistili, k čemu došlo, tak samozřejmě všechny přepadla hrozná panika, protože to byl ten čas, kdy všichni studenti jedou na první hodinu, takže bylo dost reálné, že někdo z našich studentů třeba v tom metru, což naštěstí nebyl, a samozřejmě jsou z toho všichni vyděšení, protože je to takový útok vlastně podle mě po 6 letech, poslední výbuch v /nesrozumitelné/, co já si pamatuju, v roce 2004, takže všichni jsou opravdu vyděšení a podle toho i vypadají třeba moskevské ulice, které jsou v podstatě dost prázdné oproti běžným všedním dnům.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte, že to může třeba nějak dlouhodobě poznamenat právě ten pocit toho základního bezpečí, které člověk má ve městě.

Alena MACHONINOVÁ, rusistka:
Tak z vlastní zkušenosti si pamatuju, když byl právě ten výbuch v roce 2004, tak samozřejmě asi první týden je to metro takové vyklidněnější, protože se lidi prostě bojí, že se to bude opakovat a ...

Jan BUMBA, moderátor:
Pak jim nic jiného nezbude, než že se musí do metra vrátit, když se chtějí dostat do práce nebo do školy nebo ne?

Alena MACHONINOVÁ, rusistka:
Právě, protože tady se moc jinak cestovat nedá, já jsem se vracela z univerzity přes celé město povrchovou dopravou asi tři hodiny, takže to samozřejmě normálně nejde, takže samozřejmě všichni začnou zase to metro postupně používat a ta nervozita opadne nejspíš, pokud se nebude něco zase opakovat.

Jan BUMBA, moderátor:
Uvádí Alena Machoninová, rusistika ze Státní univerzity v Moskvě. Tam máme také zpravodajku Lenku Kabrhelovou. Dobrý večer.

Lenka KABRHELOVÁ:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Lenko, ta verze, že za útokem byly atentátnice napojené na militantní kavkazské skupiny, podle ruských úřadů to je definitivní verze jediná, se kterou pracují?

Lenka KABRHELOVÁ:
Tak to, tu linku vlastně mezi útokem a militantními kavkazskými skupinami udělal Alexandr Bortnikov, šéf SSB. V tuhle chvíli je to tedy verze, se kterou pracují, ale samozřejmě nevíme, kdo konkrétně to má býti, skupina Kavkaze určuje pracuje ve velké množství, je také otázka, jaké jsou vztahy mezi nimi, asi část z toho vychází určitě z těch hrozeb, které přišly v minulosti, právě ze strany, ze strany ozbrojenců kavkazských a hlavně ze strany skupiny hlavního lídra vlastně čečenských ozbrojenců. Doku Umarova, ti několikrát pohrozili útoky jednak třeba na energetické, energetická centra v Moskvě, ale také právě na dopravu a na jiná města v Rusku, nejenom na Severní Kavkaz.

Jan BUMBA, moderátor:
Podle americké televizní stanice CNN se už k útoku přihlásili čečenští separatisté. Mají takovouto informaci i jiné zdroje?

Lenka KABRHELOVÁ:
Tak tahle informace vlastně přišla poměrně záhy po tom činu a asi bylo nabíledni, že nějakou chvíli se něco takového stane, ale doteď vlastně se žádná organizace oficiálně nepřihlásila k tomu činu, ani nepřevzala nějak oficiálně zodpovědnost a dokonce i tady vcelku známá internetová stránka Kavkaz.centr, která je takovou jaksi platformou téměř kavkazských bojovníků nebo povstalců, tak ta byla opravdu velice obezřetná, žádné takové prohlášení dosud na té stránce publikováno nebylo a i vlastně lidé, kteří tam pracují na té stránce, byli velice skeptičtí k tomu, říkali, že musíme skutečně počkat, kdo konkrétně se k tomu činu přihlásí.

Jan BUMBA, moderátor:
Dá se odhadovat, jaký teď bude postup ruských úřadů, postup ke kavkazské komunitě a regionu samotnému, co třeba naznačují dnešní vystoupení prezidenta Medveděva a dalších?

Lenka KABRHELOVÁ:
Tak je samozřejmě velká otázka, jak vůbec se budou vyvíjet vztahy lidí tady třeba v Moskvě ke kavkazské komunitě. S mnohými, s kterými jsem dnes mluvila, byli rozčíleni a někteří skutečně jaksi ukazovali směrem k Severnímu Kavkazu a říkali, proč my máme být oběti za něco, čeho jsme se nikdy neúčastnili. Co se týče té politické roviny, prezident Medveděv dnes řekl, že boj proti teroru bude pokračovat, že válku s islamisty povede bez váhání, že v ní bude, budou ruské úřady a ruské bezpečnostní síly pokračovat. Mnozí analytici ale samozřejmě poznamenávají, že vlastně tenhle čin je podle jejich názoru v podstatě výsledkem, přímým důsledkem politiky dosavadní na Kavkaze, federální politiky hlavně vedené bývalým prezidentem a dnešním premiérem Vladimirem Putinem. A říkají, že vlastně je to jediná známka toho, že ta politika je kontraproduktivní, takže je otázka, zdali, pakliže v ní budou federální úřady pokračovat, zdali nepřinese jenom další nějaké vyostření situace.

Jan BUMBA, moderátor:
Děkuji za informace. Moskevská zpravodajka Českého rozhlasu Lenka Kabrhelová. Na druhé lince je Libor Dvořák Českého rozhlasu 6, který se specializuje na dění v postsovětském prostoru, dobrý večer.

Libor DVOŘÁK Českého rozhlasu 6:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Libore, proč myslíte, že došlo k takovému útoku právě teď, pokud zůstaneme u zjevné vazby na Kavkaz, vidíte tu souvislost s tím únorovým prohlášením Doku Umarova, že své, jak řekl, vojenské operace rozšíří do vnitra Ruské federace?

Libor DVOŘÁK Českého rozhlasu 6:
To mi připadá v tuto chvíli zcela nepochybné, zejména, když si uvědomíme, kam ty útoky byly vedeny. Byly vedeny tedy na Lubjanské náměstí, kde stojí budova bývalého NKVD, poté KGB, nyní SSB, takže tady je to zcela jasné, v případě dalšího pumového útoku, který se odehrál na stanici metra Park kultury, tam se podle různých indicií soudí, že ta druhá atentátnice, která to v Moskvě zřetelně neznala, to zkrátka popletla, protože měla vystoupit patrně spíš na stanici /nesrozumitelné/, kde poblíž jí je ministerstvo vnitra, notabene u toho metra /nesrozumitelné/, tam se odehrál ten útok mezi stanicemi právě /nesrozumitelné/ už v roce 2004, před 6 lety, ale tenkrát souprava vybuchla přímo v tunelu, možná, že si posluchači Českého rozhlasu vzpomenou, jak se ti nešťastní lidé z té soupravy dostávali vlastně tunelem ven pěšky.

Jan BUMBA, moderátor:
Pokud by se potvrdilo, že to byli čečenští ozbrojenci, čeho by chtěli tímto způsobem dosáhnout, proč by si měli myslet, že to pomůže jejich věci a ne naopak v očích ruské i mezinárodní veřejnosti.

Libor DVOŘÁK Českého rozhlasu 6:
Víte, tohle se velice těžko zodpovídá, tahle otázka, protože my Evropané prostě asi do té čečenské nátury nevidíme, ale vzpomeňme si, že takovéto teroristické akce se odehrávaly i v Evropě zvané západní, připomeňme si baskické hnutí ETA, připomeňme si násilí a teror v Severním Irsku, to jest, není to nic nového a je to zřejmě dosti iracionální snaha a já bych si tipoval, že je to prostě ze zoufalství a že ti lidé jaksi jsou v takové situaci, že na nic jiného nejsou schopni přijít, protože nějaký konstruktivní dialog s nimi už dlouhá léta nikdo nevede.

Jan BUMBA, moderátor:
Říkáte, možná čin ze zoufalství, dá se říci, jakou silou dnes disponují čečenští nebo obecněji kavkazští povstalci, nebyli v uplynulých letech zatlačeni do těžké defenzívy.

Libor DVOŘÁK Českého rozhlasu 6:
Samozřejmě byli velmi silně /nesrozumitelné/, to jest zcela nesporné, hodně proti nim udělala ta politika čečenizace války, tedy fakt, že Vladimír Putin ještě jako ruský prezident /nesrozumitelné/ do rukou Ramzana Kadyrova, syna Achmata Kadyrova, druhého čečenského prezidenta a ten zkrátka se svými dříve gardami tělesnými pro svého otce tam zavedl skutečnou hrůzovládu, která prostě pokračuje a přináší tyhle ty výsledky, na druhé straně ale zřejmě Čečenci v budově cítí, že jaksi za tou jejich tragédií stojí Rusko, vždyť ten čečenskoruský konflikt s přestávkami delšími či kratšími trvá už nějakých 250 let. Já jsem jednu čečenskou ženu dokonce slyšel mluvil o 400 letech, takže není divu, že to vypadá tak, jak to je. Těch sil podle mého soudu už je opravdu hodně málo, protože bylo jich 20 až 30 tisíc, teď to budou možná stovky, možná dokonce už jen desítky.

Jan BUMBA, moderátor:
Libor Dvořák, komentátor Českého rozhlasu 6, děkuji vám, na shledanou.

Libor DVOŘÁK Českého rozhlasu 6:
Na slyšenou.

Mohla by voliče nějak zásadně ovlivnit televizní debata lídrů dvou nejsilnějších stran?

Jan BUMBA, moderátor:
Už několik dnů probírají komentátoři, o kolik nebezpečnějším soupeřem pro ČSSD by mohl být ve zbývajících týdnech před volbami místopředseda občanských demokratů Petr Nečas, jako čerstvý lídr jejich stranické kandidátky v roli, kterou převzal od předsedy ODS Mirka Topolánka. Možná proto, aby dokázal, že se nového protivníka nebojí, dnes předseda sociální demokracie Jiří Paroubek vyzval Petra Nečase k předvolebnímu televiznímu duelu a ten odvětil, že se na to těší. Po telefonu zdravím Daniela Köppla, šéfredaktor časopisu Marketing & Média. Dobrý večer.

Daniel KÖPPL, šéfredaktor časopisu Marketing & Média:
Hezký večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte, pane Köpple, že by takový televizní duel mohl ještě zaujmout voliče po té dlouhotrvající kampani, kampani, již jsou vystaveni už dlouhé měsíce?

Daniel KÖPPL, šéfredaktor časopisu Marketing & Média:
No, tak to samozřejmě otázka, já si myslím, že pokud televizní kampaň má nebo ten rozhovor má smysl v momentě, kdy je předvolební boj hodně polarizovaný, to znamená, kdy jsou dva protivníci, kteří jsou, stojí proti sobě, což v tuto chvíli úplně není, nicméně nelze vyloučit, že se to stane.

Jan BUMBA, moderátor:
Mohl by ...

Daniel KÖPPL, šéfredaktor časopisu Marketing & Média:
Pardon, přišla zajímavá taková jedna věc, vlastně ta výzva pana Paroubka je taková zvláštní v tom pohledu, že on není Berlusconi, on žádnou televizi nemá a přijde mi takový zvláštní, že vyzývá soupeře k televiznímu duelu, aniž by věděl, v které televizi a jak to bude.

Jan BUMBA, moderátor:
No, teď mi docela nahráváte, protože na to jsem se chtěl zeptat, jestli takový duel by mohl zaujmout televize, tedy vedení televizí, protože ono to vypadá jakoby politici jaksi automaticky počítali s tím, že jim televize dají prostor.

Daniel KÖPPL, šéfredaktor časopisu Marketing & Média:
To mi na tom přijde poněkud zarážející, nicméně lze předpokládat, že by se televize snažily vyhovět, budou se snažit vyhovět této prosbě, až přijde z jedné nebo z druhé strany ryze pragmaticky, protože vedení televizí potřebují mít politiky na své straně. Pokud jde o diváckou atraktivitu toho souboje, já bych řekl, že může být zajímavý pouze v případě, že opravdu tam budou vypolarizované postoje, to je jedna věc. A druhá věc je, já si myslím, že pan Paroubek v tomto případě, nevím, jestli se ptal úplně takticky, protože svým způsobem to působí trochu agresivně a jak bývává zvykem u diváků, diváci většinou fandí outsiderům.

Jan BUMBA, moderátor:
Je vůbec televize v dnešní době stále ještě nemocnějším médium, co se týká působení na voliče?

Daniel KÖPPL, šéfredaktor časopisu Marketing & Média:
Od roku 52 je dokázáno, že rozhodně ano, i když také o 52 roku nebo historie, které máme k dispozici zhruba z 90. let, hovoří o tom, že je tam 15 procent času v televizi při těchto debatách je věnovaná racionálním argumentům a zbytek jde na ve prospěch image a spíš pověsti těch jednotlivých lídrů.

Jan BUMBA, moderátor:
A jsou tedy takové televizní střety nejsilnějších stran takový faktor, který by dokázal ovlivnit vysloveně výsledek voleb, i krátce třeba před jejich termínem?

Daniel KÖPPL, šéfredaktor časopisu Marketing & Média:
Mohlo by se to stát v případě, že by opravdu šlo o nějakou zásadní věc, máme důkazy ze 60. let, kdy se lámaly v televizi ty volby, ale tam šlo o použití nebo nepoužití nukleárních zbraní, což v tomto případě opravdu nehrozí. Myslím si, že bude hodně důležité opravdu, s čím přijdou, ale že by to změnilo názor diváků, to nepředpokládám, spíše je to utvrdí v jejich volbě.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte, že by bylo vhodné, aby se utkali jen volební lídři dvou nejsilnějších stran v systému, který není zcela postaven na dvou politických stranách.

Daniel KÖPPL, šéfredaktor časopisu Marketing & Média:
Tak to samozřejmě politologicky vzato asi správné není, nicméně pro přehlednost atraktivitu diváků platí, že pokud jsou soupeři dva, tak je to přehlednější a atraktivnější. A pokud ty volby jsou vyprofilovány tak, nebo i to je snaha obou politických stran, aby byly vyprofilovány jako souboj těchto dvou politických stran, tak samozřejmě je to divácky atraktivnější.

Jan BUMBA, moderátor:
Podobné předvolební duely, je to zcela běžná záležitost v dalších evropských zemích, je to tradice, že se utkávají nejvýraznější vůdci?

Daniel KÖPPL, šéfredaktor časopisu Marketing & Média:
Většinou se politické, teda televizní stanice snaží být korektní v tomto a dávají prostor všem, problém samozřejmě je vždycky zvolit ten správný klíč, aby dostaly prostor jak velké, tak i menší politické strany a zároveň se z toho nestal takový telefonní seznam všech účastníků voleb. Z tohoto pohledu i veřejnoprávní televize občas přistupují k tomu, že dávají prostor stranám, které mají určitý procento v předvolebních preferencích.

Jan BUMBA, moderátor:
Daniel Köppl, šéfredaktor časopisu Marketing & Média. Děkujeme za rozhovor. Na shledanou.

Daniel KÖPPL, šéfredaktor časopisu Marketing & Média:
Mějte se hezky, na shledanou.

Vládu dnes opustil ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb

Jan BUMBA, moderátor:
Vládu dnes opustil ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb. Na výzvu Strany zelených, která ho na tento post nominovala a minulý týden stáhla podporu kabinetu Jana Fischera. Za Kocábovým působením v ministerském křesle se v poznámce Ozvěn dne zamýšlí Petr Fischer z České televize.

Petr FISCHER České televize:
Michael Kocáb je nepřehlédnutelná osobnost a je tudíž nadán schopností zanechávat za sebou stopy, z nichž se později vytvářejí symboly. Symbol alternativního roku 80. let se na začátku let 90. proměnil symbol povedené odsunu ruských vojsk. Ačkoliv hlavní práci v zákulisí udělali jiné čeští diplomaté, kteří si dodnes stěžují, že jim tenhle podivný rocker vzal slávu, Kocáb byl tím, kdo o odsunu komunikoval s veřejnosti a udělal z něho politické téma. S podobným úmyslem vstupoval do ministerské funkce, chtěl z lidských práv a ochrany menšin vytvořit celospolečenské téma, jež by už nebylo možné přehlížet. Povedlo se to jen částečně. Kocáb už nemá takovou energii, aby dokázal strhnout pozornost a vyvolával veřejné diskuse, při splynutí z funkcí a politickým prostředí, kde jde přece jen více o provoz než o idee, zmizela protestní energie, která z něho v minulosti vyzařovala. Ministr Kocáb také vsadil na trpělivou každodenní práci, což je v politice sice cesta správná, ale vzhledem k omezenému mandátu musela být nutně neefektivní. Krátký čas vyžadoval účinnější intenzivní cílení na jeden, dva problémy a to se Kocábovi nepovedlo. Přesto po něm zůstane zajímavé dědictví. Agentura pro sociální začleňování ve vyloučených lokalitách se ukazuje jako správná cesta, jak pomoci k řešení konfliktů mezi romskou menšinou a většinovou společností. Archivy ministerstva už také konečně obsahují vyčerpávající analytický materiál shrnující příčiny problémů romské minority od dětí po dospělé. A na tom, budouli chtít, mohou stavět všechny další vlády, ty by pak neměly přeslechnout to, co Michael Kocáb opakoval, byť polohlasně, ačkoliv bylo třeba křičet. Veškerá snaha po integraci vyloučených, ne vždy jsou to Romové, bude dlouhá a drahá. A bude na politicích, aby vysvětlovali, že se společnosti taková investice nakonec vyplatí. Spíše než klasický boj politický to bude vnitřní bitva s podivnou odnoží české xenofobie, kterou Kocáb výstižně nazval "anticigánismus". Hodnocení významu Kocábova otisku v politice bude tedy nejvíce záviset na tom, zda tento polohlasný apel zůstane oslyšen či nikoliv. Vzhledem k tomu, že se v Česku pořád ještě najdou významní politici považující existenci ministerstva pro lidská za hloupou zbytečnost, nejsou naděje na úspěch a na poklonu budoucnosti zas tak velké.

Jan BUMBA, moderátor:
Poznamenává Petr Fischer z České televize.

Brněnská Fakultní nemocnice u svaté Anny dostane od vlády přes 400 milionů na investice

Eva ODSTRČILOVÁ:
Brněnská Fakultní nemocnice u svaté Anny dostane od vlády přes 400 milionů na investice. Dnes o tom rozhodli ministři. Celkově rozdělí devíti nemocnicím jednu a půl miliardy korun. Peníze budou pocházet z prostředků bývalého fondu národního majetku a v Brně půjdou na rozvoj Mezinárodního centra klinického výzkumu. To spolupracuje s americkou Mayou Clinic. Co budou mít z peněz pacienti, řekl ředitel nemocnice Petr Koška.

Petr KOŠKA, ředitel Fakultní nemocnice u svaté Anny, Brno:
Pro pacienty by to mělo znamenat aplikaci těch nejnovějších poznatků při léčbě nejrůznějších onemocnění, zejména vlastně v té oblasti kardiovaskulární a neurogenní do běžné praxe v rámci České republiky, konkrétně Fakultní nemocnice u svaté Anny.

Na bezpečnost schůzky Obamy a Medveděva v Praze dohlédne i česká armáda

Eva ODSTRČILOVÁ:
Na bezpečnost schůzky amerického prezidenta Baracka Obamy a jeho ruského partnera Dmitrije Medveděva v Praze dohlédne i česká armáda. Gripeny posílí ochranu vzdušného prostoru a například poskytnout letecký doprovod letounům obou významných zahraničních politiků. Dnes to řekl ministr obrany Martin Barták. Prezidenti v Praze 8 dubna podepíšou nově dohodnutou smlouvu o jaderném odzbrojení. Česká republika bude hostitelem ceremoniálu.

Bratislavský magistrát plánuje vyhlásit veřejnou soutěž na prodej svého minoritního podílu v ČSA

Eva ODSTRČILOVÁ:
Bratislavský magistrát plánuje vyhlásit veřejnou soutěž na prodej svého minoritního podílu v Českých aeroliniích. Město vlastní podíl menší než jedno procento akcií od roku 1992 a v minulosti se už několikrát pokoušelo prodat neúspěšně. Jednak pro nezájem kupujících a také nízkou nabízenou kupní cenu. Před časem o koupi podílu projevila zájem slovenská společnost Mercatus. Pokus české vlády prodat národního leteckého dopravce ztroskotal, o privatizaci firmy zřejmě rozhodne až nová reprezentace vzešlá z květnových voleb.

Čínský soud poslal za mříže šéfa společnosti Rio Tinto

Eva ODSTRČILOVÁ:
Na 10 let za mříže poslal čínský soud bývalého šéfa šanghajské pobočky britskoaustralské společnosti Rio Tinto. Vysoké tresty dostali i další tři zaměstnanci firmy, a to za korupci a vyzrazení obchodního tajemství. Spor vyvolal napětí mezi Pekingem a Canberrou. Na verdikt zároveň čekaly i zahraniční firmy obchodující s Čínou.

Robert MIKOLÁŠ:
Stern Hu, který stál v čele šanghajské pobočky jedné z největších těžebních společností na světě, byl uznán vinným z obou trestných činů, tedy z braní úplatků i průmyslové špionáže. Jako pokutu musí zároveň zaplatit v přepočtu 1,4 milionu korun, stejná částka už mu také navíc byla zkonfiskována. Nejdelší dobu ze všech čtyř obžalovaných pak ve vězení stráví Wang Jung, který měl na starosti prodej železné rudy v Číně. Přišel také o finanční úspory ve výši téměř 15 milionů korun. Případ vyvolal velkou pozornost i obavy u zahraničních firem, zejména pak v souvislosti s možnými riziky podnikání v zemi, kde existují příliš těsné vazby mezi vládnoucí komunistickou stranou, policií a soudy. Robert Mikoláš, Český rozhlas, Čína.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co uslyšíte dále? Proč se předsedou představenstva pražského dopravního podniku stal místopředseda ODS? Měli by fotbalové zápasy opět hlídat na stadionech policisté nebo dokáží pořádek udržet samotné kluby? A Golfský proud nezpomaluje, co to znamená pro evropské klima?

Proč se předsedou představenstva pražského dopravního podniku stal místopředseda ODS?

Jan BUMBA, moderátor:
Ve vedení pražského dopravního podniku se dějí v posledních dnech převratné změny, nejprve byl z představenstva odvolán ředitel dopravního podniku Martin Dvořák a další dva členové. A dnes se novým předsedou představenstva stal 1. místopředseda ODS David Vodrážka, tedy muž, který by vedl občanské demokraty, kdyby se teoreticky Mirek Topolánek rozhodl složit funkci předsedy ODS. Ve studiu je ekonomický komentátor Českého rozhlasu Miroslav Motejlek. Dobrý večer.

Miroslav MOTEJLEK, ekonomický komentátor Českého rozhlasu:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Dá se nějak vysvětlit, proč vůbec dochází v představenstvu dopravního podniku k takovým změnám?

Miroslav MOTEJLEK, ekonomický komentátor Českého rozhlasu:
Tak v představenstvu k těm změnám muselo dojít, protože firma za vedení pana Šteinera, to byl předseda představenstva, a místopředseda představenstva, generální ředitel, pan Dvořák, firma nakupila obrovské ztráty, je tam spoustu, spoustu kauz, které, které se řeší, byly tam nějaké pokuty od antimonopolního úřadu. To znamená, ta situace se musela řešit. Poměrně překvapivé je, že pan Šteiner byl uklizen do čela dozorčí rady. Já myslím, že pan Šteiner měl opustit dopravní podnik. A to, že pan Vodrážka se stal předsedou, je asi v pořádku, protože byl dlouho nebo byl nějakou dobu místopředsedou dozorčí rady představenstva a stojí mimo, řekněme, v pražské ODS zuří jakýsi boj, na jedné straně je Pavel Bém a Janoušek, a na druhé straně je Rudolf Blažek a Robert Pergl a tento pan Vodrážka stojí mezi nimi. Takže je to kompromis.

Jan BUMBA, moderátor:
To ale, zároveň ale neriskuje pan Vodrážka, že bude vypadat jako člověk, který kumuluje funkce?

Miroslav MOTEJLEK, ekonomický komentátor Českého rozhlasu:
Já si myslím, že v jeho případě asi ne, on je místopředsedou představenstva například pražských služeb a u něj je jedna věc výhodná pro ODS, za ním není žádná kauza nebo nic, kdyby se dal zpochybnit, on je vlastně něco jako Petr Nečas, předseda ODS.

Jan BUMBA, moderátor:
Výhodná pro ODS, ale je to také výhodné pro dopravní podnik?

Miroslav MOTEJLEK, ekonomický komentátor Českého rozhlasu:
Já myslím, že v současné době asi je to rozumné řešení.

Jan BUMBA, moderátor:
No, ale když se stále ... ještě jednou vrátím k tomu, proč tedy pan Vodrážka má být předsedou představenstva, ta práce je honorována, dostává předseda představenstva dopravního podniku plat?

Miroslav MOTEJLEK, ekonomický komentátor Českého rozhlasu:
Ta funkce je pochopitelně honorována, ten plat tam jde, ale myslím si, že u Vodrážky bych neviděl tuto, tuto motivaci.

Jan BUMBA, moderátor:
Nicméně z principu odhlédněme teď od pana Vodrážky, patří politici do vedení takových podniků, jako je dopravní podnik?

Miroslav MOTEJLEK, ekonomický komentátor Českého rozhlasu:
Tak Praha má nějaké majetky a v Praze je běžné, že politici jsou v těchto, v těchto orgánech, na druhou stranu, koho, koho jiného tam dát, kdyby se tam dali úředníci, tak to bude vypadat podobně. Najít profesionály nebude jednoduché a v Praze, v Praze prostě zuří nějaký boj nějakou dobu, a proto se ty dvě křídla hlídají a zároveň se snaží oslabovat a ten Vodrážka to tak jakoby vybilancovává.

Jan BUMBA, moderátor:
Dnes nové představenstvo pražského dopravního podniku také omezilo pravomoci řediteli podniku Martina Dvořáka, ona nebude moci podepisovat smlouvy s vyšší hodnotou, než milion korun, opět, je to běžné, aby mělo představenstvo takovou kontrolu nad ředitelem?

Miroslav MOTEJLEK, ekonomický komentátor Českého rozhlasu:
Zdá se mi, že v tomto případě to není úplně běžné, ta částka skutečně milion korun není vysoká, je to jasné vyjádření nedůvěry vůči práci Martina Dvořáka. Já si myslím, že Martin Dvořák sám odstoupí, protože je to pro něj neúnosné, aby měl skutečně tak malou možnost, takovou malou částku podepisovat.

Jan BUMBA, moderátor:
No, a čím to je, že pan Dvořák ztrácí pevnou půdu pod nohama, aspoň to tak tedy vypadá, čím to je, začalo to loni na podzim, když hrozila ta stávka dopraváků kvůli onomu sporu o dofinancování téměř dvou miliard dopravnímu podniku na provozní náklady?

Miroslav MOTEJLEK, ekonomický komentátor Českého rozhlasu:
O panu Dvořákovi bychom mohli hovořit dlouho. Ale jedna věc je jasná on je špatný, špatný šéf dopravního podniku.

Jan BUMBA, moderátor:
Proč myslíte?

Miroslav MOTEJLEK, ekonomický komentátor Českého rozhlasu:
Ty výsledky společnosti jsou nejhorší v historii, jsou tam největší provozní ztráty, je to v řádu každý rok, co je ředitelem, v řádu několika miliard korun, to v minulosti nebylo tak mohutné.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte tedy, že pražský dopravní podnik v současné chvíli není nějaká příliš zdravá firma?

Miroslav MOTEJLEK, ekonomický komentátor Českého rozhlasu:
Pražský dopravní podnik je závislý na vůli politiků, kolik oni přiklepnou, jakou mají potřebu, jaká doprava se bude hradit.

Jan BUMBA, moderátor:
No, právě a co v této situaci zmůže generální ředitel?

Miroslav MOTEJLEK, ekonomický komentátor Českého rozhlasu:
Generální ředitel má říct zcela jasně už na začátku, jak si to představuje, on prostě, on šel politikům na ruky a pak se vždycky divil.

Jan BUMBA, moderátor:
Ekonomický komentátor Českého rozhlasu Miroslav Motejlek. Děkuji. Na shledanou.

Miroslav MOTEJLEK, ekonomický komentátor Českého rozhlasu:
Na shledanou.

Měli by fotbalové zápasy opět hlídat na stadionech policisté?

Jan BUMBA, moderátor:
Zápas ostravského Baníku se Slavií dnes rozhodne o dalším osudu trenéra pražského týmu Karla Jarolíma. I tato zápletka přispívá ke zvýšení dramatičnosti zápasu tradičních rivalů. Vzrušení ze hry a sportovní fandění ale může často přerůst ve zcela nesportovní výtržnosti a rvačky. Kdo se má ale starat o bezpečnost na sportovních utkáních? Když byl ministrem vnitra Ivan Langer, prosadil, že odpovědnost ponese pořadatel, policie má zasahovat jen, když je ohrožena bezpečnost diváků. To se některým politikům nelíbilo, a tak vznikla novela zákona, která dnes doputovala do Senátu, ta je vlastně kompromisní. Policie by na stadionech mohla být z preventivních důvodů při rizikových utkáních. Můžete se do naší následující debaty také zapojit na mailové adrese ozvenydne@rozhlas.cz, můžete nám napsat i SMS na číslo 9077704. Našimi hosty jsou Miroslav Platil, bezpečnostní manažer Českomoravského fotbalového svazu. Dobrý večer.

Miroslav PLATIL, bezpečnostní manažer Českomoravského fotbalového svazu:
Dobrý odpoledne.

Jan BUMBA, moderátor:
A také náměstek ředitele pražského krajského ředitelství Policie České republiky Martin Vondrášek. Dobrý den i vám.

Martin VONDRÁŠEK, náměstek ředitele pražského krajského ředitelství Policie České republiky:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, jak byste řekli, že se osvědčila ta změna, na jejímž základě se o bezpečnost na stadionu starají kluby, pane Platile?

Miroslav PLATIL, bezpečnostní manažer Českomoravského fotbalového svazu:
Tak já si myslím, že se dá vyhodnotit již ta podzimní část fotbalové soutěže, kdy v podstatě se ukázalo, že ta opatření, která vyplývaly z přijetí novely zákona 115 a samozřejmě /nesrozumitelné/ Policií České republiky, přinesla pozitivní opatření, ale je třeba říct, že to není, není jenom ta novela, že to je celá řada těch věcí dalších, jako byla právě spolupráce s policií, vzájemná dohoda a nastavení těch mantinelů povinností a práv všech zúčastněných subjektů?

Jan BUMBA, moderátor:
Když mluvíte o nastavování mantinelů, máte spočítáno, kolikrát se stalo, že to pořadatelé nezvládli a že musela být povolána policie?

Miroslav PLATIL, bezpečnostní manažer Českomoravského fotbalového svazu:
Já si myslím, že samozřejmě nemohou opomenout ten, ten případ v tom, v tom prvním kole podzimu, kdy, kdy došlo k tomu utkání na Brně s Baníkem Ostrava, to bylo samozřejmě medializováno, tam, řekněme, se poprvé aplikovala ta nová pravidla, ale od té doby si myslím, že všechna ta utkání byla zvládnuta postupně, čím dál tím lépe a lépe a myslím si, že ten systém se osvědčil ve finále.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Vondrášku, znamenala tato změna, že má policie méně práce, ušetří skutečně nějaké síly?

Martin VONDRÁŠEK, náměstek ředitele pražského krajského ředitelství Policie České republiky:
Tak já chci říct, že ta změna primárně znamenala to, že minimálně pražské kluby, a já vzhledem k tomu, že zastupuji pražskou policii, tak k ním má nejblíž, tak úplně jinak a zodpovědněji přistoupili k přípravám na ta riziková utkání, mohu zmínit vyšší dimenzování pořadatelské služby, /nesrozumitelné/, který vlastně byl v českých podmínkách nevídaný, poprvé uplatněn na jaře loňského roku při utkání Slavie Baník, zpřístupnění audiosystému na stadionech pro Policii České republiky, dobudování kamerových systémů a mnoho dalších opatření, to znamená, v tomto ohledu bych velice pochválil většinu pražských klubů, respektive minimálně dva, tři z těch čtyřech za to, že přistoupily opravdu zodpovědně a ta novela minimálně řekla, páni pořadatelé, ta odpovědnost je zejména na vás a policie zde působí subsidiálně, takže já tuto změnu určitě s odstupem času vítám, nicméně ...

Jan BUMBA, moderátor:
A co to tedy znamená pro práci policie, není to tak, že při těch vypjatých zápasech beztak musí být policisté v pohotovosti v záloze?

Martin VONDRÁŠEK, náměstek ředitele pražského krajského ředitelství Policie České republiky:
Tak z policie nikdo nesejme to břímě, teďka mluvím o veřejných prostranstvích, to znamená, veřejný pořádek v okolí stadionů, v městské hromadné dopravě, v relacích, to znamená, ta policie stejně musí po vyhodnocení rizikovosti nasadit potřebný počet policistů, techniky a samozřejmě, že to platí i po ... rozchody po těch utkáních, to znamená, ta připravenost policie je velmi vysoká, ale opakuji, pro tu práci určitě ulehčení, daleko větší soustředění na ta veřejná prostranství a uvědomění si pořadatelé té odpovědnosti.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Platile, bylo to pro kluby drahé připravit se na zajištění bezpečnosti při zápasech, pan Vondrášek vyjmenoval několik věcí, do kterých musely kluby investovat.

Miroslav PLATIL, bezpečnostní manažer Českomoravského fotbalového svazu:
Tak samozřejmě určitě došlo ke zvýšení nákladů, to rozhodně, protože u těch rizikových utkáních už samo o sobě to, že se mu třeba musel navýšit počty pořadatelské služby, na druhou stranu si myslím, že zejména šlo o systém, o systémovost, o nastavení těch vnitřních pravidel, podívejte se, v rámci celé soutěže bylo, byl přijat jednotný návštěvní řád, vlastně taková norma, která upravuje povinnosti chování všech návštěvníků, samozřejmě i pořadatelů, a to byla třeba jedna ze základních věcí, která, která začala řešit ty problémy na stadionech a postavení těch pořadatelů na těch jednotlivých stadionech, takže je to otázka, je to otázka vztahu k těm a práce s fanoušky, opravdu s tím, řekl bych, s tím, s tím zdravějším nebo zdravým jádrem fanoušků, protože fandění k fotbalu patří. A na druhé straně byl stanoven jasný cíl vytlačit z fotbalového prostředí osoby, které tam nechodí pro to, aby fandily, aby se bavily fotbalem, ale aby tam realizovaly nějaké své, své až, bych řekl, někdy extrémní, extrémistické názory a extrémně se chovaly, což samozřejmě na fotbal nepatří, ani nikam jinam do společnosti. A chci říct, že tito lidé nejsou produktem fotbalu, ale jsou produktem celé společnosti, a proto mi přijde, že takový ten celospolečenský přístup k řešení toho problému je správný.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Vondrášku, je v dnešní době, jsou ta pravidla ta jasná, tak jasně napsaná, jasně definovaná, že je zcela zjevné, co při takových vypjatých zápasech zajišťuje policie a co už zajišťuje klub?

Martin VONDRÁŠEK, náměstek ředitele pražského krajského ředitelství Policie České republiky:
Tak já se domnívám, že ano, protože poněvadž policie je domluvena s pořadatelem v rámci místního ujednání, to místní ujednání se uzavírá písemně několik dní před tím utkáním, a tam je jednoznačně kodifikována kromě jiného, o tom mluví i dohoda mezi ČMFS a Policií České republiky z února 2009, že v podstatě ten pořadatel musí upozornit ty fanoušky na jejich nevhodné projevy, musí požádat Policii České republiky o případné provedení zákroků, znovu upozornit fanoušky, pak následuje výzva Policie České republiky a pak za podmínky přerušení utkání nebo ukončení utkání rozhodne ten rozhodčí nebo ten delegát o tom přerušení ukončení utkání a potom provede policie zákrok, to samozřejmě nezbavuje policii zakročit k /nesrozumitelné/, takže já si myslím, že tyto podmínky jsou vydiskutovány dost jednoznačně.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, co říkáte tomu pozměňovacímu návrhu, který teď dostávají na stůl senátoři, tedy že by policie na stadionech stále nebyla pravidelně, ale že by se tam mohla objevit preventivně, kdyby hrozilo nějaké riziko, kdyby se tušilo, že ten zápas může být rizikový, pane Platile?

Miroslav PLATIL, bezpečnostní manažer Českomoravského fotbalového svazu:
Tak ono to je právě ten, ta novela zákona 115, v podstatě je, je aplikací toho, co jsme si už vyzkoušeli v té, v té podzimní části, podzimní části soutěže a specifikovaly se tam dobře zejména takové ty formální věci z hlediska vlastních pořadatel, organizátor, a takové ty věci, které v té původní novele, řekněme, nebyly úplně přesně definovány, takže já myslím, že jenom upřesnila nebo akceptovala to, co se nějakým způsobem, nějakým způsobem vyvinulo. Je třeba říct, že se nám tady v té době ještě objevila další důležitá věc, a to je novela trestního zákona, která, která v podstatě nabízí další možnost trestu pro fotbalové výtržníky, a to je zákaz vstupu na fotbalová utkání.

Jan BUMBA, moderátor:
No, a to by bylo, byla by to významná pomoc v boji proti fotbalovému chuligánství, zákaz vstupu na stadiony?

Miroslav PLATIL, bezpečnostní manažer Českomoravského fotbalového svazu:
Samozřejmě, to je jednoznačné, jednoznačně v tom spatřujeme velikou možnost pro řešení toho diváckého násilí nebo chování, zamezit chování extrémistům v tom, že opravdu se jim dá vyslovit zákaz až na 10 let na všech fotbalových utkání a nakonec máme model ve světě, zejména ve Velké Británii, kde to je, kde to je běžné a ti ...

Jan BUMBA, moderátor:
Kde měli také velké zkušenosti s fotbalovým chuligánstvím.

Miroslav PLATIL, bezpečnostní manažer Českomoravského fotbalového svazu:
Bohužel až ty nejsmutnější, protože tam došlo až k úmrtí celé řady fanoušků.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Vondrášku, když se zeptám i vás na tu novelu nebo na ten pozměňovací návrh, který je teď v Senátu. Pro policii by to asi nebyla nějaká zásadní změna nebo ano?

Martin VONDRÁŠEK, náměstek ředitele pražského krajského ředitelství Policie České republiky:
Já se nedomnívám, že by to byla zásadní změna, jak už zaznělo několikrát, před každým utkáním se vyhodnocuje jeho rizikovost a podle toho se dimenzují síly, prostředky, které je potřeba použít. A jestliže ta policie musí být připravena na ochranu těch veřejných prostranství před a po utkání, tak samozřejmě musí být odpovídajícím způsobem připravena i na adekvátní a pokud možno nejrychlejší zákrok, to znamená, určitě nějaký řídící stát na tom stadionu ano, aby měl aktuální informace z dění na tom stadionu a ta připravenost opravdu odvisí od rizikovosti toho utkání. A jak říkal pan Platil, minimálně v té Praze ta připravenost ..., utkání už na podzim loňského roku byla velmi vysoká.

Jan BUMBA, moderátor:
Teď nám přišel do Ozvěn dne email od pana Libora Müllera, píše, že nesouhlasí s tím, co se děje na stadionech, každopádně vytlačit extrémisty, hlavně podnapilé fandy, již u vchodu by měla policie je nevpouštět na stadion, u vchodu na stadion, ale tam už by to asi nebyli policisté nebo ano, pane Vondrášku?

Martin VONDRÁŠEK, náměstek ředitele pražského krajského ředitelství Policie České republiky:
No, tak, řekněme, že u této akce platí nějaké právo pána domu, ten pán domu má nějaký návštěvní řád a říká, kdo na ten stadion může, kdo nemůže a co u sebe může mít, nemůže mít a v jakém má být stavu. A my samozřejmě jsme připraveni na žádost pořadatele při vstupu na stadion urychleně reagovat, v případě, že tam bude fanoušek agresivní, který prostě nebude dbát výzev toho pořadatele a provést potřebné úkony v souvislosti se zákonem o policii.

Jan BUMBA, moderátor:
Prosím, už jenom jednu větu, měly by kluby platit policii, když nezvládnou zajistit pořádek, pane Vondrášku?

Martin VONDRÁŠEK, náměstek ředitele pražského krajského ředitelství Policie České republiky:
Tak já nemůžu polemizovat o paragrafu 7 a zákona o podpoře sportu, kde je napsáno, že jestliže dojde k závažnému ohrožení bezpečnosti osob nebo majetku a nejsou dostatečná opatření ze strany pořadatele, má policie nárok na náhradu vynaložených nákladů, teďka jsem to ocitoval, vy to asi nemáte rád, nicméně takhle zní zákon a já, mně nezbývá, než ho takhle tlumočit.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, oběma velice děkuji za rozhovor, děkuji za účast v debatě, náměstek ředitele pražského krajského ředitelství Policie České republiky Martin Vondrášek. A bezpečnostní manažer Českomoravského fotbalového svazu Miroslav Platil.

Golfský proud nezpomaluje, co to znamená pro evropské klima?

Jan BUMBA, moderátor:
A nakonec dobrá zpráva pro ty, koho zneklidňují zvěsti o změně klimatu. Zdá se, že teplý Golfský proud, který má významný vliv na evropské počasí, nemění tempo, jakým proudí v Atlantském oceánu a nezpomaluje. Oznámili američtí vědci na základě záznamů ze satelitů, které sledují úroveň oceánské hladiny, proč vůbec tyto údaje v uplynulých 7 letech měřili, proč zjišťovali, jestli se Golfský proud nevalí pomaleji nebo rychleji a co odborníky v tomto ohledu v posledních dekádách znepokojovalo? Zeptal jsem se předního tuzemského klimatologa Jana Pretela z Českého hydrometeorologického ústavu.

Jan PRETEL, přední tuzemský klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
Vzniklo to, vlastně tahle ta myšlenka, v souvislosti s celkovým globálním oteplováním planety, v podstatě z fyzikálního principu je oslabování Golfského proudu možné, jde o to, že tají arktické ledovce, kde teda jaksi se vlastně projevuje největší to oteplení a hypoteticky, kdyby došlo k tání těchto ledovců v nějaké zvýšené míře, tak z fyzikálních důvodů může k zeslabování golfského proudu dojít.

Jan BUMBA, moderátor:
Takže, cože ovlivňuje ten vývoj, rychlost tak významného oceánského proudu, především tání ledovců nebo ještě něco jiného?

Jan PRETEL, přední tuzemský klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
Především jde o tání ledovců, protože jde o to, že právě ten Golfský proud, který vlastně přináší teplejší vodu z oblasti Floridu přes Atlantický oceán k západnímu pobřeží Evropy, tak on vlastně ten Golfský proud se zastavuje někde na úrovni šedesátého, přibližně šedesátého stupně severní šířky. A hypoteticky, kdyby došlo teda k zesílenému tání ledovců, tak samozřejmě přichází ze severu studená voda, která navíc teda není slaná, to znamená, se rozmělňuje ta slanost oceánské vody, vznikají tam teda jaksi proudění a ten Golfský proud by se tedy mohl zeslabovat, to znamená, že by nekončil na té úrovni těch šedesáti stupňů, ale záleží na tom, podle míry zeslabení by mohl končit třeba o deset na padesátém, čtyřicátém stupni severní šířky, no, a to samozřejmě by mohlo mít dosti dramatické následky na počasí v Evropě. K těmto závěrům oni došli teba nebo k těmto úvahám došli modelově vědci ve Velké Británii znova před dvěma lety, ale oni počítali s velice dramatickým táním ledovcům, takže spíše na úrovni hypotézy a ta měření a pozorování satelitní a teďka ta nová zpráva americká to potvrdila, ukazují, že jde víceméně, jak už jsem několikrát říkal, o hypotetickou záležitost, ale nějaký dramatický dopad na počasí v Evropě by to mít skutečně nemělo.

Jan BUMBA, moderátor:
Když jsme u těch měření, s jakou přesností vůbec jsme schopni měřit tuto veličinu, jak třeba dlouhá jsou nutná pozorování, aby měla nějako vypovídací hodnotu?

Jan PRETEL, přední tuzemský klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
V tom je právě ten problém, ono se v současnosti těžko dá na tuhle otázku odpovědět nějakým číslem 10, 20 let, ale v každém případě musíme si uvědomit, že satelitní měření se v podstatě začala vyvíjet někdy před 50 lety, nebyla orientována v té době právě na tyto záležitosti, takže satelitní měření Golfského proudu jsou tady stará, řekněme, 10, 20 let. A já se skutečně domnívám, vzhledem k tomu, že existuje meziroční poměrně velmi silná variabilita, že těch 10 i 20 let měření je poměrně velmi krátká doba na to, abych mohl dělat tak dalekosáhlé závěry, k nímž došli modelově, zdůrazňuji modelově, britští vědci, tuším, před dvěma roky.

Jan BUMBA, moderátor:
Už jste to trochu naznačil, ale můžete, prosím, ještě trošku rozvést, trošku více popsat, co vůbec znamená pro Evropu, pro evropské klima, jak rychle teče Golfský proud?

Jan PRETEL, přední tuzemský klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
Tak ten Golfský proud teče poměrně velice rychle, třeba na úrovni Floridy, kde víceméně tedy začíná ta část toho oceánského proudění, které se začíná nazývat tím Golfským proudem, tak tam rychlost je, rychlost toho přenosu je asi 30 milionů kubických metrů za sekundu, ale v oblasti na severu, do kontinentu severoamerického v oblasti New Orlandu už dochází k přenosu zhruba 150 milionů metrů krychlovýho za sekundu a ta průměrná rychlost tam zase existují meziroční variability, pochopitelně je přibližně dva metry za sekundu. A principem toho je, že on vlastně přináší od Atlantiku teplou vodu, od té vody se ohřívá samozřejmě atmosféra a víceméně ten Golfský proud, jak už ho tady známe teda stovky, možná tisíce, desetitisíce let, on víceméně modifikuje to počasí, ne modifikuje, ale generuje to počasí, které je nad Atlantikem a samozřejmě atlantické počasí výrazným způsobem ovlivňuje to evropské potom kontinentální.

Jan BUMBA, moderátor:
To se týká celé Evropy nebo jen těch zemí, jako je třeba Británie nebo možná Francie, /nesrozumitelné/ přímořských?

Jan PRETEL, přední tuzemský klimatolog, Český hydrometeorologický ústav:
Prosím pěkně, samozřejmě ovlivňuje počasí v celé Evropě, ten modelový výpočet, na který jsem se v úvodu v britských ... modelový výpočet, na který jsem se v únoru odkazoval, ten říká, právě že na pobřeží Anglie nebo na území Anglie by mohlo dojít v tom hypotetickém případě až o ochlazení o 10 stupňů, samozřejmě ty projevy na počasí jsou na západní straně evropského kontinentu logicky daleko větší, než třeba v těch našich zeměpisných severoevropských šířkách a samozřejmě to ovlivňování může pokračovat i dál na východ nad oblast Ruska, ale samozřejmě tam už potom ten efekt by byl výrazně nižší.

Jan BUMBA, moderátor:
Uvádí klimatolog Jan Pretel. 18 hodin 57 a půl minuty, takové byly Ozvěny dne. Celý pořad je vám kdykoliv k dispozici na Internetu v MP3 na stránkách www.radiozurnal.cz v sekci Rádio na přání.