Ozvěny dne 28. 11. 2001

Příští rok nás čeká další plošné zdražení energií pro domácnosti

Příští rok nás čeká další plošné zdražení energií pro domácnosti. Energetický regulační úřad dnes upřesnil vývoj cen na příští rok. Cena elektřiny stoupne o desetinu, plyn podraží v průměru o 5 % a za teplo zaplatíme víc maximálně o 16 korun za gigajoul. Regulační úřad očekává, že půjde o poslední významné zdražení elektřiny. Naopak ceny plynu a tepla by se mohly v dalších letech i nadále zvedat. Pokračuje František Lutonský.

Cena elektřiny pro domácnosti bude pravděpodobně od roku 2003 stoupat maximálně o míru inflace. Horší to bude zřejmě s plynem a teplem. Ceny plynu se budou lišit podle regionů, přičemž nejméně se zdražení dotkne přeplynofikované jižní Moravy.

Blahoslav Němeček: Ty náklady, za které je to pořizováno v současné době, řekněme, v tom jihočeském a západočeském regionu, tak to samozřejmě jsou úplně rozdílné úrovně a to se potom promítá do těch cen.

Vysvětluje místopředseda Energetického regulačního úřadu Blahoslav Němeček. Stát bude navíc téměř bez možnosti do růstu cen zasáhnout.

Pavel Brychta: Ta cena toho zemního plynu je v současné době z výše než 90 % závislá na té dovozní ceně, kterou ani regulační úřad, ani Česká republika nemůže ovlivnit.

Potvrdil šéf regulačního úřadu Pavel Brychta. V případě, že stoupnou ceny paliv, dá se prý očekávat i zdražení tepla. V příštím roce lidé zaplatí víc maximálně o 16 korun za gigajoul.

Pavel Brychta: Těch 16 korun vyjadřuje v podstatě inflační nárůst a ta palivová složka tvoří polovinu, tedy 8 korun na gigajoul, a může být překročena pouze v případě, že náklady na nákup paliva překročí tuto částku.

Vláda se chce co nejdřív dohodnout s Rakouskem na řešení otázky JETE

Česká vláda se chce co nejdřív dohodnout s Rakouskem na konečném řešení otázky jaderné elektrárny Temelín. Ministři se kvůli tomu mimořádně sešli dnes ráno. Do ruky dostali kompromisní znění dokumentu, který by měl uzavřít takzvaný proces z Melku, tedy vyhodnocování bezpečnosti naší jaderné elektrárny a jejího dopadu na životní prostředí. Právě s tímto materiálem by pak odjel zítra předseda vlády Miloš Zeman do Bruselu na schůzku s rakouským kancléřem Wolfgangem Schüsselem a komisařem pro rozšíření Günterem Verheugenem. Ministři se sejdou znovu ještě dnes v osm hodin večer, aby schválili postup české strany na tomto summitu. Vicepremiér Pavel Rychetský doufá, že se podaří problém Temelín oběma stranám definitivně uzavřít. Nejlépe hned zítra, aby se předešlo hlavně politickým komplikacím u našich jižních sousedů.

Pavel Rychetský, místopředseda vlády ČR: Je to opravdu v zájmu České republiky, je od toho odvislé uzavření kapitoly energetika, ale je to důležité zejména skutečně pro to, aby se uzavřelo toto jednání dřív, než se rozpoutá eventuální ten pokus o referendum, protože to by v podstatě znemožnilo politickým a státním reprezentacím Rakouska jakékoli další jednání.

Zítřejší česko-rakouské setkání vyvolalo v Rakousku bouřlivou diskusi

Zítřejší česko-rakouské setkání v Bruselu vyvolalo už nyní v Rakousku bouřlivou diskusi. Odpůrci Temelína se rozhodli, že zítra večer uspořádají na hraničním přechodu Wullowitz další protestní akci. Nevylučují ani hodinovou blokádu hranic. Podrobnosti zjišťovala vídeňská zpravodajka Českého rozhlasu Marie Woodhamsová.

Mluvčí opozičních sociálních demokratů Ulisimová řekla, že vládní lidovci se divoce rozhodli uzavřít proces z Melku a tím kapitolu energetika. Glavišniková ze strany Zelených označila zítřejší krok rakouské vlády za planý kompromis. Ekologické organizace Global 2000 a Greenpeace tvrdí, že tajná diplomacie spolkové vlády je důvodem obávat se nejhoršího. Mluvčí hornorakouské platformy proti atomovému nebezpečí Josef Pühringer oznámil Českému rozhlasu, že se spolu s odpůrci atomu ze Salzburgu a Dolního Rakouska spontánně rozhodli uspořádat zítra večer protestní shromáždění na hraničním přechodu Wullowitz. Pokud budou mít signály, že představitelé Rakouska uzavírají s českou stranou dohodu, zablokují hranice.

Novela volebního zákona je připravena k závěrečnému hlasování ve sněmovně

Nové poslance bychom v příštích volbách měli volit ve dvou dnech a čtrnácti volebních obvodech. Vyplývá to z vládního návrhu novely zákona o volbách do parlamentu, který je připraven k závěrečnému hlasování v Poslanecké sněmovně. Zákonodárci dnes také podpořili zákon o vinohradnictví, který předpokládá zřízení vinařského fondu. Ten by získával a potom přerozděloval peníze na obnovu a co největší rozšíření vinic v naší zemi. Jednání poslanců sledují naši parlamentní zpravodajové Milada Richterová a Vladimír Hrubý.

Problémem volebního zákona je stále klauzule propustnosti do sněmovny pro koalice. Samostatná politická strana by měla získat 5 %, koalice dvou stran 10 %, trojkoalice 15 % a čtyřkoalice 20 % hlasů voličů. Logiku této podmínky vysvětloval Ivan Langer z ODS.

Ivan Langer, místopředseda ODS: Jedenkrát pět je pět, dvakrát pět je deset, třikrát pět je patnáct, čtyřikrát pět je dvacet.

Ivan Pilip z Unie svobody se ale ptá:

Ivan Pilip, poslanec za Unii svobody: Proč ten strop pro koalice končí právě u čtyř?

Sociální demokrat Zdeněk Koudelka však upřesnil, že zákon nijak neomezuje počet stran, které by uzavřely volební koalice, ale zároveň nepředpokládá, že by takovéto koalice vznikaly. K tomu Koudelka dodal:

Zdeněk Koudelka, poslanec za ČSSD: Ústavní soud uznal, že rovnost stran zůstává zachována a že tedy strana, která kandiduje samostatně, má mít stejné podmínky jako strany, které kandidují v rámci koalic.

Lidovci navrhují, aby se procenta klauzule propustnosti nenásobila počtem stran, ale aby se za každou další stranu přičítala dvě procenta. Jsou však ochotni přistoupit i ke kompromisu. V každém případě je nový volební zákon nutný, aby se volby do sněmovny mohly v příštím roce konat.

Ke konečnému hlasování je ve sněmovně připravena i vládní novela zákona o vinohradnictví a vinařství. Ta má umožnit vznik vinařského fondu na obnovu přestárlých vinic a případné rozšíření jejich ploch. Vinaři by měli do fondu přispívat korunou z litru vína a 350 korunami z hektaru vinic. Předlohu stále kritizují pravicoví poslanci. Podle Jiřího Papeže z ODS zřízení fondu nepomůže nejen malým, ale ani větším podnikatelům v oblasti vinařství.

Jiří Papež, poslanec za ODS: Protože ti už dneska mají takové prostředky, že pokud mají možnosti vinice obnovovat a budovat, tak to zvládnou ze svých vlastních finančních zdrojů a nepotřebují na to žádný stát a státní úředníky a státní fond, který by jim to dozoroval.

S tím ale nesouhlasí zpravodaj k vládní novele, poslanec ČSSD Ladislav Skopal. Podle něj zřízení fondu vinařům ve snaze obnovovat a rozšiřovat plochy vinic pomůže.

Ladislav Skopal, poslanec ČSSD: Může to pomoci v současném období na tři roky, protože pak už nebudou moci rozšiřovat vinohrady a zlepšovat svoji ekonomickou situaci.

O rozdělování peněz z vinařského fondu by měla rozhodovat rada, kterou má podle novely jmenovat ministr zemědělství. O konečné podobě normy budou zřejmě poslanci hlasovat příští týden.

Taliban prakticky ovládá už jen území na jihu Afghánistánu

Vůdce afghánského Talibanu mulla Muhammad Umar vyzval své stoupence, aby dobrovolně neopouštěli žádná území, která mají ještě pod kontrolou. Taliban teď v Afghánistánu ovládá prakticky už jen území na jihu Afghánistánu. Kromě své hlavní bašty Kandaháru brání své postavení ve Spin Boldaku u hranic s Pákistánem. I tam ale prý příslušníci Talibanu vyjednávají s místními kmenovými vůdci o kapitulaci. Americké letouny oblast znovu intenzivně bombardovaly. Severní aliance prý už úplně ovládla pevnost nedaleko Mazáre Šarífu, kde se v neděli vzbouřili zahraniční zajatci. V bojích údajně na 450 cizinců zahynulo. Americká CIA potvrdila, že při povstání zemřel i jeden její agent.

Na bojových liniích v severním Afghánistánu je momentálně klid

Na bojových liniích v severním Afghánistánu je momentálně klid. Pouze v Kunduzu, který nedávno přešel pod kontrolu Severní aliance, pátrají opoziční vojáci po příslušnících Talibanu, kteří se mohou ukrývat mezi místními obyvateli. Situaci sleduje přímo v oblasti spolupracovnice Radiožurnálu z agentury Epicentrum Petra Procházková.

V Kunduzu žije velký počet Paštunů, kteří mají k Talibům mnohem blíže než Tádžici, a proto se vojáci aliance obávají, že by se mohli Talibové skrývat u místních obyvatel. Většina příslušníků hnutí Taliban, kteří nepadli do zajetí, odešla do údolí Džordara v provincii Samanga. Podle velení aliance v Talukanu se i s těmito ozbrojenci vyjednává. Afghánští Talibové jsou ochotni se vzdát, zahraniční žoldáci zatím zbraně složit nechtějí a pravděpodobně se budou snažit dostat se na jih země směrem k městu Kandahár nebo do Pákistánu. Místní obyvatelé v Talukanu nám tvrdili, že část pákistánských žoldáků byla v posledních dvou dnech letadlem evakuována z Kunduzu do Pákistánu. Představitelé velení Severní aliance nám tuto zprávu jasně potvrdili a obvinili tak opět Pákistán z přímé spolupráce s Taliby.

OSN je pro co nejrychlejší ukončení mezinárodní konference o Afghánistánu

Organizace spojených národů je pro co nejrychlejší ukončení mezinárodní konference o Afghánistánu. Ta se koná v německém Bonnu a sleduje ji náš zpravodaj David Šťáhlavský.

Rychlost je podle OSN nyní nejdůležitější. Ještě před víkendem by se tak čtyři frakce zastoupené v Bonnu měly dohodnout na složení dočasné dvacetičlenné rady, jež bude řídit zemi do jara příštího roku. Tehdy by se měla sejít Loja Džirga, shromáždění kmenových náčelníků, aby jmenovala přechodnou vládu a vytvořila novou ústavu. Hlavním problémem budou zřejmě kvóty pro zástupce jednotlivých národností. Severní aliance už nyní kritizuje malé zastoupení Uzbeků ve prospěch Tádžiků a Paštunů. Zvláštní zmocněnec OSN Francesco Vedrel také proto varuje před přílišným optimismem. Rozpory mezi jednotlivými skupinami afghánské společnosti jsou příliš velké. Atmosféra na bonnské konferenci je přesto podle pozorovatelů dobrá.

V Teheránu byl zveřejněn návrh projektu na návrat afghánských uprchlíků do vlasti

V íránském hlavním městě Teheránu byl dnes zveřejněn návrh projektu na návrat téměř dvou a půl milionu afghánských uprchlíků do vlasti. Každý rok by se mělo do Afghánistánu vrátit 500 000 běženců. Přímo z Teheránu se hlásí zpravodaj Jaromír Janev.

Afghánští uprchlíci by se měli vracet na základě dobrovolnosti. S realizací plánu se má začít na jaře příštího roku. Návrh projektu zveřejnil zástupce ředitele cizineckého odboru íránského ministerstva vnitra Mohammed Reze Rostami. V posledních dnech se vrátilo do Afghánistánu nejméně 10 000 utečenců. Podle údajů íránského ministerstva vnitra se od března letošního roku vrátilo už přes 100 000 lidí. V důsledku bývalé vlády hnutí Taliban uprchlo do Íránu v minulých letech přes půl milionu lidí. Ostatní uprchlíci v Íránu přišli do země kvůli vojenské intervenci Sovětského svazu před více než dvaceti lety nebo v důsledku vnitroafghánských ozbrojených střetů před příchodem Talibanu k moci.

ČR uzavřela další kapitolu vstupních rozhovorů s EU

Česká republika uzavřela další kapitolu vstupních rozhovorů s Evropskou unií. Hlavní vyjednavač Pavel Telička dnes v Bruselu ukončil jednání o kapitole s názvem "Daně", a tím naskočilo skóre uzavřených oblastí na 22 ze třiceti. Z Bruselu se hlásí zpravodaj Českého rozhlasu Milan Fridrich.

Telička Českému rozhlasu řekl, že Evropská unie v kapitole "Daně" přijala většinu žádostí o přechodné období. Česko tak dostalo možnost postupně zvyšovat spotřební daň na cigarety a DPH u stavebních prací a dodávek tepla. Výrobci domácí slivovice se nemusejí obávat vyšší daně. Unie souhlasila s trvalou výjimkou na nižší zatížení. Telička tvrdí, že do konce roku je možné uzavřít jednání o dalších dvou kapitolách, justici a vnitru, a také o energetice. Jednání o energetice závisí na výsledku zítřejšího summitu premiéra Zemana a kancléře Schüssela v Bruselu, kde se má rozlousknout spor o Temelín. Telička věří, že se to podaří.

Pavel Telička, hlavní vyjednavač ČR pro vstup do EU: My chceme využít to okénko příležitosti a věříme, že ho chce využít i rakouská strana. Já si myslím, že toto selhání by bylo velmi, velmi nešťastné, takže já to interpretuji tak, že je vůle na obou stranách.

Městský soud v Praze nařídil ochrannou ústavní léčbu Petru Chobotovi

Městský soud v Praze nařídil ochrannou ústavní léčbu meditátorovi Petru Chobotovi. Letos v červnu pořádal v Praze 6 seanci, při které se tři desítky lidí přiotrávily čajem z peruánských bylin. Chobot poté strávil tři měsíce ve vazbě a byl obviněn z nedovoleného držení omamných a psychotropních látek a obecného ohrožení. Hrozilo mu až dvanáct let vězení. Vyšetřovatel ale v srpnu trestní stíhání Chobota zastavil kvůli jeho nepříčetnosti. Pokračuje Helena Šulcová.

Seance na Fakultě tělesné výchovy a sportu v Praze mohla skončit katastrofou. Lidé vypili čaj, který obsahoval jed skopolamin, a kolabovali. Petr Chobot přijal rozhodnutí o ústavní léčbě klidně. Trvá ale na tom, že nikomu nechtěl ublížit.

Petr Chobot: Možná, že jsem šílený v tom smyslu, že skutečně od doby svého dětství, kdy jsem prošel klinickou smrtí několikanásobnou, tak skutečně mohu říci v uvozovkách "trpím" jakýmisi vizemi s kosmickým obsahem a myslím si, že v tomto směru by bylo možné za šílence považovat Buddhu nebo Krista a další.

Meditátor je v bohnické léčebně už tři měsíce. Podle lékařů se jeho duševní stav zlepšuje. Zatím ale trvají na tom, že na svobodě by mohl být nebezpečný. S tím souhlasí také státní zástupce Martin Omelka.

Martin Omelka: S ohledem na to, za jaké jednání byl stíhán, k takovému jednání by v důsledku jeho choroby mohlo dojít i v budoucnosti, to se domnívám, že to bylo dosti nebezpečné jednání.

Rozhodnutí soudu je definitivní. Petr Chobot se stížnosti vzdal. Lékaři by časem mohli navrhnout jen ambulantní léčbu. Posoudit by ji ale musel znovu soud.

Bruntálský policejní ředitel Milan Navrátil nepůjde před soud

Bruntálský policejní ředitel Milan Navrátil nepůjde před soud. Rozhodl o tom okresní státní zástupce, podle kterého tento vysoký policejní důstojník nespáchal trestný čin. Vyšetřovatel Navrátila před časem obvinil ze zneužití pravomoci veřejného činitele, protože neinformoval Inspekci ministra vnitra o provinění bruntálského ředitele úřadu vyšetřování Zdeňka Ščerby. Ten se snažil z pozice své funkce zahladit přestupek svého známého, který řídil opilý a zastavila jej policejní hlídka. Od dnešního dne je proto Navrátil zpět ve své funkci. Více Andrea Čánová, Český rozhlas Ostrava.

Opavský státní zástupce František Psotka potvrdil, že celou věc už nyní musí řešit pouze severomoravský policejní ředitel.

František Psotka: To podezření jako se nepotvrdilo z trestného činu, proto bylo rozhodnuto, že se jedná o podezření z kázeňského provinění, ke kterému příslušen je ředitel nadřízený, přímý nadřízený pana Navrátila. A jakým způsobem on to projedná, to už je jeho věc.

Vyšetřovatel případu Rostislav Bučík však tímto postupem zklamán není.

Rostislav Bučík: Státní zástupce má !!NEROZUMÍM!! než vyšetřovatel a toto je běžný postup, to se stává jako. Jednu věc můžou dva různí lidé posuzovat jinak, jako, jo, ale každopádně se vlastně potvrdilo, že něco nesprávně učiněno bylo a postoupil to jako kázeňský přestupek. Jako já nemám důvod se nad tím pozastavovat.

O tom, jestli Milan Navrátil bude kázeňsky potrestán a jak, rozhodne severomoravský policejní ředitel do 60 dnů.

Unikátní výzdobu získalo sídlo veřejného ochránce práv v Brně

Unikátní výzdobu získalo sídlo veřejného ochránce práv v Brně. Chodby i kanceláře rekonstruované budovy z let reálného socialismu zdobí výtvarné práce dětí ze šestnácti zvláštních a speciálních škol z jižní Moravy. Kromě sochy Slepá spravedlnost, kterou dokončuje nevidomá dívka z ateliéru Štěpána Axmana, jde většinou o rozměrnější obrazy s pestrými barvami i náměty. Na důvody volby poněkud netradičních umělců se Ivan Holas z Českého rozhlasu Brno zeptal zástupkyně ombudsmana Anny Šabatové.

Anna Šabatová, zástupkyně ombudsmana: Na počátku byly určité rozpaky, jak ta budova je rozlehlá, nehostinná. Na druhé straně přemýšlení, co bude stát takovou budovu nějakým přijatelným výtvarným způsobem vyzdobit.

Cílem ale nebylo jen uspořit. Vždyť ombudsman Otakar Motejl dal školám na výtvarné potřeby ze zvláštního fondu 400 000 korun. Děti ztvárnily například své představy o spravedlnosti či lidských vlastnostech. Pro výtvarníka Miroslava Janíka bylo obtížné vybrat z téměř pěti set velmi kvalitních děl pouhou třetinu, která bude v budově instalována. Překvapila jej i reakce pracovníků úřadu.

Miroslav Janík: Kdyby bylo na mě, tak bych to doporučil všem úřadům, kde lítají paragrafy a úředníci v bílých košilkách. Mě to nadchlo, jak vnímali tyhlety obrázky.

Ozvěny z burzy

Na pražské burze cenných papírů dnes pokračoval výprodej českých akcií. Důvody shrnuje makléř společnosti Conseq Finance Petr Zajíc.

Petr Zajíc: Za tímto oslabením vidíme v první řadě snížení vah českých akcií v indexu Morgan Stanley, který bývá v portfoliu manažery užíván jako srovnání výkonnosti, ale také oslabování světových trhů a doznívající vybírání zisků po nárůstech v posledním měsíci. Pokles byl tažen především telekomunikačními tituly a Komerční bankou, na druhou stranu část svých včerejších ztrát umazaly akcie ČEZ a posílily také akcie tabákové společnosti Philip Morris.

Česká koruna dnes oslabovala, protože obchodníci se bojí zítřejšího rozhodnutí centrální banky. Očekává se totiž, že bude proti silné koruně intervenovat. Kurs klesl o 10 haléřů a dostal se na úroveň, na které před měsícem Česká národní banka proti silné měně zasáhla, tedy na 33 korun 28 haléřů za euro, což odpovídá 17 korunám 2 haléřům za marku. Vůči dolaru se kurs ustálil na výši 37 korun 62 haléřů.

K věci

Do závěrečného schvalování dnes Poslanecká sněmovna pustila novelu volebního zákona. Je pravděpodobné, že ještě před Vánocemi poslanci rozhodnou, zda od příštího roku budeme volit dva dny ve čtrnácti volebních obvodech. Co to dál přinese našemu politickému systému, o tom budou spolu v pořadu K věci hovořit Jaroslav Skalický a komentátor Radiožurnálu Petr Nováček.

Dobrý večer, pane Nováčku.

Petr Nováček: Dobrý večer.

Nejprve, v čem se tato vládní novela volebního zákona liší od původního znění, ve kterém Ústavní soud v lednu provedl zásadní škrty?

Petr Nováček: Zhruba řečeno, především se snížil počet krajů na polovic, tedy teď budeme volit ve čtrnácti volebních krajích, pokud ta novela bude schválena, to je jedna věc. Dále, jak už bylo řečeno, budeme volit opět ve dvou volebních dnech, podle té původní novely to mělo být jenom v jednom volebním dni, to je další věc, a pak tam půjde o přepočet hlasů na mandáty. Ta původní varianta, do níž zasáhl Ústavní soud, se měla týkat takzvaného upraveného Donta, koeficientu 1,42, jímž se přepočítávají hlasy na mandáty, a tímto způsobem by byly zvýhodněny ty úspěšné volební strany, které by dostaly hodně hlasů, a naopak proporčně méně by dostaly ty strany, které by dopadly hůře, zatímco nyní ta vládní novela, kterou právě projednává Poslanecká sněmovna, má takzvaný neutrální koeficient, který by neměl nikomu polepšit, ani pohoršit, ten dělitel je jedna, pak dvě a tak dále, prostě to by mělo být relativně daleko spravedlivější.

Jaké jsou nejvýznamnější pozměňovací návrhy, se kterými dnes poslanci ve sněmovně přišli?

Petr Nováček: Bylo jich několik, především z řad Unie svobody zazněl nápad týkající se takzvaných preferenčních hlasů, dosud je to tak, že chce-li kandidát na kandidátce poskočit dopředu, tak musí dostat alespoň 10 % z toho celkového počtu odevzdaných hlasů, zazněl tam návrh, že by stačilo sedm či případně tři procenta, pak tam několik návrhů přednesl poslanec Jan Kasal, ty se týkaly především takzvaného sčítacího kvóra, které by mělo platit pro koalice. Jeden ten návrh říkal, že by to v podstatě mělo být tak jako v minulých volbách, totiž jedna strana že by měla dostat minimálně 5 %, aby se dostala do sněmovny, dvě 7 %, tři 9 %, čtyři 11 % a každá další strana plus 2 % navíc. Sám Jan Kasal spíš doporučil svůj druhý návrh odstupňovaný 5 %, 9 %, 12 %, 14 %, to by mělo platit pro Čtyřkoalici, a po jednom procentu pro každou další stranu. Čeká se teď diskuse a ještě předtím, jak jsem se dověděl, snad dokonce nějaké jednání pod patronací místopředsedy vlády Rychetského, pod jehož gescí se ten návrh připravoval.

Stručně už jen, můžete odhadnout, jaký bude další osud volebního zákona? Bude nakonec přijat a včas?

Petr Nováček: No, záleží na tom, jestli se podaří dohodnout nějakou kompromisní verzi v Poslanecké sněmovně. Podle mého soudu se nakonec dohoda povede, musím zdůraznit, že volební zákon musí ve stejném znění schválit sněmovna a Senát. V Senátu má většinu Čtyřkoalice plus dva nezávislí senátoři. To by mohlo znamenat, že kdyby v Poslanecké sněmovně ODS a ČSSD trvaly na jakýchsi zvýrazněných většinových prvcích, v tomto případě na té Dontově metodě s tím indexem 1,42 plus na tom výrazně aditivním kvóru, na tom původním 5, 10, 15, 20 % pro koalice, to znamená 20 % pro Čtyřkoalici, pak by nebylo lze vyloučit, že senátoři nedají tomuto zákonu svůj hlas, a v tom případě by se ten proces zablokoval. Protože ovšem volební zákon musí být schválen nejdéle do února, aby se v červnu mohly konat volby, mám za to, že nikdo nebude riskovat, že na něj padne ódium, že blokuje volby, a že nakonec k dohodě dojde.

Hostem dnešního pořadu K věci byl komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček. Díky a na slyšenou.

Petr Nováček: Nashledanou.