Ozvěny dne 27. 10. 2004

José Barroso chce udělat změny v Evropské komisi

Obrat nabralo dnes politické drama, které se odehrává kolem schvalování nové Evropské komise. Ještě včera večer hrozilo, že komise vůbec poprvé v historii neprojde zejména kvůli událostem, které vyvolal kontroverzní italský katolický filozof Rocco Buttiglione svými výroky o homosexuálech a ženách. Designovaný předseda José Barroso nechtěl riskovat, a proto se na poslední chvíli rozhodl k zásadnímu kroku. Parlamentu oznámil, že nakonec udělá změny ve svém týmu. Europoslanci tak ukázali, že schvalování komise nemusí být pouhou formalitou. Ve Štrasburku dnešní dění sledovala naše zpravodajka Pavla Kvapilová.

Pavla Kvapilová: Ještě včera večer nechtěl Barroso dát Buttiglionemu jiné portfolio než justici a vnitro. Intenzivní noční a ranní konzultace a prostá matematika ho nakonec dovedly k tomu, že parlament požádal o odložení hlasování.

José Barroso: Potřebuju víc času na to, abych o tom promluvil se šéfy členských států a konzultoval to dál také s vámi, tak abychom získali silnou podporu pro novou komisi.

Pavla Kvapilová: Barroso je ochoten udělat změny na svém seznamu, vše ale musí v následujících týdnech probrat se členskými státy, které komisaře nominují. Rozhodnutí designovaného předsedy velmi potěšilo hlavně ty, kdo chtěli kvůli Buttiglionemu hlasovat proti. To platí například o Zelených, komunistech či socialistech. Posledně jmenovaný klub reprezentuje Richard Falbr.

Richard Falbr: Vítězství Evropského parlamentu, takže počítám, že Buttiglione pojede zpátky do Říma.

Pavla Kvapilová: Změny se ale zřejmě dotknou i dalších komisařů. O tom všem se ještě bude vyjednávat. Hlasování by se tak mělo odehrát zřejmě v polovině listopadu. Než se vše vyřeší, zůstane v úřadu stávající Prodiho komise. I přesto, že tu jsou některé praktické komplikace, říká Radiožurnálu její člen Günter Verheugen.

Günter Verheugen: Já jsem například jednomu dobrému příteli z komise nabídl u sebe doma pokoj pro hosty, protože už opustil svůj bruselský byt. Ale jsou tu technické snadno řešitelné problémy, povinnosti jsou jasné.

Jak na odklad hlasování o Evropské komisi reagovala Itálie, zjišťovala spolupracovnice Radiožurnálu v Římě Vědunka Lunardi.

Vědunka Lunardi: Dle italských médií premiér Silvio Berlusconi na schůzi vládní většiny ocenil měsíční odklad hlasování o komisi. Považuje to za to nejlepší řešení. Dle představitelů italské opozice současná Berlusconiho vláda dělá Itálii ostudu v zahraničí a pro Evropu je nepříjemným břemenem. Eventuální ochotu Buttiglioneho vzdát se křesla evropského komisaře by ocenila i značná část vládní koalice. Odklad hlasování v Evropském parlamentu o nové komisi dle většiny politických pozorovatelů znamená pro italskou politickou scénu týdny vyjednávání v zákulisí o tom, kdo bude navržen na místo italského zástupce.

Vláda chce odměnit podnikatele za nová pracovní místa

Až 250 tisíc korun dostanou od státu podnikatelé, kteří vytvoří nová pracovní místa v okresech s nejvyšší nezaměstnaností. Vládou schválený program počítá s tím, že na nejvyšší částku dosáhnou investoři, kteří dají práci zdravotně postiženým nebo dlouhodobě nezaměstnaným, dodává redaktor Aleš Heřmánek.

Aleš Heřmánek: Ministr práce Zdeněk Škromach netvrdí, že program okamžitě vyřeší nezaměstnanost v nejproblémovějších okresech, ale je to prý jedno z mnoha opatření, které ji pomůže postupně snížit.

Zdeněk Škromach: Důležité je, že tento program je zaměřen na investory, kteří vytvoří alespoň 10 pracovních míst, což je výrazný posun oproti letům minulým, kdy byli podporováni hlavně velcí investoři se stovkama pracovních míst. Tady je to zaměřeno na malé a střední podnikatele.

Aleš Heřmánek: Na státní podporu dosáhnou ti, kteří investují nejméně 5 milionů korun. Pokud svůj provoz postaví v okrese, kde nezaměstnanost přesahuje o polovinu celorepublikový průměr, dostanou od státu 200 tisíc korun na jedno nové pracovní místo. Jestliže dají práci zdravotně postiženému nebo dlouhodobě nezaměstnanému, stát přidá dalších 50 tisíc. Poloviční příspěvek se bude týkat investic v okresech, kde nezaměstnanost přesahuje nejméně o čtvrtinu průměr v celé republice. Program se podle ministra vyplatí.

Zdeněk Škromach: Chceme prostředky spíše investovat do zaměstnanosti, čili vyplácet lidem, kteří pracují, než kteří jsou doma na podporách.

Aleš Heřmánek: Z připravovaných projektů, jak dodal Škromach, se už prý rýsuje celkem asi 5000 nových pracovních míst.

Počet nařízených odposlechů v Česku v posledních letech výrazně roste

Počet nařízených odposlechů v Česku v posledních letech výrazně roste. V poměru k počtu registrovaných telefonních linek je však zhruba na stejné úrovni jako v dřívějších letech. Vyplývá to ze statistik, které dnes vydalo Policejní prezídium. Dění kolem odposlechů ale hýbe politickou scénou. Kvůli tomu si dokonce prezident Václav Klaus pozval včera na Hrad premiéra Stanislava Grosse. Schůzka ho ale neuspokojila. Nadále má i pochybnosti o osobě policejního prezidenta Jiřího Koláře. Prostřednictvím svého mluvčího Petra Hájka dnes Klaus vzkázal veřejnosti, že výhrady k práci šéfa policie, které včera sdělil premiérovi, myslel velmi vážně a nadále na nich trvá.

Petr Hájek: Zásadně odmítá bagatelizaci problému s praxí odposlechů tak, jak o nich hovoří premiér Stanislav Gross. Pana prezidenta se rovněž hluboce dotklo, že rozhodnutí o neodvolání policejního prezidenta mu premiér nesdělil osobně, ale až následně médiím několik minut po skončení tohoto setkání.

Gross v reakci na Klausovo prohlášení podotkl, že rozhodnutí prezidentovi oznámil telefonicky dříve než médiím. Pokládá proto dnešní vyjádření Hradu za snahu celou věc eskalovat.

Ministr vnitra nechá ve funkci policejního prezidenta

Ministr vnitra František Bublan cítí politický tlak namířený proti policii. Z tohoto důvodu také včera neodvolal policejního prezidenta Jiřího Koláře. Policejní sbor by to podle něj destabilizovalo.

František Bublan: Je vyvíjen tlak na nezávislé instituce, policii i třeba státní zástupce a soudce, aby v určitých kauzách byli možná trošku opatrnější, aby se třeba podřídili nějakému politickému tlaku. A to je podle mého soudu nepřípustné. Odvolání pana policejního prezidenta v tuto dobu vidím jako negativní krok, který by spíš tyto instituce oslabil, posílil by šedou ekonomickou zónu i organizovaný zločin.

Krátké informace

Vláda nepodpořila odklad zvýšení mezd pro policii, hasiče a celníky. S návrhem přišel předseda lidovců Miroslav Kalousek. Záměr bez ohledu na postoj kabinetu ještě posoudí sněmovna. Už jednou přitom poslanci stejný návrh nepodpořili.

České ekonomice se má letos i v příštím roce dařit. Centrální banka v nové prognóze zvýšila odhad růstu ekonomiky. Hrubý domácí produkt by měl letos stoupnout až o 4,3 procenta, v příštím roce dokonce až o 5,2 procenta.

Kontrolní vyšetření potvrdilo 15. případ BSE v Česku. Nakažená sedmiletá kráva je z družstva Lubná u Poličky na Svitavsku. Počet zvířat, které bude nutné utratit a vyšetřit, zřejmě nepřesáhne 45 kusů. Podrobněji se tématu budeme věnovat v pořadu Stalo se dnes po 21. hodině.

Reakce po hlasování o vyklizení židovských osad z pásma Gazy

Izraelský premiér Ariel Šaron se nenechá dotlačit k referendu o svém plánu na vyklizení židovských osad z pásma Gazy a čtyř osad ze západního břehu Jordánu. Uvedl to v reakci na hrozbu čtyř svých ministrů. Ti prohlásili, že pokud nebude všeobecné hlasování, podají demisi. Podrobnosti zjišťoval zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě Jaromír Janev.

Jaromír Janev: V čele čtyř ministrů, kteří hrozí demisí, stojí bývalý premiér a současný ministr financí Benjamin Netanjahu ze Šaronova vlastního pravicového bloku Likud. Ariel Šaron uvedl, že je odhodlán svůj plán uskutečnit. Zákon včera schválil izraelský parlament Knesset většinou 67 ze 120 hlasů. Někteří analytici v izraelském rozhlase uvedli, že v případě referenda by plán Ariela Šarona velmi pravděpodobně prošel, protože jej podporuje minimálně dvoutřetinová většina Izraelců. Jeho uskutečnění by se ale zřejmě protáhlo nebo odložilo a navíc by v předreferendové kampani hrozilo další vyhrocení už tak velmi citlivé atmosféry v zemi.

Britští vojáci se přesunují z Basry k Bagdádu

Víc než 800 britských vojáků se přesunuje z jihoirácké Basry k Bagdádu. O pomoc u Bagdádu požádala Londýn americká armáda, aby se mohla víc soustředit na boj proti vzbouřeneckým baštám především v sunnitské Fallúdži. Další informace má londýnský spolupracovník Radiožurnálu Milan Kocourek.

Milan Kocourek: Britský útvar, který se přesunuje na sever, je 1. skotský prapor zvaný Black Watch - Černá stráž, s pomocnými jednotkami. Postupují do oblasti u Bagdádu zvané trojúhelník smrti. Britští kritici této akce namítají, že jde o politický tah před americkými prezidentskými volbami. Podle zpravodaje BBC, který cestuje s útvarem, se britská taktika v Iráku liší od americké. Panuje podezření, že američtí vojáci jsou příliš agresivní. Zatímco Američané nosí helmy a velké černé brýle, jejich britské protějšky dávají přednost baretům a snaží se vystupovat přátelsky.

Památník obětem terorismu na místo beslanské školy

Kvůli teroristickému útoku v Beslanu, při kterém zemřelo na 330 lidí, padla další obvinění. Celkem tři policisté ze Severní Osetije a Ingušska uslyšeli obvinění z nedbalosti vedoucí ke smrti dvou a více lidí. Očekává se, že podobný verdikt postihne také dva vysoce postavené muže z ministerstev vnitra obou republik. Mezitím se také rozhodlo, že ruiny školy v Beslanu, kde se tragédie odehrála, budou tento týden rozebrány. Ve škole natáčel zpravodaj Českého rozhlasu Petr Vavrouška.

Petr Vavrouška: Do budovy školy číslo 1 v Beslanu chodí denně desítky lidí, kteří tady přišli o své blízké, jako například Batras Calagov.

Batras Calagov: Chodím sem každý den poplakat si v prvním patře, kde zabili mého bráchu. Tam jsem napsal na zeď, Timure, my na tebe nikdy nezapomeneme.

Petr Vavrouška: Říká se slzami v očích jeden z pozůstalých. Školou se prochází lidé a každý myslí na ty, pro které byl začátek září osudným. Třeba jako paní Alina.

Projev paní Aliny: Osm mých vnuků šlo 1. září, ten nešťastný den, do školy a vrátili se jenom dva. Z osmi jenom dva.

Petr Vavrouška: Říká babička. Devítiletý Borik Kozaděv, který přežil obsazení školy, se k ní vrací každý den.

Borik Kozaděv: Táhne mě to sem, protože mně tady umřel brácha. Chodím tady za ním.

Petr Vavrouška: Dodává devítiletý kluk. Školu zbourají za pár dnů a na místě postaví památník obětem terorismu.

Vražda v podzemí

Severomoravští policisté řeší vraždu v podzemí. V noci na dnešek objevili horníci na Dole 9. květen ve Stonavě na Karvinsku těla dvou mrtvých kolegů. Jeden z horníků měl podřezaný krk a druhý se oběsil. Lékaři dnes provedli soudní pitvu zemřelých. Bližší informace má redaktorka Andrea Čánová.

Andrea Čánová: Doslova hrůzný pohled zažili horníci z Dolu 9. květen. Přímo v důlní chodbě mezi 8. a 9. patrem pod zemí objevili mrtvá těla svých dvou kolegů. Už od začátku bylo jasné, že nejde o pracovní úraz či jiné neštěstí. Tento případ má kriminální podtext. Dnes odpoledne to potvrdila i severomoravská policejní mluvčí Dagmar Bednarčíková.

Dagmar Bednarčíková: Podle předběžných výsledků pitvy a dalších zjištěných důkazů se potvrzuje verze o spáchání trestného činu vraždy a následné sebevraždy. Jako motiv tohoto činu se jeví vzájemné vztahy na pracovišti. Policisté na případu dále intenzivně pracují a zjišťují další okolnosti tohoto neobvyklého případu.

Andrea Čánová: Šéf Obvodního báňského úřadu v Ostravě Tomáš Šmolka přiznává, že s vraždou přímo v šachtě se ještě nesetkal. Dodal, že jeho lidé případ nešetří, vše má v rukou policie.

Tomáš Šmolka: Sfárala tam policie, celá ta mordparta s našimi pracovníky, kteří zajišťují, aby tam mohli prostě používat ty specielní náčiní, ty kamery a takhle, tak, jak normálně ohledání místa činu.

Andrea Čánová: Letos už v podzemí Ostravsko-karvinských dolů zemřelo 15 lidí.

Mladistvý vrah skončí v psychiatrické léčebně

Chlapec, který v pondělí zavraždil svého spolužáka ze Základní školy v Hanušovicích, skončí zřejmě v psychiatrické léčebně. Návrh na toto předběžné opatření podal Odbor sociálních věcí v Šumperku. Konečné slovo má šumperský soud. Ten by měl rozhodnout podle svého předsedy Petra Vošického do 24 hodin.

Petr Vošický: Okresní soud v Šumperku obdržel dnes odpoledne příslušný návrh na vydání předběžného opatření. V současné době je zpracováváno příslušné rozhodnutí. Pokud se tážete na to, zda lze se odvolat do takovéhoto rozhodnutí, jistěže ano, ovšem odvolání nemá odkladný účinek. Jinak soud podle zákona musí rozhodnout o takovémto návrhu na vydání předběžného opatření bezodkladně, nejdéle do 24 hodin.

Hasiči likvidovali nalezenou rtuť

Nádoby naplněné s největší pravděpodobností rtutí likvidovali hasiči v Českém Těšíně. Tekutina podle mluvčí severomoravské policie z plastových nádob neunikla a nekontaminovala okolí. Na 16 plastových zhruba 3/4litrových nádob upozornila strážníky náhodná kolemjdoucí. Přesný obsah nádob určí experti. Kriminalisté teď pátrají po majiteli lahví nebo člověku, který rtuť vyhodil. Podezřívají ho z ohrožení životního prostředí.

V noci dojde k zatmění Měsíce

Zatmění Měsíce, které nás dnes v noci čeká, bude tmavší než posledně. V atmosféře zeměkoule je totiž víc prachu, a tak budou mít sluneční paprsky více práce prorazit si jimi cestu až k povrchu Měsíce. Co nás čeká, o tom ví redaktor Marek Janáč.

Marek Janáč: Atmosféra je zaprášená především kouřem z americké sopky Saint Helen, která vyvrhuje tuny popela. Vědci tedy nikdy netuší, co je na obloze čeká, vysvětluje astronom Pavel Gabzdyl z brněnské Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka.

Pavel Gabzdyl: Například roku 1991, kdy explodovala filipínská sopka Pinatubo, tak tehdy asi 2 nebo 3 roky po té explozi byly ty úplná zatmění Měsíce tak tmavá, že pokud nastala ta úplná fáze, tak lidé nemohli najít ten Měsíc vůbec na obloze.

Marek Janáč: Podle Pavla Gabzdyla by bylo zatmění Měsíce úchvatné, hlavně kdybychom mohli stát na jeho povrchu.

Pavel Gabzdyl: V momentě, kdy dojde k té maximální fázi, tak se kolem té Země objeví takový červený kotouček, takový červený prstýnek.

Marek Janáč: Kdysi bylo pozorování zakřiveného stínu Země šinoucího se po měsíčním povrchu prvním důkazem, že je Země kulatá. Dnes navíc mohou vědci díky zatmění Měsíce odečíst, jaký je stav ozónové vrstvy zeměkoule.