Ozvěny dne 12. května 2010

Přehled zpráv

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
A začínají Ozvěny dne.

Jan BUMBA, moderátor:
Rada Ústavu pro studium totalitních režimů odvolala ředitele Jiřího Pernese, prozatím ho zastoupí Zdeněk Hazdra.

osoba:
Já nemám důvod nepokračovat v tom kurzu, který on nastavil, striktně držet jeho apolitičnost.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Spor obhájců s předsedou Senátu provází proces s vítkovskými žháři. Nejednotní jsou i sami obžalovaní.

redaktorka:
Už druhý den procesu je jasné, že obžalovaní shazují vinu jeden na druhého.

Jan BUMBA, moderátor:
Česko nesplňuje podmínky k přijetí eura na zavedení společné měny je připraveno zatím jen Estonsko.

osoba:
/Nesrozumitelné nepřeloženo/.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
A počasí, bude oblačno až zataženo, místy přeháňky, teploty do 18 stupňů.

Jan BUMBA, moderátor:
U mikrofonu jsou Tereza Tomášková a Jan Bumba.

Rada Ústavu pro studium totalitních režimů odvolala ředitele Jiřího Pernese

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Přejeme dobrý večer. Ani dva měsíce nevydržel v čele Ústavu pro studium totalitních režimů Jiří Pernes. Nástupce Pavla Žáčka dnes nečekaně odvolala rada ústavu. Prozatím ho nahradí sedmadvacetiletý Zdeněk Hazdra. Jednání rady přímo na místě sleduje náš reportér Zbyněk Zikmund. Zbyňku, co bylo důvodem Pernesova pádu?

Zbyněk ZIKMUND:
Dobrý večer. Radní odvolali Jiřího Pernese oficiálně z jednoho důvodu, a sice, že řádně necitoval ve své vědecké práci diplomovou práci z roku 1958. Sám Pernes dnes po svém odvolání přiznal, že s diplomovou prací pracoval, ale také, že ji řádně citoval. Takže s tím, bere to jako zástupný důvod svého odvolání. Tím členem rady Ústavu pro studium totalitních režimů, který o odvolání Pernese rozhodl, byl děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michal Stehlík. Prozatímním ředitelem ústavu rada dnes zvolila Zdeňka Hazdru, jak už bylo řečeno, a na jednání rady za 14 dnů by měli být nastaveny parametry nového výběrového řízení, ze kterého vzejde nový ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů. Zbyněk Zikmund, Radiožurnál.

Pouhé dvě hodiny trvalo dnešní soudní přelíčení v kauze Vítkov

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Pouhé dvě hodiny trvalo dnešní soudní přelíčení v kauze Vítkov. Obhájci se dostali do sporu s předsedou senátu. Tvrdí, že postupuje nezákonně. Napětí je i mezi čtveřicí pravicových radikálů, shazují vinu jeden na druhého a obviňují se ze lží.

Andrea ČÁNOVÁ:
Jaromír Lukeš, označovaný za strůjce žhářského útoku, stále odmítá vypovídat. Dnes poprvé ale mohla veřejnost tohoto muže alespoň krátce slyšet. Do jednací síně vešel v tričku s nápisem "1907". Soudce se zajímal, co letopočet znamená. Mnoho pravicových extrémistů totiž rafinovaně skrývá za čísly různé neonacistické symboly. Diskuse skončila tak, že otázky nakonec kladl Lukeš soudci.

soudce:
Co znamená to 1907?

Jaromír LUKEŠ:
Prosím?

soudce:
Co znamená to 1907?

Jaromír LUKEŠ:
Založení opavského klubu.

soudce:
Prosím.

Jaromír LUKEŠ:
Založení opavského fotbalového klubu. Ještě nějaké otázky?

soudce:
Ne.

Andrea ČÁNOVÁ:
A právě Lukešův obhájce Pavel Pěnkava kritizuje vedení procesu.

Pavel PĚNKAVA, obhájce:
Jsme i toho názoru, že je to skutečně v rozporu s trestním řádem. Ve svém důsledku ten jeho postup k tomuto pošlapávání práva obhajoby vede.

Andrea ČÁNOVÁ:
Dva z obžalovaných už přiznali, že sympatizují s Dělnickou stranou. Pro Radiožurnál Andrea Čánová, Ostrava.

Vyšší podíl biosložky v pohonných hmotách se nelíbí prezidentovi Václavu Klausovi

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Vyšší podíl biosložky v pohonných hmotách se nelíbí prezidentovi Václavu Klausovi. Příslušný zákon vrátil Poslanecké sněmovně. Podle normy by se od letošního června mělo do benzinu přimíchávat 4,1 procenta biopaliv a do nafty 6 procent. O zákonu teď dolní komora musí hlasovat znovu.

Veronika MALÁ:
Dopady přimíchávání biosložky do paliv nebyly podle prezidenta seriózně zhodnoceny. Otázkou je, jaký je vliv biopaliv na zdraví člověka nebo přírodu. Takové jsou některé argumenty, se kterými vrátil prezident Václav Klaus zákon sněmovně.

Ondřej LIŠKA, předseda Strany zelených:
O tom, že přimíchávání té složky biopaliv do pohonných hmot je cesta správná, to je prokázáno.

Veronika MALÁ:
Říká předseda zelených Ondřej Liška. Podle něj by se proto měla sněmovna se zákonem vypořádat ještě do voleb. Totéž bude doporučovat poslancům ČSSD, stranický expert na životní prostředí Petr Petržílek.

Petr PETRŽÍLEK, stranický expert na životní prostředí:
Pro náš klub zpravidla připravuji stanoviska, to stanovisko bude pozitivní, stejně jako bylo v průběhu projednávání.

Veronika MALÁ:
S hlasováním o zákonu by naopak nespěchal místopředseda ODS Petr Gandalovič. Biopalivy by se podle něj měla spíš zabývat až nová sněmovna.

Petr GANDALOVIČ, místopředseda strany /ODS/:
Já si nemyslím, že legislativní norma tohoto druhu by musela nutně být nějak časově náročná, sněmovna by se k němu mohla vrátit v příštím volebním období.

Veronika MALÁ:
Pokud se bude ve sněmovně hlasovat ještě do voleb, k přehlasování prezidenta bude ve sněmovně nutných minimálně 101 hlasů. Veronika Malá, Radiožurnál.

Volby ve Středočeském kraji by vyhrála ČSSD

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
V preferencích obyvatel Středočeského kraje vede podle bleskového průzkumu STEM a SCaC pro Český rozhlas sociální demokracie těsně před ODS. ČSSD přisuzuje volební model 24,5 procenta hlasů. Druhé ODS 23. Další strany, které by hranici 5 procent překročily, mají jen mírný odstup.

Václava VAŘEKOVÁ:
Za ČSSD a ODS následuje s 15,5 procenty TOP 09. 13 procent by podle volebního modelu SCaC a STEM mohly ve středních Čechách získat Věci veřejné. A 11 procent komunisti.

Jana HAMANNOVÁ, vedoucí výzkumu SCaC:
Je patrné, že prostě ten zisk pravicových stran ve Středočeském kraji je relativně velký, když bychom sečetli zisky ODS a TOP 09, tak se v podstatě dostaneme na stejné číslo, které získala ODS v roce 2006, to znamená, 39 procent.

Václava VAŘEKOVÁ:
Říká vedoucí výzkumu SCaC Jana Hamannová. Strana zelených, Zemanovci i lidovci se drží kolem 3 procent. K urnám se ve středních Čechách chystá přijít 80 procent voličů. V uplynulých volbách do sněmovny v kraji zvítězila ODS s 39 procenty, druhá ČSSD získala o víc než 8 procent méně. Středočeský kraj vyslal do sněmovny 23 poslanců, 10 za ODS, 8 za ČSSD, 3 komunisty, jednoho lidovce a jednoho za Stranu zelených. Průzkum prováděly agentury SCaC a STEM 10. a 11. května, a to formou rozhovorů na reprezentativním vzorku 1406 obyvatel Středočeského kraje. Václava Vařeková, Radiožurnál.

Česko v dohledné době nerozšíří skupinu zemí platících eurem

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Česko v dohledné době nerozšíří skupinu zemí platících eurem. Vyplývá to ze zprávy Evropské komise, která posuzovala připravenost 9 uchazečů o členství v eurozóně. Na přijetí eura může pomýšlet jen jeden z těchto států.

Pavel NOVÁK:
"Dnes je jasné, že Estonsko plní všechny podmínky a mělo by se připojit k eurozóně 1. ledna 2011." Prohlásil předseda Evropské komise José Barroso. Ostatních 8 zemí nesplňuje některá z maastrichtských kritérií. V případě Česka je to příliš vysoký rozpočtový deficit. Letošních 5,7 procenta HDP je víc než požadovaná 3 procenta. Neplníme také podmínku držení pevného směnného kurzu vůči euru. Dá se předpokládat, že eurozóna bude při přijímání dalších členů opatrnější. Krizi způsobenou řeckou neukázněností musí naléhavě řešit. Jednou z myšlenek, kterou Evropská komise představila, je předběžné posuzování národních rozpočtů celou Unií před jejich schválením v jednotlivých zemí. Pavel Novák, Český rozhlas, Brusel.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
A o tomhle návrhu budeme mluvit podrobněji v publicistické části Ozvěn dne.

Cameron s Cleggem společně představili britskou koalici

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Nová britská vláda zveřejnila koaliční dohodu. Bude základem spolupráce mezi konzervativci a liberálními demokraty. Mezitím pokračovalo jmenování členů koaliční vlády, kteří jeden po druhém přicházeli od premiéra sídla v Downing Street. Odpoledne premiér David Cameron a vicepremiér Nick Clegg poprvé společně vystoupili před novináři. Deklarovali pevné odhodlání postupovat jednotně, aby Británii poskytly silné vůdcovství nezbytné pro řešení závažných ekonomických a politických problémů.

Milan KOCOUREK:
Jedna z prvních otázek novinářů se týkala trvanlivosti jejich koalice. Cameron a Clegg dali najevo přesvědčení, že koalice vydrží celých 5 let, což je jejich záměr. První odezvy jsou pozitivní, tu a tam humorné. Jeden z novinářů v televizi shrnul svůj dojem slovy, že mu skvěle naaranžovaná tiskovka připadala jako svatba homosexuálního páru v Kalifornii. Bývalý konzervativní vicepremiér lord Hezeltine popřál nové vládě vše dobré a řekl, že opravdové problémy přijdou až vláda začne rozhodovat. Milan Kocourek, Spojené království.

Při havárii letadla v libyjském Tripolisu zahynuly desítky Evropanů

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Při havárii letadla v libyjském Tripolisu zahynuly desítky Evropanů. Celkově byli na palubě 104 lidé. Zachránil se jen malý chlapec z Nizozemska. Většina obětí jsou právě jeho krajané. Úřady v Amsterodamu oznámily, že zahynulo 61 členů nizozemské turistické výpravy. Příčiny havárie airbusu na lince z Jihoafrické republiky stále nejsou jasné.

Břetislav TUREČEK:
Pouze 11 pasažérů letělo z Johannesburgu do Tripolisu. Ti také patřili spolu s jedenáctičlennou posádkou ke 22 Libyjcům, kteří při zkáze airbusu přišli o život. Naopak 82 lidí mělo z Libye pokračovat dál do Evropy, ať už do Bruselu, Paříže, Londýna nebo Düsseldorfu. Havarované letadlo patřilo libyjské společnosti Afriqiyah. Evropské úřady pro bezpečnost leteckého provozu oznámily, že její stroje procházely při cestách do Evropy pravidelnými kontrolami a nebyly odhaleny žádné problémy. Výjimkou nebyl ani osudný airbus, který byl navíc v provozu pouhých 8 měsíců. Břetislav Tureček, Český rozhlas, Blízký východ.

63. ročník mezinárodního filmového festivalu v Cannes

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Filmoví fanoušci, kteří obléhají hlavní filmový sál ve francouzském Cannes, budou mít za chvíli jasno. Chtějí hlavně vědět, která herecká či režisérská hvězda přijede na zahájení 63. ročníku mezinárodního filmového festivalu.

Jan POKORNÝ:
Už se asi dozvěděli, že to nebude režisér Ridley Scott. Prý kvůli pochroumanému koleni. Úvodní nesoutěžní snímek Robin Hood s Russelle Crowem v hlavní roli, promítnou v Cannes bez režiséra. O Zlatou palmu usiluje letos 19 filmů. Zajímavé počiny, které budí diskusi ještě před počátkem festivalu, jsou i v mimo soutěžní části. Organizátoři přehlídky chtějí kromě jiného také vědět, jestli vydrží počasí. Letošní svátek filmů na azurovém pobřeží už v minulých dnech narušilo neklidné moře. Vysoké vlny poničily tamní pláže. Pořadatelé s obavami sledují zprávy o pohybu mraku popela z islandské sopky. Ten by totiž mohl způsobit, že na avizované hvězdy by v Cannes čekali marně. Jan Pokorný, Český rozhlas, Francie.

Začíná festival Pražské jaro

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Začíná festival Pražské jaro. Letos je to už 65. ročník. Připomene mimo jiné i výročí dvou slavných skladatelů Bohuslava Martinů a Gustava Mahlera. Jak dodává dramaturg Pražského jara Antonín Matzner, slavnostní zahájení je večer v Obecním domě v Praze.

Antonín MATZNER, dramaturg Pražského jara:
Otvírací koncert patří tradičně, jak celých těch 64. ročníků před tím Smetanově Mé vlasti, tentokráte zazní provedení pražské komorní filharmonie a jejího současného mladého šéfdirigenta Jakuba Hrůši, který patří k těm, do kterých česká hudební obec vkládá velké naděje a myslím si, že oprávněně.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A témata následujících minut? Proč byl po tak krátké době ve funkci odvolán ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Jiří Pernes. A měla by rozpočty jednotlivých zemí kontrolovat ještě před jejich schválením Evropská komise?

Odvolání Jiřího Pernese

Jan BUMBA, moderátor:
Dosti vyhrocenou diskusi vyvolalo před měsícem a půl rozhodnutí rady Ústavu pro studium totalitních režimů jmenovat do jeho čela historika Jiřího Pernese. Mimo jiné vzhledem k některým momentům v Pernesově minulosti. Dnes odpoledne jsme se dozvěděli, že radní ředitele z funkce odvolali. Na schůzi, kde se probírala nová obvinění proti šéfovi ústavu, totiž, že se před lety dopustil plagiátorství, údajně do své knihy o historii Lidových novin zahrnul bez odkazu rozsáhlé části jedné diplomové práce. Ve spojení jsme nyní s členem ústavní rady Petruškou Šustrovou. Dobrý den.

Petruška ŠUSTROVÁ, členka rady Ústavu pro studium totalitních režimů:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
To údajné plagiátorství, to byl ten jediný důvod, proč byl pan Pernes odvolán?

Petruška ŠUSTROVÁ, členka rady Ústavu pro studium totalitních režimů:
No, jestli jsem tomu správně rozuměla, tak ti členové rady, kteří se přiklonili k odvolání Jiřího Pernese, tak se zabývali především vlastně skoro pouze tím údajným plagiátem.

Jan BUMBA, moderátor:
Když říkáte, pokud jste tomu dobře rozuměla, znamená to, že sama přesně neznáte ty důvody?

Petruška ŠUSTROVÁ, členka rady Ústavu pro studium totalitních režimů:
Já jsem chápala, že pan docent Stehlík má problém a mně to jako problém nepřipadalo a jestli ta ... členové rady, kteří nakonec pana docenta odvolali, tak spolu mluvili třeba mimo tu radu, tak to nevím.

Jan BUMBA, moderátor:
Pokud máme správné informace, tak poměr hlasů byl nejtěsnější čtyři ku třem pro odvolání. Můžete přiblížit, jaká atmosféra provázela to dnešní jednání rady?

Petruška ŠUSTROVÁ, členka rady Ústavu pro studium totalitních režimů:
No, padaly tam názory velmi protikladné. Jeden z členů rady prohlásil, že nepovažuje takovou knihu za plagiát, já jí také nepovažuji za plagiát, protože to není odborná vědecká práce, ale popolarizační příručka a pravda je, že kdyby se vzaly populárně historické knihy z té doby, tedy ze začátku 90. let, tak by se asi podobných situací našlo víc, tehdy nebyli ti nakladatelé na takové věci tak citliví.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte tedy, že to je spíš nějaká záminka pro odvolání pana Pernese, tento poslední případ údajného plagiátorství?

Petruška ŠUSTROVÁ, členka rady Ústavu pro studium totalitních režimů:
Já si nemyslím, že by to pro docenta Stehlíka byla záminka a ti další tři členové rady, kteří zvedli ruku pro odvolání Jiřího Pernese, tak od prvopočátku, od zvolení se celkem nijak netajili tím, že budou hledat jaksi každou příležitost, jak tu volbu zmařit.

Jan BUMBA, moderátor:
Vy jste pane Pernese hájila od samého začátku, jaký z toho teď máte pocit, když nakonec tedy v radě převážili ti, kdo požadovali odvolání ředitele Pernese?

Petruška ŠUSTROVÁ, členka rady Ústavu pro studium totalitních režimů:
Pocit, no, jaký z toho můžu mít pocit, že jsem prohrála hlasování, to není ani poprvé, ani naposledy v mém životě, samozřejmě my je lidsky pana Pernese velmi líto, protože byl vystaven obrovskému mediálnímu tlaku, skoro bych řekla štvanici. A výsledek je takový, jaký je. Nicméně doufám, že, že ten nový ředitel bude pokračovat v tom, co, s čím Jiří Pernes vyhrál ty volby, to znamená, v takové větší, větší odbornosti ústavou, jeho menším zapojování se do nějakých politických afér. A ve sbližování s akademickým prostředím a s různými ústavy, které mají podobné zaměření, jako Ústav pro studium totalitních režimů. Takže mně se to jeví celkem z hlediska té instituce jako možné řešení. Myslím si, že odvolávat po tak krátké době ředitele je, je pro pověst toho ústavu nedobré, a to jsem také na radě řekla.

Jan BUMBA, moderátor:
Byl to, myslíte hlavně takový ten mediální tlak, nepřipouštíte, že kolem pana Pernese se skutečně vznáší opravdu velké množství otázek?

Petruška ŠUSTROVÁ, členka rady Ústavu pro studium totalitních režimů:
No, vznáší se, protože je vznášejí novináři, já nevím, tady, víte, všimněte si, že třeba se studiem VUML, nebo jestli se to vůbec dá nazvat studiem, s docházkou na VUML, tady za 20 let nebyla jediná aféra, že, že vůbec netušíme, kolik lidí vlastně tohle to studium nebo pseudostudium absolvovalo, a že to vlastně do té doby, než se vynořil Jiří Pernes, vlastně nikoho nezajímal, já myslím, že to jsou všechno takové zástupné problémy.

Jan BUMBA, moderátor:
Můžete, prosím, ještě ve stručnosti naznačit, jak to bude dál, jak se bude vybírat nový ředitel?

Petruška ŠUSTROVÁ, členka rady Ústavu pro studium totalitních režimů:
No, rada konstatovala, že vyhlásí výběrové řízení, nevím, jestli to bude tak jednoduché, určitě to nebude během týdne, nebo týdnů, bude to prostě chvíli trvat a měl by být samozřejmě nový ředitel zvolen normálním řádným výběrovým řízení.

Jan BUMBA, moderátor:
Děkujeme za rozhovor, Petruška Šustrová, členka rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Na shledanou.

Petruška ŠUSTROVÁ, členka rady Ústavu pro studium totalitních režimů:
Na shledanou.

Měla by rozpočty jednotlivých zemí kontrolovat ještě před jejich schválením Evropská komise?

Jan BUMBA, moderátor:
Pokud stoupenci evropské integrace chtěli nabídnout euroskeptikům nějakou opravdu ostrou munici pro výpady proti užší spolupráci v rámci Unie, nemohli si vybrat lépe. Evropská komise navrhla, aby státní rozpočty všech členských zemí posuzovala Evropská unie ještě před jejich schválením v národních parlamentech. Rozpočtová politika přitom je věcí, kterou střeží i ty země, které jsou k Evropě celkem vstřícné. Zpravodajem Českého rozhlasu v Bruselu je Pavel Novák. Dobrý den.

Pavel NOVÁK:
Pěkný večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak si komise to posuzování národních rozpočtů představuje?

Pavel NOVÁK:
No, Evropská komise nazvala ten plán evropský semestr, to znamená, že vždy v prvním pololetí roku by členské země poslaly do Bruselu nějaký svůj rozpočtový rámec. Evropská komise by ji zanalyzovala, předala Radě ministrů a ta by potom doporučovala členským zemím nějaká vodítka pro úpravy těch rozpočtů. Tak se mají tady všichni dozvědět o tom, co vlastně chystají v tom příštím následujícím roce, zjistit, jestli je třeba nějaký výrazně deficitní rozpočet jedné země neohrozí ty ostatní státy. Má to být podle interpretace Evropské komise výhoda pro národní parlamenty, že budou vědět o záměrech ostatních ještě v době, kdy vlastně ty národní rozpočty tvoří. Nemá to znamenat nějaké předběžné schvalování, tedy že by až po schválení Bruselu to mohly schválit národní parlamenty, ale účelem je seznámit se s tím, co kdo zamýšlí, jestli bude hospodařit se schodkem nebo ne. Má to být nějaký nástroj prevence, protože třeba kdyby se pravda o stavu řeckého rozpočtu věděla dříve, tak vůbec nemuselo euro procházet teď největší krizí od svého vzniku.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak se k tomu zatím staví jednotlivé státy Unie?

Pavel NOVÁK:
Zatím je tu reakce jenom z několika zemí a odpor těch už některých z nich se snažil už předem mírnit eurokomisař pro hospodářské záležitosti Oli Rehn, protože připomněl, že se musí státy rozhodnout, jestli chtějí naplnit všechna tři písmena té ekonomické a měnové unie, tu měnovou už máme, ta funguje, ale ta hospodářská, ekonomická ne tak úplně, některé země tu myšlenku přivítaly, třeba Slovensko nemá s předběžným posuzováním rozpočtu problém. Francouzská ministryně financí Christine Lagardeová prohlásila, že Francie je připravena o této myšlence s Evropskou komisí debatovat, že by to mohlo být prospěšné seznámit se s rozpočty ostatních. Ostrá reakce ovšem přišla ze Švédska, tamní premiér Fredrik Reinfeldt se divil, proč by se měly dopředu posuzovat rozpočty těch zemí, které mají dobrou rozpočtovou politiku, ať se kontrolují jen rozpočty těch s deficity. Proti se asi postaví i Velká Británie, která si tradičně stráží svojí fiskální suverenitu. A také minulý měsíc německý ministr financí dal jasně najevo, že státní rozpočty mají zůstat zcela v autonomii členských států.

Jan BUMBA, moderátor:
Jsou ještě nějaké další nástroje, nějaké nápady Evropské komise, které předkládá, aby se předešlo takovým krizím, jakou vyvolalo zadlužení a, řekněme, podivné účetnictví Řecka?

Pavel NOVÁK:
Zatím jsou, ale jsou docela nekonkrétní. Evropská komise chce zpřísnit dodržování Paktu stability, který vlastně dnes má ta dvě základní pravidla, která ovšem většina zemí nedodržuje, to znamená, rozpočtový schodek maximálně 3 procenta HDP, státní dluh nejvýše 60 pro HDP. Za porušování těchto zásad sice hrozí už dnes sankce, ale ty by musely vlastně schválit, uvalit na tu členskou zemi, která porušuje ty, ta pravidla už ostatní členské země, a to se ještě zatím nestalo, možná, že Evropská komise chce získat nějaké právo, aby mohla ty sankce ukládat sama, navrhuje například, aby u těch, kteří budou opakovaně porušovat ta pravidla, aby mohlo dojít k zastavení čerpání prostředků z fondů soudržnosti. Další konkrétní sankce budou asi až v tom konkrétním legislativním návrhu, který chce Evropská komise předložit ministrům. Nemluví se tam ale o nějaké krajní sankci, o vyloučení z eurozóny, protože to by znamenalo změnu unijních smluv a po zkušenostech s tím, jak se dlouho schvalovala Lisabonská smlouva, je asi nereálné, že by se do toho chtěl někdo v Evropské unii pouštět.

Jan BUMBA, moderátor:
Děkuji za informace. Z Bruselu náš tamější zpravodaj Pavel Novák. Na lince je nyní expert České spořitelny pro Evropskou unii Petr Zahradník. Dobrý den.

Petr ZAHRADNÍK, expert České spořitelny pro Evropskou unii:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
A do vysílání zvu také ředitele Liberálního institutu Miroslava Ševčíka. Dobrý den přeji i vám.

Miroslav ŠEVČÍK, ředitel Liberálního institutu:
Krásný podvečer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, základní stručné hodnocení, dobrý plán, špatný plán, bylo k ničemu, kdyby Evropská komise posuzovala rozpočty jednotlivých zemí? Pane Zahradníku.

Petr ZAHRADNÍK, expert České spořitelny pro Evropskou unii:
Já si myslím, že s ohledem na to, že preventivní, respektive, ano, preventivní opatření doposavaď velmi výrazným způsobem selhala v vedla k tak špatné fiskální situaci, kterou v současné době pozorujeme, tak vlastně jakýkoliv nástroj, respektive jakýkoliv krok, který by tomu zlepšení pomohl, si myslím, že je dobrý, takže z tohoto pohledu si myslím, že je to jednotlivý dílčí krok, je to samozřejmě velmi měkký způsob koordinace, ale dovedu si představit, že by částečně pomohl. Nepomůže vyřešit ten hluboký problém, v jakém fiskálně se jednotlivé členské země nacházejí, ale jako varovný signál nebo jako ztransparentnění celého procesu si myslím, že by to mohlo být užitečné.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Ševčíku, také si myslíte dobrý dílčí krok správným směrem?

operátor:
Volaný účastník je nedostupný.

Jan BUMBA, moderátor:
Tak zdá se nám, zdá se, že vypadlo telefonické spojení s Miroslavem Ševčíkem. Za to se velice omlouváme. Pokračujeme v rozhovoru s Petrem Zahradníkem. Jaký by pro takové posuzování měla Evropská unie mandát. Evropské komisaře přece lidé nezvolili ve volbách?

Petr ZAHRADNÍK, expert České spořitelny pro Evropskou unii:
Je to tak, tahle ta záležitost, takzvaného deficitu demokracie je, je občas kritizována, na druhou stranu evropští komisaři jsou v současné době posvěcováni Evropským parlamentem a Evropský parlament je již od roku 79 přímo volený voliči jednotlivých členských států. Takže tímto nepřímým způsobem snad alespoň trošku existuje jakási přímá souvislosti mezi voliči a exekutivou Evropské unie.

Jan BUMBA, moderátor:
Dostávám teď z režie zprávu, že už bychom měli být znovu ve spojení s Miroslavem Ševčíkem z Liberálního institutu. Slyšíme se?

Miroslav ŠEVČÍK, ředitel Liberálního institutu:
Ano, slyším vás.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Ševčíku, jaký je váš pohled na to, že by komise posuzovala rozpočty jednotlivých zemí dobrý dílčí krok správným směrem, jak říkal pan Zahradník.

Miroslav ŠEVČÍK, ředitel Liberálního institutu:
Ne, ne, ne, já si myslím, že to je vypouštění balonku eurokraty, co ještě občané snesou, ale tady si musíme uvědomit, buď to chce Evropská unie, respektive eurozóna kráčet cestou tou, že bude vytvářet nadnárodní nebo superstát tak, aby mohla uplatňovat i ostatní součásti hospodářské politiky vedle měnové politiky, tedy i fiskální politiku a politiku sociální, anebo je, jsme svědky toho, že tento rok je prvním rokem poločasu rozpadu eurozóny. A o tom budou rozhodovat politikové. A politikové o tom budou rozhodovat pouze do té doby, než dojde trpělivost občanům a někteří ty státy, které by měly doplácet na ty línější státy nebo občany těchto států, tak prostě řeknou své ne politikům a ti politikové pak budou muset konečně brát v úvahu názory občanů.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Ševčíku, ale nemá ten, nemá ten záměr posuzovat rozpočty. A náš zpravodaj říkal, že by to byla spíš nějaká doporučení nebo vodítka, ne schvalování jako takové, nemáte tento záměr logiku ani v kontextu posledních událostí v Řecku, dluhových problémů Portugalska a dalších zemí?

Miroslav ŠEVČÍK, ředitel Liberálního institutu:
Ne, to se snaží jenom politikové o to, aby se vyvinili z toho, že za to nesou plnou zodpovědnost, protože od samého počátku ví, že eurozóna, zavedení společné měny je pouze a pouze politický projekt, není to ekonomický projekt a je odsouzen podle mého k záhubě, protože těžko budou chtít státy se vzdávat dalších součástí fiskální politiky, dneska už je určitá fiskální politika regulována tím, že jsou stanovovány minimální sazby u daní přímých, respektive u spotřebních daní, takže já si myslím, že to je krok vlastně do prázdna, je to jakási slepá cesta a buďto si politikové musí říct, ano, my chceme superstát a budeme řídit centrálně pomocí evropské státní plánovací komise i další součásti hospodářské politiky, anebo chceme jít v myšlenkách nebo chceme pokračovat v myšlenkách původní evropského hospodářského společenství.

Jan BUMBA, moderátor:
No, a pak je tady taky ta otázka, proč by zrovna Evropská komise měla být tím arbitrem správnosti rozpočtů, pane Zahradníku?

Petr ZAHRADNÍK, expert České spořitelny pro Evropskou unii:
Je to výkonný orgán Evropské unie, je to svým způsobem i kontrolní orgán Evropské unie, takže z hlediska té výkonné stránky je to asi ten nejkompetentnejší orgán, který pokud samozřejmě se Unie touto cestou vydá, tak který by tuto funkci měl plnit, já ...

Jan BUMBA, moderátor:
Ale byla, byla jaksi z odborného hlediska kvalifikovanější, než národní vlády?

Petr ZAHRADNÍK, expert České spořitelny pro Evropskou unii:
Rozhodně by nebyla kvalifikovanější než národní vlády z hlediska znalosti problémů té dané příslušné země, ale z hlediska jakéhosi europolštáře, respektive celoevropského polštáře prevence, který by měl kompetence dozvídat ne na jednu konkrétní zemi v případě, že její politici jsou nedisciplinovaní a své veřejné finance řídí špatně, si nedovedu představit, že by to tuto funkci vykonával někdo jiný.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Ševčíku, Petr Zahradník zmínil klíčové slovo prevence. Ve světle té řecké krize se ministři financí eurozóny dohodli na vytvoření onoho, řekněme, fondu pomoci ve výši možná až 750 miliard eur. Nebylo by opravdu lepší mít nějaký mechanismus předběžné kontroly, než posléze velmi draze zachraňovat zemi, která nezvládla své finance?

Miroslav ŠEVČÍK, ředitel Liberálního institutu:
No, samozřejmě by to bylo krásné, kdyby tohle šlo, jenže chyba je už v tom, co řekl pan kolega Zahradník, ano, Evropská komise je výkonný a kontrolní orgán, ona chce kontrolovat sama sebe, a když se podíváme do historie plnění maastrichtských kritérií těch, těchto jediných, které jaksi se týkají rozpočtové politiky, to znamená, podílu dluhů veřejných rozpočtů na HDP, tak Belgie od roku 96 to nesplnila ani jednou, Řecko ani jednou, Německo to neplní nepřetržitě od roku 2002, Francie to neplní nepřetržitě od roku 2003, Itálie nikdy nesplnila a /nesrozumitelné/ jednoho roku nikdy nesplnilo, takže co chtějí ještě dalšího, vždyť tady mají ty mechanismy, ale oni nejsou ochotni tyto mechanismy používat. Neplní smlouvy, které mají jednak napsané.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Zahradníku, prosím, velmi, velmi stručnou reakci, není tento poslední plán komise opravdu jen takovou reakcí na vlastní chyby, že si nevynutili dodržování vlastních pravidel?

Petr ZAHRADNÍK, expert České spořitelny pro Evropskou unii:
Reakce na vlastní chyby je v tom každém případě, je to reakce na vlastně chybí vlastní, to znamená, unitární i reakce na chyby jednotlivých členských zemí, zcela určitě ano.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, děkujeme oběma za rozhovor. Analytik České spořitelny Petr Zahradník. A ředitel Liberálního institutu Miroslav Ševčík.

Rada Ústavu pro studium totalitních režimů odvolala z funkce ředitele Jiřího Pernese

Tereza TOMÁŠKOVÁ:
Rada Ústavu pro studium totalitních režimů odvolala z funkce ředitele Jiřího Pernese. Prozatímním šéfem byl jmenován Zdeněk Hazdra. Rada o Pernesově odvolání rozhodla po zveřejnění informací o jeho další plagiátorské kauze. Pro Pernesovo odvolání byli čtyři členové rady, tři hlasovali proti. Proč padla volba právě na Hazdru jako prozatímního ředitele, to Radiožurnálu řekl šéf rady, místopředseda rady Patrik Benda.

Patrik BENDA, místopředseda rady Ústavu pro studium totalitních režimů:
Vzali jsme člověka, který bude zevnitř ústavu, bude to prostě tady znát, protože je to jakoby prozatímní, prozatímní řešení, nenašli jsme nikoho z venku, kdo by se velice rychle, rychle byl schopen v situaci zorientovat, co bude dál, další jednání rady máme za 14 dní a pokusíme se jaksi, pokud možno, pokud možno rychle, teda doufám, že rychle, to nové výběrové řízení, se kterou už by měl vyjít, ne dočasný, ale faktický, faktický ředitel ústavu na delší dobu.

Fiktivní složenka

Tereza TOMÁŠKOVÁ:
Fiktivní složenku s výzvou, aby rodina splatila za každého člena domácnosti podíl na státním dluhu ve výši 121 tisíc korun, pošle do sta tisíců českých domácností místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Druhou možností podle něj je, aby se všichni s jeho stranou pokusili rostoucí deficit minimalizovat. Případného šoku občanů, kteří složenku s upomínkou ihned uhraďte dluh dostanou, se Kalousek neobává. Věří, že lidé fiktivní výzvu s doloženým vysvětlením pochopí.

Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda TOP 09:
Pokud si to neuvědomíme a budeme před tím zavírat oči, tak jako před tím zavírali oči v Maďarsku, v Rumunsku či v Řecku, tak ty dopady budou samozřejmě neskonale tvrdší. Tohle je podle našeho názoru způsob, jak každého upozornit na to pozor, je tu velký problém a jedná se o tvoje peníze.

Tereza TOMÁŠKOVÁ:
Podle předsedy ČSSD Jiřího Paroubka ale pravice Kalouskovou složenkou vzkazuje, že dluhy mají platit ti, kteří krizi nezavinili. V prohlášení k této části kampaně TOP 09 Paroubek mimo jiné píše, že pokud se sečtou dluhy, které vznikly za období, kdy Miroslav Kalousek hospodařil spolu s ODS v různých funkcích, pak by naopak lidé měli poslat složenku Kalouskovi a Petru Nečasovi.

Na letišti v Káhiře chytili pašeráka zbraní

Tereza TOMÁŠKOVÁ:
Na letišti v Káhiře chytili pašeráka zbraní. V zavazadle amerického profesora egyptského původu se našly dvě pistole, včetně zásob střeliva, dva meče, pět dýk a šest nožů. Muž přiletěl přímým letem z New Yorku. Egyptské celníky prý zarazilo jeho nervozní chování. Zatím není jasné, jak dokázal projít bezpečnostní kontrolou v New Yorku a dostat se na palubu.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co vám nabídneme dále? Mohou nerozhodnuté voliče před volbami přesvědčit klipy vysílané v rozhlase a v televizi? A jak stabilní bude koalice konzervativců a liberálních demokratů v Británii, zemi, která nemá skoro žádné zkušenosti s koaličním vládnutím.

Mohou nerozhodnuté voliče před volbami přesvědčit klipy vysílané v rozhlase a v televizi?

Jan BUMBA, moderátor:
Také letošní volby v Česku provází jistý mediální rituál pásma předvolebních stranických spotů. Právě dnes odstartovala tato část kampaně na vlnách veřejnoprávního rozhlasu a televize. Zatímco ale v prvních letech po listopadu 89 představovala osvěžující novinku, která voličům v nově se rodící demokracii pomáhala s rozhodnutím, komu dát hlas, teď zvlášť vzhledem k nástupu nových médií považují někteří odborníci efekt těchto spotů za dosti diskutabilní. Vážné pochyby o jejich účinnosti má například i bývalý ředitel Asociace komunikačních agentur Jiří Mikeš. Proč? Vysvětlil v dnešních 20 minutách Radiožurnálu.

Jiří MIKEŠ, bývalý ředitel Asociace komunikačních agentur:
Já jsem se svého času v minulých volbách snažil přinutit k tomu, abych vyslechl celý ten blok, abych se díval na celý ten blok, ale je to prostě nejde, je to na jedno brdo a hlavně jsou vedle sebe, jsou naskládaný jako, to nemá žádný smysl, já si myslím, že ten zákon je úplně a úplně hloupý jako jo. To nikoho nepřesvědčí, nikdo se na to nebude dívat a nikdo to nebude poslouchat, radši si půjdeme uvařit kávu.

Jan BUMBA, moderátor:
Soudí Jiří Mikeš z Vysoké školy ekonomické, bývalý ředitel Asociace komunikačních agentur. Do Brna zdravím odbornici na politický marketing Annu Matuškovou, dobrý večer.

Anna MATUŠKOVÁ, odbornice na politický marketing:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Sdílíte skeptický pohled Jiřího Mikeše, myslíte, že tyto bloky volebních spotů nemohou mít žádný velký vliv na voliče?

Anna MATUŠKOVÁ, odbornice na politický marketing:
Já musím říct, že sdílím ty pochyby, protože většinou ta volební videa slouží k tomu, že ukazují hlavní sdělení, ale také, že reagujete na oponenta. A tím způsobem, že u nás se dají vysílat jenom v tom jednom bloku, tak vlastně spolu vzájemně nekomunikují, ani si nekonkurují.

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte, že to je tedy přežitek, zvláště v éře nových médií?

Anna MATUŠKOVÁ, odbornice na politický marketing:
Nevím, jestli je to přežitek, strany se snaží svým způsobem vyrovnat s těmi omezeními, které vyplývají ze zákonů tím, že ODS například i ten spot ukazuje v kinech, jsou všeobecně dostupné na internetových stránkách stran, na skrze Facebook nebo YouTube. To znamená, že jsou jako dostupnější, ale dokud nepůjdou prostě v hlavním vysílacím čase ve středu večer v televizi, tak prostě nebudou ty videa /nesrozumitelné/, úderná, tak jak to známe třeba ze Spojených států.

Jan BUMBA, moderátor:
Dá se alespoň říci, že profesionálně bývají ty spoty víc na výši, než v počátcích po listopadové demokracie nebo ani to ne?

Anna MATUŠKOVÁ, odbornice na politický marketing:
Osobně si myslím, že tam je nepatrný posun, že se ta videa jako mění, že se snaží být trošku nápaditá. A jak říkám, ony jsou opravdu ty autoři strany, jako zadavatelé, jsou výrazně limitovány přesně tím zákonem. Z těch spotů, které jsem měla příležitost teďka vidět, tak TOP 09 zvolila takový netypický formát, se to, co například dělá Jiří Paroubek ze sociální demokratů, to je prostě čistá kopie amerického oblíbeného formátu, který používali jak Bill Clinton, John Kerry, dokonce podobných /nesrozumitelné/ měl i Donald Tusk, jako kandidát na prezidenta v Polsku v roce 2005.

Jan BUMBA, moderátor:
No, a přes tu skepsi vůči účinnosti těchto spotů nemůže aspoň takto nějaká třeba z menších stran na sebe na poslední chvíli upozornit, pokud by ten spot pojala nějak originálně, zajímavě?

Anna MATUŠKOVÁ, odbornice na politický marketing:
Rozhodně ty možnosti, které nabízejí sociální sítě a Facebook a YouTube jsou velké, když si vezmeme již to notoricky známé předvolební video, v kterém účinkovali herci Issová a Mádl, tak to shlédlo půl milionu lidí s tím, že ho pravděpodobně, ať se vůči němu vymezovali pozitivně či negativně, je chtěli vidět. To znamená, že když uděláte nějaký /nesrozumitelné/, který bude strašně kontroverzní, tak se na něho lidé podívají.

Jan BUMBA, moderátor:
Politoložka Anna Matušková z brněnské Masarykovy univerzity. Děkujeme. Na shledanou.

Anna MATUŠKOVÁ, odbornice na politický marketing:
Na shledanou.

Gordon Brown se zachoval jako muž

Jan BUMBA, moderátor:
Velká Británie už má za sebou nejen volby, ale i povolební vyjednávání, novým premiérem se stává konzervativec David Cameron, který povládne v koalici s liberálními demokraty. Jejich lídr Nick Clegg bude vicepremiérem. Nad vyústěním britských voleb se v poznámce zamýšlí náš komentátor Milan Slezák.

Milan SLEZÁK, komentátor:
Británie má štěstí. Jednak proto, že nová vláda vznikne brzy po volbách. A také proto, že díky kompromisům, bez nichž by vládní koalice vzniknout nemohla, půjdou přes palubu programový balast a škodlivé předsudky. Jako například určitý antiamerikanismus rozeznatelný u liberálních demokratů nebo démonizování evropské integrace patrné v části konzervativní strany. Hrdinou těchto dnů je David Cameron, který svou stranu dovedl k moci po dlouhých 13 letech. A který, pokud jako premiér opravdu udělá to, co Británie potřebuje, příští volby prohraje protože změny budou bolet. Říká se: vítězi sláva, poraženému čest. Volební prohra Gordona Browna byla nakonec menší, než na jakou to dlouho vypadalo. Přesto se Brown nyní vzdal jak premiérského křesla, tak vedení Labouristické strany. Jistě: byly to kroky vynucené. Ještě než si plácli s konzervativci, dali se liberální demokraté slyšet, že by se třeba mohli dohodnout i s labouristy, ale že v čele vlády nesmí být Brown. K rezignaci ho tlačili i jeho spolupracovníci, kteří si přejí charizmatičtějšího vůdce. Na Browna tak zdánlivě zbyla maličkost: způsob, jakým se rozloučí. Brown řekl, že pro něj byla čest sloužit. Popřál svému nástupci v premiérském úřadu to nejlepší, a ten mu oplátkou poděkoval za jeho práci. Kdo v takových řečech vidí jen formalitu, neřkuli zbytečnou, pokryteckou zdvořilůstku, ten si zaslouží politiku, jakou máme u nás, plnou osobních animozit a žabomyších sporů. Když se Brown loučil v ústředí Labouristické strany, řekl, že za volební prohru může čistě a jedině on sám. Nesváděl nic na nekalé rejdy politických oponentů či nepřátelských novinářů, ani na neschopnost spolustraníků. Zapamatujme si, že se ten nevrlý Skot zachoval jako muž.

Jan BUMBA, moderátor:
Dodává náš komentátor Milan Slezák.

Jak stabilní bude koalice konzervativců a liberálních demokratů v Británii

Jan BUMBA, moderátor:
V kontinentální Evropě trvají někdy povolební koaliční jednání celé měsíce. Na Britských ostrovech to zabralo sotva pár dní a přesto museli voliči čekat nezvykle dlouho, koalice jako taková je totiž ve Spojeném království věcí téměř neznámou. Jak stabilní bude ta, kterou vytvoří konzervativci a liberální demokraté? Nový premiér věří, že dohoda obou stran zajistí řádnou funkční vládu.

David CAMERON, nový britský premiér:
Clegg a já jsme oba lídři, kteří chtějí dát stranou stranické rozdíly a pracovat tvrdě pro dobro národních zájmů. Věřím, že to je nejlepší cesta pro vytvoření silné a rozhodné vlády, jakou dnes potřebujeme.

Jan BUMBA, moderátor:
Ujišťuje nový britský premiér David Cameron. Ve studiu vítám rozhlasového kolegu, novináře Davida Vaughana. Dobrý den.

David VAUGHAN, novinář:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
A komentátora Lidových novin, někdejšího redaktora BBC Daniela Kaisera. Dobrý den.

Daniel KAISER, bývalý redaktor BBC, komentátor Lidových novin:
Dobré odpoledne nebo dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak se, pánové, díváte na to, na ten styl, jak se lídrům britských politických stran podařilo vybruslit z té situace, vyřešit tu situaci, do které je dostali voliči, když žádné straně nedali dost mandátů ve sněmovně, aby mohla vládnout sama, bylo to nakonec elegantní řešení, tato koalice, Dane?

Daniel KAISER, bývalý redaktor BBC, komentátor Lidových novin:
Nevím, jestli ... elegantní si ani nemyslím, bylo to řešení rychlé. Důležité je, že programově tady to spojení obou stran je takový kočkopes, ale patrně šlo o to, že labouristé, protože byli poraženi, jakkoliv by si liberální demokraté přáli nebo jakkoliv by si s nim asi rozuměli líp v programových otázkách, tak považovali za nemožné spojit se vlastně s poraženými proti jasnému vítězi, jimiž byli konzervativci, takže možná na české poměry to bylo i docela elegantní.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Vaughane, jak se na to díváte, jako Brit, byť žijící tedy na kontinentu, je to opravdu taková revoluce koaliční vláda v Británii?

David VAUGHAN, novinář:
Já bych řekl, že bychom měli si trošku počkat, protože uvidíme, jak bude fungovat ta koalice, zatím to vypadá opravdu, že to šlo velice hladce, že ta vůle, vůle je opravdu obrovská, teď měli, David Cameron spolu s předsedou liberálních demokratů tiskovku, kde říkali, že jsou sjednocení, jsou stejně staří, jsou oba mladí, dost dynamičtí muži, že mají vůli, aby to fungovalo, alespoň to tak vypadá, ale uvidíme, protože ještě nejsou vyřešený takový otázky, například jako postup k Evropské unii, i když se dost rychle dohodli, že nechtějí ... během příštího volebního období nechtějí další ... si připustit další integraci Evropské unie, ani jedna strana, ani druhá strana, ale může dojít ke konfliktu ohledně Evropské unie nebo obrany.

Jan BUMBA, moderátor:
Ještě k té samotné koaliční dohodě, pro vás, Davide, byla překvapivá ta rychlost těch jednání, protože ono se spekulovalo, že by to mohlo trvat třeba až někdy do 25. května, kdy má královna vlastně přednést projev v nové sněmovně.

David VAUGHAN, novinář:
Já žiju už 20 let v České republice, před tím Československu, a jsem zvyklý, jsem zvyklý na jednání, které trvá několik měsíců, já jsem dost smál, když jsem viděl tu paniku ve Velké Británii, když to trvalo několik dní, než se dohodli, myslím si, že, že vlastně je to neobvyklá situace v Británii a prostě tím byl ten tlak vlastně větší, aby se dohodli rychle.

Jan BUMBA, moderátor:
Dane, myslíš, že právě třeba ta nezvyklost té situace i přispěla k tomu, že lídři konzervativců a liberálních demokratů byli ochotni se dohodnout, protože nechtěli riskovat, že by nastala ta situace, kterou nikdo nezná.

Daniel KAISER, bývalý redaktor BBC, komentátor Lidových novin:
No, tak určitě jedním z motivů, proč se tak relativně rychle předběžně dohodli, je ekonomická situace Británie. Británie má dnes větší veřejný dluh než Řecko, což se moc nepřipomínalo, protože Británie má přece jenom jinou pověst jako finanční velmoc, ale víme, že když teď před několika, kolika, dvěma dny, nebo včera dokonce ještě to chvílemi vypadalo, že by se dohodli liberální demokraté s labouristy, takže trhy na to odpověděly tím, že padaly akcie, což jistě byl také jeden z důvodů, proč se nakonec dohodli liberální demokraté s konzervativci. Ale ...

Jan BUMBA, moderátor:
Přitom v těch prvních hodinách a dnech právě třeba burzy trvaly, tam nedošlo k žádnému propadu, to vypadalo, že trhy věří britským politikům, ale možná včera už se to začalo obracet?

Daniel KAISER, bývalý redaktor BBC, komentátor Lidových novin:
Tak tam šlo samozřejmě o to, že liberální demokraté a labouristé by nedali dohromady tu nadpoloviční většinu a ta jejich vláda by byla ještě nestabilnější, než pravděpodobně bude tato, ale já bych k tomu řekl možná ještě jednu větu, jak děláme to srovnání mezi Českou republikou a Velkou Británií, tím, co říkal kolega, že v České republice jsme zvyklí na to, že se často vyjednává několik měsíců, ale to takhle taky vždycky nebylo, vezměme si, že na začátku 90. let dokonce ještě volby, v roce 96 v České republice tam se ta koalice dohodla docela rychle, tady to, tady to jako ... ta remíza nebo ta situace, kdy pořád a pořád jiný řešení a protahuje se to, je vlastně nový fenomén, který je dost spjatý s osobou Jiřího Paroubka, takže nám se to, že v Británii se dohodli takhle rychle, možná zdá i proto, že poměřuje s touhle to extrémní zkušeností ...

Jan BUMBA, moderátor:
A tak zase jsou zkušenosti třeba z Belgie a tak dále. Pojďme zpátky do Británie. Pro obě vládní strany, ty nové vládní strany, může jít o riskantní podnik, konzervativci mohou ztratit podporu části voličů, když třeba budou muset přistoupit na nějaké kompromisy. Liberální demokraté mohou ztratit vůbec image té strany, která si nezadala, v opozici je vždycky jednodušší získávat sympatie. Pane Vaughane, která z těch dvou stran podle vás riskuje víc?

David VAUGHAN, novinář:
Já bych řekl v této chvíli, že vlastně liberální demokraté neměli moc prostoru na jednání, prostě tím, že je to strana, která je zrovna nahoře, která, i když nakonec výsledek voleb jim nedal tolik, tak velký mandát, jak čekali, ale je to ... a získali hodně hlasů na základě neúspěchu předchozí vlády, například v otázce Iráku, válka v Iráku, kde ...

Jan BUMBA, moderátor:
Oni byli jediní, kdo vlastně hlasoval proti ...

David VAUGHAN, novinář:
... byli proti. A to můžou postupně ztrácet. A ví, že by měli jako co nejtvrději jednat, teď kvůli tomu vedli zároveň jednání i s labouristy, aby dali najevo, že mají určitý prostor, i když ten prostor vlastně byl doslova ...

Jan BUMBA, moderátor:
A mohli si, mohli si dovolit úplně odmítnout vládní účast liberální demokraté?

David VAUGHAN, novinář:
Oni by si v téhle, v této situaci by si samozřejmě mohli, oni mohli říct, že ne, že bude nějaká opoziční dohoda, řekněme, i když to není asi to správné slovo, ale nějaká dohoda, že by podpořili za určitých okolností menšinovou vládu, ale oni se rozhodli velmi rychle pro to jít do vlády, což je logický, protože budou poprvé mít své ministry za, za několik desetiletí.

Jan BUMBA, moderátor:
Co si myslí Daniel Kaiser, mohou na účast té vládě nakonec třeba doplatit obě ty strany, vzhledem k tomu, že asi se bude muset šetřit, škrtat výdaje, možná dojde na snižování platů ve veřejném sektoru a tak dál.

Daniel KAISER, bývalý redaktor BBC, komentátor Lidových novin:
Určitě, zase souhlasím s kolegou v tom, že liberálové nebo liberální demokraté si myslím, že by mohli tratit víc, protože mají vlastně daleko pestřejší nebo různorodější voliče a ti voliči budou zjišťovat, jakou mají politiku a může se jim to, to voličstvo rozeběhnout zhruba stejně, jako se tady rozeběhli zelení po roce 2006.

Jan BUMBA, moderátor:
Na jakých ...

Daniel KAISER, bývalý redaktor BBC, komentátor Lidových novin:
S těmi konzervativci a s tím šetřením to je pravda, kterou by musely čelit všechny tři politické strany, protože v britské předvolební kampani všechny tři politické strany dost málo mluvili o tom, že Británie bude čelit daleko větším škrtům, a to je realita a voliči všech tří stran a tedy těch dvou vládních stran mají právo toto mi říkat, tak tohle jsme teda nečekali.

David VAUGHAN, novinář:
Konzervativci mají i jednu další výhodu vlastně, že teď, když dojde k těm škrtům, ty hlavní tituly v novinách nebudou konzervativní vláda ...

Jan BUMBA, moderátor:
Ale koaliční ...

David VAUGHAN, novinář:
Ale koaliční, a to je výhoda, to může být opravdu výhodou pro konzervativce.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, navzdory tomu, jak napínavé byly tyto volby, jak vyrovnaný to byl souboj, všem určitě museli hodně téct nervy, tak zdá se, že se všechno odehrávalo v rámci fair play, všichni tři lídři vystupovali kultivovaně a gentlemansky, poznamenával to i náš komentátor Milan Slezák, nejprve souhlasíte s tímto pozorováním a pokud ano, tak je, čím to je, je to třeba nějaká lépe naučená póza, nebo je to kulturní záležitost, Davide Vaughane?

David VAUGHAN, novinář:
No, ano, mě to dost překvapilo, jako takový vstřícný gentlemanský, mně to trošku až vadilo, to, že mám dojem, že možná je to vznik nové generace profesionálních politiků, kteří ...

Jan BUMBA, moderátor:
... špíny v předvolební kampani.

David VAUGHAN, novinář:
No, nevím, jestli málo špíny, ale bylo to takový trošku hodně mediální, což ty, jak znají, ty vášně, který prostě byly cítit v britské politické scéně v předchozích 10 letech, trošku to chybí, jako to je ta nová generace v celé Evropě, takových těch profesionálních politiků, ale zase asi můžeme být jedině rádi, že, že se dokázali dohodnout a že nevznikly takový ... tak osobní střety, jak známe z Česka.

Jan BUMBA, moderátor:
Dane, také myslíš, že to bylo možná až příliš sterilní?

Daniel KAISER, bývalý redaktor BBC, komentátor Lidových novin:
Určitě, tak jak pan Cameron, tak pan Clegg jsou oba, já bych se nebál říct, z generace slizkých politiků, a to sice Gordon Brown moc nebyl, ale ten se zase trošku vyšachoval tím, že nabídl nebo odstoupil z čela Laboure Party, aby jí, aby jí udržel ve hře a tím pádem už tam potom nebyl žádný činitel, který by tu svoji úlohu nějak brzdil.

Jan BUMBA, moderátor:
Děkuji, pánové, za rozhovor, děkuji, že jste přišli. Komentátor Lidových novin Daniel Kaiser. Na shledanou.

Daniel KAISER, bývalý redaktor BBC, komentátor Lidových novin:
Děkuji za pozvání.

Jan BUMBA, moderátor:
A britský novinář žijící v České republice David Vaughan. Děkuji i vám, na shledanou.

David VAUGHAN, novinář:
I vám.

Televize a papuče? Nic pro seniory z Varšavy

Jan BUMBA, moderátor:
Důchodci si často stěžují, že jejich život je nudný, nemají moc možností, jak se bavit. Většina tráví čas před televizí, nehýbe se a důsledkem toho bývají i zdravotní problémy. Varšava ale prý myslí na seniory a několikrát do roka pro ně organizace sportovní pikniky společně s důchodci vyrazil do akce i náš polský zpravodaj Petr Vavrouška.

Petr VAVROUŠKA:
Stručné instrukce na úvod a starší pán už testuje první neobvyklou atrakci hod mobilním telefonem. Pro ty nejlepší jsou připraveny atraktivní ceny. Takzvaná senioráda začíná a aktivní důchodci se můžou bavit.

důchodkyně:
Je to skvělá věc. Teď nás zvou na cvičení, tak už běžím. Mám ráda pohyb. Už jsem stará, tak musím něco dělat.

Petr VAVROUŠKA:
Říká mi jedna z důchodkyň. A přidává se ke skupince starších žen pod pódiem. Mladá studentka seniorkám ukazuje, jak se dá i ve stáří protáhnout tělo. A tady už máme další stanoviště. Manželský pár sbírá body do soutěže, na řadě je teď pan Henryk. Co nejrychleji musí navinout provázek se závažím na dřevěnou tyč. A hned vedle ho čeká další disciplína.

osoba:
Tady se hází pytlíkem s pískem na cíl. Senioři si můžou vyzkoušet, jakou mají sílu v ruce a přesnost.

Petr VAVROUŠKA:
Vysvětluje mi mladá slečna. A co se děje u kolegyně? Tady se zase učí držet rovnováhu.

osoba:
Se sáčkem na hlavě musí obejít překážky a pak si sednout na židli. Měří se jim při tom čas.

Petr VAVROUŠKA:
Dodává dívka, která akci pro seniory považuje za skvělý nápad.

osoba:
Samozřejmě, 50 procent starších lidí sedí doma a dívá se na televizi. Tady jsou na vzduchu, sportují a naruší svůj stereotyp.

důchodkyně:
Je to skvělé. Já mám například ochrnutou ruku a pro mě je to ideální cvičení. Chci vyzkoušet všechny atrakce, které tady jsou.

Petr VAVROUŠKA:
Říká mi starší paní. A její muž už trénuje na pěveckou soutěž. Zkusí uspět s tímto hitem? Pana Henryka Kowalského nechám zpívat a už mířím k další skupině důchodců. Zdá se, že začíná lekce bubnování.

osoba:
Snažíme se vytvořit kruh z bubnů. Lidé, kteří nikdy nebubnovali, se naučí základní údery, techniku hry na další bicí nástroje. A jak slyšíte, některé starší dámy už po pár minutách skvěle drží rytmus.

Petr VAVROUŠKA:
Chválí si muzikant nadšení seniorů. Tuto akci pro ně vymyslela před pár lety paní Ewa Kozdron, profesorka Varšavské akademie tělesné výchovy.

Ewa KOZDRON, profesorka Varšavské akademie tělesné výchovy:
21 procent obyvatel Varšavy má víc než 60 let. Musíme jim nabídnout způsob, jak trávit volný čas. Ve stáří začínáme lenivět, už se tolik nepohybujeme, nechce se nám z domu a většinou také nemáme s kým. Proto jsou tyto akce pro seniory tak důležité musíme je motivovat.

Petr VAVROUŠKA:
Říká mi profesorka. O důchodce se na pikniku starají studenti, kteří se specializují právě na sportovní aktivity pro starší populaci.

studentka:
Nejdůležitější je, aby se lidé hýbali. Aby něco dělali, neseděli doma, vyrazili mezi lidi. Je jedno, jestli to bude chůze, nebo tanec.

Petr VAVROUŠKA:
Říká mi jedna ze studentek. A tady už se nám blíží do finiše paní, která si vyzkoušela kriket. V 70 ho hrála poprvé v životě. Je vidět, že život důchodců nemusí být jen nudný. Z varšavské seniorády Petr Vavrouška, Český rozhlas.

Jan BUMBA, moderátor:
Teď je 18 hodin a necelých 57 minut. Takové byly Ozvěny dne. Celý pořad kdykoliv k dispozici na internetu na stránkách www.radiozurnal.cz v sekci Rádio na přání.