Nikdo nemůže podezírat vládu, že ve snižování deficitu postupuje pomalu. Z chyb jsme se poučili, říká poslanec Bernard ke státnímu rozpočtu

Návrh základních parametrů státního rozpočtu čelí ve Sněmovně od středečního rána ostré kritice opozice. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je návrh rozpočtu naopak vyvážený a realistický. Souhlasíte s ním? Jste s návrhem jako koaliční poslanec spokojen?

Jednoznačně ano, myslím, že je vyvážený, čísla v něm implementovaná jsou postavena na pevných základech. Později vysvětlím proč. Rovněž musím zodpovědně přiznat, že z chyb v minulém roce jsme se poučili.

Podíváme-li se do programového prohlášení vlády, hned v úvodu jako první cíl uvádí, že chce stát, který nežije na dluh. Dále se dočteme, že zabrzdí nesmyslné rozhazování peněz daňových poplatníků a nalezne úspory. O několik pasáží dále se píše o tom, že chce obnovit důvěru občanů ve spravedlivý a férový stát. Máte pocit, že veškeré základní parametry navrženého rozpočtu tak, jak o nich mluvíte, všechny příslušné věci splňují?

V míře, kterou nám poskytuje stav veřejných financí, je splňují. Musíme si uvědomit, do jakého stavu se veřejné finance dostaly. Od roku 2018 jsme státní výdaje zvedli o 42 procent, naproti tomu příjmy jsme zvedli pouze o osmnáct procent. Zrušili jsme superhrubou mzdu, která v dnešních penězích znamená zásah do veřejných financí ve výši 130 až 140 miliard korun.

Čtěte také

Snižování deficitu jako mantra v době krize? První v řadě je zkrocení inflace, míní poslanec Bernard

Jsme nejrychleji se zadlužující zemí v Evropské unii. Musíte se dívat nejen na absolutní čísla, ale i na ta relativní. V roce 2020 byl náš poměr k hrubému domácímu produktu zadlužení 5,8 procenta, v příštím roce se dostaneme na 2,2 procenta. Může někdo současné vládě zazlívat, že v těžké ekonomické situaci, kdy trpíme velkým deficitem, hospodářsky prakticky nerosteme a ohrožuje nás velká inflace, podle mého názoru poměrně razantně snižuje deficit?

Rozpočty fondů jsou mimo státní rozpočet, včetně Státního fondu dopravní infrastruktury. Nikde to netajíme…

Fakt, že není zahrnut deficit Státního fondu dopravní infrastruktury, opozice označuje za čarování s čísly, za rozpočtovou magii. Proč to tam není?

Rozpočty fondů jsou mimo státní rozpočet, včetně Státního fondu dopravní infrastruktury. Nikde to netajíme…

Do předloňského roku to tedy všichni dělali špatně, když to tam zahrnuto bylo?

V minulosti se některé, ne až tak vysoké položky ve fondech objevovaly z jiných zdrojů, to je též nutno podotknout. Už jsme se o tom bavili loni, jako členové rozpočtového výboru jsme se ministerstva dotazovali, proč tomu tak je. Vysvětlili nám, že Státní fond dopravní infrastruktury je schopen si peníze půjčit daleko levněji než stát.

Základní transakci nezpochybňuji, jen se ptám, jestli to, že přibližně dvacet miliard korun v rozpočtu na příští rok není zahrnuto v deficitu státního rozpočtu, pouze v deficitu veřejných financí, není svým způsobem podvod na vaše voliče, když se snažíte zatajit, že schodek je ve skutečnosti vyšší, než ve středu schvalujete?

Pro příští rok jde o osmnáct miliard korun a podvod to není, neboť se to v deficitu veřejných financí objeví. Opět to všem otevřeně říkám – pokud chcete, pojďte sledovat deficit veřejných financí a porovnávat hrušky s hruškami. Znovu ale opakuji, že taková je metodika a nezměníme ji, na metodiku sestavování veřejných rozpočtů jsou mezinárodní pravidla. Úspora 250 milionů korun je velmi cenná.

Ačkoli financujeme věci, na kterých se snad všichni shodneme, tak přesto poměrně razantně snižujeme deficit státního rozpočtu.

O konsolidačním balíčku vláda již od začátku říkala, že v příštím roce sníží deficit rozpočtu o 97 miliard korun. Ve skutečnosti kabinet Petra Fialy (ODS) navrhuje pro příští rok deficit nižší o 43 miliard korun. Není varující, že v zásadě většinu z toho, co se má balíčkem uspořit, stát neušetří, ale dá na něco jiného?

Ačkoli financujeme věci, na kterých se snad všichni shodneme, například, že chceme dát 130 procent průměrné mzdy pedagogům či posílit armádu, tak přesto poměrně razantně snižujeme deficit státního rozpočtu. Znovu zopakuji daná dvě čísla – 5,8 procenta HDP v roce 2020 a 2,2 procenta v příštím roce. Nikdo nemůže podezřívat vládu, že ve snižování deficitu postupuje pomalu.

Čtěte také

Vláda schvaluje rozpočet: Kde se bude nejvíc škrtat a které rezorty si polepší?

Přesto, že zvýšené náklady máme a můžeme se bavit o tom, zdali s nimi nesouhlasíme, daří se nám poměrně zásadně deficit snižovat. Věřím, že vládní opatření i konsolidační balíček budou mít do budoucna velmi protiinflační vliv a v příštím roce se skutečně budeme potýkat s inflací, která bude okolo dvou až tří procent, což znamená normalizaci stavu s inflací.

Mají ke státnímu rozpočtu koaliční poslanci vážnější výhrady? A jak moc těžší je škrtat výdaje ve státním rozpočtu oproti tomu krajskému? Poslechněte si celý rozhovor vedený Tomášem Pancířem.