Česká ekonomika stagnuje. Existují 3 kroky, jak snížit rozpočtový deficit o 212 miliard, tvrdí ekonom Musil

Inflace v Česku je nejnižší od loňského dubna. Meziročně v březnu dosáhla k 15 procentům. Data o inflaci dnes zveřejnil Český statistický úřad. Co to mírné zpomalení inflace může znamenat pro státní rozpočet?

Čtěte také

iROZHLAS

Tempo růstu inflace zpomalilo. Spotřebitelské ceny stouply v březnu meziročně o 15 procent

U inflace bych se spíš díval na meziměsíční data, protože to nám ukáže aktuální obrázek o inflaci. U meziročních čísel se díváme 12 měsíců dozadu a tam nastal mírný růst o jednu desetinu procenta. V podstatě se dá říct, že cenový růst se u nás zastavil. U řady položek dokonce došlo k deflaci, tedy ke zlevnění. Oblíbená vejce, u kterých se řešilo, že stojí sedm korun, najednou meziměsíčně zlevnila skoro o 10 procent.

Mírné zpomalení inflace na státní rozpočet nebude mít významný vliv.

Co se týká dopadu na státní rozpočet, na ten letošní to nejspíš už žádný významný dopad mít nebude. Samozřejmě je pro rozpočet z dlouhodobého hlediska důležité, aby co nejdříve opět zavládla cenová stabilita, protože pak to má dopady, které jsme viděli právě v souvislosti s valorizací penzí apod.

Ministerstvo financí zveřejnilo aktuální prognózu vývoje české ekonomiky pro letošní rok. Svůj předešlý odhad mírně zlepšilo. Nově předpokládá růst HDP o jednu desetiny procenta, zatímco v lednu čekalo pokles o půl procenta. Je ten optimismus na místě?

Čtěte také

Sociolog Prokop: Za vodné a stočné platí hodně i chudší domácnosti. Posun do vyšších sazeb DPH by se měl promyslet

Myslím, že je to změna, která je úplně zanedbatelná, protože jestli vám ekonomika o půl procenta klesne nebo jestli vám o desetinu procenta vzroste je v podstatě jedno. To v zásadě ani nepoznáme. Spíš to vnímám jako technickou úpravu, která zmenšení okruh neznámých, které se vyjasnily nebo se zlepšila situace na energetických trzích.

Beru to tak, že se to následně promítlo do té prognózy. Ale v obou případech, ať už se bavíme o minulé nebo aktuální prognóze, to znamená, že česká ekonomika bude letos prakticky stagnovat.

Může vláda s tím letošním deficitem rozpočtu ještě něco zásadního udělat? Má nějaké možnosti, které by udělala a měly by zásadnější dopad?

V letošním roce v zásadě může pracovat jen s výdajovou stranou. Kdyby se na straně příjmů řešila otázka změny některých daní, jejich účinnost by přišla logicky až od nového roku. Pokud něco dělat s letošním rozpočtem, tak jedině na výdajové straně.

Premiér avizoval, že chce snižovat strukturální deficit státního rozpočtu o 70 miliard ročně. Vláda letos doplnila do programového prohlášení, že úpravy na příjmové i výdajové straně veřejných financí připraví ve spolupráci s Národní rozpočtovou radou a také s NERVem. Podílíte se tedy na přípravě materiálů, o kterých budou politici v příštích týdnech jednat?

Čtěte také

iROZHLAS

Vládní chaos s DPH. Schodek to nevyřeší, je nejvyšší čas něco dělat, kritizuje analytička

V tuto chvíli se nepodílíme, ale samozřejmě jsme připraveni na to, že pokud nás vláda osloví, budeme připraveni hledat řešení, kde by se dalo s rozpočtem něco dělat. A myslím si, že neleníme a děláme si i nějaké odhady, nějaká v uvozovkách matematická cvičení, s čím by se dalo hýbat. Ale zatím nevím o tom, že by nás vláda o něco žádala.

Říkal jste, že jako Národní rozpočtová rada si děláte určitá matematická cvičení. Týkalo se to třeba i změn DPH? Kolik by tím státní rozpočet mohl reálně získat?

Ne, u DPH jsme zatím nic nepropočítávali, protože tam by záleželo, jak si budeme hrát s položkami a se sazbami. Ale udělali jsme něco, co bychom mohli možná novinářsky nazvat tři kroky k rozpočtové stabilitě. Podívali jsme se na to, jak by na tom byl státní rozpočet v letošním roce, kdy by se přijala tři opatření.

Připravili jsme tzv. tři kroky k rozpočtové stabilitě. Ušetřily by 212 miliard.

Za prvé, kdybychom se ve zdanění fyzických osob vrátili před rok 2021. Nikoliv že bychom zavedli znovu superhrubou mzdu, ale tu stávající sazbu bychom zvedli z 15 na 19 procent. Druhý krok by byl, kdybychom se v rozpočtovém určení daní vrátili do roku 2017. Jen vysvětlím, že rozpočtové určení daní určuje, jak se rozdělují peníze mezi obce, kraje a státní rozpočet.

A třetí opatření se zaměřuje na to, jak by se vyvíjely výdaje u tří největších položek. Což jsou důchody, regionální školství a výdaje na platby za státní pojištěnce u zdravotních pojišťoven. A ty by byly svázány s vývojem nominálního hrubého domácího produktu. Kdyby toto nastalo, v letošním roce by si státní rozpočet polepšil o 212 miliard korun. Pokud tedy plánujeme schodek zhruba 300 miliard, 212 by se dalo tímto ušetřit. Takže deficit by byl zhruba nějakých 80 až 90 miliard.

Jaká opatření jsou podle Petra Musila nutná, aby došlo k nápravě nerovnováhy důchodového systému? Za jak dlouho by se tato opatření mohla projevit? A měla by se vláda také zaměřit na daňové výjimky? Poslechněte si celý rozhovor.