Nebudeme vládě dělat křoví. Ví, s čím nesouhlasíme, schůze k obraně je jen marketingový tah, zdůrazňuje Havlíček

Odmítnutí účasti bylo rozhodnutím Andreje Babiše, předsednictva hnutí nebo stínové vlády?

Diskutovali jsme o tom napříč a vyhodnocovali veškeré varianty. Nebylo to tak, že bychom si sedli a definitivně řekli ne. V určitou chvíli jsme účast na jednání dokonce zvažovali. Když jsme ale viděli vývoj, pochopili jsme, že bychom do značné míry pouze legitimizovali vládní kroky, neboť vláda o tom, co chce udělat, rozhodla již někdy před čtrnácti dny, když sdělila, že odsouhlasila zvýšení výdajů na úroveň 2,2 procenta HDP a teprve po tlaku z naší strany a médií se tomu snažila dát nějaký parametr.

Opravdu jí nebudeme dělat křoví. Moc dobře ví, s čím nesouhlasíme a co bychom byli schopni udělat, kdybychom u vlády byli my. Kdyby se opravdu chtěla sejít, nedělá to přes sociální sítě a média, nýbrž zcela jinou formou, například jako pan prezident Petr Pavel. Zde bych podotkl, že velmi konstruktivní jednání mezi námi, panem předsedou Babišem a panem prezidentem proběhlo bez humbuku a řeklo se vše, co bylo třeba.

Proč nechcete na schůzku s konkrétními věcmi přijít, mluvit o nich?

Neboť se nejedná o nic jiného než marketingový tah současné koalice. Kdyby s námi chtěla nejdříve jednat, udělá to tak, že to „nestřílí“ přes sociální sítě.

Čtěte také

Moderní armádní technika přitáhne nové vojáky, očekává ODS. Metnar: Česku chybí plán modernizace

Pokud by tedy schůzka nebyla medializovaná, Andrej Babiš by se jí účastnil?

A kdyby se hlavně nerozhodlo předtím, než ji vůbec svolali. Vůbec nechápu, jak dnes někdo může říci, že se v roce 2026 budou na obranu vydávat 2,2 procenta, přičemž podstatou nejsou tato procenta, nýbrž efektivita vynakládání prostředků, transparentnost výběrových řízení a vůbec schopnost utratit alespoň to, co dnes udává zákon, tedy ona dvě procenta. To neutratili ani loni, měli 1,8 procenta a naprosto drze a neuvěřitelně tam přihodili deset miliard korun jakožto zálohu na stíhačky F-35, jež tehdy nebyly povinné ani předpokládané. Prostě jen nabarvili trávu nazeleno. A nyní říkají 2,2 procenta, aniž by si na ministerstvu obrany zřídili pořádek.

To, že jsme si Trumpovo vítězství přáli a Patrioti pro Evropu s ním mají dobré vztahy, ještě zdaleka neznamená, že se vším souhlasíme.

Když slyšíte a čtete vyjádření Donalda Trumpa o „diktátorovi“ Zelenském, o Grónsku, které „tak jako tak připadne Spojeným státům“ nebo sledujete zavádění cel a výzvy jeho blízkého spolupracovníka Elona Muska k tomu, aby země vystoupila z NATO, jaké emoce to ve vás vyvolává?

S něčím částečně souhlasit lze, s něčím nikoli. Donalda Trumpa takto musíme brát. Je to člověk s daným stylem rétoriky a jednání a jako prezidenta Spojených států jej musíme respektovat. Byl naprosto regulérně zvolen s poměrně silnou podporou, navíc za ním stojí Kongres. Mohli bychom zde rozebírat jedno ze zmíněných témat za druhým, avšak to, že jsme si jeho vítězství přáli a Patrioti pro Evropu s ním mají dobré vztahy, ještě zdaleka neznamená, že se vším souhlasíme. Na druhou stranu nepřekvapil tím, že bude hájit zejména zájmy Washingtonu.

Je třeba si uvědomit, kupříkladu ve vztahu k Ukrajině, že pohled Ameriky je trochu jiný než Evropy a bude k tomu logicky přistupovat jinak. Je obrovskou chybou Evropy a EU, že si nechala vzít trumfy z rukou a že když jsme – byť jako opozice – nabádali, aby se o ukončení války zahájila diskuse, byli jsme posměšně nazýváni „chcimíry“. Evropa ale od té doby bohužel neudělala vůbec nic a otěže dnes v rukou třímá Donald Trump, který už hraje podle amerických not. A to je velká škoda.

Zprvu se soustřeďme na to, abychom splnili dvě procenta a nemalovali trávu nazeleno. Už nevím, jak to jinak říkat.

Premiér Petr Fiala (ODS) mluvil o navyšování výdajů na obranu až na tři procenta HDP. Mělo by podle něj jít o dvě desetiny procentního bodu každý rok. Andrej Babiš ve středečním sněmovním projevu hned čtyřikrát uvedl, že s takovým růstem nemá problém. Sdílíte to s ním i jako stínová vláda?

Ano. Několikrát jsme opakovali, že podstata není v tom, že by se navyšovat nemohlo. Jde o to, že se nejdříve musí udělat domácí úkoly. Zprvu se soustřeďme na to, abychom splnili dvě procenta a nemalovali trávu nazeleno. Už nevím, jak to jinak říkat.

Čtěte také

Česko by se mělo začít připravovat na konkrétní hrozby. Dvě procenta HDP na obranu jsou minimum, říká bývalý velvyslanec při NATO

Andrej Babiš také kritizoval stav armády, především nízké počty vojáků. Pracujete jako stínová vláda na návrzích, opatřeních, jak armádě více členů a členek zajistit?

Je to velký problém. Určitě jste zaregistroval, že loni odešlo vůbec nejvíce vojáků za poslední roky, 1450 lidí. Je pravda, že jiní zase přišli, ale pořád jde o rekordní číslo. Zřejmě se ukazuje, že pouze náborový příspěvek, na nějž vláda sází, stačit nebude. Osobně si myslím, že bychom měli mladé lidi přesvědčovat, že služba armádě není jen o tom, že tam přijdete a dostanete plat, ale budují tím i svou další kariéru, pracovali by s nejnovějšími technologiemi, získali skvělé kompetence či zahraniční zkušenosti, což se pak uplatní i v civilním životě.

Člověk bude moci působit třeba v nadnárodních korporacích, na trhu práce bude mít vysokou hodnotu. Takto by se mělo s mladými lidmi mluvit. Jsem přesvědčen, že mladá generace je zodpovědná, má zájem být v dobrém týmu a učit se něco, co je třeba právě v armádě výjimečné a v běžném životě by se toho nedotkla, například v oblasti umělé inteligence.

Jaký je názor voliček a voličů ANO na staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa? Pokud by hnutí bylo součástí vlády, kam by výdaje na obranu směřovalo? A za jak moc důležité považuje Karel Havlíček téma migrace? Poslechněte si celý rozhovor vedený Tomášem Pancířem.