Ne každý starosta je osvícený. Jeho prioritou nemusí být platit nepedagogy, kritizuje novelu Pištora ze Svazu měst a obcí

Měla by Sněmovna přijmout novelu školského zákona?

My za Svaz měst a obcí říkáme v tuto chvíli, že pořád ještě trváme na našem stanovisku – jednoznačně ne.

Nechci předbíhat, co bude zítra (ve středu), jestli se to vůbec dostane na pořad jednání, ale myslím, že i spousta poslanců z řad vládní koalice bude mít se schvalováním tohoto zákona osobní problém, protože zodpovídají ve svých regionech za školy, jsou většinou členy zastupitelstva, rady (obce) a podobně.

Svaz měst a obcí apeloval, aby se o financování nepedagogických pracovníků ve školství vedla otevřená a odpovědná diskuse se zapojením všech relevantních aktérů. Byli jste vyslyšeni?

Musím říct, že jsme v posledním roce nebo tři čtvrtě roce byli přizváni k jednání o celé této problematice. Nicméně to už bylo ve chvíli, kdy celá záležitost byla na stole.

De facto nám to nebylo předkládáno, abychom o tom diskutovali, abychom se snažili něco vymyslet, ale bylo nám to předloženo jako hotová věc. „A vy se snažte to pochopit, je to nejlepší.“ Tak to na mě působilo.

„Spousta nesrovnalostí”

Z pondělního kulatého stolu Českého rozhlasu věnovaného školství vyplynulo, že podle koaličních poslanců jde o systémovou změnu, která napravuje současné chybné uspořádání. Třeba podle poslankyně ODS Renáty Zajíčkové by nepedagogické pracovníky měl organizovat, řídit a také platit ten, kdo je zaměstnává, tedy zřizovatelé škol. S tím vy jako bývalý pedagog a zástupce ředitele školy nesouhlasíte?

V tuto chvíli ten návrh nezní tak, že je budeme platit a zároveň je i řídit. Můžeme to jako zřizovatelé podle toho návrhu udělat, ale zároveň platí druhá varianta, že nepedagogičtí pracovníci budou nadále podléhat řediteli školy, bude je organizovat ředitel školy a my na to budeme pouze dávat peníze.

Čtěte také

Kdo by měl platit nepedagogické pracovníky? Poslechněte si debatu u kulatého stolu

To samozřejmě s sebou přinese spoustu dalších nesrovnalostí, které se můžou vyrojit. Můžou se vyrojit různé nerovnosti mezi školami, protože každý starosta, každý zřizovatel, rada obce vnímá priority jinak.

Může říct „máte moc nepedagogických zaměstnanců“ nebo „máte jich málo“ a tak dále. Může dojít ke konfliktu třeba mezi školou a zřizovatelem. Říkám „může“.

V jakém vztahu je ředitel školy vůči zřizovateli?

Zřizovatel ho do funkce jmenuje, ale jinak je ředitel školy zaměstnancem školy. To neznamená, že bychom ho jako zřizovatelé platili. Rozhodujeme o jeho odměnách, na to máme právo, ale jinak je placen tabulkově a tím, jak mu rada jako zřizovatel školy stanovila platový výměr. Je placen z prostředků ze státního rozpočtu, které dostává škola.

Mně přijde, že je celkem logické, že by měla být mezi zřizovatelem a ředitelem školy přirozená dohoda, že to není tak „na hlavu postavené“, jak jsem možná pochopil z vašich slov.

Každý starosta je jiný, každý zřizovatel je jiný. Myslím si, že pokud má starosta jednu školu, tak určitě tu školu padnout nenechá. I kdyby na placení nepedagogů dostával ve finále méně peněz – což v tuto chvíli de facto najisto nevíme – tak stoprocentně těm nepedagogům peníze doplatí a školu si padnout nenechá.

Ale ne každý je osvícený starosta, to je v každé profesi. To znamená, priority zřizovatele, toho starosty nemusí být vyloženě postavené na tom, že musí dostatečně zaplatit nepedagogy.

Svazkové školy

Sociolog Daniel Prokop upozornil v pořadu Radiožurnálu Život k nezaplacení, že zásadní je zaměřit se na nástroje, jak mohou obce sdílet kapacity třeba v oblasti IT, účetnictví a podobně. Měla by být třeba úloha Svazu měst a obcí iniciovat sdílení takových služeb?

Spíš bychom mohli být prostředníky, aby se takové záležitosti realizovaly. Nyní máme možnosti vytvářet společenství obcí, máme tím pádem možnost řešit podobnou situaci ve školství podobným způsobem, to znamená sdílet některé pracovníky. Ale někdy to prostě nejde.

Čtěte také

Školním psychologům chybí zajištění do budoucna. Chudší školy na ně potřebují více peněz, říká sociolog Prokop

Školy jsou třeba daleko od sebe, je tam jedna škola v obci nebo ve městě, dojezdové vzdálenosti s ostatními obcemi by nebyly rentabilní. Takže ano, my to tak děláme, podporujeme společenství obcí.

Pokud k tomu dojde, tak samozřejmě budeme vytvářet metodiky pro to, abychom mohli nějakým způsobem pomoci školám a zřizovatelům realizovat svoji personální politiku sdíleným způsobem.

Jak se díváte na rozvoj takzvaných svazkových škol, které sdílejí různé služby?

To samozřejmě možné je a tam, kde to lze, bych to jednoznačně podporoval – zase po konzultaci s veřejností, mezi starosty, mezi zřizovateli jednotlivých škol. Pakliže se na všem všichni aktéři dohodnou, tak proč ne.

Čtěte také

Žonglování s penězi, kritizuje starosta změnu v placení nepedagogů. „Změna je potřeba,“ hájí se ODS

Jak velký by měl být takový svazek, aby to fungovalo opravdu efektivně? Třeba na úrovni mikroregionů – dejme tomu takových dvacet škol, jak navrhoval už citovaný Daniel Prokop?

Obávám se, že čím více toho bude, tím možná budou větší úspory, ale tím horší bude rozhodování. Pak stačí výměna jednoho zastupitelstva, případně jednoho vedení školy a můžou vzniknout konflikty.

Ale toto jsou v tuto chvíli spekulace. Nedomnívám se, že když jich bude tolik, tak to bude mít velký přínos. Spíš možná to bude více komplikací. Ale uznávám, že ekonomicky to smysl samozřejmě dává.

Jaká je důstojná odměna pro nepedagogické pracovníky? Vyplatilo by se slučování základních škol s těmi mateřskými? A jak jsou na případné placení nepedagogů připraveni v Postoloprtech na Lounsku, kde je starostou Zdeněk Pištora? Poslechněte si záznam pořadu Dvacet minut Radiožurnálu v úvodu článku.