Kybernetické útoky Ruska jsou za hranicí, kterou Biden nemůže tolerovat, hodnotí komentátor Anýž

Ženeva hostila osobní setkání prezidentů Spojených států a Ruska. Joe Biden i Vladimir Putin označili vzájemnou debatu za konstruktivní, ne nepřátelskou. Může to být předzvěst razantního zklidnění vztahů mezi oběma zeměmi? Jaký to bude mít vliv na jaderné odzbrojování velmocí? A skutečně je možné domluvit společná pravidla kybernetické bezpečnosti? Vladimír Kroc se ptal komentátora a publicisty, který se specializuje na dění v USA, Daniela Anýže.

Platí že vztahy obou velmocí – Spojených států a Ruska – jsou teď nejhorší od dob studené války?

Možná teď jsou trošku lepší, než byly před summitem, protože záměrem, alespoň ze strany Joea Bidena, který schůzku Putinovi nabídl v polovině dubna, bylo zastavit degradaci, která nesloužila ani jedné straně. Ani Putin nemohl mít dobrý pocit z toho, že Moskva nemá ve Washingtonu svého velvyslance.

Čtěte také

Velvyslanci se vracejí do Washingtonu, potažmo do Moskvy. Je to známka toho, že vztahy obou zemí se vracejí k diplomatické normalitě?

Vracejí se ze zmatečného nedorozumění, kdy už to bylo mimo kontrolu – když nemáte velvyslance, tak komunikujete mnohem hůř – k chladnému, ale předvídatelnému vztahu.

Co znamená fakt, že pro Rusko zatím zůstávají Spojené státy na seznamu nepřátelských zemí?

Vystihuje to realitu. Vztah mezi USA a Ruskem, to není ani manželství z rozumu, to už je rozvedené manželství, kde se lidé už ani nechtějí potkat v kuchyni. Zájmy jsou v některých věcech naprosto odlišné. A v některých oblastech, jako je pole kybernetické bezpečnosti a kybernetických útoků, jsou vyhrocené za hranicí, kterou by například Biden mohl i kvůli své vnitropolitické situaci tolerovat.  

Po posledních vyděračských útocích, kdy Colonial Pipeline, firma, která zaváží ropu a benzín na východní pobřeží USA, musela vyplatit výkupné, aby mohla spustit zpátky svoji síť, a mezitím to způsobilo zákaznickou krizi, je to v Americe, která je automobilovou kulturou, obrovský problém. Teď jsem se vrátil u USA, kde mi říkali: Tak Rusové nám tady zastaví benzinky a Biden nic neudělá? To je otázka, která by se mu vrátila u nejbližších kongresových voleb.

A působil dost razantně pro domácí publikum?

Teď si myslím, že už ano. Ta první reakce byla vlastně nijaká v prvním týdnu, kdy to spíše Bílý dům řešil procesně, aby se obnovily dodávky. Americká firma zaplatila okamžitě výkupné, některé z peněz FBI získala zpátky. Nicméně Američané byli nepříjemně překvapení, že reakce není taková, jakou by čekali.

A jak lze tedy včerejší summit v Ženevě hodnotit? Dalo se od vrcholné schůzky čekat více?

Myslím si, že se nedalo čekat víc. I těch pár pozitivních věcí je překvapivě dobrých – návrat velvyslanců, debaty o další podobě kontroly jaderných zbraní, a je to také z hlediska Bidena příslib vytvořit skupinu na řešení kybernetické bezpečnosti. Biden dal Putinovi seznam 16 oblastí, které jsou pro něj červená čára. Kybernetické útoky se tam nesmí dít. Což znamená, že obě strany vedou aktivní kybernetickou válku, zároveň se snaží definovat, kam jít nemůžou.

Pokládám za důležitou poznámku Bidena, když byl otázán, jak by zareagoval, kdyby Putin opět červenou čáru překročil. Říkal, že Putin moc dobře ví, že Spojené státy mají velké kybernetické kapacity. Je to výhrůžka odvetným útokem, tak jak se dříve vyhrožovalo klasickou válkou.

autoři: Vladimír Kroc , prh

Související