Jak vzniká motorová nafta? Nejprve je potřeba vysoká teplota, pak přijde na řadu vodík a taky platina
Zhruba šest hodin trvá, než se ze surové ropy stane motorová nafta. Je to ale nekončící proces, na který bezprostředně navazuje například výroba síry. V každé rafinérii jsou proto, možná překvapivě, nejdůležitější kilometry potrubí. Třeba v Kralupech nad Vltavou zabírá technologie pro zpracování ropy v podstatě jen nepatrnou plochu.
„Samotná výrobní část zabírá jen asi 10 % areálu, drtivou většinu tvoří sklady, expedice a bezpečné odstupové zóny,“ vysvětluje Jakub Gleich.
Čtěte také
Kolem nás je několik různých pecí. „Nejdůležitější z nich je jednotka destilace ropy, konkrétně rektifikační kolona,“ ukazuje plánovač rafinérie v Kralupech nad Vltavou. „Ropa teče do té kolony, tam se na základě bodu varu rozdělí na čtyři základní řezy a pokračuje na svoji jednotku.“
To vysvětluje nejrůznější potrubí a trubky, které se proplétají areálem.
„Každý ten proud není vhodný jako palivo. Obsahuje ještě spoustu příměsí, které je potřeba odstranit, takzvaně rafinovat – proto rafinerie,“ objasňuje Jakub Gleich a pokračuje: „Ropa obsahuje kolem 1,8 % síry, takže mnoho set krát se to musí odsířit, aby to dosáhlo parametrů podle normy.“
Superdrahý katalyzátor
Další zařízení, které si společně prohlížíme, je velká hranatá pec. Jak se záhy dovídám, jde o jediný zdroj vodíku v rafinerii.
„Říká se tomu katalytický reforming. Vodík odštěpený z části benzinu používáme pro hydrogenace. Katalyzátor, který se tam nachází, je na bázi platiny a renia a je extrémně drahý. Ani se nikdy nevyměňuje, jenom se jednou za několik let regeneruje, když se zašpiní,“ vysvětluje můj průvodce.
Kvalita reformingu je naprosto určující pro kvalitu odsíření a další provoz rafinerie.
V srdci rafinerie
Velín o kousek dál vypadá na první pohled velice nenápadně, trochu jako maličko větší opláštěný kontejner.
„To klame tělem, protože ta budova řídí rafinerii řídí, a tak musí mít gigantickou požární i výbuchovou odolnost,“ vyvrací můj odhad Jakub Gleich. „Vidíte ty dveře? Ty jsou jako od trezoru.“
Čtěte také
Uvnitř ve velíně panuje čilý ruch. „Je rozdělen do tří oblastí: Primárního zpracování ropy a hydrogenací - takzvaná stará rafinerie. Pak je tady dělení mazutu, štěpení a potom prostřední část, kde se nachází mísení paliv,“ přibližuje Jakub Gleich.
Zahřát a rozdělit
„Vidím nástřik ropy ze skladů, jaké je množství,“ popisuje úvodní fázi zpracování surové ropy operátor Petr Vršník. „Tady v pecích se předehřeje na teplotu 350 stupňů a rozdělí se na jednotlivé frakce – na benzin, petrolej, plynový olej 1, plynový olej 2, lehký topný olej a těžký topný olej.“
„Na hlavě kolony máme 115 stupňů a přes ní jdou plyny plus benzin, který zkondenzuje na vodním chladiči,“ dodává ještě operátor, než jeho výklad přeruší naléhavý zvuk vysílačky.
Jakub Gleich hned poznamenává, že je to typický příklad, jak „velínář“ řídí operátory venku. Komunikuje s nimi buď vysílačkou, nebo telefonem.
Vstupní brána zabezpečena
Prošli jsme areálem rafinerie až na konec. Ve skutečnosti jsme naopak jakoby na jejím začátku, viděno z perspektivy cesty ropy z centrálního tankoviště v Nelahozevsi.
Do čtyř velkých zásobníků se sem ze společnosti MERO ČR ačerpá zhruba 15 až 18 tisíc tun surové ropy, což kralupské rafinérii vystačí na dva nebo tři dny provozu.
„Každý zásobník musí být vybaven takzvanou ochrannou vanou – to je ta zeď, která je kolem,“ ukazuje Jakub Gleich. „Je to jímka. Kdyby zásobník praskl, tak aby nedošlo k žádnému úniku mimo, znečištění průsaky do spodních vod a tak dále.“
Rafinérie v Kralupech nad Vltavou zpracovává zhruba 70 % ropy na paliva a ze třetiny se vyrábějí plasty.
Související
-
Ropu by měla nahradit biomasa. Vědci z Masarykovy univerzity vytvářejí rozložitelné plasty
Plasty, které se vyrábí z neobnovitelných zdrojů, chtějí vědci z Masarykovy univerzity nahradit materiály přírodního původu – jedná se o plasty vyrobené z odpadní biomasy.
-
Dotknout se ropy nebo ji ochutnat. Průkopníkem naftového průmyslu byl lékárník z Rakouska-Uherska
Průkopníkem naftového průmyslu byl jeden lékárník v bývalém Rakousko-Uhersku. Poprvé se ropa nezačala průmyslově těžit v USA nebo zemích kolem Perského zálivu ale v Polsku.
