Vylodění v Normandii, pro někoho dávná minulost, na několik dní ve Francii ožívá v ulicích a oknech. Den D se tam snaží přiblížit mladým

Každý rok, začátkem června, se Normandie vrací do minulosti. Na slavné pláže Utah, Gold, Juno nebo Omaha jezdí státníci z celého světa a připomínají si tam hrdinství vojáků, kteří se 6. června 1944 vylodili na francouzském pobřeží, aby osvobodili okupované země a porazili nacistické Německo.

To je oficiální část oslav. Pak je tu ta druhá, méně politická a živelnější. Za okny domů najdete americké, britské, kanadské i německé vlajky, na silnicích projíždí vojenské džípy a některá městečka a vesnice vypadají, jako kdyby tam natáčely filmové štáby.

Zpátky do minulosti

Městečko Sainte-Mairie-du-Mont je v podstatě posledním na cestě k moři, k francouzskému pobřeží a k pláži Utah, kde se před 78 lety vylodili američtí vojáci. Teď se znovu proměnilo v jedno velké vojenské ležení. Jsou tady veteráni, historická auta, džípy i vojenské motorky.

A u jednoho z džípu je Nizozemec, kterému říkají Šéf. Na kapotě džípu má podepsané veterány, pamětníky, kteří v Normandii před 78 lety bojovali.

Ve složce Nizozemce Scheffa se píše, že Francouz Maurice Le Noury opustil Francii v roce 1941, když mu bylo 19 let. Dostal se do Alžírska, prošel britských výcvikem a působil ve francouzském oddílu britských speciálních jednotek.

Hrdinové se vracejí

Kvůli zranění, které utrpěl při výcviku, nemohl se svou jednotkou seskočit u města Ouistreham poblíž pláže Sword, kde se vylodili Britové. Později bojoval na východě Francie i v Nizozemsku. Za své bojové nasazení dostal řád Čestné Legie i Válečný kříž.

Jak říká Nizozemec Scheff, Maurice Le Noury zemřel v roce 2019 ve věku 98 let.

Nasazení vojáků za druhé světové války dnes v Normandii přibližují mladší generace. Julienovi je 28 let a v běžném životě je policistou.

Mladí mladším

„Představujeme tady 506. prapor 101. americké výsadkové divize. Všichni mají kompletní vybavení s padáky T5 pro výsadkáře. Ukazovali jsme tady lidem různé činnosti jako skládání padáků a nasedání do letadel. Snažili jsme se co nejlépe vysvětlit, co se dělo v předvečer 6. června 1944.“

Čtěte také

Dnes ale svou policejní uniformu vyměnil za tu vojenskou: „Já jsem nadporučík. Mám dalekohled, tady zásobníky do samopalu Thompson, plynovou masku a taky granáty. Ty byly velmi důležité. Díky nim američtí vojáci dokázali zneškodnit nacistické oddíly bez toho, aby Němci zjistili, odkud na ně Američané granáty hází. Tahle strategie fungovala hlavně v noci.“

Julien přihlížejícím lidem vysvětluje, že američtí výsadkáři seskočili za nepřátelskou linii, a že s Němci sváděli kruté boje o strategické dopravní uzly jako silnice a mosty. Jejich činy si lidé každoročně připomínají například u památníku Iron Mike u městečka Sainte-Mère-Église.

Julien se svou skupinou, která představovala americké výsadkáře z roku 1944

I když je to už 78 let, co se se spojenci vylodili v Normandii, tak události z června roku 1944 jsou stále živé. Lidé se v městečku Saint-Mairie du Mont potkávají v historických uniformách, projíždějí v historických vozech, džípech, vojenských motorkách a mávají veteránům, kteří v autobusech projíždějí dál k pláži Utah, a vzdávají jim hold.

autoři: Martin Balucha , aka
Spustit audio

Související