Vláda schválila přísnější pravidla pro držení zbraní. Bez povinných psychotestů
V Česku se zřejmě zpřísní pravidla pro držení zbraní. Zbrojní průkaz by měl platit místo deseti let jen pět let, lékaři získají přístup do registru zbraní a policie bude mít větší pravomoci. Tyto a další změny přináší novela zákona o zbraních a munici, kterou dnes schválila vláda. Normu ještě budou posuzovat poslanci a senátoři.
Novela by měla zlepšit dohled nad nakládáním se zbraněmi a municí.
„Zavádí se muniční licence pro firmy a muniční průkazy pro jejich zaměstnance. Zkrátí se délka platnosti zbrojních průkazů na pět let a rozšíří se oprávnění policie v odůvodněných případech zadržet zbraň, střelivo nebo munici,“ uvedl v tiskové zprávě premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Přísnějšími pravidly vláda reaguje na loňské výbuchy v muničním skladu ve Vrběticích i na únorovou tragédii v Uherském Brodě, kde ozbrojený muž v restauraci legálně drženou zbraní zabil osm lidí a pak sebe.
„Jako asi nejdůležitější změnu vnímáme přesněji upravené možnost zadržování zbraní, aby v případě, kdy policie dostane signály, že došlo ke změně zdravotního stavu držitele zbrojního průkazu, okamžitě mohla jít zadržet jeho zbraně do doby, než se prověří, zda opravdu došlo ke změně zdravotního stavu, či nedošlo,“ řekla Milena Bačkovská z ministerstva vnitra, které legislativní změny navrhlo.
Možnost nahlédnout do registru by však měla být pro lékaře dobrovolná, jak ostatně prosazovali i lékaři. Ti při tom poukazovali mimo jiné na nutnost důvěry mezi lékařem a pacientem.
„Bylo by velmi nešťastné, kdyby taková povinnost uložená lékařům odháněla psychiatricky nemocné lidi od toho, aby vyhledali lékařské ošetření. Výsledek by mohl být kontraproduktivní. Ti lidé by se mohli přestat léčit a byli by mnohem nebezpečnější,“ podotkl prezident České lékařské komory Milan Kubek.
V souvislosti s událostmi v Uherském Brodě se také mluvilo o povinných psychotestech, ty ovšem v novele nejsou. Podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka by byly problematické i z „kapacitních důvodů“. Zbrojní průkaz má totiž v Česku skoro 300 tisíc lidí.
„Psychologové jsou velmi nedostatkovým zbožím v České republice, tak si z praktických důvodů neumím představit, že by se každý podrobil tomu psychologickému vyšetření,“ poznamenal Němeček.
„Evropská unie by se mohla učit“
Novelu ještě posoudí poslanci a senátoři. Třeba poslankyně a členka sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) se zaváděnými opatřeními vesměs souhlasí, přesto k nim bude mít otázky.
„Vadí mi tam vstup do obydlí, který dává obrovskou pravomoc Policii České republiky k okamžitému odebrání zbraně. Já to považuji samozřejmě za dobrý nástroj – abychom zabránili šíleným střelcům v Uherském Brodě – ale chtěla bych ubezpečit od policejního prezidenta a od zástupců ministerstva vnitra, že to nebude nadužíváno,“ uvedla Černochová v rozhovoru pro Český rozhlas.
Kladně se k navrhovaným změnám staví i místopředseda výboru pro bezpečnost Bronislav Schwarz (ANO). „Je to adekvátní – v souvislosti s Uherským Brodem, s Vrběticemi a i s vývojem doby,“ podotkl.
Po ještě přísnějších pravidlech pro držení zbraní volá také Evropská komise. Ta chce mimo jiné zakázat držení poloautomatických zbraní soukromými osobami, nebo navrhuje, že by povolení musel mít třeba i držitel zbraní na airsoft, paintball a podobně.
S tímto postupem naopak oba poslanci nesouhlasí. Podle Černochové by těmito opatřeními EU odzbrojovala vlastní občany a omezovala jejich práva, zatímco zločince to nezastaví. Český přístup je podle ní dostatečný.
„Úprava v České republice je velmi přísná a myslím si, že ostatní státy Evropské unie by si mohly vzít z naší legislativy příklad. A je iluzorní se domnívat, že by si teroristé opatřovali zbraně legálním způsobem,“ řekla Černochová.
„Zrovna tento zákon máme v pořádku nastavený. A to zpřísnění? No, uvidíme, co nám řekne Evropská unie. Já si myslím, se by se mohli opravdu učit od nás,“ dodal Schwarz.