Velké malé zprávy 25. srpna 2003
Až na okraj známého vesmíru dohlédne observatoř SIRTF americké NASA, která dnes po několika odkladech odstartovala na oběžnou dráhu. Ke středověké metodě "učimizo" - tedy hromadnému polévání ulic, se uchýlili obyvatelé rozpáleného a prašného Tokia. Horká a znečištěná města přitahují až dvakrát více blesků.
Nový pohled do zatím neznámých míst vesmíru umožní kosmická observatoř, kterou dnes vyslala na oběžnou dráhu Země americká NASA. Dalekohled je sestavený tak, aby zachytil objekty, které jsou buď příliš studené na to, aby vyzařovaly vlastní světlo, nebo jsou zakryté mezihvězdným prachem. Do vesmíru ho dnes ráno vynesla americká raketa Boeing Delta II.
Dalekohled zůstane na oběžné dráze pět let. Podle astronoma Jakuba Rozehnala navazuje na předchozí vesmírné teleskopy. Když astronomové zkombinují schopnosti všech těchto observatoří, získají zatím nejdokonalejší obraz hmoty a energie na okrajích nám známého vesmíru.
K osvědčeným středověkým metodám sáhli obyvatelé Tokia při boji proti nepříjemnému vedru. Skoro 23 tisíc aktivistů se shromáždilo na pěti místech metropole a mezi polednem a třináctou hodinou tam polévali ulice. Pořadatelé je vyzvali, aby si vzali buď použitou vodu z koupele nebo vodu dešťovou. Takzvané "učimizo" provozovali už obyvatelé feudálního Tokia, které se tehdy nazývalo Edo.
Také oni se tím snažili snížit nesnesitelné horko a prašnost. Tato tradice nikdy úplně nezanikla, ale udržovali ji jenom jednotlivci. Jak píše agentura Reuters, dnešní akce opravdu přinesla určité výsledky: na čtyřech místech, kde lidé ulice polévali, se teplota snížila o osm desetin stupně Celsia, a na pátém dokonce o celý jeden stupeň. V Tokiu ovšem to letošní léto patří spíše k chladnějším a zřejmě právě proto se akce nezúčastnil celý milion lidí, jak pořadatelé čekali.
Horká a prašná velkoměsta přitahují více blesků než otevřená venkovská krajina. Proč tomu tak je, to bylo až dosud pro vědce záhadou. Teď se zdá, že vysvětlení leží v kombinaci vysokých teplot a znečištění vzduchu. Dřívější studie ukázaly, že teplo stoupající ze zahřátých budov přitahuje mračna.
Saze a další částice v ovzduší jejich formování podporují také. Výsledky tříletého pozorování jihovýchodu Brazílie naznačují, že když oba faktory - tedy horko i znečištění - působí naráz, zvyšuje se tak pravděpodobnost blesků. Jak dodává odborný magazín New Scientist, nad velkými, horkými městy jich je až dvakrát více.
