Václav Malý: Vyhnání sudetských Němců nebylo spravedlivé. K úplnému usmíření ještě nedošlo

 „Jsme svědky toho, že Evropa se rozdrobuje. Nejde jenom o brexit, ale osamostatňují se i některé celky států jako Katalánsko. Ani v Belgii to není snadné a mohli bychom jmenovat další. Je ale důležité si uvědomit, abychom měli smysl pro celek,“ říká světící biskup pražský Václav Malý.

Čtěte také

Příběh válečné msty Čechů na Němcích jako divadlo. I to je práce Jiřího Havelky

Právě Anton Otte je podle Malého člověk, který měl odvahu před několika lety říci, že ke smíření je třeba, aby sudetští Němci uznali svou vinu, které se za druhé světové války dopustili. „To jsem velmi ocenil, že měl tuto odvahu. Bylo to poprvé, kdy jsem to slyšel od někoho aktivního v sudetoněmeckém hnutí.“

Potřeba odpouštění 

„Je statečné, že se dovedl přenést přes smrt svého otce a spolu s dalšími se snaží, aby skutečně mezi sudetskými Němci a českou společností zavládl pokoj a klid,“ říká Malý.

Otte byl za svou snahu o smíření Čechů a Němců oceněn několika vyznamenáními |foto: http://www.ruzenec.cz

Otte často mluví o potřebě smíření a odpuštění. V jaké fází se tedy společnost nachází? „V určité části ještě k usmíření nedošlo, ale velká část pochopila, že se nejde pořád vracet. Je třeba vidět současnost.“

Právě ale smíření Čechů a Němců by podle Malého mohlo být příkladem pro Evropu. Důležité ale je říci, co od sebe strany očekávají.

Kolektivní vina je špatná

„Vyhnání Němců na základě kolektivní viny nebylo spravedlivé, došlo k velkým krutostem. Někde už jsou dokonce připomínky těchto událostí. Na druhé straně je ale důležité, aby ze sudetoněmeckého landsmanšaftu zaznělo, že se jde dál.“

Malý také připomíná, že dnešní generace Němců se ani do Česka vracet nechtějí. „Je to uměle živeno a bohužel to hraje roli například při volbách.“

Další témata rozhovoru: Co znamená dodržovat tradiční hodnoty? Co znamená svoboda? Co si myslí o demonstracích v Moskvě?