V ulicích Prahy hrají celé léto pouliční muzikanti. Má to ale svá pravidla

Pouliční hraní označuje anglické slovo „busking“. Muzikanti v ulicích sice můžou zpříjemnit atmosféru hlavního města, podle vyhlášky magistrátu ale nesmí být příliš hluční nebo třeba blokovat dopravu.

V některých konkrétních ulicích historického centra Prahy město hraní zakázalo. „Nesmí se vystupovat na dětských hřištích, u kostelů během bohoslužby nebo u škol během výuky. Pouliční uměleckou veřejnou produkci je možno provozovat v době od desíti hodin dopoledne do půl desáté večerní,“ říká mluvčí Prahy 1 Veronika Blažková.

Vzít si hudební nástroj a hrát na ulici může kdokoliv. Žádné povolení není potřeba a muzikanti neplatí ani žádné poplatky. Dodržování předepsaných pravidel kontroluje městská policie.

„Kontroluje, zda umělci dodržují místa, která jsou dána vyhláškou. Pokud to nedodrží, dostanou napomínku, a pokud to nebudou dodržovat opakovaně, tak dostanou od městské policie pokutu,“ dodává Blažková.

Například na pražské náplavce zpříjemňují muzikanti lidem nakupování na farmářských trzích. Kapela vedená Pavlem Rohlenou hraje přibližně čtyřikrát týdně. Kromě Čechů je ve skupině i Bělorus nebo Angličan. Ten je dokonce o generaci starší než jeho spoluhráči.

Hudebníci sice hrají i v klubech, barech nebo na svatbách, vystupování na ulici má ale podle Pavla Rohleny pro muzikanty největší kouzlo. „Pokud se otevřou tomu, co přijíždí do Prahy, tak je to pokaždé mezinárodní záležitost. A ve chvíli, kdy najednou všichni lidi zpívají jednu melodii a jeden je z Etiopie, druhý z Bavorska a třetí z Kotěhůlek, tak to jsou krásné zážitky," popisuje.

Hraní na ulici není rozhodně žádný výhodný byznys, pro muzikanty je to hlavně radost. Za možnost přivýdělku jsou rádi. Kapelník Pavel říká, že do klubů chodí specifické publikum, a ne každému se musí daný žánr líbit.

„Zatímco na ulici se to přirozeně selektuje a během čtvrthodiny se zastaví to publikum, které má rádo tu specifickou hudbu. Myslím si, že je to i úžasná osvěta, protože se k živé muzice dostane spousta dětí."

Jeho kapela hraje zásadně živě. Techniku si nahrazují třeba zvuky vydávanými ústy. „To je ta výzva. Simulovat stroje a nějakým způsobem se jim vyrovnat a vnést tam co nejvíce života a komunikace," uzavírá Pavel.

Mezi pouliční umělce patřili v začátcích kariéry například Edith Piaf, Bob Dylan nebo Glen Hansard. Z českých hudebníků třeba písničkářka Radůza.