Tycho Brahe nezemřel tak, jak si myslíte. A jaký vlastně byl jeho život?
Na Tycha Braha si asi pamatujete ze školy především díky legendám o jeho podivné smrti. Další informace o tomto dánském astronomovi, který působil na dvoře krále a císaře Rudolfa II., ovšem už tak známá není. Třeba to, že po dlouhou dobu spravoval ve jménu krále kdysi dánský, dnes už švédský ostrov Ven. Do tamního muzea Tycha Braha se vydal reportér Jakub Lucký.
V předsálí kostela, kde je výstava o Tychovi Brahem, vítá návštěvníky hvězdné nebe a především výbuch supernovy, kterou slavný astronom objevil. Po expozici mě provází Nina Peterssonová z muzea Tycha Braheho na ostrově Ven.
Bez alchymie by moderní chemie nikdy nevznikla, říká Ivo Purš, odborník na rudolfinskou dobu
Byli alchymisté spíše vědci, nebo šarlatáni? Pokud jste někdy v životě viděli Werichovy filmy Císařův pekař a Pekařův císař, zřejmě určitou představu máte. Ve skutečnosti to ale všechno bylo trochu složitější, upozorňuje v rozhovoru s Lucií Výbornou historik umění Ivo Purš.
„Tycha adoptoval a vychoval jeho strýc. V té době to nebylo nic neobvyklého. Tím, že se majetek i titul dědil z otce na nejstaršího syna. Jeho strýc ale žádné děti neměl, a tak Tycha adoptoval a vychovával,“ vysvětluje. Adopcí strýc mladému Tychovi zajistil na tu dobu neobvyklou míru vzdělání.
Osudové zatmění
„Ve dvanácti začal chodit na univerzitu v Kodani, kde studoval právo, jazyky, rétoriku. Nejspíš proto, aby se stal lenním pánem, správcem majetku. Pak ale uviděl zatmění slunce a začal se opravdu zajímat o nebe a nebeská tělesa. Nejprve sám a pak přesvědčil svého strýce, aby změnil studijní plán na matematiku a fyziku,“ vypráví průvodkyně Nina.
Po studiích se Tycho zabýval vylepšováním měřicích nástrojů, je například autorem vylepšeného takzvaného astronomického sextantu. Později se pak přestěhoval právě na ostrov Ven.
Pánem ostrova Ven
O tom, že se přestěhuje na ostrov Ven, rozhodl dánský král Frederik druhý. „Ostrov tehdy celý spadal přímo pod krále a žily na něm asi dvě stovky farmářů a rybářů. Tycho se stal jeho vůbec prvním správcem,“ vysvětluje Nina Peterssonová. Mezi obyvateli ostrova ovšem žádné nadšení nezavládlo.
„Farmáři a rybáři na Venu byli na svou dobu extrémně svobodní. Do té doby sice platili králi o trochu vyšší daně, ale s příchodem Tycha najednou museli pracovat pro správce. Dva dny v týdnu, od úsvitu do soumraku. A to byla velká změna, jakýkoliv správce by byl neoblíbený.“
Podzemní observatoř
Své poddané Tycho Brahe použil jako stavitele nových observatoří. Během pěti let vznikly hned dvě, nejprve palác Uranienborg a později pod zem zakopaný Stjerneborg. Ten na rozdíl od svého předchůdce stojí dodnes. Na povrchu je z něj vidět jen pět nízkých žlutých věžiček s měděnou střechou.
„Observatoř byla postavená podle pěti Tychových nejlepších měřicích nástrojů,“ vysvětluje Nina. „Pomocí kalendáře a dobových materiálů jsme byli schopni zpracovat, jak vypadala měřící noc za Tychových dob,“ popisuje expozici uvnitř observatoře.
Nedůstojná smrt?
Měření na Venu si Tycho Brahe užíval až do sporů s novým králem Kristiánem IV. Ten byl nespokojený s tím, jak moc se Brahe věnuje astronomii a jak málo spravování jeho majetku. Přes Itálii se pak Tycho Brahe dostal až do Prahy, kde také zemřel. A ačkoliv je jeho smrt opředena legendami, bylo to nejspíš velmi prosté.
Tycho Brahe nezemřel na otravu rtutí
Tým českých a dánských vědců vyloučil možnost, že Tycho Brahe zemřel na otravu rtutí. Navíc získal nečekané poznatky o umělém nosu slavného astronoma.
„Domníváme se, že to byla poměrně obvyklá smrt. V roce 2011 jeho hrob znovu otevřeli a odebrali spoustu vzorků. Nic neukazuje na velkou dávku jedovatých látek. Jasné to není, ale víme, že si stěžoval na problémy s močovým měchýřem a vysoké horečky. Takže nejspíš to bylo vcelku přirozená smrt,“ myslí si průvodkyně Nina.
Na legendy o tom, že mu močový měchýř praskl při napjatém sledování oblohy nebo u královské hostiny, tedy můžete klidně zapomenout.
Podívejte se na mapu oblíbených zápisníků na webu (zvětšit na celou stránku):
