Tvář tří evropských metropolí, včetně Prahy, vznikla v pařeništi nápadů. Slovinský architekt Josip Plečnik také recykloval materiály. Z nouze

Také dům slavného architekta Josefa Plečnika leží v Lublani, provází jím průvodkyně Anna: „Tady měl Plečnik to, čemu říkal “testovací pařeniště” - dnes bychom možná řekli spíše inkubátor. Zkoušel různé materiály a nápady v malém prostoru, předtím, než je použil ve svých projektech.“

Nezapomenuté fragmenty 

Plečnik se ale neomezoval jen na nové materiály, říká Anna: „Zároveň tady využíval různé fragmenty ze svých staveb - kámen, dřevo, sloupy - tady tenhle sloup pochází z Ševcova mostu tady v Lublani. Máme tu také model sochy svatého Josefa z kostela, který Plečnik postavil. Možná si ho sem umístil také jako svého patrona, Josef byl také tesař...“

Ať neprojde jediný den bez črtání a navrhování!
Josip Plečnik

Josip Plečnik byl významným architektem a designérem, který zasáhl do architektury tří evropských měst: Lublaně, Vídně a Prahy. Výrazně ovlivnil vzhled Pražského hradu a taky navrhl a nechal postavit Kostel Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze.

Plečnik choval velký respekt k TGM

Kde vznikaly Plečnikovy nápady a nákresy ví průvodkyně Anna: „Plečnikův stůl je velice široký a funkční. Jsou zde noviny s fotografiemi Tomáše Garrigua Masaryka, toho on velice respektoval. Plečnik byl silným kuřákem, takže tu jsou i cigarety.“

Tužky, štětce, inkoust - to všechno potřeboval Josip Plečnik ke své práci|foto:Martin Dorazín, Český rozhlas

Anna také připomíná, že v Plečnikově době nebyl všeho dostatek: „Během druhé světové války a po ní bylo velice těžké sehnat technické vybavení, takže tady vidíte už opravdu maličkou tužku, kterou používal ke svým návrhům. Neustále kreslil a něco navrhoval a požadoval to i od svých studentů. Dokonce jim často říkal: ať neprojde jediný den bez črtání a navrhování!"

Inspirace ze Středomoří 

Josip Plečnik se ve svém díle inspiroval klasickou architekturou. Během studií v Itálii mu učarovaly Benátky, fascinovala ho i starořecká architektura.

„Měl svůj velice speciální styl: respektoval starou architekturu a své dílo se snažil adaptovat tak, aby bylo vhodné pro dané město. Jeho tvorba na Pražském hradě byla specifická v tom, že se musel ohlížet na mnoho staveb z různých historických období. Zároveň se snažil reflektovat náladu nově rodící se demokracie pod vládou prezidenta Masaryka.“

V Lublani to bylo podobné, když tu začal pracovat, bylo to po první světové válce. Zatímco v Praze chtěl Plečnik vytvářet architekturu prvorepublikového střihu, v Lublani mu šlo o něco jiného: chtěl z ní udělat město středomořského rázu. Tvořil ale v době, kdy byla řada materiálu příliš drahá.

Z nouze předností 

Jak se s tím vyrovnával, prozrazuje Anna, která provází Plečnikovým domem: „Tady je vidět umyvadlo, které vypadá jako kamenné. Je ale vytvořené z betonu. Plečnik prostě beton vyleštil a výsledek? Na první pohled to působí jako tehdy nedostupný a drahý kámen. Dnes by se dalo říci, že Plečnik vlastně recykloval různé fragmenty, kusy kamenů, hornin, nebo i dřeva. Při pozorném sledování jeho budov si toho můžete všimnout!“

Dům byl pro Josipa Plečnika inspirací|foto:Martin Dorazín, Český rozhlas

Josip Plečnik v Lublani navrhl nespočet budov. Mezi nejznámější patří třeba Slovinská národní knihovna, Kostel Svatého Františka z Assisi, Ústřední hřbitov Žale, dále pak nespočet mostů a dokonce i dvě trafiky. Sedm z jeho děl v Lublani je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO.