„S Bolsonarem přišla velká změna. Máme strach,“ říkají šamani brazilského kmene Huni Kuin
Stařešina Inkamuru a jeho syn Nawapana žijí v amazonském pralese na řece Jordão ve státě Acre. Jsou to brazilští šamani a autority z domorodého kmene Huni Kuin, který se snaží chránit prales v západní části země. Na jejich cestě po Evropě je doprovází Rodrigo Moreiras, psycholog a psychoterapeut, jenž je součástí neziskové organizace Huni Kuin Guardians, která pomáhá místním kmenům v lidskoprávních otázkách a v ochraně tradičního způsobu života.
Situace domorodých obyvatel Brazílie se po zvolení nového ultrapravicového prezidenta Jaira Bolsonara rapidně zhoršila, říká Inkamuru. „Cítíme velký rozdíl. Předešlí prezidenti se o nás starali v tom smyslu, že naše území ochraňovali. S Bolsonarem přišla velká změna. My, kteří jsme vždy žili šťastně v místě, kam patříme, se teď najednou bojíme o naši zemi a o náš lid. Emoce, které teď cítíme, jsou strach a obavy.“
Kulky, býci, bible: Bolsonaro a brazilská evangelikální pravice
Od začátku roku, kdy je nový brazilský prezident v úřadu, toho stihl docela dost. Bolsonaro dal volnou ruku těžařům, kteří se zakousli do Amazonského pralesa, policii, která zvýšila intenzitu násilí proti chudým lidem ve favelách, a vede boj proti LGBT aktivistům, sociálním hnutím nebo veřejným humanitním oborům. To vše ve jménu „Trojjediného Boha“ a „brazilského národa“.
„Především tu probíhají zásadní legislativní změny,“ doplňuje Rodrigo Moreiras. „Všechny zákony, které chránily indiánská území a jejich lid, se mění. Mizí ochrana, mizí financování těchto rezervací a organizací, které domorodým kmenům pomáhaly.“
Do hry navíc vstupují velké firmy, které těží brazilské přírodní bohatství. „Jsou to často společnosti ze Spojených států. V naší zemi sice existuje zákon, který indiánům garantuje jejich území, ale tento zákon zároveň garantuje vládě to, že pokud bude pod zemí nalezeno nějaké nerostné bohatství, budou indiáni nuceni své území opustit. Některá z firem tam pak může začít těžit. To znamená, že indiáni nejsou majiteli půdy, na které žijí.“
Nedávno byly všem těžařským společnostem odpuštěny pokuty za poškození životního prostředí. „V posledních letech například byly znečištěny dvě řeky natolik, že prakticky zemřely,“ říká Moreiras.
Jair Bolsonaro vydal pár hodin po svém zvolení do funkce nařízení, kterým správu tamních přírodních rezervací převádí pod ministerstvo zemědělství. To je ale pod silným vlivem zemědělsko-obchodní lobby. Očekává se proto, že spíše než chránit se budou pralesy kácet.
Brazilský prezident Bolsonaro dal po pár hodinách ve funkci pralesy do rukou zemědělské lobby
Jen hodiny po nástupu do úřadu zaútočil nový brazilský prezident Jair Bolsonaro na systém ochrany životního prostředí své země. Vydal nařízení, kterým se správa a vytváření tamních přírodních rezervací převádí pod ministerstvo zemědělství, které je ale pod vlivem silné zemědělsko-obchodní lobby. Nařízení vyděsilo šéfy rezervací, kteří to označují za přímou hrozbu existenci přírodních chráněných území.
„Indiáni cítí hrozbu nejen ze strany ministerstva zemědělství, pod které aktuálně spadají indiánské rezervace, ale i ze strany celé aktuální politiky země. Proto se místní kmeny organizují. Naše iniciativa se v překladu jmenuje Svobodná země. V této organizaci se spojují různé národy a komunity. V současné chvíli s úřady vyjednáváme a aktuálně to vypadá, že snad ustoupí o pár kroků zpět. Pořád se ale obáváme o naše životní prostředí,“ tvrdí Moreiras.
Hrozby, o kterých indiáni v rozhovoru hovořili, nejsou jen lokálního, ale i globálního charakteru. Například změny klimatu. „Změny v přírodě cítíme i my v pralese. Mění se počasí. V létě teď prší mnohem více, než pršelo dříve. A zároveň jsou teplejší zimy,“ popisuje Inkamuru.
Proč se indiáni z brazilského kmene rozhodli procestovat Evropu a rozšiřovat svoji kulturu? Jak vypadá jeden den šamana? A kdo brání zájmy domorodých obyvatel v brazilském parlamentu? Poslechněte si celý rozhovor.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
