Ruští vojáci se prý na Krymu zmocnili protiraketových praporů, Lavrov to popírá
Rusko má pod kontrolou dva ukrajinské prapory protiraketové obrany a snaží se přinutit obsluhu protiraketových baterií ke spolupráci s ruskými vojáky a promoskevskými aktivisty. Informovala o tom agentura Interfax. Ukrajinské ministerstvo obrany se zatím ke zprávě nevyjádřilo. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova ale ruská vojska na Krymu neopustila kasárna a silám tzv. sebeobrany Rusko nevelí.
Velení ukrajinské pohraniční služby podle agentury Unian přesunulo 12 pohraničních hlídkových lodí z krymských přístavů do Oděsy. Důvodem byla podle oficiální zprávy obava o zdraví a životy námořníků, vystavených tlaku proruských aktivistů a okupačních ruských jednotek.
Lodě kotvící dosud v sevastopolském přístavu a na Jaltě by podle mluvčího pohraničních vojsk mohly padnout do rukou povstalců. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ale tvrdí, že ruská vojska na Krymu neopustila místa své stálé dislokace. „Silám sebeobrany“ prý navíc nemůže Rusko nic přikazovat, protože ruskému velení nepodléhají.
„Přijali jsme doplňující zvláštní opatření ke zvýšené ostražitosti a zajištění bezpečnosti základen černomořské flotily. Jak řekl prezident, uděláme vše pro to, abychom zabránili krveprolití,“ připustil však.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu navíc prohlásil, že neví, odkud se u příslušníků krymské domobrany vzaly ruské obrněné transportéry Tygr a Rys. Snímky a videozáznamy ruských jednotek, které podle ukrajinských zdrojů blokují základny ukrajinských sil na Krymu, označil za provokaci.
Lavrov dnes zamířil do Paříže, kde měl jednat se svým americkým protějškem Johnem Kerrym. Ten mu na konferenci ministrů zahraničí pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN chtěl představit plán amerického prezidenta Baracka Obamy na řešení situace na Krymu.
Této schůzce předcházelo několik rozhovorů mezi spojenci v Severoatlantické alianci. Podle šéfa francouzské diplomacie Laurenta Fabiuse se Moskva v případě nepřijetí Obamova plánu vystavuje nebezpečí mezinárodních sankcí. Podklady pro jejich zavedení dokončila Francie společně s Německem.
Evropská unie by o nich mohla hlasovat zítra na mimořádném summitu v Bruselu. Rusko chce jako protiopatření schválit nový zákon o zabavení majetku. Ten by vládě a prezidentovi umožnil konfiskaci majetku zahraničním firmám i soukromým osobám.
Napětí na Krymském poloostrově mezitím nepolevuje. Tamní premiér Sergej Aksjonov prohlásil, že krymské úřady neuznávají novou ukrajinskou vládu, a o své budoucnosti si tak lidé rozhodnou sami ve veřejném hlasování.
Řada obyvatel doufá, že referendum uklidní situaci. „Vyvíjí se to tak, jak si většina lidí přeje - směrem k volbám. Chtějí to Rusové, Ukrajinci i krymští Tataři. Nikdo nechce, aby se tu stalo něco podobného jako na Majdanu,“ potvrzuje jeden z krymských obyvatel. K referendu se vydá 30. března.
