Robot karakuri starý 180 let umí servírovat čaj nebo i zapsat třeba novoroční předsevzetí

Slovo karakuri znamená v japonštině „mechanismy“ nebo také trik. Karakuri loutky jsou tradiční mechanické loutky, které si od 17. až do 19. století pořizovala vybraná společnost, aby pobavila své hosty. Ve velkém formátu se ale používaly i v tradičním japonském divadle. Panenky díky důmyslným mechanismům dovedou, nač si vzpomenete. Chodit, uklánět se, podávat čaj, střílet z luku, ale třeba také psát.

Nejrozšířenějí loutky se nazývaly Zashiki karakuri. Byly velké kolem 20 centimetrů a byly určeny pro domácí využití, zejména pro servírování čaje. Loutka v rukou nesla tácek s jedním či více šálky a po spuštění mechanismu vykročila kupředu. Když došla k hostu, uklonila se, což znamenalo, že čaj je připraven. Po vrácení prázdného šálku se otočila a vrátila se na původní místo.

Autorem nejdokonalejších loutek byl japonský umělec a vynálezce z Kurue Tanaka Hisashige,z jehož dílny pochází kromě mnoha jiných i loutka, která dovede psát. Přezdívalo se mu japonský Edison a loutky nebyly zdaleka jedinou činností, jíž se proslavil. Byl například autorem první japonské parní lokomotivy. Vynalezl pneumatické požární čerpadlo a sestavil hodiny,které japonská vláda dala zapsat na seznam významných kulturních památek.