Rakušan: Kvůli excesům jednotlivců není možné hned měnit ústavu. Milost prezidenta by si ale zasloužila odbornou diskusi

Jak chápat kontroverzní udělení milosti prezidenta republiky šéfovi Lesní správy Lány? Změní se pravidla milostí? Budou státy EU společně sdílet odpovědnost za ukrajinské uprchlíky a pomohou zemím, které nesou hlavní nápor migrace? Jak se tým Petra Fialy vyrovnal s tím, že v prvních sto dnech vlády musel řešit především mimořádné události? Není vládní koalice hluchá k opozičním připomínkám? Tomáš Pancíř se ptal místopředsedy vlády a ministra vnitra Víta Rakušana z hnutí STAN.

Než se dostaneme k migraci a ke 100 dnům vlády, tak bych začal prezidentskou milostí pro šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka. Vy jste na rozhodnutí Miloše Zemana reagoval už včera večer slovy, že tento typ prezidentské milosti zpochybňuje její místo v našem právním systému. Znamená to, že budete chtít upravit ústavu a omezit možnosti prezidenta dávat milost?

Já jsem byl vždy opatrný měnit ihned kvůli excesům jedné konkrétní politické osoby politický systém. To bylo často, když se vedla diskuse, zda je dobrá přímá volba prezidenta, a podobně. Vždy jsem říkal, že kvůli jednomu subjektivně negativnímu zážitku nebudeme hned měnit ústavu. Podobně se na to dívám i v tomto případě.

Čtěte také

Na druhé straně chápu, že i kvůli tlaku veřejnosti by možná nějaká odborná diskuse na poli resortu spravedlnosti o tom, zda prezidentská milost skutečně není jakýmsi reliktem v našem systému, zda skutečně nezavdává příčiny k nejrůznějším dohadům a debatám, být započata měla. 

Mám pocit i z dnešní atmosféry na vládě, kde jsme toto téma samozřejmě bokem probírali, že ta moje reakce je velmi podobná reakcím drtivé většiny členů naší vlády.

Chápu tedy dobře, že máte pocit, že většina současné vlády by byla pro to, změnit pravidla pro udělování milostí?

My jsme se přímo k systémové změně nedostali. Ale k této konkrétní milosti se skutečně drtivá většina členů a členek vlády vyslovovala velmi negativně. Vlastně tomu nikdo nerozumí.

Ona má totiž několik zvláštních parametrů. Za prvé je to blízký spolupracovník, za druhé je to ekonomický delikt, vůči kterým byl pan prezident vždy velmi přísný a vždy akcentoval, že takové věci se neodpouštějí. Za další pan prezident sám sobě někdy před devíti lety stanovil jasná pravidla, kdy bude udělovat milost. A za další ta časovost, ta krátká doba po vynesení rozsudku, kdy vlastně ani podle mě nebylo možné provést nějakou hlubší právní expertizu nějakého týmu okolo pana prezidenta.

Čtěte také

Na druhé straně to bylo druhostupňové rozhodnutí, to znamená, že experti mohli posuzovat už rozhodnutí prvního stupně. Zpátky k té otázce. Pokud by se měnila pravidla pro milosti, tak jak byste je chtěl změnit?

Myslím si, že by mohly být taxativně vyjmenovány důvody, které mohou vést k udělení milosti – zdravotní stav nebo například nezaopatřené dítě v rodině odsouzeného a podobně.

Kdybychom skutečně byli schopni nastavit pravidla tímto způsobem, potom by pochybnosti asi nevznikaly a přitom bychom uchovali výsostné právo prezidenta být tou nejvyšší instancí.

Zaznamenal jsem také návrhy některých politiků včetně třeba ministryně Langšádlové, aby v reakci na tuto milost a její odůvodnění byl snížen rozpočet Kanceláře prezidenta republiky. Bavili jste se na vládě i o této možnosti?

Čtěte také

Dneska tento názor nikdo nevyslovil. My jsme se ptali i pana ministra Blažka na jeho návštěvu na Pražském hradě, o které se hovořilo. Tady se dostal pan ministr Blažek trochu do nešťastné situace, protože ta návštěva skutečně byla plánována 14 dnů předtím bez jakékoliv informace, že zrovna ten den se stane takový zásadní akt, jako je omilostnění blízkého spolupracovníka. Dnes jsme ale žádné konkrétní návrhy v tomto směru nepřednášeli.

Vy sám od včerejška zastupujete pana premiéra, který má covid. Řešil jste to třeba přímo vy s panem prezidentem nebo s někým z jeho okolí?

Dnes jsem neměl možnost s panem prezidentem nic konkrétního řešit. Koneckonců od 10 hodin od rána zasedala vláda. Předtím jsme měli nějakou přípravu, pokračujeme pracovním programem až do večera. Nicméně tady k řešení, pokud padlo rozhodnutí pana prezidenta, nic zásadního není. Je to prostě bohužel rozhodnutí, se kterým se neumím vnitřně ztotožnit jako občan, ani jako politik, ani jako místopředseda vlády. V současné době ale příliš možností možností, jak takové výsostné rozhodnutí prezidenta republiky napadat, není.

Kolik peněz už stála Českou republiku současná uprchlická krize? Jak velkou finanční pomoc nabízí Evropská unie? Jsou kvóty na přerozdělování uprchlíků mrtvým tématem? A jak hodnotí hnutí STAN prvních 100 dnů vlády? Poslechněte si celý rozhovor vedený Tomášem Pancířem.

autoři: Tomáš Pancíř , opa
Spustit audio

Související