Radiofórum - zprávy 6. listopadu 2007

Jiří Čunek vysvětluje okolnosti svých majetkových poměrů

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Dobrý večer. Šéf lidovců Jiří Čunek už přes hodinu vysvětluje svým stranickým kolegům okolnosti svých majetkových poměrů. Do sídla KDUČSL přinesl dokumenty, které mají objasnit původ tří a půl milionu korun, které ukládal na své účty v době, kdy zároveň pobíral sociální dávky. S podrobnostmi se z Paláce Charitas hlásí naše reportérka Martina Lustigová.

Martina LUSTIGOVÁ, redaktorka:
Jiří Čunek novinářům řekl, že tyto dokumenty představí také veřejnosti. Na otázku, jestli po dnešku zůstane v čele KDUČSL, Jiří Čunek odpověděl.

Jiří ČUNEK, předseda KDUČSL:
To záleží na mě, protože předsedu nelze odvolat, ale určitě kdyby tady toto shromáždění po mě chtělo, abych většinově, abych nebyl předsedou, tak určitě bych jím nebyl.

Martina LUSTIGOVÁ, redaktorka:
Po příchodu do Paláce Charitas politici z KDUČSL nechtěli mnoho prozradit. Volání po Čunkově odchodu z čela strany ale slábne. Za Jiřím Čunkem stojí například jeho domovská zlínská organizace. Naopak ústečtí lidovci volají po Čunkově rezignaci. Na co bude Jiří Čunek dnes večer odpovídat, naznačil místopředseda KDUČSL David Macek.

David MACEK, místopředseda KDUČSL:
Co nejlepší vysvětlení toho, co nastalo, a také představu o tom, co bude pro KDUČSL nejlepší do budoucna.

Martina LUSTIGOVÁ, redaktorka:
Na celostátní konferenci KDUČSL by se mělo řešit i to, jestli jarní sjezd strany se z programového změní na volební.

Lidovci ani KSČM zatím nerozhodli o podpoře Jana Švejnara na prezidenta

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Lidovci ani komunisté zatím nerozhodli, jestli podpoří případnou kandidaturu Jana Švejnara na prezidenta. Známý ekonom se dnes sešel s poslanci obou stran. Cílem schůzek bylo zjistit, jaké jsou šance na získání jejich hlasů. K tomu, aby mohl porazit současného prezidenta Václava Klause, totiž hlasy lidovců a komunistů potřebuje. Detaily od redaktorky Lucie Husárové.

Lucie HUSÁROVÁ, redaktorka:
Podle Jana Švejnara byl dnešek spíše o setkávání a poznávání než o definitivních stanoviscích. On sám hodnotí obě schůzky pozitivně.

Jan ŠVEJNAR, profesor Michiganské univerzity:
Já myslím, že budu odjíždět opravdu s velmi dobrým dojmem v tom smyslu, že došlo k podstatné výměně názorů, že já jsem se dozvěděl hodně, co jsem vlastně o těchto klubech nevěděl. A doufám, že jsem i jim předal zkušenosti a znalosti a vlastně informaci o sobě.

Lucie HUSÁROVÁ, redaktorka:
Ovšem toho nejdůležitějšího, tedy odpovědi na otázku, zda má šanci získat hlasy lidovců a komunistů při volbě prezidenta, se Jan Švejnar dnes nedočkal. Šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik řekl.

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM:
Otázek padlo doopravdy hodně. Teď musíme především zanalyzovat ty odpovědi a rozhodnout se co dál.

Lucie HUSÁROVÁ, redaktorka:
Komunistům sice vadí podpora případného umístění amerického radaru v Česku, ale míní, že jako prezident by Švejnar uplatňoval politiku rovného přístupu ke všem parlamentním stranám. Rozhodnout se chtějí do sedmého prosince. A stejně nerozhodní jsou zatím i lidovci. Podle šéfky klubu Michaely Šojdrové je ještě příliš brzy.

Michaela ŠOJDROVÁ, předsedkyně poslaneckého klubu KDUČSL:
Pan profesor ví, že jsem ho upozornila, že tím, kdo bude rozhodovat, kdo se bude bavit vážně o kandidatuře, bude především předsednictvo KDUČSL, samozřejmě spolu s poslaneckým klubem.

Lucie HUSÁROVÁ, redaktorka:
Jan Švejnar dnes také uvedl, že pokud by se stal hlavou stát, zcela samozřejmě by se vzdal funkce předsedy dozorčí rady ČSOB. Právě za to ho kritizuje ODS.

Výročí Křišťálové noci se blíží Praha se připravuje

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Prahu v sobotu čekají policejní manévry. V ulicích města bude tisíc sto státních policistů a tři sta strážníků. Na demonstrace chtějí v den výročí protižidovského pogromu v nacistickém Německu vyrazit pravicoví radikálové. Bývalou Židovskou čtvrť obsadí členové Židovské liberální unie a další antifašisté. Jak upozorňuje náměstek primátora Rudolf Blažek, bezpečnostní složky budou připravené.

Rudolf BLAŽEK, náměstek primátora hlavního města Prahy:
Jestliže opravdu bude mít desátého listopadu kdokoliv zájem na jakékoliv konfrontaci, tak jsme přesvědčeni, že Policie České republiky ve spolupráci s městskou policií, která dává k dispozici několik set svých mužů, tak je připravena takovéto konfrontaci zabránit.

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Primátor Pavel Bém připomněl, že pochody neonacistů jsou zakázané. Sdružení Mladí národní demokraté ale podalo další dvě žaloby k městskému soudu. Jsou rozhodnuti pochod po některé z tras uspořádat. Soud bude žalobu projednávat pozítří.

Afghánistán zažil nejhorší krveprolití za posledních několik let

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Několik desítek Afghánců zabil a nejméně stovku dalších zranil terorista, který zaútočil v severoafghánském městě Puli Chumrí. Masakr zmařil otevření zrekonstruovaného cukrovaru. Namísto slavnosti symbolizující obnovu poničené země tak Afghánistán zažil nejhorší krveprolití posledních let. Podrobnosti má Břetislav Tureček.

Břetislav TUREČEK, redaktor:
Sebevražedný atentátník s bombou na těle se vmísil do davu lidí, kteří přišli uvítat delegaci politiků z Kábulu. Zahynulo proto pět poslanců včetně šéfa hospodářského výboru parlamentu Mostafá Kázemího, ale také desítky takříkajíc bezejmenných Afghánců, včetně mnoha žen a dětí. Úřady se nemohly ve změti roztrhaných těl dlouho zorientovat a původně proto uváděly až devadesát mrtvých. Útok je patrně nejhorší od svržení talibanského režimu před šesti lety. Většina násilností se v poslední době odehrává v jižní polovině Afghánistánu, kde se opět vzmáhá povstalecké hnutí proti vládě a proti zahraničním jednotkám, k nimž patří i čeští vojáci. Odpovědnost za dnešní masakr rebelové popřeli. Pozorovatelé také upozorňují, že i na severu roste napětí mezi tamními znepřátelenými frakcemi, i když mu není věnována taková pozornost, jako dění v jižním Afghánistánu.

Srbsko je nejblíž vstupu do Evropské unie

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Z balkánských zemí je podle eurokomisaře pro rozšíření Olliho Rehna nejblíž vstupu do Evropské unie Srbsko. Ocenil nejvíc spolupráci Bělehradu s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Jak dodává z Bruselu zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka, Rehnovo prohlášení ale překvapivě kontrastuje s hodnocením Evropské komise.

Vít POHANKA, redaktor:
Nejprve si balkánské státy musely vyslechnout kritiku. Komisař pro rozšíření Olli Rehn mluvil o pomalém budování státu v Bosně a Hercegovině, zdlouhavém postupu politických reforem a nejistém upevňování demokracie v Srbsku. Pak ale přišla pozitivní zpráva. Evropská komise už zítra podepíše s Bělehradem Stabilizační a asociační dohodu, což je podmínka budoucích jednání o vstupu do Unie. Srbsko už prý lépe spolupracuje s Mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Do konce příštího roku chce mít Brusel stejné smlouvy uzavřené i s dalšími zeměmi západního Balkánu.

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Podepsat smlouvu do Bruselu se už chystá místopředseda srbské vlády Božidar Delić. Z Bělehradu se přihlásil zpravodaj Českého rozhlasu Martin Ježek.

Martin JEŽEK, redaktor:
Smlouva bude pro Srbsko znamenat podle něj hlavně hospodářský přínos a příliv investic. Jeho cíl je ale ambiciózní. Srbsko bude kandidátem na vstup do konce příštího roku. To by znamenalo zápis na bílý schengenský seznam a zrušení vízové povinnosti se členy Evropské unie. Premiér Vojislav Koštunica řekl, že vláda má dvě priority, eurointegraci země a zachování Kosova jako součásti státu. Pozorovatelé totiž dávají oba procesy do souvislosti.

Sněžení zaskočilo řidiče

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Silnice lemované automobily, které nezvládly jízdu na prvním sněhu a na letních pneumatikách, skončily v příkopu. Taková byla dnes situace hlavně na Liberecku, Rychnovsku a Trutnovsku. Redaktorka Lenka Jansová zjišťovala, jestli se silničářům daří mít letošní první sníh pod kontrolou.

Lenka JANSOVÁ, redaktorka:
Husté sněžení zkomplikovalo hlavně dopoledne dopravu na Liberecku. Vrstva rozbředlého sněhu ležela dokonce na hlavních tazích. Podle náměstka Krajské správy a údržby silnic Libereckého kraje Jiřího Daníčka jsou už teď všechny silnice na Liberecku se zvýšenou opatrností sjízdné. Na sněžení podle něj nejvíc doplatili řidiči, kteří i dnes vyjeli na letních pneumatikách.

Jiří DANÍČEK, náměstek Krajské správy a údržby silnic Libereckého kraje:
Samozřejmě všichni řidiči, kteří nezodpovědně vyjeli na letních gumách, řidiči kamionů, kteří nebyli správně vybaveni na zimu, blokovali veškerá stoupání a ostré zatáčky.

Lenka JANSOVÁ, redaktorka:
Asi nejhůř na tom byly dnes silnice v Krkonoších a Orlických horách. Pokud bude dnešní počasí v Krkonoších pokračovat, mohl by se už o víkendu rozjet vlek na Černé hoře. Běžecké trasy na Horních Mísečkách by také mohly přivítat první sportovce. V Česku předpovídají meteorologové na zítra kromě sněhu také vichřici. Podle Josefa Cinka by lidé neměli od zítřejšího odpoledne do pátečního rána vůbec chodit do parků a do lesa.

Josef CINK, meteorolog:
Na horách se bude jednat až o velmi silný vítr s nárazem až sto deset kilometrů za hodinu.

Lenka JANSOVÁ, redaktorka:
Hlavně na horských silnicích se můžou tvořit sněhové jazyky.

Za pomoc horských záchranářů bychom mohli platit

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Za pomoc horských záchranářů bychom mohli platit. Ne veškeré náklady, ale část. Důvodem navrhované změny je také snaha přenést víc zodpovědnosti na turisty. Řada z nich totiž zbytečně riskuje a neřídí se doporučeními horské služby. Tím ohrožují sebe, ale mnohdy také záchranáře. Redaktorka Blanka Číhalová dodává, že vzniká zákon o horské službě, který by stanovil povinnosti i větší pravomoce záchranářů, ale také povinnosti turistů.

Blanka ČÍHALOVÁ, redaktorka:
Horští záchranáři pomáhají turistům na vlastní nebezpečí, často zbytečně v noci hledají lidi, kteří nenahlásili rodině, že přespí na jiné horské chatě, protože se například opili, nebo vyrážejí pomáhat příznivcům volného terénu, kde ale neměli co dělat, a proto by horská služba chtěla, a novým zákonem by mohla dostat, možnost něco zakázat. Vysvětluje ústřední náčelník horské služby Jiří Brožek.

Jiří BROŽEK, ústřední náčelník horské služby:
Jediný zákaz, o který stojíme, je otázka lavinového nebezpečí a zákaz vlastně vstupu do lavinových katastrů, protože tam je to velice komplikovaný potom s další záchranou. Ve většině případů vlastně i záchranáři potom riskují dál život.

Blanka ČÍHALOVÁ, redaktorka:
Dnes může horská služba jen něco doporučit, nebo nedoporučit. Zákon o horské službě, který ministerstvo pro místní rozvoj už poslalo Legislativní radě vlády, také řeší to, že turisté by za pomoc záchranářů něco platili.

Jiří VAČKÁŘ, náměstek ministra pro místní rozvoj:
Tak, jako je to běžně ve všech evropských zemích, by následně potom hradil část nákladů, které na to vynaložíme.

Blanka ČÍHALOVÁ, redaktorka:
Říká náměstek ministra pro místní rozvoj Jiří Vačkář.