Průmyslu 4.0 se bát nemusíte, ubezpečuje expertka na vývoj humanoidních robotů

Jak by vlastně správná továrna průmyslu 4.0 měla vypadat?

Naše továrny a průmysl získávají zcela nový soubor dat díky průmyslovému internetu věcí. To také znamená, že můžeme vytvořit programovatelnou továrnu – bude automatizovaná, bude využívat nástroje navržené s ohledem na aditivní výrobu, bude robotizovaná. Můžeme konečně automatizovat spoustu repetitivních činností, které jsou pro lidi třeba nebezpečné nebo bolestivé a zároveň nevyžadují moc přemýšlení. Je to manuální práce, která může být vyčerpávající, a ještě si při ní ničíte své tělo.

Jak takoví super-lidé zapadají do konceptu průmyslu 4.0?

Nový průmysl 4.0 nabízí rozšíření a zesílení lidských schopností a možností tak, abychom místo těchto repetitivních úkolů mohli dělat něco úplně nového. Něco, co jsme doteď nemohli dělat, protože jsme si nemohli dovolit nechat lidi takto trávit čas.

Roboti lidi nenahradí, doplňují je, ubezpečuje prezident předního japonského výrobce robotů

• Upravit
• Smazat

Průmysloví roboti na výrobní lince mají většinou jen jedno rameno a vykonávající jeden úkon. Japonská společnost Kawada Industries, jeden z největších výrobců těchto výrobních robotů, se rozhodla jít jinou cestou. Jejich robot Nextage má dvě ruce, hlavu a taky dvě oči a zvládne v podstatě cokoliv, co umí člověk.

Ale neznamená to, že roboti budou pracovat nezávisle na nás, tak jak jsme je doteď používali na výrobních linkách. Dlouhou dobu bylo nebezpečné nechat člověka pracovat blízko takového robota – neviděl vás, nevěděl, že jste tam, a mohl vás omylem zabít nebo zmrzačit nebo něco podobně strašného.

Ale teď je tu zcela nový druh robotů, a tím pádem i továren průmyslu 4.0, které naopak přesně ví, kde je lidský pracovník, co dělá a umožňuje nám to s roboty spolupracovat. Takže můžeme nechat robota dělat činnost, která je možná opravdu nudná nebo opravdu nepříjemná, a my se můžeme soustředit na jiné věci.

Jsou tu robotické obleky, díky kterým jsou lidé silnější – třeba jako exoskelet od Ekso Bionics. Pak jsou tu programovatelní roboti, na jejichž ovládání nepotřebujete doktorát z počítačové vědy. Můžete je vzít a rukou jim ukázat, co chcete, aby dělali. A pak je tu samozřejmě rozšířená realita, která rozšiřuje naše kognitivní schopnosti.

Takže hlavní výhodou průmyslu 4.0 je, že továrny jsou trochu více agilní – lépe se přizpůsobí novému produktu nebo třeba nové ekonomické situaci…

Přesně tak. A to je opravdu důležité, obzvlášť když si uvědomíte, že svět se mění mnohem rychleji než kdy dřív. Rick Kurzweil ze SingularityU a Googlu říká, že za sto let nám nebude připadat, že jsme se posunuli jen o těch sto let, ale bude se nám zdát, že to bylo 20 tisíc let – tak rychle se teď věci mění. Nemůžeme čekat, že založíme továrnu, která bude fungovat stejně po generace, tak jako tomu bylo v minulosti. Potřebujeme, aby ta zařízení byla přizpůsobivá.

„To, že by nás roboti a umělá inteligence mohli zabít, mají lidé kvůli Hollywoodu, protože to je samozřejmě skvělý filmový scénář,“ tvrdí Jody Medichová|foto: SingularityU

Samozřejmě to nebudou dělat bez lidí, lidé budou vždycky součástí tohoto procesu. I když se podíváte na továrny, které fungují podle takzvaného lights-out modelu, tedy že můžete nechat fabriku běžet, aniž by lidé museli přímo zasahovat do jejího chodu a řízení. Stroje tak sice zastanou spoustu pracovních míst ve výrobě, ale zároveň se tím vytváří tisíce jiných, zcela nových pozic, které jsme doteď nemohli vykonávat. Třeba programování robotů nebo jemné dokončovací práce, ve kterých jsou lidé o tolik lepší než stroje.

Mohla byste to přiblížit na konkrétním příkladu?

Třeba vývoj nového modelu auta zabere zhruba šest let – od prvních nápadů až po moment, kdy se auto doopravdy dostane k zákazníkům. A příprava výroby stojí obrovské peníze. Dá se to ale zvládnout za pouhý rok. Teď jsou výrobci schopní až 13krát zrychlit výrobu při setinových nákladech, protože nemusí investovat do nových nástrojů. A když budou chtít začít pracovat s novým materiálem nebo třeba místo klasických aut vyrábět samořidící, můžou svoji fabriku přizpůsobit v řádu dní, a ne let jako tradiční továrny.

A to mluvíte teoreticky, nebo už skutečně někdo taková opatření zavedl?

Ano, už je zavedly třeba Divergent Technologies a další. Ale nejsou to jen start-upy. Třeba i General Motors nebo Ford začaly v továrnách zavádět tato opatření, protože si uvědomily, o kolik rychleji se můžou přizpůsobovat změnám na trhu.

Mluvíte o nových pracovních pozicích. Podle vás by prý mohly vzniknout například dvě zcela nové kategorie pracovníků. Jednak opravář, který ale nemusí nutně znát zařízení, které má opravit, protože například díky rozšířené realitě může být ve spojení se skutečným odborníkem, který ho to vlastně naučí za chodu. A pak řekněme vysloužilí zaměstnanci, kteří už nemůžou pracovat v továrně, ale můžou být právě tím expertem, který svému kolegovi vysvětlí, co má vlastně dělat. To by tedy skutečně byla zcela nová kategorie pracovních pozic, že?

Ano, byla. Největší výzvou, které budeme ve výrobě čelit, je nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Protože jednoduše stárneme. Navíc vyvíjíme zcela nové nástroje, takže je pro nás jednoduché zpanikařit a říct, že nám roboti seberou práci. To je ale zcela mylné. S rozšířenou nebo virtuální realitou můžeme velmi rychle vycvičit nové pracovníky.

Osamělé seniory v Japonsku zabaví minirobot Kirobo. Popovídá si s nimi, nebo zazpívá

• Upravit
• Smazat

Nudíte se? Kupte si medvídka mývala, hlásal slogan, který s oblibou rozkřikoval strýc Pepin v Hrabalových Postřižinách. V Japonsku se možná brzy objeví výzva: Cítíte se osamělí? Kupte si figurku Kirobo.

Představte si třeba, že se vám náhle porouchal stroj a vy to neumíte opravit, protože se to ještě nikdy předtím nestalo. Strávili byste hodně času tím, že budete zjišťovat, jak to spravit. Pokud byste ale měli digitální dvojče – sadu dat –, mohli byste předvídat, že se stroj porouchá, vyzkoušet několik scénářů, jak stroj opravit a najít nejlepší postup.

A pak, kdyby se zařízení skutečně porouchalo, byste svému pracovníkovi jen nasadili brýle pro rozšířenou realitu a díky ní ho naučili, co má přesně dělat. A to je to, o čem mluvím. Ano, některé starší profese ve výrobě zmizí, ale objeví se zcela nové a my nebudeme muset čekat roky, než se pracovníci přeškolí. Stane se to téměř okamžitě, a to právě díky těmto rozšířením lidských schopností.

Na druhou stranu se někdy není čemu divit, že se lidé strojů bojí. Boston Dynamics nám předvedli svého robotického skladníka, DARPA zase robota Big Dog, velkého robotického psa – z nich vážně jde trochu strach. Není to jen trochu špatné PR ze strany výrobců? Neměli by být jen opatrnější v tom, aby lidem neukazovali něco, co vypadá snad až děsivě?

Big Dog nemá nahradit vojáky, má se stát členem týmu a spolupracovat s nimi. Proto vypadá jako pes. Skuteční psi lidi taky nenahrazují, dělají zcela jiné věci. Ale můžeme s nimi jednoduše komunikovat, protože také komunikují pomocí výrazu tváře a jsou schopní do určité míry rozumět tomu, co říkáme. A skvěle rozumí našim gestům rukou.

Je třeba si uvědomit, že Boston Dynamics a další společnosti tyto roboty nevyrábějí proto, aby nahradili lidi, ale ve většině případů právě proto, aby se stali jejich parťáky a kteří jsou také velmi schopní – na rozdíl od tradičních robotů, kteří měli často jen jeden účel a nic jiného většinou neuměli.

Jak bychom tedy měli změnit svůj přístup k těmto technologiím, abychom s nimi mohli lépe pracovat? Měli bychom se snažit, aby se lidé s takovými stroji setkávali častěji, aby si zvykli?

Velmi brzy uvidíme zajímavé věci v oblasti robotů pro domácnost – třeba spotřebiče na uklízení, jako jsou robotické vysavače. A třeba v Japonsku uvažují o robotech, kteří by se starali o seniory – jakkoliv to pro nás tady může znít trochu děsivě. Ale takové věci budeme vídat čím dál častěji a budou nám pomáhat si uvědomit, že roboti nás nemají nahradit, že jsou odlišní.

Důležité není ani tak to, co umělá inteligence dokáže, ale jestli to umíme využít, říká hlavní inženýr Google AI Europe

• Upravit
• Smazat

TensorFlow je otevřená softwarová knihovna pro vysokovýkonné numerické výpočty, kterou vyvinuli vývojáři ze společnosti Google a nabídli ji volně k dispozici. S hlavním inženýrem Google AI Europe Olivierem Bousquetem si o projektu povídal reportér Vojtěch Koval.

A změnit svůj přístup by měla i média. To, že by nás roboti a umělá inteligence mohli zabít, mají lidé kvůli Hollywoodu, protože to je samozřejmě skvělý filmový scénář. Ve skutečnosti už například v nemocnicích roboti vykonávají některé banální úkony, kterými jsou nemocniční sestry často zahlcené. A pokud je může převzít robot, může se sestra více věnovat pacientům – dodat jim ten lidský dotek, který potřebujeme k tomu, abychom se uzdravili.

A něco podobného se děje i ve velkých nadnárodních společnostech. Třeba společnost Accenture zavedla, že pokud se ve své pracovní pozici dokážete nahradit pomocí nějaké automatizace, zaručí vám přeškolení na novou a lepší práci. A to přesně potřebujeme – dávat lidem podobné příležitosti.

Vlády zároveň musí tohle všechno zohlednit v legislativě a vytvářet prostor pro změnu v myšlenkovém procesu. A taky se musí změnit systém vzdělávání, abychom nevzdělávali jen naši mládež, ale i lidi ve střední a závěrečné fázi jejich pracovního života, aby byli i oni schopní zapojit se do této nové rozrůstající se ekonomiky.