Prof. Palička: Nemocnice jedou na hraně možností, ale nemůžeme nechat lidi bez péče. Postaráme se
Aktuální situace v našich krajských nemocnicích, včetně té největší, Fakultní nemocnici v Hradci Králové, je velmi vážná až kritická. Napsali to společně ředitelé nemocnic v dopise a v apelu na veřejnost, aby lidé dodržovali základní hygienická opatření, a zdůrazňovali také rozum, který je ze všech těch R nejdůležitější.
Naším hostem je dnes ředitel hradecké fakultní nemocnice prof. Vladimír Palička. Můžeme říci hned na úvod, jaká je teď aktuální situace v hradecké fakultní nemocnici?
Situace v hradecké fakultní nemocnici je podobně jako v ostatních nemocnicích kraje, ale i v dalších nemocnicích tohoto státu, opravdu vážná. Já nechci říkat kritická, protože to vzbuzuje negativní emoce, ale je opravdu velmi vážná. Máme naplněnou kapacitu jednotek intenzivní péče pacienty s covidem, kterých tam leží v tento okamžik přibližně 60. Říkám vědomě přibližně, protože to číslo se v uvozovkách každou minutu či každou hodinu mění podle toho, jak přijímáme a propouštíme pacienty. Pak tam leží dalších 160 pacientů na standardních lůžkách covidové péče. Ale my tam máme také samozřejmě spoustu pacientů, kteří vyžadují naši péči, i když nemají covid. Akutní infarkty, mozkové příhody, traumata, úrazy a podobně. Nemocnice jede opravdu na hraně svých možností.
Nemoc neporazíme v nemocnicích, je potřeba ji porazit v terénu. Musíme dosáhnout toho, že se přestane šířit. Proto náš apel.
Prof. MUDr. Vladimír Palička, ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové
Kolik tedy teď aktuálně zbývá ještě volných lůžek na jednotkách intenzivní péče?
K dnešnímu ránu to bylo 3-5 podle toho, jak to budeme počítat, jestli včetně dětských lůžek. Jak říkám, ten stav se poměrně rychle mění podle akutní situace, my jsme dokonce v minulém týdnu museli sáhnout i k tomu, že jsme s pomocí spolupráce s ostatními kraji sem tam překládali nějakého pacienta mimo náš kraj. V průměru to vycházelo na jednoho denně. Teď přes víkend naštěstí se ta situace malinko zklidnila, nechci to zakřiknout, ale přes víkend jsme nepřekládali nikoho mimo kraj a všechno jsme zajistili sami.
Čtěte také
Ta čísla ale bohužel stále stoupají, sice mírně, ale není tam tendence klesající. Za jak dlouho může nastat okamžik, kdy už nebudou vůbec žádná volná lůžka na jednotkách intenzivní péče třeba tady ve Fakultní nemocnice v Hradci Králové?
Já pevně doufám, že ten okamžik nenastane. Pevně věřím, že to nějakým způsobem zvládneme, protože my ta lůžka přizpůsobujeme, jejich počet zvyšujeme, přikoupili jsme nové ventilátory, prostě nemůžeme lidi nechat bez péče. My se o ně postaráme vždy.
Nestane se tedy, že by zůstali lidé doma bez pomoci?
Nechtěl bych se toho dožít. A doufám, že nedožiju.
Co vaši zaměstnanci? Jaký je aktuální stav lékařů a zdravotního personálu u vás v nemocnici?
My jsme měli jeden okamžik poměrně velmi vysokou nemocnost a v závěru minulého týdne jsme měli nemocných, to mluvím jen o zdravotnících, 312 lidí. Z toho většina je zdravotních sester, ale i lékaři a sanitáři a další personál. Mimo těchto 312 zdravotníků jsme měli přes 100 lidí nemocných v takzvané technické sféře, tedy musíme také vařit, uklízet, starat se o areál. Takže je to poměrně velmi vysoké číslo, menší část z toho jsou ženy, které jsou na domácím ošetřování člena rodiny, pečují o dítě, které nemůže do školy. Čili nemocných jsme měli poměrně hodně a stále je to číslo, které sice mírně klesá, velmi vysoké.
Čtěte také
To souvisí určitě i s očkováním, je už proočkován personál fakultní nemocnice? Myslím lékaři a zdravotníci, sestry a tak dále.
Zdravotníků máme proočkováno okolo 50 procent našich zaměstnanců. Ten důvod, proč to není víc, je v podstatě dvojí. Jeden je ten, že někteří, kteří prodělali onemocnění koronavirem, tak se nejméně 3 měsíce po ukončení choroby neočkují. Čekají, až dozní reakce na chorobu. A někteří prostě z nejrůznějších důvodů nemohou nebo se nechtějí očkovat. Kdo ale ze zdravotnických pracovníků chtěl, tak je v podstatě proočkován.
Ředitelé nemocnic v našem kraji sepsali výzvu, takový apel na veřejnost. V minulém týdnu jste jej předali veřejnosti. Můžeme říct, co vás k tomu vedlo?
Samozřejmě. I když ne vždy to rádi lidé slyší, po tom roce jsme všichni unavení, tak je potřeba říct, že zatím jsme pořád mluvili o tom, jak jsou zatížené nemocnice. Jsou zatížené extrémně, personál je přetížený a já smekám před všemi našimi sestrami, lékaři, sanitáři a ostatními, dělají obrovskou práci, stejně jako v ostatních nemocnicích.
Ale ty kořeny jsou úplně někde jinde. My musíme dosáhnout toho, aby lidé nebyli nemocní, aby nechodili do nemocnice, aby nezahltili zdravotnická zařízení, které by už potom situaci nezvládaly nebo velmi špatně zvládaly. Proto ta naše výzva. Protože my tu nemoc porazíme jen v nemocnici, ale je potřeba ji porazit v terénu. Musíme dosáhnout toho, že se přestane nemoc šířit. Musíme zabránit tomu, aby přibývalo nemocných. A to my v nemocnicích nezvládneme. Proto ten apel na veřejnost. Buďme, prosím, rozumní. Netvařme se, že je všechno dobré a že to nějak přechodíme.
Čtěte také
Já bohužel znám příliš mnoho těch, kteří se tvářili, že to nic není, že je to lehounká chřipečka, a pak skončili na mimotělním oběhu a někdy i hůře. Netvařme se, že zrovna mě to nemůže postihnout. Může to postihnout každého, ale chraňme se navzájem. To byl ten apel, který jsme chtěli říci. Dávejte na sebe pozor, dávejte pozor na své rodiny a dávají také pozor na své okolí. Žijeme ve společnosti, v komunitě, musíme žít dohromady, tak se navzájem mezi sebou chraňme. Nejen sebe, ale i své okolí. Dodržujte opatření, noste, prosím, roušky, snažte se vyhýbat větším kolektivům.
Já potom strašně nerad vidím, když nám v noci přivážejí pacienty z nějakých velkých mladistvých alkoholických párty, kde se všichni chovají tak, jak by se v tuto dobu chovat neměli. Já vím, že už toho máme všichni dost, jsme všichni unavení. Ale nebudeme-li rozumní, tak se to potáhne dál a dál. Snažte se prosím, zabránit epidemii a brzděme ji všichni už u jejího kořene, tedy jak se mezi námi šíří. To byl ten apel, který jsme chtěli říct.
Britská mutace má přinejmenším dva základní rysy. Za prvé se šíří daleko rychleji a její nositelé jsou daleko déle infekčnější.
Prof. MUDr. Vladimír Palička, ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové
Už jsme říkali, že čísla bohužel stále mírně stoupají. Může za to i velký výskyt britské mutace v našem kraji, je to tak?
Je to tak, je tady britská mutace, ano.
Jak to vypadá na jednotkách intenzivní péče u pacientů s touto britskou mutací? Protože slýcháme, že na ventilacích jsou už i mladší ročníky.
Je to tak a není to pouze britskou mutací. Ukazuje se, že britská mutace zatím má přinejmenším dva základní rysy. Za prvé se šíří daleko rychleji, má větší penetranci, populací rychle probíhá a stačí velmi krátký kontakt mezi lidmi, pár sekund a může se přenést. A za druhé, pravděpodobně její nositelé jsou daleko déle infekčnější než ti, kteří nemají britskou mutaci. To jsou dva hlavní její momentálně známé aspekty. Ale to, že přibývá těžce nemocných a mladých lidí, je pravda. Na jednotky intenzivní péče přijímáme pacienty, kteří mají v průměru okolo 65, 68 let. V průměru. Ale jsou mezi nimi také čtyřicátníci. A jsou tu bohužel i čtyřicátníci, kteří na tu nemoc doplatili a zemřeli. Ta nemoc má těžké důsledky i pro mladší generaci.
Čtěte také
Světlo na konci tunelu je tedy očkování? Jak je na tom vaše vakcinační centrum ve Fakultní nemocnici Hradec Králové? V jakém režimu teď jede a je připraveno, až bude vakcína pro daleko větší množství lidí, plošně očkovat ve velkém?
My máme vakcinační centrum připravené tak, že upravuje svou kapacitu podle množství vakcín, které máme. Přijali jsme takovou filozofii, která není jinde zcela obvyklá, a očkujeme především mimo pracovní dobu. Každý večer až do půl deváté a celé víkendy. Od rána do večera. Mimo jiné i proto, aby si lidé nemuseli brát volno z práce nebo nemuseli odcházet ze zaměstnání, aby mohli přijet mimo pracovní dobu. Chceme, pokud to půjde, vydržet v tomto režimu i nadále a jsme připraveni rozšířit počet očkovacích linek až na takových 18, 20. Abychom byli schopni zvládnout naočkovat 30, 35 000 lidí měsíčně. Máme velmi dobrou dohodu s praktickými lékaři v okrese Hradci Králové, z nichž 90 procent se velmi rádo zapojí do očkování, a ti jsou schopni podat téměř tentýž výkon. Takže kdyby byl dostatek vakcín a doufám, že bude, tak proočkujeme před prázdninami většinu naší populace tady v Hradci Králové.
Říká náš dnešní host, prof. Vladimír Palička, ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové. Pane řediteli, děkuji za návštěvu a držte se.
Já vám také děkuji a všem přeji pevné zdraví. Na shledanou.
Související
-
Senioři a technologická novinka. Hradecký Domov U Biřičky spolupracuje na aplikaci pro telemedicínu
Pomoc lékaře bude v největším domově seniorů v Královéhradeckém kraji pro klienty dostupnější. Domov U Biřičky na Novém Hradci Králové se podílí na technologické novince.
-
Nakažených koronavirem v Česku přibývá a to znamená i víc práce s trasováním jejich kontaktů
Hygienici mají na starosti kontakt s lidmi nakaženými koronavirem. Aktuálně je jich v Královéhradeckém kraji nejvíc za dobu pandemie.
-
Epidemická situace v Česku se nelepší, velká část nemocnic i v našem kraji je na hraně svých kapacit
Nemocnice v Královéhradeckém kraji jsou stále na hraně svých kapacit. Volných covidových lůžek je minimum, pacientů s koronavirem přitom neubývá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
