Pacientům přeji, aby lékaře potřebovali co nejméně, ale vždy u nás našli nejlepší možnou pomoc
Dnes si budeme povídat o hradecké fakultní nemocnici, která je jednak největším zdravotnickým zařízením v našem kraji, ale patří také k největším nemocnicím v celé republice. A od roku 2016 ji řídí prof. Vladimír Palička, který mimochodem jako lékař ve fakultní nemocnici pracuje už od roku 1984.
Hradecká nemocnice je finančně nejzdravější fakultní nemocnicí v zemi.
Je to tak. Já to beru s velkou pokorou a s velkou radostí. Nejen, že jsme letos finančně nejzdravější mezi fakultními nemocnicemi, ale my jsme za těch 30 let od listopadových událostí nikdy nebyli v negativních rozpočtech, což jsme snad jediná nemocnice ve státě.
Takže stále v černých číslech?
Stále v černých číslech. Se stále větším úsilím.
Pane profesore, vždy jste chtěl být lékařem?
Ano, vždy jsem chtěl být lékařem. Tatínek byl lékárník a tak jsme to měli v rodině, že jsem se k medicíně blížil.
Hradecká nemocnice je výjimečná i svým prostředím. To patří k léčebnému režimu, aby bylo pacientům hezky.
prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové
Kde všude jste pracoval? Začátky byly v Bruntále?
Bylo to trošku složitější. Já jsem po promoci odešel z Olomouce, šel jsem do malé okresní nemocnice v Bruntále. Ale myslím, že jsem se tam naučil docela dobrou medicínu. A potom jsem v roce 1984 přešel do Hradce Králové a jsem tady spokojen.
Čtěte také
Vzpomínáte na okamžik, kdy jste poprvé prošel branou hradecké fakultní nemocnice?
Pamatuji si ten den, protože jsem nastupoval k 1. květnu a soudruzi mne hned upozornili, že musím jít hlavně do průvodu. Ale jinak byla hradecká nemocnice vždy velmi dobrá a jsem rád, že jsem tady.
Jak moc se od onoho roku 1984 změnil areál fakultní nemocnice? Je to asi obrovský skok do dnešních dnů.
Proměnil se velmi. Hradecká fakultní nemocnice, která si v loňském roce připomínala 80 let vzniku tohoto tzv. areálu nové nemocnice, jak se jí tady stále říká, je od počátku velmi dobře vymyšlená a stále rozvíjena. Je to pavilonová nemocnice a v posledních 30 letech se díky úsilí mých předchůdců podařilo ony pavilony propojit koridory, aby se pacienti i zaměstnanci mezi budovami mohli pohybovat suchou nohou. Ale přitom zůstala krásná parková úprava, kterou máme.
Kolik lidí vůbec dnes pracuje ve fakultní nemocnici?
Jsme vůbec největší zaměstnavatel v kraji. Máme přes 5 000 zaměstnanců.
Čtěte také
Co se týče zdravotnického personálu, tak mají nemocnice většinou problém, že je nedostatek zdravotních sester a lékařů, kteří možná odcházejí jinam. Tady to možná bude naopak, každý by chtěl pracovat v hradecké fakultní nemocnici, ne?
To by bylo krásné, kdyby každý chtěl pracovat v naší fakultní nemocnici. My se o to docela snažíme, ale není to tak úplně pravda. I my máme nedostatek lékařů i sester, ne tak dramatický jako třeba na některých pražských pracovištích, ale máme nedostatek. Přitom v absolutních počtech to tak nevypadá. Je to ale způsobeno tím, že se mění skladba pacientů. Máme stále těžší pacienty s náročnější péčí a tím pádem na ně potřebujeme víc a víc lidí. Takže nám nechybí velká čísla, ale přeci jen nám chybí některé sestry a lékaři.
Jak to řešíte?
Snažíme se systematickou prací. Samozřejmě nejvíc se staráme o to, aby nastupovali noví absolventi lékařské fakulty nebo zdravotnických škol. Ale snažíme se ovlivňovat už ty, kteří se chystají ke studiu tohoto odoru. Od v uvozovkách téměř základních škol přes besedy s gymnázii, dny otevřených dveří, hovory se studenty zdravotnických škol, z lékařské fakulty a náborovými akcemi. Myslím, že i těm nastupujícím poskytujeme velmi dobré podmínky.
Vy jste také začali opět hledat další nové dobrovolníky, kteří by pomáhali pacientům. Tato forma dobrovolnictví už funguje snad od roku 2005?
Ano, už to bude pomalu 15 let. A je to strašně dobře, ale je to pořád málo. Víte, v civilizovaných západních zemích je dobrovolnictví velmi rozvinuto. Znám řadu lidí, kteří říkali, víte, pracovala jako bankovní úřednice v Kanadě, a když jsem skončila se zaměstnáním, tak jsem samozřejmě chodila do nemocnice jako dobrovolnice pomáhat lidem, protože se to tak patří. To tak má být. Tak tady to pořád tak úplně není. Ale musím říct, že se nám daří, měli jsme už více než 220 dobrovolníků, kteří se samozřejmě pohybují v různých etapách. Máme průměrně tak 10, 15 lidí, kteří nám chodí pomáhat nebo respektive chodí pomáhat pacientům. I z toho sociálního hlediska, že si s nimi povykládají, že je doprovodí, přečtou jim knížku, něco si s nimi zahrají. Je to strašně dobře, je to záslužná činnost a moc si jí vážíme.
Tedy hledáte nové dobrovolníky.
Sháníme pořád a každého, kdo má více než 18 let a chce to dělat a má čistý trestní rejstřík. Každého rádi uvidíme.
Pane profesore, nestýská se vám někdy po praktické medicíně, když dnes už jste tedy víc úředník, tedy vrcholový manažer, ale už asi tolik nepřijdete do styku s praktickou medicínou?
Stýská, ale musím vám říct, že to byla jedna z podmínek, když jsem nastupoval do funkce, tak jsem si vymínil, že jeden den v týdnu budu mít stále klinickou ambulanci uvnitř areálu fakultní nemocnice. A myslím si, že je to velmi dobře, aby člověk, který je v manažerské funkci, také viděl provoz onoho zařízení z druhé strany. Aby jako lékař mluvil s pacienty, aby viděl, jak jsou spokojeni. Držím si klinickou aktivitu.
To mi připomnělo, že ředitel dopravního podniku v Hradci Králové také občas sedne za volant autobusu.
Tak to jsem netušil, srdečně ho zdravím. Máme na to stejný názor, ano.
Všechna pracoviště hradecké fakultní nemocnice spolu velmi dobře spolupracují a je to zásadně důležité.
prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové
V čem je hradecká fakultní nemocnice výjimečná? Kolik má špičkových pracovišť a v čem je dobrá, co jinde nemají?
My jsme nemocnice, která patří k největším ve státě a pokrývá prakticky všechny potřebné obory, od neurochirurgie přes kardiochirurgii, transplantační medicínu až samozřejmě po ty standardní a základní. Výjimečná je možná v tom, že je velmi dobře situovanou nemocnicí s velmi dobrou spoluprací uvnitř. Já jsem pořád hluboce přesvědčen, že všechna pracoviště spolu velmi dobře spolupracují a je to zásadně důležité. Protože pacient není nemocný jen s očima, jen s kotníkem, jen s cukrovkou, vždy má těch bolístek více, takže je potřeba, abychom dobře spolupracovali. A výjimeční jsme také v prostředí, které pacientům nabízíme. Myslím si, že je to jedna z nejhezčích nemocnic a že i to patří k léčebnému režimu, aby bylo v nemocnici hezky. Aby tam bylo příjemně, aby se pacient dobře cítil, aby se náš personál k němu pěkně choval.
V nemocnici je spousta výborných pracovišť.
Já jsem na to pyšný, na naše lidi.
Co pavilony, budou se stavět další?
Stavíme pavilon transfuzního lékařství, transfuzní oddělení jako takové. Protože i dárcovství krve je velmi cenná věc a my si opravdu moc vážíme dobrovolných dárců. Tak, ať mají pěkné prostředí. Byla to jedna z nejstarších budov v areálu. Stavba dobře běží, počasí nám trošku nahrává. Tak doufám, že za rok a něco budeme tento provoz otevírat. A máme v plánu velkou akci, jednu z největších vůbec. Je to vládní strategická investice, měli bychom stavět pavilon chirurgických oborů v hodnotě přes dvě miliardy, kterým bychom zcentralizovali operační obory ortopedii, urologii, neurochirurgii, kardiochirurgii, chirurgii. Vše do jednoho bloku operačních sálů a jednotek intenzivní péče. To bude velká stavba a doufám, že se nám podaří.
Čtěte také
Dalším takovým významným momentem jsou nové lineární urychlovače.
To jsou přístroje na ozařování pacientů s nádorovými onemocněními. Radioterapie je pořád jedním ze tří základních kamenů léčby, od chirurgického výkonu přes chemoterapii po radioterapii. Lineární urychlovače máme tři opravdu nejmodernější ve světě. Tento týden jsme měli oficiální slavnostní otevření. Aby měli posluchači představu, je to investice za 180 milionů korun. A já jsem se chlubil při slavnostním otevření, že nemáme jen špičkové přístroje, špičkové zdravotníky a lékaře, ale že jsme se snažili, aby v situaci, kdy člověk ví, že je vážně nemocen, ví, že je ozařován, leží na tom stole a okolo něj běhají obrovské stroje ozařovací, aby byl nahoře prosvícený krásný obrázek z listnatých stromů a sluníčka. Aby viděl optimisticky dopředu, protože i to patří k léčbě.
I prostředí samozřejmě uzdravuje. Pane řediteli, na závěr, kdybyste mohl mít nějaké přání pro zaměstnance Fakultní nemocnice v Hradci Králové i pro pacienty, kteří k vám občas musí.
Já bych našim pacientům přál, aby nás v uvozovkách potřebovali co nejméně, ale pokud už nás budou potřebovat, aby u nás našli tu nejlepší lékařskou, ale i lidskou pomoc. A našim zaměstnancům přeji, aby byli v dobré náladě, optimističtí a dělali tak, jako dosud špičkovou medicínu. A k tomu ještě rozdávali dobrou náladu a úsměv.
To je přání ředitele Fakultní nemocnice Hradec Králové prof. Vladimíra Paličky. Moc děkuji za zajímavý rozhovor.
I já vám děkuji a přeji požehnané svátky. Na shledanou.
Související
-
V areálu Fakultní nemocnice Hradec Králové začala výstavba nového transfuzního oddělení
Fakultní nemocnice Hradec Králové začala s výstavbou nového transfuzního oddělení. Budova za zhruba 140 milionů korun vyroste na místě objektů, které čeká demolice.
-
Staň se dárcem! Hokejisté klubu Mountfield HK podpořili nábor dárců krve v hradecké nemocnici
Čtveřice hokejistů týmů Mountfield HK v úterý odpoledne podpořila darováním krve na Transfuzním oddělení Fakultní nemocnice Hradec Králové nábor nových dárců.
-
Unikátní Plicní park vznikl v hradecké fakultní nemocnici. Hezčí, než mají v Británii
Trochu jako v zahradnictví to vypadlo ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové. Lékaři a sestřičky z plicní kliniky vyměnili lékařské náčiní za lopatky a sázeli rostliny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
