Přinese plošné testování relevantní data, nebo je to jen plácnutí do vody?

Jak testování probíhá, popsal Radiožurnálu ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Studie promořenosti pracuje primárně s rychlotestem: „Odběr kapky krve z bříška prstu zjistí přítomnost protilátky proti koronaviru a řekne, zda dotyčný v minulosti nemoc prodělal, nebo ne.“

Čtěte také

Do plošného testování se zapojí dobrovolníci. Na co vše má studie odpovědět?

K tomu se vyplňuje krátký zdravotní dotazník, který umožní upřesnit analýzu dat na případné příznaky. Druhý takzvaný PCR test pak měří aktivní přítomnost viru. „Tím projdou pouze ti, kteří v rychlotestu vyjdou jako pozitivní, aby se zjistilo, zda aktivně virus nemají,“ vysvětluje Dušek.

Češi během prvního dne projevili o účast na studii nebývalý zájem, který organizátory zaskočil. Pokusíme se, aby to v pátek bylo lepší, připouští nedostatky Ladislav Dušek, ale současně zdůrazňuje, že podle jeho osobní zkušenosti byla atmosféra mezi lidmi na odběrových místech dobrá.

Studie nesleduje buněčnou imunitu

Kritici testu namítají, že nemusí dát spolehlivou odpověď na otázku, kolik lidí nákazu prodělalo. „Podstatná část imunity se týká buněčné imunity, kterou studie nezachytí. To, že někdo nemá v krvi vytvořené protilátky, ještě nutně neznamená, že mu hrozí při styku s infekcí nákaza,“ argumentuje například uznávaný psychiatr Cyril Höschl.

V Litoměřicích začalo testování, které má zjistit, kolik lidí se už dostalo do kontaktu s novým typem koronaviru|foto: Jan Bachorík,Český rozhlas

Podle Duška tato námitka není důvodem, aby studie neproběhla: „V protokolu studie jsme se snažili vychytat co nejvíc možných negativ. Testy, které používáme, prošly verifikací na třech nezávislých výzkumných pracovištích,“ říká. „Pokud při analýze dat zjistíme negativa a limity, vyhodnotíme je a publikujeme, aby je veřejnost měla k dispozici.“

Proč neznáme protokol studie?

Další námitku vznáší ekonom z akademického institutu CERGE-EI Daniel Münich, člen Iniciativy Model antiCOVID-19: „Zaslechl jsem, že věci okolo testů se tají a zveřejňují až ex post. Řekl bych, že takto nefunguje vědecká praxe.“

Největší slabiny plošného testování mohou podle něj být ve výběru vzorků, protože může vzniknout výběrové zkreslení, a také v kvalitě a validaci použitých testů.

Čtěte také

iROZHLAS

Zkoumat kolektivní imunitu začínají vedle Česka i další země. Strategie se různí

„Když bude celá studie špičkově navržená, ale nebude zajištěna její důvěryhodnost, může nadělat víc škody než užitku. Sice něco spočítáme, ale nikdo tomu nebude věřit,“ vysvětluje Münich. 

Bezradná vláda

Pokud ovšem budou testy založeny na kvalitním designu, budou kvalitně provedeny a vyhodnoceny a budou věrohodné, dají se podle Daniela Münicha využít k rozhodování o budoucích scénářích.

„Vláda je zatím tlačena do uvolňování plošných opatření naslepo. Je bezradná a zoufale čeká na informace z jakéhokoli terénu – buď z testování, které teď běží, nebo z hlubší analýzy dosud provedených bezmála 200 tisíc testů pacientů s podezřením na nákazu,“ poukazuje na množství dat, která zatím nebyla nijak analyzována.

Poslechněte si celý záznam polední publicistiky. Jejím druhým tématem byl masivní požár polského národního parku.