„Přikláním se k tomu, že Bůh, svobodná vůle a já neexistují,“ říká filozof Antonín Dolák

Ačkoliv Dolák pochází z katolického prostředí, svou víru si – navzdory plánům stát se knězem – dlouho neudržel. Už ve třinácti letech začal pochybovat, že Bůh existuje. Od katolické víry jej neodváděly pouze intelektuální úvahy, ale také církevní nároky týkající se sexuality. Kvůli masturbaci se bál věčného zavržení. Strach, aby nepřekročil jasně stanovená pravidla víry a morálky, u něho vedl k rozvinutí religiózní neurózy, jak sám popisuje. Potřeba utřídit si myšlenky jej nakonec nasměrovala ke studiu filozofie.

Neodbytná nutkavost zodpovědět si definitivně a jednoznačně palčivé otázky u něj po čase ustoupila. Ve svých úvahách začal brát v potaz pravděpodobnost. „Příklon k probabilismu mi přišel dobrej. Ukázalo se, že je to vlastně i paradigmatický posun v myšlení. Nejde o buď/anebo, že na 100 % něco je, nebo není, například svobodná vůle nebo Bůh. Je to otázka procent, protože my nevíme, jak to je. Musíme to nějak vyčíslit,“ říká Dolák a dodává: „Přikláním se k tomu, že Bůh, svobodná vůle a já neexistují.“

Zajímá vás celá dosavadní duchovní cesta Antonína Doláka? Na kolik procent Bůh podle tohoto filozofa ne/existuje? Jaké jsou Dolákovy zážitky, které by někdo mohl označit jako mystické, ale on sám na ně nahlíží jako na pravděpodobnou hormonální „bouři“? Čím ho fascinuje buddhismus? Proč ho těší překvapovat diváky svých videí? A je spíš troll nebo hater? Poslechněte si záznam rozhovoru!