Ubytované motivujeme k tomu, aby žili bez odpadu, říkají v zero waste chalupě na Liberecku

O lesní pozemky Čmeláku pečuje třiačtyřicetiletý Jiří Antl. „Lesy jsou do začátku součástí mého života, rodiče mě vozili v kočárku do lesa… Někdo chodí meditovat do kostela, a já chodím do lesa,“ popisuje.

Jiří Antl, se kterým vyjíždíme na Ještědský hřeben, vypráví nejen o sobě, ale i o lese. O ten se stará už patnáct let. A nejde o žádný smrkový les, ale o oplocený nový prales.

Už patnáct let vzniká na Ještědském hřebeni takzvaný Nový prales|foto: Lucie Fürstová,Český rozhlas

„Říkáme tomu Nový prales, nepůvodní smrkovou monokulturu se snažíme přeměnit na les, který v budoucnu – za sto, dvě stě let – bude vypadat jako kdysi místní pralesy,“ popisuje.

Původně bylo na místě sto procent smrků, nyní ale můžeme spatřit čtyřmetrové buky, javory nebo dvoumetrové jedličky.

Jiří Antl z libereckého spolku Čmelák|foto: Lucie Fürstová,Český rozhlas

Některé stromy Antl sázel vlastnoručně, ale velkou část z nich sázeli dobrovolníci. „Snažíme se přiblížit co nejvíce původní dřevinné skladbě zdejších lesů,“ dodává.

O jeden igeliťák méně

Součástí pozemku je také chalupa, kterou před dvěma lety koupili jako základnu pro výchovné programy a dobrovolníky, ale také pronájmy. Snaží se tak motivovat ubytované k tomu, aby tam žili bez odpadu.

Plánují také ovocný sad, kam si bude moci natrhat hrušky nebo jablka každý, kdo půjde kolem. „Je to jeden ze způsobů, jak pomoci planetě – když budou účastníci pobytu vědět, že si nemusí nosit vlastní ovoce ze supermarketu v igelitovém pytli,“ uzavírá.