Politolog Kopeček: S Karlem Schwarzenbergem odešel Evropan velkého stylu i člověk plný paradoxů

„Značná část vnějšího publika mimo Českou republiku reflektuje Karla Schwarzenberga jako někoho, kdo je spojen s osobností Václava Havla a s neopakovatelným začátkem 90. let. Podstatné ale bylo i jeho vlastní politické angažmá, kdy zastával roli ministra zahraničí nebo zakladatele TOP 09,“ připomíná v pořadu Jak to vidí... politolog z brněnské Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček.

Čtěte také

Zemřel Karel Schwarzenberg. Zavzpomínejte na něj v archivním dokumentu Zámek v Čechách

Právě ale jeho působení na domácí politické scéně je podle Kopečka spojeno s určitým paradoxem. „Karel Schwarzenberg reprezentoval dost rozdílné pohledy na svět. Jednou byl ministrem zahraničí za české Zelené, podruhé byl ministrem zahraničí za TOP 09, tedy za stranu, která by se v době vzniku dala označit za liberálně konzervativní. Na jedné straně hájil lidská práva a vyzýval k ekologičnosti, současně k tomu ale přidával konzervativní aspekt a nutnost zachovávat. Dokázal toho ale v sobě propojit daleko víc a nepůsobilo to ve své době nelogicky. Podporoval třeba registrované partnerství. Otázka je, jak bychom na to všechno koukali dnes. Dnešní silné hnutí za klima, které je hodně radikální, se s tím, co reprezentoval Karel Schwarzenberg, už spojit nedá.“

Evropan ukotvený na Západě

Přestože Karel Schwarzenberg patřil k nejvýraznějším osobnostem české politické scény, byl podle Kopečka i velkým Evropanem a jeho představy byly ukotveny na Západě. „Máme tu Karla Schwarzenberga, který prosazuje radarovou základnu v Česku, což kolem roku 2009 bylo kontroverzní téma. Přesně to ale odráží jeho představu, že už se nechceme vracet do éry debat o české neutralitě nebo o české inklinaci směrem k Východu.“

Čtěte také

iROZHLAS

‚Když se kecají blbosti, tak spím.‘ Připomeňte si známé výroky Karla Schwarzenberga

Z hlediska panevropských představ stál tedy Karel Schwarzenberg blízko havlovskému federalizačnímu vidění světa, podstatná ale podle Kopečka byla i jeho rodinná historie a ukotvení ve středoevropském prostoru. „Můžeme se samozřejmě bavit, jakým způsobem se Schwarzenbergové zapsali do české historie, ale je dobré vidět i kontext, že jde o rod, který několik staletí výrazně přesahoval z českých zemí do Rakouska a dál, tedy mimo prostor striktně chápaný jako český.“

Zcela výjimečné ale podle politologa je, že Karel Schwarzenberg se i navzdory své historii a dlouhému pobytu v exilu dokázal v české politice prosadit. „To je opravdu velmi výjimečné, uvážíme-li, že pohled na lidi vracející se z exilu byl v 90. letech dost zdrženlivý.“

Kandidát na prezidenta

V roce 2013 neuspěl Karel Schwarzenberg v první přímé volbě hlavy státu, kdy se střetl s rivalem Milošem Zemanem. „Reprezentoval totiž něco, co nemohlo uspět. Byl ministrem zahraničí velmi nepopulární vlády Petra Nečase, byl i jejím vicepremiérem. A zcela logicky to byla ve volební kampani jeho velká slabina, kterou Miloš Zeman opakovaně zdůrazňoval.“

Pro určitou část české společnosti byl Karel Schwarzenberg zajímavý kandidát, pro jiné byl ale podle Kopečka velmi nepřijatelný právě kvůli tomu, co reprezentoval, kvůli své rodové minulosti, spojení s Václavem Havlem a samozřejmě i reprezentaci. „TOP 09 přece jenom byla strana, která měla do značné míry a dodneška má velmi vyhraněné názory v oblasti tržní ekonomiky anebo vnímání společnosti. Byť jeho kandidatura na prezidenta zůstává velmi silným momentem ve veřejné paměti, zpětně nahlíženo, jeho šance uspět se tehdy limitně blížila nule,“ uzavírá Lubomír Kopeček.