Pít s dítětem alkohol je rizikové, od pití s vrstevníky ho neodradí, varují psychologové

Byla jsem překvapená, že z vaší studie vyplývá, že zkušenost s alkoholem začíná okolo desátého, jedenáctého roku…

GK: Je zajímavé, že v Česku začíná mnohem dříve. Pro svůj výzkum jsme použili data ze studie ELSPAC. Tam otázka na zkušenost s alkoholem začíná už v 18 měsících.

Na rodinných oslavách se „kalí“ a děti vidí, že rodiče, prarodiče i tety a strýcové chlastají. Často i tak, že mají problém nastoupit do auta nebo někde vytuhnou.

Jak je to možné?

Rodiče dostali otázku, jestli už jejich dítě ochutnalo alkohol. Není tam kvantifikované kolik, ale počítá se do toho třeba líznutí pěny od piva, drobné zkušenosti, kdy rodiče dali dětem alkohol ochutnat. Nevím, kolik to bylo v těch 18 měsících, ale ve třech letech to bylo 18 % rodičů, kteří odpověděli kladně. V pěti letech už to bylo 23 %. V jedenácti okolo 30 %. To je myslím docela vypovídající.

Čtěte také

Nedokážeme „opravit“ závislé dítě. Nejvíc pomáhá rodinná terapie, radí adiktolog

Co bychom z hlediska užívání alkoholu viděli, kdybychom se na Českou republiku podívali z odstupu?

AK: Viděli bychom kulturu, která je nasáklá alkoholem a všechno se kolem něj nějakým způsobem točí.

GK: Napadají mě všechny rodinné oslavy, kde se „kalí“. I s dětmi. Ne že by si děti daly taky, ale vidí, že rodiče, prarodiče i tety a strýcové chlastají. Často i tak, že mají problém nastoupit do auta nebo někde vytuhnou. Děti se s tím setkávají odmala.

Celá kultura k alkoholu děti, potažmo dospělé směřuje. A rodiče jsou samozřejmě součástí kultury a celého prostředí, které člověka k pití ne úplně ponouká, ale prezentuje se jako normální.

Zkoumali jste, jak pijí Češi?

GK: Z toho, co jsem četla, v Česku docela dobře koexistují dva způsoby pití. Jeden je ten běžný ve Středomoří – sklenička po obědě, a zároveň se lidi „setnou“ na konci týdne. Takový ruský styl. Promazáváme v průběhu týdne po obědě, po práci, a na konci týdne přijde kalba. Oba způsoby jsou v Česku celkem rozšířené.

Překvapení z vaší studie pro mě bylo, že když naliji dospívajícímu dítěti alkohol, není to dobrý způsob, jakým ho mohu naučit zodpovědněji pít.

AK: Tenhle mýtus, respektive přesvědčení, jsme zkoumali ve našem výzkumu. Že pokud budeme s dětmi pít, „naočkujeme je“ – vystavíme je té látce a oni pak budou odolnější, když budou sami vystaveni alkoholu třeba s vrstevníky.

Zkoumali jsme to, protože jsme tomu sami věřili. Ale když jsme byli v USA na výzkumném působení, o tomhle tam nikdo nevěděl a nikdo to za blahodárné nepovažoval – naopak. Dostali jsme se ke spoustě výzkumných studiích, které zjistily, že naopak vystavení dětí alkoholu vede k tomu, že potom pijí více.

Čtěte také

Většina dětí v Česku si vyzkouší alkohol z rukou rodičů, varuje odborník Vobořil

GK: Klíčové je, aby rodiče pili střídmě. To je důležitý faktor. Samotný fakt, že rodič dítěti nabídne sklenku piva k obědu, pokud jinak rodiče zachází s alkoholem zodpovědně a děti to vidí a učí se to od nich, nemusí to nutně být problém. Nicméně ve studiích to pro populaci vychází jako rizikový faktor.

Zajímavá věc, která se ze studií ukázala, je, že rodiče mají pocit, že když děti ochutnají alkohol s nimi, nebudou pak mít takovou tendenci pít s vrstevníky, protože budou vědět, o čem to je a budou odolnější vůči tlaku okolí. Tak to úplně není, protože děti to baví. Naopak si po té zkušenosti alkohol s vrstevníky seženou. Aby si mohly dát bez ohledu na to, že už ví, o čem to je.

Proč je problém dávat dětem nealkoholické imitace piva a šampaňského? A proč nedávat dětem ochutnat alkohol?