Ozvěny dne 3. 7. 2001

Podle poslanecké vyšetřovací komise prodej IPB poškodil stát

Poslanecká vyšetřovací komise tvrdí: Smlouvy o prodeji IPB Československé obchodní bance jsou výhodné jen pro ČSOB na úkor státu. Hlavní odpovědnost údajně má bývalý ministr financí Pavel Mertlík. Pokračují parlamentní zpravodajové Radiožurnálu Vladimír Hrubý a Milada Richterová.

Předseda komise lidovec Miroslav Kalousek oznámil jako jeden ze závěrů znaleckého posudku a šetření poslanců, že prodej IPB nebyl zcela v souladu s právními předpisy.

Miroslav Kalousek (KDU-ČSL), předseda poslanecké vyšetřovací komise pro IPB: A že se jedná o ujednání, která jsou v příkrém rozporu s dobrými mravy. Ve svém důsledku získává Československá obchodní banka na úkor státního rozpočtu neoprávněnou výhodu ve výši mnoha desítek miliard korun. Odpovědnost nese ministr financí Pavel Mertlík.

Tuto kritiku ale předseda vlády Miloš Zeman odmítá. Kdyby vláda nezasáhla tak, jak zasáhla, a nechala by IPB zkrachovat, znamenalo by to podle premiéra vážný ekonomický otřes. Zeman připomněl, že IPB ovládala třetinu české ekonomiky.

Miloše Zeman (ČSSD), předseda vlády: Byly bezprostředně ohroženy majetkové zájmy 3,5 miliónu subjektů - fyzických osob, právnických osob, samospráv, mimochodem tuším, že i Všeobecné zdravotní pojišťovny, která tam také měla svá konta, apod.

Zeman dodal, že vláda v případu IPB splnila svoji povinnost. Předseda Poslanecké sněmovny a ODS Václav Klaus naznačil, že loňské smlouvy o prodeji Investiční a Poštovní banky Československé obchodní bance by měly být zrušeny. Zpráva podle Klause jednoznačně ukazuje na to:

Václav Klaus, předseda Poslanecké sněmovny a ODS: Že vznikla nejočištěnější banka v historii naší země a dala se zadarmo. To je prostě skandál, který nemá obdoby. Za Komerční banku dostaneme zhruba 40 miliard, a to ji nikdo takhle neočistil. To je neuvěřitelná věc. Já nechápu, jak je možné, že se věc takto politizuje.

Klaus upozornil na rozpor, jak zprávu většinou osmi hlasů přijalo deset členů komise, kdy nebyl nikdo proti. Nepřevážilo tady politikaření, které Klaus zaznamenal ve sněmovně. Předseda klubu KSČM Vojtěch Filip označil případ nesouhlasu obou stran, že by to neměl řešit soud. Zprávu vyšetřovací komise podle Filipa hodlají komunisté podpořit. Se zrušením smluv o prodeji IPB zásadně nesouhlasí šéf čtyřkoalice Karel Kühnl. Kroky vlády podle Kühnla byly logické.

Karel Kühnl (US), lídr čtyřkoalice: To je jednou právoplatný akt, ke kterému přistoupila vláda a Česká národní banka proto, že všechny jiné akty by dopadly ještě daleko hůře. Že to byl akt té nucené správy a prodeje, který bude stát peníze, který není ideální, je zřejmé. Proto to byl zoufalecký akt záchrany. Zpochybňovat ho dnes by mohl opravdu jenom šílenec.

Diskuse ke zprávě komise byla sice ukončena, ale poslanci zatím nemají k dispozici písemné návrhy na usnesení. Přesto závěrečné vyjádření sněmovny ke zprávě komise by mělo padnout ještě dnes večer.

Události předcházející ustavení parlamentní vyšetřovací komise

Události, které před rokem předcházely ustavení parlamentní vyšetřovací komise, mapuje reportér Radiožurnálu Bohumír Mazáč.

Nucenou správu uvalila Česká národní banka na IPB 16. června loňského roku. Investiční a poštovní banka v té době nebyla schopna dál plnit svoje závazky. Podle šéfa bankovního dohledu Pavla Racochy bylo vyhlášení nucené správy nezbytným opatřením, které mělo ochránit vklady klientů.

Pavel Racocha, šéf bankovního dohledu: Od 20. února do 11. června poklesla primární depozita uložená v Investiční a Poštovní bance, tzn. vklady obyvatelstva a vklady podniků, téměř o 34 mld. Kč.

Tři dny po vyhlášení nucené správy se s centrální bankou a ministerstvem financí dohodla Československá obchodní banka o převzetí kontroly nad IPB. Ředitel obchodní banky Pavel Kavánek vyzýval klienty ke klidu.

Pavel Kavánek, ředitel ČSOB: Pokud klient má v Investiční bance své vklady, tak je dneska od rána má v Československé obchodní bance.

Předseda ODS Václav Klaus označil převod IPB pod křídla Československé obchodní banky za loupež za bílého dne.

Václav Klaus, předseda ODS: Skupina politiků a finančníků, která tento krok k ovládnutí jedné třetiny naší ekonomiky vymyslela, zorganizovala a provedla, musí vědět, že i kdyby jí spřátelená média jakkoliv kryla záda, přinejmenším ODS bude trvat na tom, aby pravda vyšla najevo.

V reakci na vývoj událostí kolem Investiční a Poštovní banky ustavila sněmovna parlamentní vyšetřovací komisi pro objasnění rozhodování státu v IPB od jejího vzniku do uvalení nucené správy a jejího prodeje ČSOB.

Někteří členové komise pro kauzu IPB čelí podezření ze střetu zájmů

Někteří členové komise pro vyšetření krachu IPB čelí podezření ze střetu zájmů. Více Jitka Hanžlová.

Polovina členů komise je tím, či oním způsobem spojena buď s privatizací Investiční a Poštovní banky, nebo s Nomurou samou. Sociální demokrat František Brožík a lidovec Pavel Šafařík byli od roku 93 členy dozorčí rady Fondu národního majetku. Ten právě v roce 93 nepochopitelně nenavýšil základní jmění Investiční banky. Tím zavinil, že stát přišel o většinový podíl a v bance mohl začít rozhodovat vlastně jen její management. Martin Kocourek z ODS jako poradce Václava Klause připravoval scénář privatizace největších našich bank, tedy i IPB. V jejím případě se počítalo s rychlým prodejem. Miroslav Kalousek a Vlastimil Tlustý zasedali v představenstvu Plzeňského Prazdroje v době, kdy se připravovala jeho privatizace a kdy tam poradcem byla Nomura. Právě pozdější obchod Nomury s akciemi Plzeňského Prazdroje a Radegastu s největší pravděpodobností poškodil investiční banku a byl jednou z příčin jejího pádu. V době působení Kalouska a Tlustého v Prazdroji byl členem dozorčí rady pivovaru Libor Procházka, jeden z největších šéfů IPB. Miroslav Kalousek ale jakoukoliv spojitost odmítá.

Miroslav Kalousek (KDU-ČSL), předseda poslanecké vyšetřovací komise pro IPB: To je naprostý, ale naprostý nesmysl. Já jsem byl v Plzeňském Prazdroji jako zástupce české vlády v době před privatizací, tzn. v letech 92 a 93. V okamžiku, kdy proběhla kupónová privatizace a noví vlastníci se ujali své funkce, tak já jsem odcházel, protože moje úloha skončila.

Podobně se hájí i Vlastimil Tlustý. Ten ovšem znal dobře Nomuru a jejího zástupce Randala Dillarda i z kutnohorského Tabáku. Kromě toho byl na podzim roku 96 na soukromé návštěvě Japonska. Na cestu ho pozvala právě Nomura. A reakce Vlastimila Tlustého z dnešního dne?

Vlastimil Tlustý (ODS), člen poslanecké vyšetřovací komise pro IPB: Prostě tato vláda obdarovala částkou kolem 100 mld. Kč soukromou banku a nemá pro to žádné opodstatnění. A nikdy nikomu to nemůže vysvětlit, protože je to prostě skandál. Tak v takové situaci se snaží soustřeďovat pozornost na nějaké věci, kterými by odpoutala pozornost.

Připomeňme, že i zpráva komise potvrzuje tristní stav Investiční a Poštovní banky v době uvalení nucené správy. Označila-li tedy za špatný jen poslední prodej, zaměňuje následek s příčinou.

Jugoslávský exprezident Miloševič dnes poprvé stál před soudem v Haagu

Jugoslávský exprezident Slobodan Miloševič dnes poprvé stál před mezinárodním trestním tribunálem v Haagu. Odmítl obhájce, protože neuznává autoritu mezinárodního soudu pro zločiny v bývalé Jugoslávii. Dneškem začíná dlouhá příprava soudního procesu, která má trvat nejméně 8-12 měsíců. Teprve potom začne vlastní soudní proces. Hlásí se zpravodaj Českého rozhlasu Milan Fridrich.

Slobodan Miloševič je obviněný ze zločinů proti lidskosti a porušování válečných konvencí v Kosovu. Miloševič odmítl soudu říct, zda se cítí vinen, nebo nevinen, a místo toho zpochybňoval autoritu tribunálu OSN.

Slobodan Miloševič, bývalý jugoslávský prezident: Pokládám celý proces za vynucený stejně jako tribunál. Tribunál není legální, protože mu nedalo mandát Valné shromáždění OSN. Nemám proto žádnou potřebu vzít si obhájce k nelegálnímu soudu.

Deník New York Times napsal, že dokázat Miloševičovu vinu na událostech v Kosovu nebude lehké. Žaloba vkládá velké naděje do výpovědi dalších obžalovaných, kteří zatím v Haagu nejsou. Jedná se o srbského exprezidenta Milutinoviče, bývalého náčelníka generálního štábu jugoslávské armády Ojdaniče a jugoslávského exvicepremiéra Šainoviče. Jejich vydání do Haagu leží v rukou jugoslávské vlády.

Sněmovna přijala novelu ústavy umožňující náš vstup do EU bez referenda

Sněmovna přijala novelu ústavy, která umožňuje náš vstup do EU i bez všelidového hlasování. Podle předlohy by totiž o přičlenění naší země k evropské patnáctce mohl rozhodnout buď parlament, nebo občané v referendu. Podrobnosti od Dany Jaklové.

Pro novelu ústavy hlasovalo 158 ze 189 přítomných poslanců. Proti byli komunisté proto, že se jim, jak Českému rozhlasu řekl šéf KSČM Miroslav Grebeníček, takový postup příčí.

Miroslav Grebeníček, předseda KSČM: Otázka vstupu do EU pro nás prostě bez referenda není k řešení.

Poslanci z ČSSD, ODS, Unie svobody a KDU-ČSL však i nadále chtějí, aby o našem vstupu do EU rozhodli občané v referendu. Novela ústavy, kterou podpořili, je podle místopředsedy unionistů Petra Mareše jen pojistkou.

Petr Mareš, místopředseda Unie svobody: Budeme nadále trvat na referendu, zákon nám to umožňuje a je to předmětem další diskuse mezi politickými stranami. Myslím si, že je to lepší než nemít žádný zákon.

Zákon o referendu ke vstupu do EU by měli poslanci projednat na své další schůzi. Senátoři jim totiž už svou vlastní verzi takového všelidového hlasování poslali.

EU netrvá na všelidovém hlasování o vstupu v kandidátských zemích

Jak zjistil bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Milan Fridrich, unie v žádném případě na všelidovém hlasování o vstupu netrvá.

EU žádnému státu nenařizuje, jak má vypadat ratifikace jeho vstupu. Zda se jednotlivé země rozhodnou pro referendum, nebo ponechají hlasování pouze na parlamentu, záleží pouze na nich. Např. Německo nemá referendum ve své ústavě, a smlouvu o EU tedy ratifikovali pouze poslanci. Naopak o Dánech se říká, že mají referendum ke snídani, obědu i k večeři a pokaždé je to dramatické. To se potvrdilo i v roce 92, kdy Dánsko napoprvé odmítlo v lidovém hlasováním vstoupit do unie. V opakovaném referendu o rok později do unie vstoupilo. Pro Norsko se stalo referendum osudným. Norové odmítli v roce 95 vstup do unie, ačkoliv vláda ukončila vstupní jednání. A ani šest let poté se norský kabinet neodvažuje nové referendum vypsat.

Philips uzavřel smlouvu s Markétou Regecovou o koupi sporného pozemku

Město Hranice na Moravě uzavřelo smlouvu s Markétou Regecovou na koupi pozemku pro továrnu společnosti Philips. Českému rozhlasu to potvrdil právník Regecové Petr Kšáda. Markéta Regecová byla poslední, kdo městskému úřadu neprodal svou parcelu pro rozestavěnou továrnu nizozemského koncernu. Jednání o prodeji trvala řadu měsíců. Petr Kšáda dnes ale odmítl sdělit, za kolik Regecová pozemek prodala.

Petr Kšáda, právník Markéty Regecové: My jsme zároveň sjednali, že otázka té smlouvy, že bude důvěrná, nebo všechny věci kolem toho, že budou důvěrné. A zatím tedy nejsou podmínky, které by tu důvěrnost nějakým způsobem měly tedy odstranit. Takže je o tom dohoda, že ty informace týkající se té smlouvy budou důvěrné. Takže nemohu k tomu nic víc říct.

Starosta Hranic Rudolf Novák ale popřel, že by jakoukoli smlouvu podepsal. Petr Kšáda tvrdí, že dohodu uzavřeli přímo se společností Philips, která měla od městského úřadu plnou moc.

Podle předběžných výsledků sčítání lidí, domů a bytů naše populace stárne

Počet obyvatel ČR se dlouhodobě nemění, naše populace však stárne. Potvrzují to předběžné výsledky březnového sčítání lidí, domů a bytů. Další Dušan Valenta.

Žen je v Česku stále víc než mužů, rozdíl dělá přes 255 tisíc. A kolik nás je tedy celkem?

Marie Bohatá, předsedkyně Českého statistického úřadu: To číslo je 10 292 933 obyvatel.

Říká šéfka statistiků Marie Bohatá, podle které je nejmladším okresem Sokolov a nejstarším pak Praha a další města. Potvrzuje se tak skutečnost, že naše populace stárne. Sčítání dále odhalilo, že ubývá národnostních menšin.

Marie Bohatá, předsedkyně Českého statistického úřadu: Mnohem více obyvatel naší republiky se hlásí k české národnosti. Je to 90 % obyvatel. Zdá se tedy, že naše země je národnostně integrovanou společností.

V Česku nicméně žije početná skupina cizinců, nejvíce je Ukrajinců a Slováků, následují Vietnamci a Rusové.

Rada ČT se dnes nevyjádřila k výsledkům auditu v ČT Brno

Rada ČT se dnes nevyjádřila k výsledkům auditu ve veřejnoprávní televizi, pouze vyslechla stížnosti na fungování brněnského studia. Podrobnosti připojuje reportérka Radiožurnálu Lenka Šumová.

Zástupci iniciativy Brno 20/21 přinesli na zasedání Rady ČT údajné důkazy, že v brněnském studiu panuje korupční prostředí. Ředitel ČT Brno Zdeněk Drahoš se k jejich výtkám nevyjádřil, protože je na dovolené. Kontrolní orgán veřejnoprávní televize se proto mohl ptát na vysvětlení pouze Drahošových podřízených. Stanovisko radě nesdělil ani prozatímní ředitel Jiří Balvín s tím, že nejprve se musí počkat na definitivní závěr kontrolní komise, která prověřuje hospodaření ČT Brno. Předseda Rady ČT Jan Mrzena doporučil vedení brněnského studia, aby bylo příště kompletní při projednávání záležitostí, které se ho týkají. Rada požádala generálního ředitele Balvína o poskytnutí závěrů kontrolní komise a jeho stanovisko.

Země vyvážející ropu nezvýší těžbu této suroviny

Ve Vídni jednají představitelé Organizace zemí vyvážejících ropu. Podle agenturních zpráv se už dohodli, že ponechají těžbu této strategické suroviny beze změny. Více už vídeňská zpravodajka Radiožurnálu Marie Woodhamsová.

Kvůli očekávanému obnovení exportu ropy z Iráku chtějí ministři mezinárodní organizace OPEC zachovat dosavadní těžbu. Všech 10 členů kartelu vyprodukuje denně 24,2 miliónu barelů ropy. Toto rozhodnutí by nemělo podstatně ovlivnit dosavadní ceny pohonných hmot. Další zasedání představitelů zemí, které OPEC sdružuje, má být v září ve Venezuele.

Na severu Makedonie pokračují přestřelky s albánskými povstalci

Také dnes pokračují na severu Makedonie občasné přestřelky mezi vládními vojáky a albánskými povstalci. Podle oficiálních makedonských zdrojů napadli albánští vzbouřenci policejní stanici asi 25 kilometrů od hlavního města Skopje. Makedonští vojáci ale jejich útok odrazili. Vyslanci EU a Spojených států James Pardew a François Léotard pokračují v jednáních s makedonskými představiteli, které se snaží přimět k obnovení mírových rozhovorů.

Izrael zatím nemění umírněnou politiku vůči palestinské samosprávě

Izrael zatím nemění umírněnou politiku vůči palestinské samosprávě. Zesílí ale akce, které Izraelce ochrání před teroristickými útoky. Dohodli se na tom ministři izraelské vlády odpovědní za bezpečnost státu. Premiér Ariel Šaron ostře kritizoval palestinského předáka Jásira Arafata, který podle něj nepostupuje proti radikálům dost účinně. Ministři se proto rozhodli, že zahájí kampaň, ve které učiní Arafata jednoznačně odpovědného za porušování příměří. To platí zhruba tři týdny, ale zemřelo při něm už 24 lidí.

Nové pravěké sídliště objevili archeologové na Plzeňsku

Nové pravěké sídliště objevili archeologové na Plzeňsku. Pozůstatky pocházejí nejspíš z konce doby bronzové. Odborníci, kteří nedaleko Stodu na Plzeňsku v minulých dnech prozkoumali téměř 70 objektů, si myslí, že jde jen o okrajovou část většího pravěkého sídliště. K nejvzácnějším nálezům patří zlomky nádob a keramiky zdobené rýhami vyplněnými tuhovým nátěrem.

Akcie na Burze cenných papírů Praha dnes prohloubily pondělní ztráty

Akcie dnes prohloubily pondělní ztráty. Index PX 50 se snížil na 410,2. Obchody dosáhly objemu 472 mil. Kč. Podle Bohumila Pavlici z Patria Finance dnešní obchodování na Burze cenných papírů Praha ovlivnily blížící se volné dny a zítřejší volný obchodní den v USA.

Bohumil Pavlica, Patria Finance: Komerční banka dnes poklesla o 4,8 % na závěrečnou cenu 1011,5 a svým objemem 37 mil. Kč byla dnes daleko nejobchodovanějším titulem. Komerční banka byla dnes hlavní příčinou poklesu spádového indexu PX-D. Dalším titulem, který pomohl k poklesu indexu, byl Český Telecom. Český Telecom dnes doplatil na negativní... v zahraničí na sektor telekomunikací, kde došlo ke korekci po včerejším výrazném růstu. Posledním titulem, o který byl dnes zájem ze strany investorů, byl ČEZ. ČEZ dnes oslaboval díky prodejním příkazům ze zahraničí, které nakonec stlačily cenu na 87,10 při objemu 54,9 mil. Kč.

Obchodování s korunou dnes bylo klidné, její kurz ve vztahu k euru a dolaru se prakticky nezměnil. Euro stálo 33,75 Kč, dolar 39,95 Kč.

Poslanecká vyšetřovací komise pro IPB zveřejnila závěrečnou zprávu

Zveřejněním závěrečné zprávy dnes skončila svou práci vyšetřovací komise pro kauzu Investiční a Poštovní banky. O jejích závěrech a také o hlavních bodech celého případu mluví s komentátorem týdeníku Ekonom Petrem Blažkem Aleš Heřmánek.

Kauza IPB je velmi složitá, proto máme možnost v tuto chvíli probrat jenom ty tři základní zlomové body. Tím prvním je ztráta majority státu v Investiční a Poštovní bance. Tedy ona to nebyla majorita, bylo to 47 % přesně a ten podíl státu klesl na 34 %. Čí je to vina? Proč se tak vůbec stalo?

Petr Blažek, komentátor týdeníku Ekonom: No, zpráva vyšetřovací komise konstatuje neformálně koordinovaný postup a tvrdí, že nebylo náhodou, že stát se neúčastnil navyšování základního jmění v investiční bance. A bohužel ale to je asi pravda, nebo je to potvrzení takového všeobecně rozšířeného podezření, které mimochodem sdílím i já. Ale bohužel ta zpráva nepřinesla nic víc nad rámec tohoto podezření, žádné důkazy, nebo žádnou konkretizaci.

To znamená, že ten pokles podílu státu byl určitým záměrem? Někdo to mohl řídit? Dají se označit ty osoby?

Petr Blažek, komentátor týdeníku Ekonom: No, tak samozřejmě, že podezření míří k zodpovědným institucím a osobám v nich, takže Fond národního majetku, ministerstvo privatizace. Tenkrát nebyly nějak formalizovány procedury. A samozřejmě je nedostatek nějakých písemných materiálů tím spíš, že vlastně ta situace je těžká. Máte dokazovat vlastně pochybení, které spočívalo v tom, že někdo něco neučinil, pochybení, které spočívalo v pasivitě.

To je složité samozřejmě.

Petr Blažek, komentátor týdeníku Ekonom: Ještě těžší než naopak samozřejmě.

Ten druhý zlomový bod byl prodej Nomuře toho státního podílu zbývajícího, těch 34 %. Banka už v té době byla v poměrně špatné finanční situaci. Dalo se v té době dělat něco jiného než právě Nomuře ji prodat?

Petr Blažek, komentátor týdeníku Ekonom: No, tak já si myslím, že po bitvě může být každý generál. Ale v souvislosti s tím, že už tenkrát management banky de facto banku ovládal, tak rozhodoval o tom, kdo má být tím strategickým, resp. Nomura se ukázalo později, že nebyla strategickým investorem. Ale já si myslím, že stát měl věcně prostě, i když formálně to může vypadat různě, věcně měl stát jenom velmi málo možností, jak jednat jinak tedy než jaksi zkusit Nomuru. Jak to dopadlo, tedy to je potom další věc.

A na to navazuje samozřejmě ten poslední zlomový bod, kterému se také komise nejvíc věnovala. A to je nucená správa a prodej banky Československé obchodní bance. To je zřejmě to nejsložitější. Bylo možné tedy, aby stát neztratil oněch 95 mld. Kč, o kterých mluvil ministr financí Jiří Rusnok v souvislosti s těmi zárukami za špatná aktiva v IPB?

Petr Blažek, komentátor týdeníku Ekonom: No, tak ta komise, její spisy čítají podle poslance Kalouska 9200 stránek. A pravděpodobně tam není nic o alternativách, které byly před rokem, alespoň poslanec Kalousek žádné nezmínil. A to je škoda, protože vedle tak zničující kritiky totálně špatného postupu státu, který vedl ke gigantickým ztrátám a někoho zvýhodnil o desítky miliard korun, no, tak aspoň pár slov, načrtnout alternativu, načrtnout jiné řešení asi by se slušelo. Jinak to je prostě asi bouře ve sklenici vody.

Ještě poslední otázka, prosím, velmi stručně. Za nejvýznamnější viníky jsou komisí označováni právě exministr financí Pavel Mertlík a guvernér České národní banky Josef Tošovský. Jsou opravdu těmi viníky? Mohl třeba např. bankovní dohled něco více dělat, než dělal?

Petr Blažek, komentátor týdeníku Ekonom: No, tak že bankovní dohled fatálně selhal v případě Investiční a Poštovní banky, to je pravda. Ale na to nepotřebujeme vyšetřovací komisi. Jinak k těm jménům, skutečně jako největší zločinci z toho vycházejí pánové Mertlík a Tošovský. Ale je příznačné, že jméno pana Procházky se v té zprávě v podstatě neobjevuje. To je...

Tam se měl vyšetřovat podíl státu, to je nutno připomenout.

Petr Blažek, komentátor týdeníku Ekonom: Ano, to je pravda.

Přepsal: Česká informační agentura