Ozvěny dne 13. 7. 2001

13. červenec 2001
Ozvěny dne

Přepis pořadu Ozvěny dne z 13. července 2001 18 hodin.

Zemřel český voják mise SFOR

Na základně českého kontingentu v Bosanské Krupě v Bosně zemřel na následky zranění voják mise SFOR. Při zneškodňování munice zajištěné místními obyvateli, došlo k výbuchu granátu, při kterém byl český voják zraněn. Českému rozhlasu to potvrdil Miroslav Šindelář z tiskové služby Ministerstva obrany.

Miroslav Šindelář, Ministerstvo obrany: Došlo k úmrtí vojáka ze ženijní roty českého pátého praporu na základně v Bosanské Krupě. Zemřel na následky zranění, kterým došlo při výbuchu granátu, který delaboroval. A na následky těchto zranění zhruba po dvou hodinách od tohoto neštěstí zemřel. Je tam český tým vojenských policistů, který to šetří. Poté, co budeme znát nějaké výsledky, tak, jak jsme slíbili, to oznámíme.

Letní OH 2008 budou v Číně

Letní olympijské hry v roce 2008 se uskuteční v čínské metropoli Pekingu. V Moskvě o tom dnes rozhodl Mezinárodní olympijský výbor. Peking už v roce 1993 prohrál o dva hlasy proti kandidatuře Sydney na rok 2000. Dnešní volbu v Moskvě sledoval náš spolupracovník, zpravodaj Slovenského rozhlasu Roman Kebísek.

Peking zvítězil až v druhém kole hlasování. V prvním kole čínská metropole sice získala nejvíc hlasů, ne však potřebnou nadpoloviční většinu. Do druhého kola nepostoupil nejslabší kandidát z prvního kola, kterým byla japonská Ósaka. V souboji zbylých čtyř kandidátů se čínské metropoli nakonec podařilo získat nadpoloviční většinu. Následovalo Toronto, Paříž a Istanbul. Při prezentaci čínští představitelé hovořili o výstavbě supermoderního sportovního komplexu, o pohodlné dopravní infrastruktuře a vůbec o takzvané "zelené olympiádě". Hlavní nevýhodou Pekingu byla kritika za porušování lidských práv. Ale podle jeho zastánců se právě díky olympiádě Čína více integruje do mezinárodního společenství.

Přesto, že v Pekingu panuje hluboká noc, na hlavních třídách i náměstích probíhají mohutné oslavy čínského úspěchu v pořadatelství OH. Politický význam čínského prvenství pro Český rozhlas zhodnotil velvyslanec ČR v Pekingu Alexandr Karich.

Alexandr Karich, velvyslanec ČR v Pekingu: Pro Peking a tedy i pro celou Čínskou lidovou republiku je tato volba nesmírně důležitá, protože v Moskvě zazněly nejrůznější důvody v nabídce Pekingu. A vlastně MOV, který se sešel v Moskvě, aby volil, uznal, že nabídka Pekingu je nejlepší. Je to závazek pro Peking. A všichni, kteří hlasovali pro kandidaturu Pekingu očekávají, že Čínská lidová republika a její vedení přijme pořádání OH také jako výzvu k tomu, aby pokračovali v reformách. A to nejen ekonomických, ale aby konečně začali s reformami politickými.

Státní závěrečný účet za minulý rok neprošel sněmovnou

Vládě Miloše Zemana neprošel ve sněmovně státní závěrečný účet za loňský rok. Stalo se tak poprvé v historii ČR. Miloš Zeman ale rozhodnutí sněmovny pokládá za pouhé předvolební politické gesto. Více naše parlamentní zpravodajka Milada Richterová.

Podle premiéra také nebude mít nesouhlas se státním závěrečným účtem žádný bezprostřední ekonomický dopad. Požadavek dolní komory, aby vláda kryla překročení minulého rozpočtového deficitu o 11 miliard korun, považuje Zeman za zbytečný.

Miloš Zeman, premiér: Vláda již před zhruba dvěma měsíci veřejně prohlásila, že takové krytí nikoliv na úkor zvyšování státního dluhu provedeme. A dokonce jsme řekli i jak. Takže já si myslím, že je to plácnutí do vody a že to jenom dokazuje, protože opozice o tomto rozhodnutí vlády byla včas informována, že předkládá i návrhy, které jsou zbytečné.

To si ale nemyslí opoziční poslanci, kteří měli celkově ke státnímu závěrečnému účtu, a tedy i loňskému hospodaření vlády, velké výhrady. Některé znovu připomněl lídr čtyřkoalice Karel Kühnl.

Karel Kühnl, lídr čtyřkoalice: Ten rozpočet je neúplný. Předstírá věci, které nejsou skutečností. Například růst kapitálových výdajů. A zejména nezahrnuje naprosto žádné reformní kroky, které by snížily výdaje státního rozpočtu.

Neschválení závěrečného účtu přitom nemá na existenci Zemanovy vlády žádný faktický dopad. Ústava, ani jiné zákony totiž nepředepisují, co má vláda dělat, když dolní komora parlamentu státní závěrečný účet neschválí.

Lichtenštejnsko podezírá Železného z podvodu

Lichtenštejnsko podezírá ředitele televize Nova Vladimíra Železného z těžkého podvodu. Tamní úřady požádaly českou stranu o to, aby některé vyšetřovací úkony v případu zajistila. Železný čelí podezření, že kvůli miliardové transakci s lichtenštejnskou nadací Astrona poškodil společnost CME, která se v minulosti podílela na chodu televize Nova. Více Českému rozhlasu řekl předseda Obvodního soudu pro Prahu 1 Libor Vávra.

Libor Vávra, předseda Obvodního soudu pro Prahu 1: Jedná se o žádost o výslech pana doktora Železného a případně dalších osob v rámci předběžného šetření. Nevím, jaké stádium trestního řízení to v Lichtenštejnsku je. Samozřejmě zdejší soud se pokusí vyhovět tím, že tedy tak, jak žádá lichtenštejnská strana, vyslechne ty osoby, které oni žádají, a zase vrátí ty písemnosti zpátky tomu žádajícímu soudu.

Vazba čtyř skinheadů za útok na skupinu Romů

Ve vazbě skončila čtveřice skinheadů za brutální útok nožem a plynovou pistolí na skupinu ostravských Romů. Vyšetřovatel je obvinil z ublížení na zdraví s rasovým podtextem. Jeden ze skinheadů ale bude pravděpodobně stíhán i za pokus vraždy. Podle policie jsou útočníci známí pravicoví extrémisté, kteří se pravidelně zúčastňují akcí republikánské mládeže. Při domovních prohlídkách totiž policisté objevili řadu předmětů podporujících rasovou nesnášenlivost, včetně vlajek s hákovými kříži. Podrobnosti připojuje Andrea Čánová z Českého rozhlasu Ostrava.

Rozsah zranění popsal kriminalista Rostislav Chobola.

Rostislav Chobola, kriminalista: Jeden z těch poškozených utrpěl zranění, které byly přímo ohrožením života. Takže byl hospitalizován ve Fakultní nemocnici s poliklinikou v Ostravě. Druhej měl střední zranění v obličejové části. Ať už to byly drobné tržné rány, nebo popáleniny ve vztahu k tomu, že útok byl veden jednak bodnou zbraní a jednak za použití plynové pistole, takže tam byly popáleniny a nějaké zlomeniny nosních kůstek.

Jak dodal vyšetřovatel Marian Úlehla, právě kvůli vážným zraněním Roma bude u jednoho ze skinheadů překvalifikován trestný čin.

Marian Úlehla, vyšetřovatel: V současný době mají sděleno ublížení na zdraví. Je předpoklad překvalifikování u jednoho z pachatelů na trestný čin pokus o vraždu.

V bytě jednoho ze skinheadů policie objevila i plynovou pistoli. Jestli právě tuto zbraň použili při útoku na Romy však potvrdí až znalecká expertiza. Podle policistů sice útočníci při incidentu rasistická hesla neprovolávali, ale měli na sobě oblečení s fašistickými symboly.

Nebezpečná látka se rozlila v Mladé Boleslavi

Výbuch chemikálií dnes hrozil lidem v centru Mladé Boleslavi. Krátce před polednem se tam z nákladního automobilu zvrhly dva sudy s nebezpečnou látkou. Na místo ihned dorazili hasiči a nehodu, která ohrožovala široké okolí, zlikvidovali. Více náš spolupracovník Ladislav Pavlík.

Řidič nákladního automobilu předal hasičům potřebnou dokumentaci. Ta prokázala, že se jedná o organické rozpouštědlo na bázi alkoholu. Kapalina ovšem po styku s vodou reaguje velmi bouřlivě a ihned exploduje. Ze sudů mezitím stále vytékalo další množství chemikálií. Podle velitele zásahu Jiřího Jílka se nebezpečnou havárii podařilo dostat pod kontrolu.

Jiří Jílek: Směna v přetlakových oblecích, je to maximální prostředek ochrany pro hasiče při zásahu, zamezila úniku z těch sudů. Pak se zasypala uniklá látka, která byla teda na vozovce a hrozilo její zatečení do kanalizace. Takže se dávaly kanálový ucpávky a celej ten prostor vlastně se zasypal segmentem, který tu látku najímal na sebe. A po našem zásahu si to převzala specializovaná firma, která provede konečný úklid celého toho prostoru.

Obvinění lékárnice z obchodu s drogami

Policie obvinila majitelku lékárny z pražského Bráníka z obchodu s drogami. Podnikatelce hrozí až 15 let ve vězení za nelegální prodej více než 200 kilogramů léků jedné osobě. Šlo o tablety diazepamu a rohypnolu. Jak časté jsou tyto případy, zjišťoval Dušan Valenta.

Něco takového se u nás ještě nestalo. Viceprezident Lékárnické komory Lubomír Chudoba svým lidem věří a upozorňuje, že vše mohlo být i jinak.

Lubomír Chudoba, viceprezident Lékárnické komory: Nevím, jestli se to dělo prostřednictvím lékárny, nebo jestli to naopak nebylo prostřednictvím distribuční firmy. To znamená, firmy, která přímo odebírá od výrobní firmy dané přípravky a případně dále distribuuje do lékáren.

Policie ale tvrdí, že případ odhalila na základě upozornění Ministerstva zdravotnictví a lékárníků. Každá lékárna je totiž pravidelně kontrolována.

Lubomír Chudoba, viceprezident Lékárnické komory: Příjem veškerých léků do lékárny musí být evidován. A veškerý výdej, ať už na recepty nebo volné prodeje také.

Podle samotných lékárníků tohle není problém. Trápí je spíš falešné recepty na léky, ze kterých se dají dělat drogy. Potvrzuje to Bronislava Kovářová z Ostravy.

Bronislava Kovářová: Jsou to teda recepty většinou na jiná léčiva, než je rohypnol. Většinou se to v té lékárně jako zadrží a řeší to pochopitelně policie.

Ivan Douda z Drop-inu, který se o drogově závislé stará, říká, že s falešným receptem přicházejí pouze ti, co jsou úplně na dně. Ostatní prostě mají známého doktora.

Ivan Douda, Drop-in: Hrají tam roli známosti nebo peníze. A je to opravdu na zodpovědnosti lékárníků.

Problémem je zkrátka to, že na kamarádské kontakty málokdo upozorní. Navíc na drogově závislého s pravým receptem jsou všichni krátcí.

Výskyt legionářské nemoci v Turecku

České Ministerstvo zahraničí varuje turisty cestující do Turecka před legionářskou nemocí. Nákaza se podle ministerstva objevila v hotelech Lydia a Fidan ve městě Marmaris, a v hotelu Kandalon ve městě Alanya. Legionella je bakteriální onemocnění provázené vysokou horečkou, kašlem a zápalem plic. Projevuje se také jako chřipka. K nákaze obvykle dochází vdechnutím kapének, tvořících se v klimatizačních zařízeních a v chladících systémech. Způsobuje ji bakterie, která se nejlépe množí ve vodě za teploty 37 stupňů Celsia. Nemoc se léčí širokospektrálními antibiotiky. Podle ministerstva se cesty do Turecka není třeba obávat. V případě zdravotních potíží je ale nezbytné ihned vyhledat lékařskou pomoc.

Diskuse v EU o soudnictví a vnitru

Evropská unie dnes začala diskutovat o společné pozici k jednání s kandidátskými státy o soudnictví a vnitru. Předsedající země Belgie tak plní svůj závazek, že urychlí vstupní rozhovory s novými zeměmi. Soudnictví a vnitro patří mezi velmi komplikované oblasti a ČR by o této kapitole měla vést s unií rozhovory na podzim. Z Bruselu se hlásí zpravodaj Českého rozhlasu Milan Fridrich.

Pro ČR znamená kapitola justice a vnitro ještě hodně práce, protože se musí dokončit reforma soudnictví a zlepšit fungování veřejné správy. Dalším problémem zvláště v oblasti vnitra je zajištění kontroly na vnějších hranicích EU. Pokud by Česko vstoupilo do unie dříve než Slovensko, znamenalo by to, že české úřady musí lépe zajistit východní hranice země. Pokud by totiž někdo vstoupil na české území, mohl by bez vytahování pasu z kapsy cestovat díky odbourání kontroly na hranicích v rámci shengenského systému až do Španělska nebo Itálie. Diplomaté tvrdí, že když Česko získá členství v EU v roce 2004, naši občané nebudou moci ihned cestovat po západní Evropě bez pasu. Unie musí nejprve modernizovat a rozšířit shengenský informační systém, což nebude dříve než v roce 2005.

Spolupráce mezi Chorvatskem a soudem v Haagu

Chorvatský Parlament dnes zahájil rozpravu o budoucí spolupráci mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v Haagu. Reformní vláda o spolupráci s Haagem rozhodla minulý týden. Prohlásila také, že je připravena vydat chorvatské generály Rahima Ademiho a Ante Gotovinu podezřelé z válečných zločinů. Proti tomu se ale ostře postavili nacionalisté. S vydáním bývalých generálů nesouhlasí také chorvatští sportovci. Otevřený dopis v tomto duchu podepsal i wimbledonský vítěz Goran Ivaniševič. Podrobnosti telefonuje zvláštní zpravodaj Radiožurnálu v Chorvatsku Jan Bumba.

Mezi signatáři dopisu určeného především chorvatské vládě, jsou kromě Ivaniševiče například známí fotbalisté Davor Šuker či Zvonimir Boban. V listu se uvádí, že sportovci jsou zděšeni tím, že by mezinárodnímu trestnímu tribunálu měli být vydáni dva lidé, které oni považují za hrdiny. Podle sportovců jsou myšlenky individualizace viny v konfliktech na Balkáně směšné a je prý jasné, kdo byl agresorem a kdo se jen bránil. Dopis chorvatských sportovců zjitřil atmosféru v zemi. Znovu se ozvali i nacionalisté, kteří v reakci na rozhodnutí vlády o spolupráci s haagským tribunálem, vyhrožovali blokádami silnic. Chorvatský prezident Mesič reagoval na dopis sportovců slovy, že ti, kdo jej podepsali, mají tak, jako všichni ostatní, právo vyjádřit svobodně své myšlenky.

V USA se narodila sedmerčata

Ve Washingtonu se narodila sedmerčata. Podle mluvčí tamní univerzitní kliniky se matce i dětem, pěti chlapcům a dvěma děvčátkům, daří dobře. Všech sedm dětí přišlo na svět císařským řezem během pouhých tří minut a nyní jsou na jednotce intenzivní péče. Jméno matky na její přání klinika neoznámila, stejně jako váhu novorozenců. Mluvčí pouze sdělila, že se děti narodily o dva měsíce dříve. Při porodu asistovaly dva tucty lékařů a sester. Každému dítěti pak byl přidělen šestičlenný tým opatrovatelů.

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary

Karlovarský MFF se pomalu chýlí ke svému konci. Jedním ze dvou posledních soutěžních filmů letošního ročníku je snímek Přízračný svět. Právě teď je promítán ve velkém sále hotelu Thermal. Zájemci ho mohou shlédnout i zítra od půl jedenácté v kině Bristol. Do Karlových Varů přijela představit tento britský film herečka Thora Birch.

Thora Birch, herečka: Je těžké říct, o čem ten film je. Je to jeden z těch filmů, které nemůžete zařadit do určité kategorie. Je to černá komedie a charaktery postav jsou velmi propracované, takže je na divákovi, se kterou z hrdinek se ztotožní.

Zítřejší závěrečný ceremoniál karlovarského filmového festivalu nebude okázalý. Proběhne v duchu znělky, která celý letošní 36. ročník této přehlídky provází. Autor doprovodného programu Michal Caban to označil za minimalizmus.

Michal Caban: Já říkám, že dokonce je to taková až jako vyčpívající záležitost. Ale mně se to líbí, že po těch letech, kdy jsme se furt snažili tady něco bombasticky jako předvádět. Za prvé to nejde dělat do nekonečna. Ty možnosti technický, finanční jsou omezený. Jako vlastně se to sešlo. Ta znělka nám umožnila se malinko vrátit na zem a zase můžeme příští rok vzlétnout.

Křest mláďat levharta sněžného

Jména Athos, Amir a Agila dostala dnes při křtinách v liberecké ZOO trojčata vzácného levharta sněžného, neboli irbise. Tři kocouři se narodili před necelými dvěma měsíci levhartímu páru Kačence a Martinovi. Při křtinách byla také liberecká redaktorka Ivana Bernátová.

Podle ředitele liberecké ZOO Josefa Janečka se jedná o historicky druhé křtiny těchto vzácných mláďat.

Josef Janeček, ředitel liberecké ZOO: Já jsem deset let vyvíjel aktivitu, iniciativu, abych dal do kupy nový chovný pár, protože tehdy nám sameček uhynul. Jedná se o mimořádně choulostivá zvířata. Nebylo to jednoduché. Já jsem přivezl několik samců z různých koutů Evropy, až se mi to podařilo se samcem z Německa a samicí z Francie.

Levhartí kocouři se podle ošetřovatelky Kristýny Klížové ještě jako šelmy příliš nechovají. Až na jednoho.

Kristýna Klížová, ošetřovatelka: Ten je takovej, bych řekla, odrzlejší. Už chodí ven do výběhu a dokonce už začal i žrát maso.

Obchodování s cennými papíry na burze

Pražská burza dnes žila obchodováním s akciemi Komerční banky. Celkové obchody dosáhly 530 milionů korun. Avšak celých 60 % z toho, přesněji 330 milionů korun připadlo na vrub cenných papírů tohoto bankovního ústavu. Ceny klíčových podniků, vyjádřené indexem PX50, klesly téměř o celé procento za jediný den. Další informace nám poskytl analytik ABN Amro Karel Štefulík.

Karel Štefulík, analytik ABN Amro: Lze říci, že dnes pražská burza čelila značným výprodejům ze zahraničí, které do značné míry má na svědomí přetrvávající krize v Argentině a v Turecku. A opět se také projevila mělkost domácího trhu, který neunesl tento nápor a poměrně výrazně poklesl. Největší nápor potom zaznamenaly akcie Komerční banky, která se dostala na úroveň pod 900 korun, což byl zhruba pokles 5 %.

Oproti domácím akciím je koruna stabilní. Vůči euru se drží téměř stabilně na 33 korunách a 80 haléřích. U dolaru je situace téměř totožná a cena se drží na 39 korunách a 40 haléřích.

Zrušení bezcelních obchodů

Evropská unie požaduje ke konci letošního roku uzavření bezcelních obchodů na hranicích mezi naší republikou a členskými státy patnáctky. Zatím se ale s jejich existencí počítá až do roku 2003. V dnešním pořadu o tom s komentátorkou týdeníku Ekonom Libuší Bautzovou mluví Jaroslav Skalický.

Znovu se tento problém nyní objevil na zasedání výboru pro přidružení. A to jen pár dnů poté, co Poslanecká sněmovna při novém hlasování o novele zákona o spotřebních daních nepodpořila senátní návrh, aby tyto obchody existovaly skutečně pouze do konce tohoto roku. Jaké jsou argumenty pro prodloužení činnosti duty free shopů?

Libuše Bautzová, komentátorka týdeníku Ekonom: Provozovatelé duty free shopů uvádějí hned několik argumentů. A dlužno říci, že většina z nich zní vcelku rozumně. Za prvé provozování těchto bezcelních obchodů přináší do státního rozpočtu nikoliv zanedbatelné zisky. Jsou to stovky milionů korun. Ono by se dalo sice protiargumentovat tím, že by do státní pokladny připlynulo ještě víc, kdyby tyto zvýhodněné obchody nebyly a zboží bylo zatíženo clem a daní. Ale ona to není tak docela pravda, protože cizinci, kteří hlavně na hranicích nakupují, tyto peníze prostě neutratí, když jim nebude nabídnuta cenová výhoda. Druhým argumentem je, že ČR ještě do EU nevstupuje a ve chvíli, kdy tam vstoupí, tak bezcelní obchody pochopitelně automaticky zaniknou. Takže provozovatelé, zjednodušeně řečeno, tvrdí, že času je dost. V této souvislosti je možná ještě dobré zmínit, co říkají provozovatelé duty free obchodů na výtky celní správy, že v souvislosti s bezcelními obchody dochází k celním únikům. Ono samo provozování těchto obchodů žádným únikem pochopitelně není, protože se řídí podle platné legislativy. Pokud dochází opravdu k nějakým nekalostem, tak je spíš možné se ptát, proč v takových případech Ministerstvo financí nesebere takovým provozovatelům licenci.

Stejně tak argumentovali i poslanci, když zdůvodňovali, že jsou pro zachování duty free shopů?

Libuše Bautzová, komentátorka týdeníku Ekonom: Určitě. Velkou část těchto argumentů poslanci přejali. Ale já myslím, že není nic divného na tom, že majitelé si hájí své podniky a své zájmy. Podobně to bylo i v EU, když se rozhodovalo o zrušení bezcelních obchodů. Ty přestaly existovat v polovině roku 1999. A také v EU probíhaly diskuse a provozovatelé zejména francouzští, němečtí a britští, pokud vím, se velmi bránili. Nakonec jim to nebylo nic platné, protože je přehlasovalo Dánsko.

Ministr zahraničí Kavan řekl, že pokud republika nevyhoví požadavkům unie a obchody ke konci letošního roku nezruší, ohrozí to jednání o vstupu. Je to tedy skutečně tak závažný problém?

Libuše Bautzová, komentátorka týdeníku Ekonom: Já myslím, že tady musíme vyjít z toho, co říká náš vyjednavač v EU Pavel Telička. A jeho argumenty samozřejmě zní také velmi logicky. On je velkým odpůrcem bezcelních obchodů právě proto, že on za ČR dovádí do finále všechna jednání o vstupu. Pan náměstek Telička říká, že ČR dala EU jakýsi příslib, že tyto obchody zruší do konce roku 2001. Podle něho sice tento příslib není mezinárodně právním závazkem, ale pokud se ten termín posune o dva roky, bude to nutné unii vysvětlit. Pan náměstek Telička dokonce mluví o jistých výjimkách, o které budeme muset žádat. Když se hovoří o možnosti, že se zkomplikuje jednání o vstupu do EU a že to může způsobit šrám na důvěryhodnosti ČR jako kandidátské země, možná budeme muset panu náměstkovi věřit. On to bude vědět lépe než my.

Suma sumárum, není kolem existence bezcelních obchodů zbytečně moc řečí a zbytečně moc povyku?

Libuše Bautzová, komentátorka týdeníku Ekonom: Určitě ano. To dokonce připouští obě strany, jenže pro jednu je tato marginálnost důvodem k tomu, abychom bezcelní obchody ponechaly. Zatímco pro druhou je to důvodem k tomu, abychom je zrušili. Pokud bychom se bavili o tom, o jak velký segment jde, tak opravdu to není žádný obrovský byznys. V tomto podnikání se podle dostupných informací pohybuje asi 13 firem, které provozují okolo 20 bezcelních obchodů v ČR. Celkem je zde zaměstnáno přes 2 tisíce pracovníků.

Díky a na slyšenou.

Libuše Bautzová, komentátorka týdeníku Ekonom: Na slyšenou.

Přepsal: Česká informační agentura

autoři: jkr , ezi
Spustit audio

Více z pořadu