ODS opět před sjezdem. A opět rozpačitá
Pro potřebu změny v čele ODS svědčí mnohé. Nic moc velké úspěchy na politickém poli i prostá okoukanost současného šéfa Mirka Topolánka, který na své dlouhé cestě na vrcholu politiky nasekal nejednu fatální chybu.
Mnoho také svědčí proti změně, strana je dezorientována svou pozicí ani ve vládě, ani mimo ni, a marně hledá témata i lídra, za kterým by se sjednotila. Ti, kteří uvažují o vyzyvatelství, si uvědomují, že by se dostali do neřešitelné pozice, i kdyby měli schopnosti Winstona Churchila.
Skoro už dva kvartály nepolitické politiky úřednické vlády zbavilo, zdá se, ODS politických instinktů. ODS to vyřešila po svém, jako za časů vnitřní emigrace - stáhla se do sebe a věnuje se skupinově ekonomickým šarvátkám. Sám předseda půvabně varuje před vlivem místních gubernátorů a kmotrů, on sám ale proti jejich vlivu mnoho neudělal, bohužel ani osobním příkladem.
Situace v některých regionálních sdruženích, zejména na severu Čech, je na pováženou, ODS diskredituje a vychází vstříc kritikům, kteří ji označují za lobbistickou skupinu neprůhledného státně-soukromého byznysu. Má přitom jediné štěstí, že její hlavní oponentka, ČSSD, na tom často není o mnoho lépe, také zhusta na severu. Místní gubernátoři obou hlavních stran si přitom, navzdory slovnímu odmítání velké koalice, dobře rozumějí.
Kudy vést ODS? Starý lídr působí unaveně a sešle, hlavní oponent z kongresu před rokem, Pavel Bém, si zle vylámal zuby a má co dělat, aby se udržel v čele vlastního impéria. Přitom právě před rokem byla z politického hlediska ideální chvíle Topolánka nahradit. Po katastrofálních krajských volbách by to vypadalo samozřejmě. I když, možná by se pak letos obdobná kritika sypala už i na Béma.
Víkendový kongres je nevolební. A i kdyby se volebním stal, znamenalo by to další otřes, Topolánek by to prý považoval za vyjádření nedůvěry a nekandidoval by. Bylo by to logické, v krajích o tom nebyla diskuse. A svolat nový mimořádný kongres na příští rok? Ani to by nebylo praktické, volby už budou blízko. Političtí pragmatici správně tuší, že lépe bude snad raději pracovat na programu, zbyl-li ještě nějaký.
Unavená stranická situace tedy o víkendu nejspíš přinese unavené rozhodnutí. Topolánek předsedou zůstane, protože bez něj by nyní straně bylo těžko. A s ním? Podle všeho také.
