Muži pražského jara
Z reformisty pragmatikem. Oldřich Černík se rychle připojil k normalizaci
Oldřich Černík byl v době pražského jara předsedou vlády. Patřil k nejvýznamnějším představitelům reformního procesu. Pak se připojil ke Gustávu Husákovi. (4. díl z 7)
Celý seriál:
Dubček, Svoboda, Smrkovský, Černík. To je čtveřice nejvýraznějších představitelů pražského jara 1968, kteří usilovali o demokratizaci socialismu v Československu. O upřímném přístupu posledně jmenovaného, předsedy tehdejší vlády Oldřicha Černíka, lze však přinejmenším pochybovat. Později se tiše distancoval od Alexandra Dubčeka a přidal se ke Gustávu Husákovi.
Gustáv Husák ve funkci vystřídal Alexandra Dubčeka, se kterým Černík od ledna 1968 do srpnové invaze vojsk Varšavské smlouvy vytvářel a prosazoval do života reformní změny.
„Oldřich Černík je vnímán jak člověk z reformního křídla, ale spíše bych ho viděl jako reformního pragmatika. Hlavně je jednou z klíčových postav ústřední plánovací komise,“ vysvětluje historik Michal Stehlík z Národního muzea.
Muži pražského jara
Socialismus s lidskou tváří byl cílem demokratizace komunistického režimu v Československu v roce 1968. Kdo byl symbolem reformního procesu?
Na konci srpna 1968 Oldřich Černík, stejně jako celá československá delegace kromě Františka Kriegla, podepsal moskevský protokol. Nastoupila normalizace. Chtěl se do ní zapojit i Černík, aby mohl zůstat u moci.
Náměstkem v podniku
V srpnu 1969 už stál jednoznačně na straně nastupujícího režimu, když vystoupil proti občanům, kteří si připomněli první výročí okupace.
Ani podpis pod pendrekový zákon ze srpna 1969, umožňující tvrdé zásahy pořádkových sil proti demonstrantům, Černíka nezachránil. V lednu 1970 na postu premiéra skončil.
„Stal se náměstkem v podniku, kde měl relativně slušný život, neskončil někde umýváním oken nebo kopáním kanálů, a to právě proto, že se velmi rychle snažil přesmyknout z reformisty k pragmatikovi,“ uzavírá Stehlík.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
