Meteorologická měření v Klementinu, nové družice, kosmické dalekohledy, výzkum Měsíce, Slunce i Merkuru

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, proč se na plážích tichomořské republiky Palau a brzy ani na Havaji nenamažete některými opalovacími krémy a seznámíme vás se dvěma nově popsanými vzácnými rostlinami z Afriky – keřem, jehož bobule obsahují látku, která blokuje vnímání kyselosti a gumovníkem, který se umí přilepit ke kamenům, aby ho neodnesla voda. Uslyšíte také, proč se archeologům nelíbí, že by káhirské náměstí Tahrír měly ozdobit staroegyptské sfingy a povíme si o jasném bolidu, který nedávno prolétl nad územím Německa a Polska.

245 let klimatických měření v Klementinu

Logo|foto:Český rozhlas

Letos v lednu je to 245 let, co se v pražském Klementinu začaly pravidelně měřit a zapisovat teploty vzduchu. Teploty se v klementinské koleji měřily krátce už v 17. století, opravdu systematicky se do sledování a zapisování meteorologických jevů pustil až Josef Stepling, zakladatel a první ředitel klementinské hvězdárny. Se svým měřením začal už v roce 1752, jeho údaje však nejsou úplné a proto je za oficiální počátek tzv. klementinské řady považován až 1. leden roku 1775. Od roku 1804 se pak v Klementinu zaznamenávají také srážky. O historii klementinských měření, jejich slabinách, a také o tom, co všechno z nich mohou odborníci vyčíst, jsme si povídali s Pavlem Jůzou, meteorologem a klimatologem z pobočky Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem.

Logo|foto:Český rozhlas

V roce 1781 získala klementinská hvězdárna moderní mezinárodně unifikované meteorologické přístroje od Falcké meteorologické společnosti v Mannheimu. Do té doby se v Klementinu měřila teplota mimo jiné na teploměrech, které sestrojil sám Josef Stepling. Ten zpočátku používal dokonce i vlastní teplotní škálu. Až později přešel na Réaumurovu stupnici. S moderními přístroji se do Klementina dostaly i moderní postupy. V roce 1784 se teploty začaly měřit třikrát denně. V 7, ve 14 a v 21 hodin. Z těchto hodnot se pak počítá denní průměr. Tomuto postupu se říká mannheimský počet – funguje dodnes... Jaké jsou rekordy klementinské řady a jaké se z ní dají získat závěry? A kde jsou v Klementinu umístěny přístroje dnes?

Nové družice, kosmické teleskopy, Měsíc, Slunce, Merkur a Venuše

SpaceX vynesla do kosmu další družice sítě Starlink. Mají pomoci s vysokorychlostním internetem|foto:Craig Bailey/Florida Today via USA Today Network, Reuters

Také v letošním roce se na orbitu dostane řada družic, určených k výzkumu Země a vesmíru, družic meteorologických nebo telekomunikačních. Největší pozornost budí projekt Starlink společnosti SpaceX vizionáře Elona Muska. Prostřednictvím téměř dvanácti tisíc družic by měl nejpozději do roku 2027 poskytnout širokopásmové připojení k internetu kdekoliv na planetě. Jen během letošního roku má do vesmíru vzlétnout minimálně dvacet raket Falcon 9 s družicemi Starlink. Každá jich ponese šedesát. Je to dobrý nebo špatný nápad, umístit na zemskou orbitu v krátké době tak velké množství družic? Publicista Dušan Majer, šéfredaktor webu Kosmonautix.cz, vidí v projektu především pozitiva.

Astrometrická družice Gaia|foto: ESA

Našim nejbližším vesmírným sousedem je Měsíc, kam se letos, stejně jako loni, chystají Číňané a Indové. V blízkosti Země se v kosmu nachází i řada vědeckých aparátů, určených k výzkumu vzdálených končin vesmíru – především jde o několik vesmírných dalekohledů. Obzvlášť zajímavý je podle Dušana Majera evropský teleskop Gaia. Chystá se také jeden evropský sluneční projekt, na kterém se podílejí i naši odborníci z Akademie věd – sonda Solar Orbiter. Podíváme se i k Merkuru nebo Venuši.