Vyhlížejte Lyridy i nejjasnější Venuši: Procházka dubnovou oblohou

Nejsnáze viditelným souhvězdím jarní oblohy je Lev. Jeho nejjasnější alfa hvězda Regulus leží na samém konci obloučku, připomínajícího srp. Její magnituda je 1,34. Velmi pěknou podívanou skýtá i dvojhvězda gama Leonis, zvaná též Algieba. Tvoří ji dvě nestejně jasné zlatožluté složky – je od nás vzdálena asi 126 světelných let. Na opačném konci souhvězdí Lva je gama Leonis, kterou známe i pod názvem Denebola. Je pravděpodobné, že ve starověku byla stejně jasná jako Regulus, časem ale její svit zeslábl.

Od Jesliček po Vírovou galaxii

Spirální galaxie M51, které se říká také Vírová galaxie|foto: NASA, ESA, S. Beckwith (STScI) and the Hubble Heritage Team (STScI/AURA), NASA, CC0 1.0, ©

Poblíž Lva najdete souhvězdí Raka, v němž se nacházejí proslulé Jesličky čili otevřená hvězdokupa M44 viditelná i pouhýma očima. Od jihovýchodního obzoru stoupá v Panně hvězda Spica, která spolu s Arkturem a Regulem ve Lvu rýsuje nám dobře známý jarní trojúhelník.

Z objektů hlubokého vesmíru, tedy mnohem vzdálenějších než zmíněné hvězdy či dvojhvězdy, můžeme zkusit pomocí světelnějšího dalekohledu vyhledat Vírovou galaxii vedenou na hvězdných mapách také pod označením M51 nebo NGC 5194. Tato jedna z nejjasnějších a nejbližších galaxií je vzdálená přes 31 milionů světelných let a její průměr přesahuje 100 tisíc světelných let.

Slábnoucí Mars, sílící Venuše

Měsíc a Venuše|foto:Pixabay, Licence Pixabay

Planety stále nebudou kompletní, chybět budou Merkur, Saturn a Neptun. Na síle nabývá Venuše, uvidíme ji jako jitřenku ráno nízko nad východním obzorem. 27. dubna kolem poledne dokonce dosáhne svého druhého letošního maxima, a to -4,5 magnitudy. Zahlédnout bychom ji mohli i za bílého dne! Mars naopak slábne, od počátku roku pendluje mezi souhvězdími Raka a Blíženců, odkud se v polovině dubna zase vrátí do Raka. Na obloze jej zahlédneme po většinu noci kromě rána. Jupiter se pohybuje zpět souhvězdím Býka, jeho jasnost slábne a viditelnost vysoko nad západním obzorem se přesouvá do večerních hodin. Naopak nízko nad západním obzorem se nachází Uran.

Létavice z komety Thatcher

Meteory z roje Lyrid prolétají nad zbytkem obelisku ve Stoke Parku v anglickém Bristolu|foto:Shutterstock

Z úkazů stojí za pozornost konjunkce Měsíce s hvězdou Spica 13. dubna, která bude necelého půldruhého stupně severně. Stane se tak ovšem ráno po svítání; obě tělesa blízko sebe bychom však mohli vidět nad obzorem v noci. Podobně, ale večer bychom si 22. dubna mohli vychutnat Lyridy – známý meteorický roj pocházející z dlouhoperiodické komety Thatcher a pojmenovaný podle souhvězdí Lyry odkud meteory zdánlivě vyletují. Naše planeta se s částečkami komety potká mezi 14. až 30. dubnem. I když maximum nastane dvaadvacátého kolem 16. hodiny SELČ, určitě si roj nějaké létavice schová i na dobu, kdy obloha náležitě potemní. Měsíc, který bude po poslední čtvrti, by neměl svým svitem rušit. Lyridy nejsou moc četné, jejich frekvenci odhadují astronomové na 14 rychlých meteorů za hodinu. Nezlobili bychom se, kdyby mezi nimi rozsvítil oblohu i nějaký ten bolid. Tedy meteor jasnější než -6 magnitud.

K úplnosti chybí už jen výčet měsíčních fází. 5. dubna je Měsíc v první čtvrti, 13. dubna v úplňku, 21. dubna v poslední čtvrti a v novu pak 27. dubna. Hezkou a ničím nerušenou podívanou!