Lidové milice, soukromá armáda strany a vlády. Zanikly až v roce 1989

13. listopad 2014
Encyklopedie Radiožurnálu

Lidové milice byly ozbrojené složky podřízené vedení Komunistické strany Československa, které měly mezi lety 1948 a 1989 za úkol bránit tehdejší režim před vnitřními i vnějšími nepřáteli.

Jejich vznik se váže k únoru 1948, kdy se komunisté v Československu chopili moci. Mezi bezpečnostní složky tehdy kromě armády a Sboru národní bezpečnosti patřily i takzvané Závodní stráže, které primárně sloužily k ochraně průmyslových podniků. Spolu s politickým vzestupem komunistické strany rostl také význam části těchto dělnických jednotek, tzv. strážních oddílů, které byly loajální KSČ. Vše vyvrcholilo 21. února 1948, kdy se tyto strážní oddíly rozhodnutím Ústředního výboru KSČ přeměnily v Lidové milice.


Věděli jste, že...
... Lidové milice byly nazývané také jako ozbrojená pěst dělnické třídy?

Jejich existence se přitom neopírala o žádné zákonné ustanovení. Od roku 1953 spadali milicionáři přímo pod ÚV KSČ. Ještě prezident Antonín Novotný Lidové milice chápal jako soukromou armádu strany. Příslušníci milic byli vybíráni z prověřených členů KSČ a mezi jejich povinnosti patřila ochrana podniků a životů obyvatel a udržování „klidu a pořádku“.

Nepřekvapí proto, že milicionáři stáli v letech 1968 a 1969 na straně prosovětského křídla KSČ a podíleli se na násilném potlačení protestů proti sovětské okupaci v srpnu 1969. Jejich počínání při těchto zásazích stálo životy přinejmenším tří lidí v Praze a Brně…

Proti demonstracím znovu zasáhly v letech 1988 a 1989. Sametová revoluce ale jejich činnost rázně ukončila: 4. prosince 1989 byly odzbrojeny a 21. prosince na mimořádném sjezdu KSČ rozpuštěny.

autor: ČRo
Spustit audio