Lex ČEZ se legislativní radě nestihl dát. Mám o něm pochybnosti, ale vyřeší je až Sněmovna, tvrdí ministr pro legislativu Šalomoun

Vláda v polovině května schválila kontroverzní návrh, kterému se přezdívá lex ČEZ II, novela zákona o přeměnách obchodních společností a družstev. Norma má usnadnit rozdělení společnosti většinovým akcionáře. „Na posouzení novely Legislativní radou vlády zkrátka nebyl čas, protože pokud předkladatel na vládě něco navrhne a ta to schválí, tak už to rada nemá jak posoudit,“ vysvětluje Michal Šalomoun (Piráti), ministr pro legislativu a předsedy Legislativní rady vlády.

Změny v ČEZ měla už vloni umožnit jiná novela, kterou tehdy odmítla Legislativní rada vlády. Její novou verzi v polovině května vláda schválila, a to bez předchozího posouzení legislativní rady. Jaký k tomu byl důvod?

Obecně se tomu říká lex ČEZ, ale je to novela zákona o změnách obchodních společností. Co zmiňujete jako „lex ČEZ“ je jen jeden paragraf, který byl doplněn do tisku. Když to Legislativní rada vlády poprvé posuzovala, tak detekovala několik sporných bodů. Dovodila, že by to mělo až ústavní rozměr.

Původní návrh spočíval v tom, že by se tyto snadnější přeměny týkaly jenom určitých společností a jenom tehdy, když by šlo o prvek kritické infrastruktury. Problém je, ale v jedenáctém článku Listiny základních práv a svobod, kde se v prvním odstavci uvádí, že vlastnické právo má všude stejný obsah.

Čtěte také

Tady by najednou záleželo, jaká ruka akcie drží. Jestli je to ruka státní, nebo ruka někoho jiného by znamenalo jiný rozsah. Legislativní rada řekla, že toto je protiústavní a doporučila vládě, aby to nedělala. A ta to neudělala. Když se to projednávalo znovu, tak tuto část ministerstvo spravedlnosti nahradilo jiným textem.

A proč tentokrát Legislativní rada vlády návrh novely neposuzovala?

Protože se to k posouzení nedostalo. Už na to zkrátka nebyl čas, protože pokud předkladatel na vládě nebo jakýkoliv ministr něco navrhne a vláda to schválí, tak už to Legislativní rada vlády nemá jak posoudit. Což byl tento případ.

Nemohla to být od předkladatele cílená snaha, aby se vyhnul oponentuře, když při minulém pokusu u Legislativní rady vlády narazil?

To nevím. Docela nás tlačil čas, protože to je transpoziční novela. To znamená, že musíme legislativní proces poměrně hbitě zahájit.

Říkáte: „tlačí nás čas“. Na druhé straně od minulé verze uplynulo několik měsíců. To už by to nepočkalo dva týdny nebo tři týdny, aby to Legislativní rada vlády mohla posoudit?

Legislativní rada vlády má nějaký svůj plán a takto rychle se to na něj nedostane. Teďka zase zasedá velice často, protože nyní návrhů zákonů, které si v mých očích zaslouží opravdu posouzení, je poměrně velké množství.

Čtěte také

Přestože Legislativní rada vlády novelu neposuzovala, tak jste si vyžádal neoficiální názor rady.

Ve vyjádření, který podepsal místopředseda Legislativní rady vlády Jan Kněžínek a které uniklo na veřejnost se píše, že novela sice přímo protiústavní není, ale zmiňuje, že podle tohoto vládou schváleného návrhu teoreticky stačí k rozdělení souhlas 51 procent akcionářů, že to by mohlo být v rozporu s Listinou základních práv a svobod, že problematická může být i úprava toho, jak se určí hodnota akcií rozdělované společností, ke kterému dni to bude, že u toho návrhu chybí analýza dopadů na mezinárodní závazky. Nejsou to vážné pochybnosti?

Pochybnosti tu jsou, ale vláda to poslala dál a teď už záleží na Parlamentu. Kvůli transpozici bych spíš potřeboval, aby se to propustilo prvním čtením. Pak bude samozřejmě čas v Poslanecké sněmovně se na toto zaměřit. Pochybnosti o novele jsou určitě důvodné, ty je potřeba rozptýlit a eventuálně ji změnit.

Přísné hygieny

V polovině června vláda schválila váš návrh antibyrokratického balíčku. Celkem je tam 23 bodů. Jedním z nich je změna podmínek pro ty, kdo chtějí doma v malém množství vyrábět marmelády, sirupy nebo péct cukroví. Na toto téma jste minulý týden uspořádali také seminář v Poslanecké sněmovně. Co se prakticky mění?

Neřekl bych, že to je změna. Šlo o podnět, který vzešel z řad veřejnosti. Jsou tady totiž situace, kdy zejména ženy chtěly vyrábět marmelády. Konkrétně jedna paní, která získala druhou cenu v mezinárodní ocenění, mohla vyrábět marmelády pro anglickou královnu. Řešila, jestli má, nebo nemá rekolaudovat svoji kuchyni.

Čtěte také

Tyto příběhy většinou končí tak, že se lidé jdou zeptat na stavební úřad. Ten se zeptá hygieny, co tedy mají dělat a hygieny to většinou posoudí nejpřísnějším způsobem. To znamená – jste v evropském nařízení o hygieně potravin a musíte mít nerezovou kuchyni, sólo záchody, síť proti hmyzu na oknech a podobně.

Problém je, že toto evropské nařízení má určité prostupy. Říká, že když to děláte sezoně, nárazově, tak v této přísné regulaci nejste. Nicméně krajské hygienické stanice to takto neviděly.

Když jsme po tomto šli, tak jsme ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví a hlavní hygieničkou Svrčinovou přišli na to, že výklad evropského práva je u některých hygienických stanic nepřiměřeně přísný.  Takže v tomto případě nešlo o změnu legislativy, ale o změnu přístupu a změnu aplikace normy.

Hlavní hygienička vydala metodický pokyn, kde upřesňuje situace, které jsou a nejsou v rámci nařízení v přísném režimu a aby napříště už nebyli tak přísní a aby byly jako evropský jednotní.

Když jsou nárazové akce, kde pečete pro sousedy, nebo když vám sezoně po sezoně zbyde spousta borůvek nebo jahod, tak z toho můžete marmelády udělat a pustit je do oběhu.

Kdo rozhoduje o prioritách v jednání Legislativní rady vlády? Na kolik jednotliví ministři respektují závěry Legislativní rady vlády? A kdo může dávat podněty do antibyrokratických balíčků? Poslechněte si rozhovor v audiozáznamu.

autoři: Tomáš Pancíř , fos

Související