Letos bude více návštěvníků něž loni. Mohlo by jich být přes dva miliony, myslí si ředitel NP Šumava

Největší audioportál na českém internetu

Jaký je ideální návštěvník? „Přijede na legální parkoviště, vydá se po značené stezce na místo, které se mu líbí a odjíždí šťastný,“ říká Pavel Hubený | Foto: Matěj Vodička, Český rozhlas, Český rozhlas

Jaký je ideální návštěvník? „Přijede na legální parkoviště, vydá se po značené stezce na místo, které se mu líbí, a odjíždí šťastný,“ říká Pavel Hubený

Díky začátku letních prázdnin a zmírnění všech opatření proti koronaviru se do Národního parku Šumava začali vracet turisté. Je v něčem letošní sezona jiná než ta loňská? „Zatím je více deštivá. Doufáme, že to zmírní gradaci kůrovce, kterou očekáváme. Také jsme předpokládali, že se po karanténě trochu zvýší návštěvnost a to se zatím plní,“ říká ředitel Správy Národního Parku Šumava Pavel Hubený.

Asi největší dilema správy národního parku je to, jak zařídit, aby návštěvníků nebylo málo ani příliš mnoho. „To je hodně dané tím, kam se lidé rozptýlí. Na Šumavě jsou zažitá ikonická místa a tam směřují kroky většiny turistů. Přitom je obrovská a jsou tam oblasti, kde se dá užít někdy i krásnější příroda,“ tvrdí Pavel Hubený.

Česká část Šumavy nebo Bavorský les?

Nedávno proběhlo dotazování návštěvníků, které mělo mimo jiné za cíl porovnat českou a německou část Šumavy. Podle ředitele správy českého národního parku si ta naše vedla překvapivě dobře.

Čtěte také

„Čekali jsme, že budeme mít přes milion návštěv za rok, ale měli jsme miliony dva. Návštěvníci Šumavu opravdu milují. Ukázalo se, že většina z nich je spokojená s tím, jak náš národní park vypadá a jaká tam je příroda,“ popisuje výsledky Pavel Hubený.

Dotazník taky ukázal, že průměrná útrata návštěvníků na Šumavě a v Bavorském lese je podobná. „Pravda je, že jsme větší, takže přepočet na hektar by u nás byl trochu nižší, ale celkem za rok to bylo přes miliardu korun a to je pěkné číslo.“

Problémy s kůrovcem mají i v Německu

Už několik let vede správa národního parku boj s kůrovcem. Za německými hranicemi mají ale podle Pavla Hubeného stejný problém. „Bavorská strana Šumavy je více na jihozápadě. Je tam tepleji a vlhčeji, takže kůrovec nemá tak dobré podmínky. Problémy s ním ale mají také.“

Čtěte také

Poničené stromy, ale nejsou to, co návštěvníkům vadí nejvíc. „Nikdo nemá rád, když je cesta rozježděná od traktorů, místo lesa je paseka nebo když se používají biocidy. Lidé neradi vidí mrtvé stromy, ale kolikrát je snesou spíš než zničenou paseku,“ tvrdí ředitel Správy Národního Parku Šumava.

V boji proti kůrovci se oba parky snaží svoji činnost koordinovat tak, aby dosáhly co nejlepšího výsledku. „Máme jádrové území, kde s kůrovcem neděláme nic, a potom je území, které vede k hranici národního parku a tam se snažíme kůrovce zabrzdit, aby neobtěžoval sousedy,“ popisuje Pavel Hubený.

Jak se správa národního parku snaží obnovit mokřady a rašeliniště? A jak se jí daří zpřístupnit park cyklistům? Poslechněte si celý rozhovor!

autoři: Vladimír Kroc , vla

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.