Lékaři musí od ledna používat elektronické neschopenky. Někteří systém kritizují jako nepřipravený

Už jen necelých pět dní zbývá do ostrého startu takzvaných elektronických neschopenek. Lékaři budou muset systém používat od ledna, jinak jim hrozí pokuty. Řada z nich má ale z nového systému obavy, práci s ním si prý nemohli předem dost vyzkoušet. Někteří lékaři proto už avizovali bojkot systému - další zase nevylučují, že zůstanou u papírových neschopenek, když je ty elektronické budou zdržovat v práci.

Transparentnost, zjednodušení a zrychlení. To jsou podle ministerstva práce a sociálních věcí hlavní výhody elektronické neschopenky. „Informace o tom, že zaměstnanec byl uznán práce neschopný, by měla k zaměstnavateli doputovat během desítek vteřin, maximálně minut. Je přitom jedno, jestli je to v Ostravě nebo Aši,“ říká náměstek Robin Povšík z ČSSD.

Lékaři to ale vidí jinak, upozorňuje předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko. „V této chvíli je systém pomalejší než ten papírový a práci spíš komplikuje,“ myslí si.

Nový systém podle lékařů v ordinacích způsobí problémy, a to i proto, že si ho prý nemohli předem dostatečně vyzkoušet. „Představte si, že v čekárně sedí několik lidí s horečkami a my si budeme hrát s nějakým systémem, který více či méně bude fungovat. Kdo má přednost? Pacient. Ať nám udělí pokutu, ale pro nás je přednostní pacient,“ zdůrazňuje praktik z Prahy Cyril Mucha.

Podle šéfa odborné společnosti všeobecného lékařství Svatopluka Býmy je proto možné, že lidé budou i v novém roce dostávat klasické papírové neschopenky. „Jestli bude vystavení nové neschopenky delší než té papírové, tak systém nebudeme používat. Nebudeme mrhat čas tím, že budeme vypisovat administrativu nebo zápasit s počítači,“ říká.

Povšík ale lékařům vzkazuje, že k obavám nemají důvod. „Ze zákona jsme také dostali krátkou dobu na přípravu celého systému, ale, nechci nikoho dotknout, jde o několik málo kliků a úkonů. Stávající test je ukázkou toho, že to bude fungovat dobře,“ tvrdí.

Elektronicky i papírově

Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka upozorňuje, že e-neschopenky plně elektronické nejsou. „Stále nám vadí to, že se tiskne průkaz práce neschopného. Myslíme si, že to je zbytečné. Nejvíc nám ale vadí, že pak do toho musíme psát ještě ručně. Provedete nějaký úkon elektronicky a potom o tom ručně provedete záznam do vytištěného papíru,“ objasňuje Šonka stížnosti zdravotníků.

Papírový průkaz o neschopnosti zůstal podle Povšíka proto, že jsou na něj lidé zvyklí. „Na druhou stranu říkám, že jsme ve 21. století. Jsme připraveni vyslyšet výzvy, aby doklad mohl být zaslán třeba do mobilu. Aktuálně nám to systém neumožňuje, ale budeme na tom pracovat. Můžu to slíbit, že to přijde a není za několik let, ale v relativně brzké době. Bude tam ale potřeba i změna legislativy.“

Praktici také již dříve avizovali, že od ledna končí s vydáváním neschopenek za specialisty. Dosud to dělali až v polovině případů, vysvětluje Šonka. „Je to nějakých 600 až 900 tisíc pracovních neschopností v rozporu se zákonem vypsaných za kolegy, kteří by je vést měli. Ve finále pacient bude profitovat. Místo, aby běhal na chirurgii, kde ho léčí, a potom s papírem k praktickému lékaři, který mu podle toho vystavuje neschopnost, tak bude těch návštěv absolvovat polovinu,“ říká Šonka.

Lékaři dlouhodobě kritizují taky to, že jim vydávání e-neschopenek nikdo nezaplatí. Za každé nevystavení nebo neukončení neschopenky elektronicky jim hrozí sankce až 10 tisíc korun. Resort práce už ale doktory uklidňoval, že je přechodnou dobu pokutovat nebude.

autoři: jar , reČRoL | zdroj: iROZHLAS.cz
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.