Legendy Československého rozhlasu ’68

Hlídali nás milicionáři, kvéry měli u sebe, vzpomíná zvukařka na vysílání po okupaci

Upsala se rozhlasu, a tak ji nemohlo minout legendární protiokupační vysílání v srpnu 1968. Před očima sovětských vojáků v obsazeném Československém rozhlase Jitka Borkovcová pronášela zprávy do studia, odkud se vysílaly. V červnu roku 1989 podepsala manifest Několik vět a rozhlasu je stále věrná.

Představujeme statečné ženy a muže, kteří stály za protiokupačním vysíláním Československého rozhlasu v srpnových dnech roku 1968. Zvukařka Jitka Borkovcová nastoupila do rozhlasu v roce 1955. „Hlavní náplň mého života byl rozhlas, naštěstí to manželovi nevadilo,“ vzpomíná.

„Moje dítě bylo dosti samostatné. Protože jsme měli služby dopoledne, odpoledne, večer, většinou jsem chodila domů kolem půlnoci,“ vypráví Borkovcová. Stala se zvukařkou a více se věnovala literární a dramatické rozhlasové tvorbě. „V 60. letech se tady točily bezvadné pořady. Když jsme točili Romanci pro křídlovku, setkala jsem se tady s panem Hrubínem.“

Odpoledne 21. srpna byla Borkovcová v rozhlasové jídelně. „Kousek nad rozhlasem vybuchl muniční vůz. Jídelna měla rozbitá okna a fůra šrapnelů tam vletěla, tak jsem si jeden vzala na památku,“ vypráví. Podle vlastních slov si neuvědomila, co okupace znamená, až ve vysílání o rok později.

Když jsem vysílala Rozhlasové noviny 21. srpna 1969, hlídali nás milicionáři, kvéry měli u sebe, my byli všichni rozklepaní. Jak jsem seděla za mixážním stolem, tak jsem měla chuť kliky stáhnout. Uvědomila jsem si, že jsme v háji
zvukařka Jitka Borkovcová

V letech normalizace se Borkovcová věnovala rozvoji stereofonního vysílání, spolupracovala s režisérem Jiřím Horčičkou, rozhlasové hry, které vytvořili, patří k tomu nejlepšímu, co v rozhlase vzniklo. V roce 1989 podepsala petici Několik vět. Rozhlas ji za trest přesunul z Vinohrad do karlínského studia. Dodnes pracuje jako lektorka elévské redakce.

autoři: Jaroslav Skalický , jaw
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.